neuron
zákl. jednotka (gangliové b.)
skladba:
buněčné tělo + dvojitá cytoplazmatická memb. + neuroplazma + málo mitochondrií a lysozomů + endoplazmatické retikulum + neurofilamenty – šíření vzruchů
dendrity – dostředivé vedení vzduchu
axon=neurit – vzruch vede odstředivě
na konci rozveden v telodendrony
na počátku axonu– iniciační segment– kumulace vzruchů– vyšle/nevyšle signál
na povrchu chráněn axolemou / myelinovou pochvou
Schwannova pochva
výměna látek mezi axonem a okolím
mezi dvěma Schw. b.– Ranvierův zářez => urychlení vedení vzruchů
synaptické uzlíky- kontakt mezi neurony
jen myelinová pochva– bílá hmota míšní
jen Schwannova– vegetativní nervy
obsahují váčky s neurotransmitery
AMK a jejich deriváty– adrenalin, noradrenalin,acetylcholin, serotonin, dopamin, histamin, kysel. g-aminomáselná, karbamoylcholin
gliové buňky (neuroglie)
mnohem početnější než neurony
makroglie (astrocyty)
velké b.
tvorba mozkomíšního moku
podpírají neurony
výživa
schopnost dělení => gliová jizva
v bílé i šedé hmotě
stálost vnitřního prostředí – konc. K+
regulace krevního průtoku
oligodendroglie (oligodendrocyty)
v bílé hmotě CNS
produkce myelinu
mikroglie
améboidní pohyb
fagocytóza
spojení nervových b. (synapse)
mezi neurony
těsná– axon presynaptického n. nasedá na tělo postsynaptického neuronu
volná– axon na dendrity
neuron-jiná b.
senzitivní
motorická
sekreční
stavba
presynaptická membrána
synaptická štěrbina
postsynaptická membrána
přeskok vzruchu je vždy jen jedním směrem
rychlost šíření
nahý axon– 20m/s; vlny
s pochvami– rychleji stovky m/s; skoky
vzruch
membránový potenciál (klidový) (vně + / uvnitř- )
uvnitř a vně b. je rozdíl v koncentracích iontů (potenciálový rozdíl) =- 70mV (-6OmV), u všech buněk
extracelulární– Na, Cl– iontové kanály pro Na a K v axolemě uzavřené; propouští jen nepatrné množství Cl iontů
intracelulární– hlavně K a anionty jiných (anog/org) velkých látek
podráždění
krátkodobá lokální změna propustnosti axolemy pro N a K (otevření iont. kanálů) => rychlý průnik Na do b., a difúze K ven z axonu. (pohyb Na je rychlejší než K) => depolarizace =>vzniká kladný potenciál => akční – vlnovitě se šíří po celém axonu
repolarizace
aktivní transport (Na/K ATPáza)– návrat iontů Na a K => sodno-draselná pumpa
k akčnímu potenciálu dojde jen po dosažení prahové hodnoty = vše nebo nic
pro každou nerv. buňku daného člověka stejná
synaptický potenciál
akční potenciál => neurotransmiter se vylije do synaptické štěrbiny => vazba na receptory => změna propustnosti memb. pro K a Na => depolarizace (^potenciál)=> vznik synaptického potenciálu = zahájení činnosti b.
a) excitační – změna o 20 mV (- 50mV) = depolarizace (acetylcholin, noradrenalin, serotonin)
b) tlumivý – snížení na víc než -90mV = útlum (GABA)
synaptický potenciál má nižší amplitudu než akční, působí na kratší vzdálenosti
celkové vyhodnocování většího množství syn. potenciálů na jednom neuronu =>iniciační segment =>akční potenciál
synaptický potenciál - skladování => iniciační segment => akční potenciál
reflex
nepodmíněný – vrozený, v genetickém kódu
centra v míše/mozek (ale ne v kůře)
výsledek:
nižší nervová činnost
zornicový, slinný, dávicí, kašlací, patelární
podmíněný – získaný učením během života
centrum v mozkové kůře
vznik na zákl. spojení podmíněných podnětů (zvuk zvonku) s nepodmíněným reflexem (slinění)– jejich dráha není trvalá, musí se upevňovat opakováním jinak vyhasnutí reflexu (zapomínání)
I.P.Pavlov
dynamické stereotypy => už nezapomínáme = plavání, jízda na kole
první signální soustava: tvoří ji signály které jsou odrazem reality (chemické, biologické jevy…)
druhá signální soustava: jejím podnětem je slovo schopnost abstraktního myšlení
ryby, obojživelníci, plazi– hlavní úloha ve středním mozku