Důležité pojmy
Cortiho orgán = klíčový útvar vnímání zvuku
vytváří nervový impuls z mechanické energie zvukových vln
nachází se v hlemýždi vnitřního ucha
je tvořen jednak buňkami sekundárně smyslovými (vláskové buňky), jednak buňkami podpůrnými
čichový epitel = epitelová tkáň
vystýlá část nosní sliznice
v čichovém epitelu se nacházejí miliony čichových receptorů – nervových buněk, které přenášejí čichové podněty do CNS
čípky (fotoreceptor) = druh smyslové buňky
obsahuje tři různé druhy opsinů - fotosenzitivní barvivo pro modrofialovou (cca 425 nm), zelenou (cca 530 nm) a oranžovou (cca 560 nm) barvu umístěné v sítnici oka.
Jakobsonův orgán (vomeronazální orgán) = párový chemorecepční orgán
v dutině nosní (ale ústit může i v dutině ústní) řady obratlovců
u plazů slouží jako hlavní orgán čichu
u koně a kočkovitých šelem zachytává pachy související s rozmnožováním (tzv. flémování)
Lorenziniho ampule = smyslová struktura
detekuje elektromagnetické pole, ale i slanost vody, změnu teploty, hloubku
nachází se u paryb
postranní čára = mechanorecepční smyslový orgán
u vodních obratlovců (včetně larev obojživelníků)
zaznamenává změny tlaku (dotyk a změny v proudění okolní vody), napětí a natažení
práh (mez) detekce = nejmenší podnět, který vyvolá odezvu receptoru
receptor (=přijímač) = struktura reagující na nějaký podnět
může se jím myslet konkrétní buňka (např. tyčinka v sítnici oka, Meissnerovo tělísko v kůži nebo vlásková buňka vnitřního ucha) nebo bílkovina umístěná na povrchu buňky, která spouští buněčnou odezvu na konkrétní podnět.
rozsah detekce = rozdíl mezi nejmenším a největším podnětem, který daný receptor detekuje
sítnice (lat. retina) = vnitřní tenká vrstva oka obratlovců
její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze čočku
tyčinky (fotoreceptor) = druh smyslové buňky
obsahuje rhodopsin - fotosenzitivní barvivo) umístěné v sítnici oka
její funkcí je rozlišování odstínů šedi
tyčinky jsou více citlivé na světlo než druhé smyslové buňky oka - čípky
tympanální orgán = smyslový orgán
u některých druhů hmyzu
slouží k zachycení zvuku např. při stridulaci (cvrkotu) u samiček
Shrnutí:
Smysly jsou nezbytnou součástí “výbavy” každého živočicha a bez nich by žádný živočich nebyl
schopen žít. Slouží mu k orientaci v prostoru, k vyhledávání potravy a rozlišení vhodné a nevhodné
potravy, k rozeznání nebezpečí, dále k rozmnožování (vyhledání partnera, rozeznání vhodné doby k
páření nebo vhodné formy pářících rituálů apod.), ale jsou také nedílnou součástí komunikace a to
vnitrodruhové i mezidruhové. Každý živočich má smysly adaptované na způsob života, který vede.
Vybudovat a udržovat funkční smysly je energeticky i anatomicky náročné, takže jde vždy o určitý
trade-off…Za každý smysl platí živočich určitou cenu, proto neexistuje živočich, který by měl všechny
smysly. Mezi základní smysly patří pětice zrak, sluch, čich-chuť a hmat. Existují však i další smysly:
rovnovážný smysl, čití chladu a tepla, vnímání elektromagnetického pole, vnímání času… Všech
pět základních smyslů má své receptory, které umožňují vnímat okolí organismu (okolí=exteriér…proto jeoznačujeme jako exteroreceptory). Chuť a čich jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou
mechanoreceptorové a zrak je fotoreceptorový smysl. Vnitřní receptory (=interoreceptory) na rozdíl
od vnějších sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které sledují kyselost krve
nebo obsah kyslíku. Dalším příkladem je také vnímání pohybu, které je založeno na vnitřních
receptorech a využití setrvačných sil ve vestibulárním systému (=rovnovážný smysl). Umožňují získat
informaci o pohybu těla. Tyto vnitřní receptory netvoří někdy smysly ve vlastním smyslu slova, ale často
bývají ke smyslům přiřazovány.