Proč reakce probíhají a jak rychle.
Termodynamika
Studuje přeměny energie při přeměnách hmoty.
Odpovídá na otázky, proč a do jaké míry přeměny probíhají.
Kinetika
Studuje rychlost přeměny a její závislosti.
Odpovídá na otázku, jak rychle přeměny probíhají.
𝑣 = ∆𝑐/∆t
Příklad reakce:
2 HI (g) → H2 (g) + I2 (g)
Za 100 s došlo ke snížení koncentrace HI o 0,5 mol.l⁻¹.
Vypočtení rychlosti rozkladu HI:
0,50 / 100 s = 5,0 . 10⁻³ mol.l⁻¹.s⁻¹.
Závislost na molární koncentraci [mol.l⁻¹] a čas [s].
Obecná forma: A + B → Produkty
v = k . [A]^a . [B]^b
k = rychlostní konstanta
vychází z předpokladu, že se částice (molekuly, ionty), mají-li spolu reagovat, musí nejprve srazit, při této srážce se naruší vazby reaktantů
Při nízké teplotě se zvyšuje počet molekul s kinetickou energií nad určitým prahem (E).
Vysoké teploty zvyšují kinetickou energii molekul.
v (k) = f (T)
Homogenní katalýza
Heterogenní katalýza
Katalyzátor zvyšuje rychlost reakce, aniž by se sám spotřeboval.
Příklady rovnováhy:
H2O (l) ⇌ H2O (g)
CH3COOH + C2H5OH ⇌ CH3COOC2H5 + H2O
Příklad pro reakci:
A + b B ⇌ c C + d D
v = k . [A]^a . [B]^b
K = k /k = [C]^c [D]^d / [A]^a [B]^b
Le Chatelierův princip (1884)
Zásah do systému v dynamické rovnováze vyvolá děj vedoucí ke zrušení účinků zásahu
K = [CH3COOC2H5] . [H2O]/[CH3COOH] . [C2H5OH]
Přidání výchozí látky:
Tvorba produktů.
Přidání produktu:
Tvorba výchozích látek.
Snížení tlaku:
Reakce ve směru většího počtu částic.
Zvýšení tlaku:
Reakce ve směru menšího počtu částic.
Snížení teploty:
Exotermická reakce.
Zvýšení teploty:
Endotermická reakce.
F. Haber, C. Bosch
Podmínky: 400 °C / 20 MPa
Použití: hnojiva, plasty, výbušniny
Reakce: N2 (g) + 3 H2 (g) ⇌ 2 NH3 (g).
ΔH = −92,4 kJ.mol⁻¹.
Součin rozpustnosti (málo rozpustné elektrolyty).
Příklad: AgCl (s) ⇌ Ag+ (aq) + Cl− (aq)
KS = [Ag+] * [Cl−]
Ca(OH)2 (s) ⇌ Ca2+ (aq) + 2 OH− (aq)
KS = [Ca2+] * [OH−]^2.
Součin rozpustnosti odvozujeme ze vztahu per rovnovážné konstanty , které charakterizují rovnováhu chemických reakcí v heterogenních soustavách.
K = [A+]^a . [B-]^b
A. Izolovaný systém
B. Uzavřený systém
C. Otevřený systém.
I. Zákon: „Energie nemůže být vytvořena ani zničena.“
II. Zákon: „Entropie izolovaného systému nemůže klesat.“
III. Zákon: „Entropie ideálního krystalu při 0 K je rovna nule.“
Celková energie izolovaného systému je konstantní:
ΔU = q + w (teplo + práce).
Vzorce pro výpočet objemové práce a související reakce.
ΔU = Ukon – Upoč
Ukon = konečný stav
Upoč = počáteční stav.
Změna enthalpie systému je rovna teplu vydanému nebo přijatému za konst. tlaku.
Reakce exotermní: –ΔH (teplo odevzdávají)
Reakce endotermní: ΔH (teplo přijímají)
ΔH = ΔU + pΔV (objemová práce).
Stavové funkce závisí pouze na aktuálním stavu systému.
Přímé a zpětné reakce mají stejnou enthalpii, liší se znaménkem
Reakční enthalpie je součtem enthalpií jednotlivých dílčích reakcí (za stejných T,p)
Standardní stav sloučeniny je její čistá forma při tlaku 1 bar (a zpravidla též při 25 °C).
Standardní reakční enthalpie je enthalpie reakce, při níž se reaktanty ve standardních stavech přemění na produkty ve standardních stavech
Standardní slučovací enthalpie sloučeniny je enthalpie reakce, při níž vznikne 1 mol sloučeniny přímo z prvků ve standardních stavech
použití pro výpočty standardních reakčních enthalpií.
ΔH0 = Σ n ΔH0 sl(produkty) – Σ n ΔH0 sl(reaktanty)
Spontánní změna je spojena se zvyšováním entropie systému a jeho okolí.
ΔSokolí (entropie) = – ΔH (přenesené teplo)/T
ΔS = f (−ΔH)
ΔS = f (1/T)
Vzorce pro výpočet volné energie
ΔG = ΔH − TΔS vyjadřuje spontánní procesy.
ΔG = 0 - rovnováha
ΔG < samovolná
ΔG >nesamovolná
Směr spontánních změn je klesající volná energie
změna enthalpie změna entropie spontánní reakce ? exotermní (ΔH < 0) nárůst (ΔS > 0) ano, ΔG < 0 exotermní (ΔH < 0) pokles (ΔS < 0) ano, když |TΔS| < |ΔH| endotermní (ΔH > 0) nárůst (ΔS > 0) ano, když TΔS > ΔH endotermní (ΔH > 0) pokles (ΔS < 0) ne, ΔG > 0
Transformace energii a metabolické procesy: CO2 + H2O ➔ strava + O2 ➔ ATP ➔ ADP ➔ odpad (teplo) a svalová práce.