Předmět a vyučující: Hematologie - C463, prof. Roušar + dr. Šmíd, 3h P + 1h S; 2.ročník LS.
Zkoušky: Test (průběžný test znalostí a praktických dovedností), Podmínka ze zkoušky C540 - Laboratoře hematologie (nutná účast na laboratorních cvičeních).
Fakulta: 3. ročník ZS - fyziologie C572, ústní zkouška (zahrnující teoretické znalosti a klinické aplikace).
ERY: Erytrocyty – struktura (diskoidní tvar, absence jádra), funkce (transport kyslíku a oxidu uhličitého pomocí hemoglobinu), produkce (postupný vývoj v kostní dřeni).
TRO: Trombocyty – vznik (fragmentace megakaryocytů), složení (granula s koagulačními faktory), koagulace (aktivace při poškození cévní stěny).
LEU: Leukocyty – druhy (granulocyty, monocyty, lymfocyty) a jejich role (obrana proti infekcím, aktivace imunitní odpovědi).
KO: Koagulace – mechanismy (primární a sekundární hemostáza), vyšetřovací metody (PT, aPTT, INR).
KS: Krevní skupiny a faktory (ABO a Rh systém, jejich význam v transfuzní medicíně).
KB: Kmenové buňky a jejich použití (hematopoetické kmenové buňky pro transplantace a regeneraci krve).
28.2. Úvod do krve, složení krve (plazma, buněčné složky), diferencovaný krevní obraz - zaměření na jednotlivé složky krve a jejich význam.
7.3. Erytropoéza a metabolismus železa - proces tvoření erytrocytů (od hematopoetických kmenových buněk po zralé erytrocyty, důležitost železa pro syntézu hemoglobinu).
28.3. Trombocyty a koagulace - podrobnosti o procesech srážení (primární hemostáza – tvorba plaků, sekundární hemostáza – aktivace koagulační kaskády) a vliv různých faktorů na koagulaci.
4.4. Diagnostika různých hematologických onemocnění - přehled diagnostických metod (hematologický rozbor, biochemické testy, zobrazovací techniky) a typických znaků jednotlivých onemocnění (např. anémie, leukémie).
Klinicko-laboratorní obor zabývající se poruchami krve a krvetvorných orgánů, včetně diagnostiky, léčby a prevence hematologických onemocnění.
Úzká specializace na vnitřní lékařství s přesahem do dalších medicínských odvětví, jako je onkologie (léčba hematologických malignit), imunologie (role leukocytů), a transplantologie (stem cell therapy).
Nové poznatky v patogenezi nemocí vedly k novým léčebným metodám, například cílené terapie (např. inhibitory receptorů) a imunoterapie (např. CAR-T buňky) u hematologických malignit.
Vyšetřování a léčba pacientů s hematologickými poruchami zahrnující klinická vyšetření (anamnéza, fyzikální vyšetření) a diagnostická kritéria (např. laboratorní charakteristiky, imunofenotypizace).
Rutinní a speciální vyšetření krve zaměřená na analýzu krevních složek, jako jsou hemogramy a biochemické testy (stanovení hladin železa, vitamínů, zapalných markerů).
Starověcí Řekové: Krev byla považována za jednu ze čtyř tělesných šťáv, důležitou pro zdraví a život, srdce jako centrum oběhu.
William Harvey (1628): Studium cirkulace krve, popis dvou typů oběhu - systémového (transport krve cévami) a plicního (výměna plynů v plicích).
Antonie van Leeuwenhoek (1674): Objev červených krvinek s mikroskopem, což umožnilo pokrok v hematologické mikroskopii a pokročilou studii buněčné struktury.
Rudolf Virchow (19. století): Vysvětlil mechanismus plicní tromboembolie, klíčové pro pochopení trombózy a jejích příčin (např. Virchowova triáda).
Karl Landsteiner (1901): Objevení ABO krevních skupin vedlo k bezpečnější transfuzní medicíně a stanovení krevní kompatibility.
Metabolická:
Transport O2 (díky hemoglobinu), substrátů (MK, glc, AK - aminokyselin), CO2 a katabolitů; důležité pro metabolismus a energetický metabolismus tkání.
Homeostatická:
Udržuje pH (7,35-7,45), osmolaritu (300 mOsm/L), iontové složení (Na+, K+, Ca2+) a termoregulaci, což je klíčové pro udržení stabilní vnitřního prostředí i při změnách vnějších podmínek.
Imunologická:
Zajišťuje ochranu před infekcemi (leukocyty, protilátky, komplement), zásadní pro imunitní odpověď a reakci na patogeny; další složky zahrnují cytokiny a chemokiny (komunikace mezi buňkami).
Hemostatická:
Zajišťuje srážení krve (trombocyty, srážecí faktory - důležité pro prevenci krvácení, integraci srážení a rozpouštění krevních sraženin).
Plazma: 50-55%; obsahuje vodu, bílkoviny (např. albumin, globuliny, fibrinogen), elektrolyty (Na+, K+, Cl-), hormony a různé živiny.
Erytrocyty: 45-50% (hematokrit); červené krvinky, jejichž hlavní funkcí je transport O2 a CO2, zajištění acidobazické rovnováhy.
Trombocyty: Krevní destičky, jejichž funkcí je účast v koagulaci a srážení krve, vytvářejí primární zátky při poškození cév.
Leukocyty: Bílé krvinky (granulocyty, monocyty, lymfocyty), jejichž role zahrnuje obranu proti invazivním organismům a imunitní reakce, včetně aktivace T-buněk a B-buněk.
Hematokrit: Procentuální zastoupení erytrocytů v krvi; Muži: 39-51%; Ženy: 33-47%.
Funkce erytrocytů: Transport O2 a CO2, udržování acidobazické rovnováhy prostřednictvím pH regulace.
Trombocyty: Vznik (z megakaryocytů), složení (granula obsahující koagulační faktory, adhezivní proteiny), účast na srážení krve; hrají klíčovou roli v tvorbě primárního trombu při zranění.
Funkce: Ovlivňují proces srážení, vznik trombů a embolů, klíčové pro hemostázu (prevence krvácení).
Koagulační faktory: Důležitost při hemostáze, zahrnující faktory I (fibrinogen), II (prothrombin), a další faktory aktivující kaskádu koagulace.
Pancytopenie: Snížení množství různých krvinek (erytrocyty, leukocyty, trombocyty); indikátory oslabení krvetvorby nebo destrukce buněk.
Anémie: Snížení množství hemoglobinu v krvi (zdroje železa a vitamínů důležité pro tvorbu); příčiny zahrnují nedostatek železa, B12, genová onemocnění.
Leukocyty: Změny počtu (leukocytóza/leukopenie) a funkcí leukocytů; možné indikace leukémie nebo jiných hematologických onemocnění (např. lymfom).
Trombocytopénie: Snížený počet destiček, potíže s koagulací, může vést k nadměrnému krvácení a modřinám.
Krevní nátěr: Metody vyšetření zaměřené na počet a morfologii krvinek, důležité pro diagnostiku anémie (mikroskopické vyšetření a rozpoznání abnormalit) a leukémie (regenerativní vs. destruktivní).
Biochemická vyšetření: Plazma a sérum pro různé testy, včetně stanovení hladin elektrolytů, enzymů (např. ALT, AST) a hormonů (např. TSH, inzulín) pro celkovou diagnostiku.
Celková tělesná voda: 55-60 % hmotnosti, rozčlenění na intracelulární a extracelulární tekutiny, důležitost v homeostáze a metabolismu buněk.
Složení tělních tekutin: Elektrolyty, osmolalita, proteiny a jejich role v metabolismu; zásadní pro udržení rovnováhy a funkční kapacity buněk, regulace pH a transport látek.