Pojmy Světovka

Hrdinská epika – Literární žánr, který vypráví o činech hrdinů, často se zaměřuje na válečníky, bohy nebo krále. Typickým příkladem je Homérova Ilias.

Asonance – Zvuková shoda samohlásek v sousedních slovech, bez ohledu na souhlásky. Například: "věnec" a "lépe".

Paralelismus – Stylový prostředek, kde se podobné nebo stejné věty či větné konstrukce opakují za sebou. Typické pro poezii, kde se tak vytváří rytmus.

Parataxe – Spojení vět nebo větných celků vedle sebe bez podřadného spojení. Např. „Šel jsem domů, pršelo.“

Feudální vztah: vazal, lenní pán, lenní slib – Lenní vztah mezi šlechtici: vazal slouží lennímu pánu výměnou za ochranu a půdu. Lenní slib je přísaha věrnosti vazala svému pánu.

Vernakulární – Jazyk používaný lidmi v běžné komunikaci, na rozdíl od latiny, která byla jazykem církve a vědy.

Okcitánština – Románský jazyk, kterým se mluvilo ve středověké jižní Francii, často spojený s poezií trubadúrů.

Cansó, kancóna (píseň) – Středověká lyrická báseň nebo píseň trubadúrů.

Sonet – Lyrická báseň o čtrnácti verších, obvykle ve dvou kvartetech a dvou tercetech, oblíbená v renesanci.

Sestina – Formální básnický útvar s šesti slokami po šesti verších a závěrečnou trojveršovou strofou, kde se opakují určité klíčové rýmy.

Madrigal – Krátká lyrická báseň o lásce, hudební žánr populární v renesanční Itálii.

Villonská balada – Složitá básnická forma ze středověku, kterou používal básník François Villon. Má tři stopy, závěrečný refrén a verše stejné délky.

Žakéř – Středověký zpěvák nebo básník, často z nižší třídy, který recitoval satirické nebo lehkovážné básně.

Trobador/truvér/trubadúr – Středověcí básníci a zpěváci, kteří psali dvorské a kurtoazní poezie, především na téma lásky.

Kurtoazie, kurtoazní doktrína – Ideál dvorské lásky a rytířského chování ve středověku, často zpracovaný v rytířských románech.

Dvorský román – Literární žánr středověkých příběhů o lásce a ctnosti, kde hrdinové překonávají překážky.

Rytířský román – Žánr s příběhy o rytířích, jejich dobrodružstvích a statečnosti, spojený s kurtoazními hodnotami.

Látky (bretaňsko-keltská, antická, byzantská) – Mytologická a literární témata ze starověké Bretaně, Řecka a Říma nebo Byzantské říše.

Grál – Legendární předmět spojený s příběhy o králi Artušovi, hledaný rytíři jako symbol duchovního dokonalosti.

Synkretismus – Mísení různých náboženských, kulturních a filozofických prvků v nové jednotné doktríně nebo systému.

Travestie (Don Quijote) – Parodické zpracování vážného literárního žánru. Např. Don Quijote paroduje rytířské romány.

Stilnovismus – Lyrický styl italské poezie 13. století, zaměřený na idealizaci lásky a krásy.

Tercína – Tříveršová básnická strofa, kde se střídají rýmy v rytmu ABA, charakteristická pro Božskou komedii Danta.

Renesance – Období kulturního a uměleckého obrození v Evropě od 14. do 17. století, inspirované antikou.

Humanismus – Filosofický a literární směr renesance, který klade důraz na hodnotu člověka, individuální rozvoj a rozum.

Gotika – Umělecký styl a architektura středověku, charakterizovaný vysokými katedrálami a propracovanými ornamenty.

Scholastika (kompendia, sumy) – Středověká filosofická metoda, která spojovala křesťanské učení s antickou filosofií.

Otium – Latinský termín pro čas věnovaný rozjímání, umění a učení, na rozdíl od aktivního života veřejné služby (negotium).

Copula mundi – Latinský výraz označující spojení světa, obvykle ve smyslu duchovního nebo metafyzického pojmu.

Objevení Nového světa – Historická událost spojená s objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492, která vedla k evropské kolonizaci.

Francouzsko-italské války – Série konfliktů v 15. a 16. století mezi Francií a Itálií o nadvládu v Evropě.

Reformace (a rozpad katolické jednoty) – Náboženské hnutí v 16. století, které vedlo k rozdělení křesťanské církve na katolíky a protestanty.

Hugenoti – Francouzští protestanti v 16. a 17. století, kteří byli pronásledováni kvůli své víře.

Žánr eseje – Literární forma, ve které autor krátce a subjektivně pojednává o určitém tématu, popularizována Montaignem.

Blankvers – Nerýmovaný verš v jambickém pentametru, často používaný v anglické poezii a dramatu (Shakespeare).

Petrarkismus – Literární styl inspirovaný poezií Francesca Petrarky, který oslavoval lásku k nedosažitelné ženě a trpělostí.