KLASIFIKACE ALKANŮ:
› podle chemického složení: UHLOVODÍKY (= základní organické sloučeniny, které obsahují pouze atomy uhlíku a vodíku)
› podle typu vazeb: NASYCENÉ (= v jejich řetězci jsou pouze jednoduché vazby)
› podle typu uhlíkového řetězce: ALIFATICKÉ (ACYKLICKÉ) – mají větvené/nevětvené otevřené řetězce, nejsou aromatické
OBECNÝ VZOREC: CnH2n+2
NÁZVOSLOVÍ:
› kmen názvu odvodíme od nejdelšího uhlíkového řetězce
› uhlovodíkové zbytky zahrneme v předponě, jejich lokaci upřesníme čísly uhlíků, na kterých se nacházejí
› u cykloalkanů před kmen přidáme předponu cyklo-
› podle počtu uhlíků v kmeni:
‐ 1 – methan
‐ 2 – ethan
‐ 3 – propan, cyklopropan
‐ 4 – butan, cyklobutan
‐ 5 – pentan, cyklopentan
‐ 6 – hexan, cyklohexan
‐ 7 – heptan, cykloheptan
‐ 8 – oktan, cyklooktan
‐ 9 – nonan, cyklononan
‐ 10 – dekan, cyklodekan
› typy uhlíků:
IZOMERIE:
› KONSTITUČNÍ ŘETĚZOVÁ (funkční) – stejný sumární vzorec, jiný vzorec strukturní (rozdíl v řetězci: rozvětvený/nerozvětvený)
› KONFORMAČNÍ
‐ volná otáčivost kolem jednoduché vazby
‐ zákrytová/nezákrytová (nezákrytová je stabilnější – čím větší je vzdálenost mezi atomy, tím méně se vzájemně ovlivňují à což je energeticky výhodnější)
‐ vaničková/židličková (židličková je stabilnější) – u cykloalkanů
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI:
› C1 – C4 jsou za normálních podmínek plyny
› C5 – C17 jsou kapaliny
› C18 a více jsou pevné látky
› mají relativně nízké teploty varu a tání (s rostoucím počtem atomů uhlíku v řetězci roste teplota tání a teplota varu, alkany s rozvětvenými řetězci mají nižší teplotu tání a varu než jejich nerozvětvené izomery, což je způsobeno slabšími nevazebnými interakcemi mezi molekulami rozvětvených izomerů)
› alkany jsou nepolární látky (obsahují kovalentní nepolární vazby C-C a C-H, takže nejsou rozpustné ve vodě, jsou však dobře rozpustné v organických rozpouštědlech – např.: benzenu, acetonu)
› nižší alkany nemají zápach, vyšší alkany zapáchají
› mají nižší hustotu než voda
CHEMICKÉ VLASTNOSTI:
› alkany jsou sloučeniny stálé, při normální teplotě a tlaku jsou málo reaktivní (díky této vlastnosti se dříve označovali jako parafiny, význam: „málo slučivý“)
› chem. reakce mohou probíhat na vazbách C-C a C-H, tyto vazby jsou nepolární à při reakcích se štěpí homolyticky (symetricky)
SUBSTITUCE RADIKÁLOVÁ:
› je charakteristickou reakcí pro nasycené uhlovodíky
› podmínkou reakce je dodání energie (teplem, světlem, UV zářením)
› k nejvýznamnějším reakcím patří halogenace a nitrace
HALOGENACE – je příkladem radikálové řetězové reakce
= reakce alkanů s halogeny, jejíž průběh má 3 fáze a vzniká pestrá směs produktů
1. INICIACE (vznikají radikály)
‐ dochází k homolytickému štěpení vazby v molekule chloru
‐ k reakci dochází účinkem zvýšené teploty, nebo vlivem UV záření
2. PROPAGACE (radikály reagují s neutrálními částicemi za vzniku dalšího radikálu a neutrální částice)
‐ je to soustava reakcí – mají řetězový charakter
‐ atom chloru (radikál) napadne molekulu methanu, odtrhne z ní jeden vodíkový atom a sloučí se s ním za vzniku chlorovodíku
‐ zároveň vzniká methylový radikál, který napadne dosud nedisociovanou molekulu chloru a odtrhne z ní jeden atom chloru za vzniku chlormethanu a chlorového radikálu
‐ tento radikál může atakovat další molekulu methanu a celý děj se opakuje
‐ reakce probíhá tak dlouho, dokud z reakční soustavy nevymizí radikály
3. TERMINACE (zánik radikálů, ukončení halogenace)
‐ reakce je inhibována kyslíkem
‐ inhibitor přidaný do reakční směsi je látka, která reaguje s volnými radikály za vzniku částic, které zabraňují další propagaci
ELIMINACE:
A) TERMOLÝZA (krakování)
‐ uplatnění při zpracování vyšších alkanů
‐ alkany s dlouhými řetězci se štěpí a vzniká směs nasycených a nenasycených uhlovodíků s kratšími řetězci
‐ využití při zpracování ropy (= krakování) = homolytické štěpení vazeb C-C, prováděné za vysoké teploty (termické krakování) nebo za přítomnosti katalyzátoru (katalytické krakování) a za nepřítomnosti kyslíku
R-CH2-CH2-CH2-CH2-CH3 à R-CH=CH2 + CH3-CH2-CH3
B) DEHYDROGENACE (eliminace H2)
‐ probíhá za přítomnosti katalyzátorů (Ni, Pt), při teplotách 200 až 400 °C, vznikají nenasycené uhlovodíky
‐ ztužování tuků
CH3-CH2-CH2-CH3 à CH2=CH-CH=CH2 + 2 H2 (buta-1,3-dien – surovina pro výrobu syntetického kaučuku)
HOŘENÍ ALKANŮ:
› alkany s menším počtem atomů uhlíku v molekule jsou hořlavé a jejich směs se vzduchem je výbušná
› exotermická reakce
› dokonalé spalování: vzniká oxid uhličitý a vody (+ uvolní se energie)
› nedokonalé spalování: vzniká oxid uhelnatý nebo uhlík (saze) a voda (+ teplo)
IZOMERACE:
› dochází k přeměně nerozvětvených uhlovodíků na rozvětvené prostřednictvím přesmyků
› probíhá při teplotách vyšších než 100 °C, v přítomnosti katalyzátorů (AlCl3)
› využití: v ropném průmyslu (zvyšování oktanového čísla benzínu, což zvyšuje jeho odolnost proti samozápalu)
VÝROBA ALKANŮ:
› katalytická hydrogenace nenasycených uhlovodíků (adujeme vodík)
› hydrogenace cykloalkanů s malým počtem uhlíkových atomů v řetězci (tří až pětičlenné cykly se otevírají v důsledku napětí, jehož příčinou jsou deformace vazebných úhlů)
VÝZNAMNÉ ALKANY:
› METHAN (CH4) – bahenní plyn
‐ bezbarvý plyn bez zápachu, který se vzduchem vytváří výbušnou směs
‐ tvoří podstatnou součást zemního plynu (obsažen je i v ropě)
‐ je součástí důlního a bahenního plynu, plynů sopečných, střevních plynů přežvýkavců (vzniká v průběhu trávení)
‐ je skleníkovým plynem (schopnost pohlcovat infračervené záření)
‐ je produktem lidské činnosti: chemického zpracování černého uhlí a ropy, spalování organických materiálů a jejich skladování, chov hospodářských zvířat
‐ do prostředí se uvolňuje biologickým rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu (hnitím) – vzniká bioplyn (methan a oxid uhličitý)
‐ využití: palivo (CNG – stlačený zemní plyn), výroba vodíku, acetylenu a sazí
› ETHAN (C2H6)
‐ v zemním plynu a ropě
‐ výchozí látka pro výrobu halogenderivátů a org. rozpouštědel
‐ průmyslově se vyrábí katalytickou hydrogenací ethenu
› PROPAN (C3H8), BUTAN (C4H10)
‐ v zemním plynu i ropě
‐ dají se lehce zkapalnit, jsou hořlavé a mají velkou výhřevnost
‐ jejich směs se používá jako topný plyn a palivo (LPG – zkapalněný ropný plyn)
‐ z obou plynů se vyrábějí nenasycené uhlovodíky, které jsou základními sloučeninami pro výrobu některých umělých hmot
› ISOOKTAN (2,2,4-trimethylpentan)
‐ Používá se ke stanovení oktanového čísla benzínu
› VYŠŠÍ ALKANY
‐ kapalné alkany – kapalná paliva, pohonné hmoty
‐ pevné alkany – vazelína, mazací oleje, parafiny
CYKLOALKANY
KLASIFIKACE CYKLOALKANŮ:
› podle chemického složení: UHLOVODÍKY (= základní organické sloučeniny, které obsahují pouze atomy uhlíku a vodíku)
› podle typu vazeb: NASYCENÉ (= v jejich řetězci jsou pouze jednoduché vazby)
› podle typu uhlíkového řetězce: CYKLICKÉ (ALICYKLICKÉ) – mají cyklické řetězce, nejsou aromatické
OBECNÝ VZOREC: CnH2n
PŘÍPRAVA:
› KATALYTICKÁ HYDROGENACE AROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ
‐ benzen + 3 H2 à cyklohexan
VÝZNAMNÉ CYKLOALKANY:
› CYKLOHEXAN (C₆H₁₂)
‐ bezbarvá kapalina, získává se z ropy
‐ rozpouštědlo, surovina pro výrobu syntetických vláken
PŘÍRODNÍ ZDROJE UHLOVODÍKŮ A JEJICH ZPRACOVÁNÍ:
› fosilní zdroje – ropa, zemní plyn, uhlí (neobnovitelné)
› recentní zdroje – rostlinné plody, dřevo, tuky (obnovitelné)
› výroba: zpracováním ropy, zemního plynu, černouhelného dehtu
ROPA:
› hnědá až černá olejovitá kapalina s menší hustotou než voda
› směs kapalných, pevných a plynných uhlovodíků
› složení: C (84-87 %), H (11-14 %), O – N – S (2-3 %) à závisí na nalezišti
› naleziště: Severní moře, Mexický záliv, Rusko, Perský záliv, v ČR: jižní Morava
› zpracování ropy v rafinériích (v ČR např.: Litvínov):
‐ odvodnění a odsolení
‐ rektifikace (frakční destilace) – podle teploty varu
à rafinace – odstraňování nežádoucích složek, které zhoršují stálost produktů
à krakování
à odparafinování olejů (= odstranění pevných uhlovodíků při nízké teplotě v přítomnosti selektivních rozpouštědel)
› produkty:
‐ plynné uhlovodíky (C1-C4) – viz význam alkanů
‐ benzín (C4-C11) – oktanové číslo = procentuální podíl isooktanu (2,2,4 – trimethylpentan) a n-heptanu – vyjadřuje odolnost vůči samozápalu, zvyšujeme přidáním antidetonačních látek
‐ petrolej (C10-C18) – motorová nafta
‐ plynový olej (C15-C24) – hlavní složka motorové nafty
‐ olejové destiláty – mazací oleje
‐ mazut = destilační zbytek z atmosférické destilace ropy, použití jako topný olej
‐ asfalt – tmavá pevná látka, destilační zbytek z vakuové destilace ropy
ZEMNÍ PLYN:
› směs plynných uhlovodíků s převládajícím obsahem methanu (60-97 %)
› výskyt samostatně, nebo doprovází ložiska ropy a uhlí
› vlastnosti: bezbarvý, nejedovatý, nedýchatelný, hořlavý plyn bez zápachu, je lehčí než vzduch
› využití: topný plyn, palivo pro pohon motorových vozidel (CNG, LPG), surovina chem. průmyslu
UHLÍ:
› směs makromolekulárních látek vzniklých z látek původně tvořících těla odumřelých rostlin a částečně i jiných organismů
› využití: palivo v tepelných elektrárnách
› hnědé (obsah C 60-75 %)
› černé (obsah C 75-90 %) – palivo s velmi vysokou výhřevností, zpracováváme vysokoteplotní karbonizací (= koksování – pyrolýza za teploty 1000 °C, je to tepelný rozklad uhlí bez přístupu vzduchu za tvorby plynů, kapalin a pevných zbytků)
› produkty karbonizace:
- koks (pevný uhlíkatý zbytek, surovina pro výrobu železa),
- surový koksárenský plyn (průmyslové palivo)
- černouhelný dehet (je vedlejším produktem, hustá, černohnědá, nepříjemně páchnoucí kapalina, je zdrojem aromatických sloučenin, dále ho zpracováváme frakční destilací)