smysly a komunikace

Důležité pojmy

Cortiho orgán = klíčový útvar vnímání zvuku

• vytváří nervový impuls z mechanické energie zvukových vln

• nachází se v hlemýždi vnitřního ucha

• je tvořen jednak buňkami sekundárně smyslovými (vláskové buňky), jednak buňkami podpůrnými

čichový epitel = epitelová tkáň

• vystýlá část nosní sliznice

• v čichovém epitelu se nacházejí miliony čichových receptorů – nervových buněk, které přenášejí čichové podněty do CNS

čípky (fotoreceptor) = druh smyslové buňky

• obsahuje tři různé druhy opsinů - fotosenzitivní barvivo pro modrofialovou (cca 425 nm), zelenou (cca 530 nm) a oranžovou (cca 560 nm) barvu umístěné v sítnici oka.

Jakobsonův orgán (vomeronazální orgán) = párový chemorecepční orgán

• v dutině nosní (ale ústit může i v dutině ústní) řady obratlovců

• u plazů slouží jako hlavní orgán čichu

• u koně a kočkovitých šelem zachytává pachy související s rozmnožováním (tzv. flémování)

Lorenziniho ampule = smyslová struktura

• detekuje elektromagnetické pole, ale i slanost vody, změnu teploty, hloubku

• nachází se u paryb

postranní čára = mechanorecepční smyslový orgán

• u vodních obratlovců (včetně larev obojživelníků)

• zaznamenává změny tlaku (dotyk a změny v proudění okolní vody), napětí a natažení

práh (mez) detekce = nejmenší podnět, který vyvolá odezvu receptoru

receptor (=přijímač) = struktura reagující na nějaký podnět

• může se jím myslet konkrétní buňka (např. tyčinka v sítnici oka, Meissnerovo tělísko v kůži nebo vlásková buňka vnitřního ucha) nebo bílkovina umístěná na povrchu buňky, která spouští buněčnou odezvu na konkrétní podnět.

rozsah detekce = rozdíl mezi nejmenším a největším podnětem, který daný receptor detekuje

sítnice (lat. retina) = vnitřní tenká vrstva oka obratlovců

• její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze čočku

tyčinky (fotoreceptor) = druh smyslové buňky

• obsahuje rhodopsin - fotosenzitivní barvivo) umístěné v sítnici oka

• její funkcí je rozlišování odstínů šedi

• tyčinky jsou více citlivé na světlo než druhé smyslové buňky oka - čípky

tympanální orgán = smyslový orgán

• u některých druhů hmyzu

• slouží k zachycení zvuku např. při stridulaci (cvrkotu) u samiček

Shrnutí:

Smysly jsou nezbytnou součástí “výbavy” každého živočicha a bez nich by žádný živočich nebyl

schopen žít. Slouží mu k orientaci v prostoru, k vyhledávání potravy a rozlišení vhodné a nevhodné

potravy, k rozeznání nebezpečí, dále k rozmnožování (vyhledání partnera, rozeznání vhodné doby k

páření nebo vhodné formy pářících rituálů apod.), ale jsou také nedílnou součástí komunikace a to

vnitrodruhové i mezidruhové. Každý živočich má smysly adaptované na způsob života, který vede.

Vybudovat a udržovat funkční smysly je energeticky i anatomicky náročné, takže jde vždy o určitý

trade-off…Za každý smysl platí živočich určitou cenu, proto neexistuje živočich, který by měl všechny

smysly. Mezi základní smysly patří pětice zrak, sluch, čich-chuť a hmat. Existují však i další smysly:

rovnovážný smysl, čití chladu a tepla, vnímání elektromagnetického pole, vnímání času… Všech

pět základních smyslů má své receptory, které umožňují vnímat okolí organismu (okolí=exteriér…proto jeoznačujeme jako exteroreceptory). Chuť a čich jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou

mechanoreceptorové a zrak je fotoreceptorový smysl. Vnitřní receptory (=interoreceptory) na rozdíl

od vnějších sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které sledují kyselost krve

nebo obsah kyslíku. Dalším příkladem je také vnímání pohybu, které je založeno na vnitřních

receptorech a využití setrvačných sil ve vestibulárním systému (=rovnovážný smysl). Umožňují získat

informaci o pohybu těla. Tyto vnitřní receptory netvoří někdy smysly ve vlastním smyslu slova, ale často

bývají ke smyslům přiřazovány.