BYZANTSKÁ RÍSE

Vychodním římská říše, později nazývaná byzantská, se na rozdíl od západorimské nerozpadla a udržela se více než tisíc let.
Rozkládala se v Egyptě, Sýrii, Malé Asii a Řecku.
Do 11. století byla daleko rozvinutější než státy západní Evropy; například franská říše se s ní nemohla měřit.
Název "byzantská" je odvozen od řecké osady Byzantion, kde císař Konstantin založil hlavní město říše, Konstantinopolis.

Císař Justinán I. (vládl 527-565) se snažil obnovit římskou říši ve své původní velikosti.
Jeho vojsko dobylo pobřeží Středozemního moře, včetně severní Afriky, Sicílie, Apeninského poloostrova a části Pyrenejského poloostrova.
Tato území jsou na současné mapě Evropy viditelná.
Byzantinská říše se rozkládala na kontinentech Evropa, Asie a Afrika.
Aby si říše udržela tak rozlehlá území, musela se průběžně bránit a potřebovala finance na udržování armády; ty získávala zvyšováním daní.

Císařovna Theodora, manželka Justiniana, byla údajně velmi inteligentní a měla velký vliv na jeho vládnutí.
Několikrát došlo k vzpourám proti Justinianovi ze strany lidu v důsledku zvyšování daní.
Justinian pocházel z rolnické rodiny, byl velmi vzdělaný, i přes svůj prostý původ však byl také přísný.
Upřednostňoval vyjednávání před bojem a uvedl, že je lepší přemoci nepřítele inteligencí a lsti než silou.

Od 11. století říše ztrácela území dobytá Justinianem.
Turci, asijské kmeny, zaútočili na Byzantinskou říši v 11. století a do 15. století obsadili značnou část jejího území, včetně hlavního města, Konstantinopole.
V roce 1453 zanikla byzantská říše, a Turci se stali vážnou hrozbou pro celou Evropu na více než čtyři století.