maturitní otázka 6.docx

Atmosféra a ozonosféra

• Atmosféra: vrstva plynu obklopující Zemi; zásadní pro život (poskytuje kyslík) a chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením; umožňuje regulaci teploty na povrchu.

• Složení atmosféry: $N<em>2 \,=\ 78\% ,\ O</em>2 \,=\ 20\% ,\ Ar \,=\ 1\% + vzácné plyny\ (CO<em>2, He, Ne, H</em>2)$

• Poznámka: rozdíl složení a stavby (fyzikální vrstvy) – uvedeno níže.

Stavba atmosféry (od povrchu vzhůru)

• Troposféra

  • Nejnižší a nejdůležitější vrstva pro člověka a letectví.

  • Rozpětí: z povrchu do výšky přibližně $7-20\text{ km}$.

  • Obsahuje většinu hmoty atmosféry a většinu zemského počasí.

  • Teplota klesá se zvyšující se výškou.

• Stratosféra

  • Leží nad troposférou; výška cca $20-50\text{ km}$ nad zemským povrchem.

  • Zde se nachází ozónová vrstva, která absorbuje škodlivé UV záření ze Slunce.

  • Teplota v stratosféře stoupá s nadmořskou výškou díky přítomnosti ozónu.

• Mezosféra

  • Nad stratosférou; výška cca $50-85\text{ km}$.

  • Teplota opět klesá s výškou; meteoroidy shoří v této vrstvě.

• Termosféra

  • Nad mezosférou; výška cca $85-600\text{ km}$.

  • Teplota zde začíná opět stoupat vlivem absorpce slunečního záření.

  • Nachází se zde ISS a další umělé družice.

• Exosféra

  • Nejvyšší vrstva; sahá za $600\text{ km}$ nad Zemí.

  • Hustota plynů velmi nízká; postupně se přechází do mezihvězdného prostoru.

Ozonosféra (ozonová vrstva)

• Část stratosféry ve výšce cca $15-35\text{ km}$ nad zemským povrchem; zvýšený poměr ozonu vůči běžnému kyslíku.

• Význam pro pozemský život: chrání před ultrafialovým zářením (UV).

• Funkce ozónové vrstvy:
  1) Ochrana před UV zářením: absorbs UV-B a UV-C; částečně UV-A; chrání DNA, kůži a oči.
  2) Regulace teploty: absorpce UV záření zahřívá stratosféru a vytváří teplotní inverzi; ovlivňuje proudění vzduchu a meteorologické jevy.
  3) Stabilizace atmosféry: zvyšuje teplotu s nadmořskou výškou a omezuje směšování stratosféry a troposféry.

• Problém: úbytek ozonové vrstvy (ozónová díra) – vážný ekologický problém; mezinárodní snahy o řešení.

• Hlavní látky vedoucí k úbytku ozonu (historicky):

  • Chlorofluorouhlovodíky (CFC): kdysi široce používány (chlazení, pěnové izolační materiály, aerosoly).

  • Halony: hasicí látky a průmyslové použití.

  • Oxidy dusíku (NOx): emise průmyslu a dopravy mohou též snižovat ozon.

• Montrealský protokol (Mezinárodní smlouva, 1987): zakázal nebo omezil používání látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Klima-geografické činitele

• Geografická šířka: vliv na klima – místa blíže rovníku mají teplejší klima a menší sezónní změny; polární oblasti extrémnější klima a výrazné sezónní výkyvy.

• Nadmořská výška: s nárůstem výšky teplota klesá; výška cca $100\text{ m} \rightarrow \Delta T \approx -0{,}65^{\circ}\text{C}$ na každých $100\text{ m}$; hory bývají chladnější než nížiny.

• Vzdálenost od moře: moře reguluje teplotu – pobřežní oblasti mají mírnější klima a stabilnější teploty; oceánské vs kontinentální podnebí.

  • Oceánské (pobřeží): menší teplotní extrémy; vlhkost a srážky průběžné.

  • Kontinentální (vnitrozemí): teplotní rozdíly větší, rychleji se zahřívá a chladí.

• Oceánské proudy: přenášejí teplotu – teplé a studené proudy mají významný vliv na lokální klima (např. Golfský proud je teplý; studené proudy – Kalifornský, Labrador atd.).

• Větry: směr a rychlost ovlivňují klimatické podmínky; např. pasáty a měsíční větry:

  • ovlivňují klima určitých regionů a mohou přinášet vpřed značné množství větrných doprovodných faktorů.

Švédsko

• Základní informace

  • Rozloha: $447{,}425{,}14\ \text{km}^2$

  • Počet obyvatel: $10{,}42\text{ milionů}$ (2021)

  • Hlavní město: Stockholm

  • Jazyk: švédština

  • Království (král Gustav XIV.)

  • Města: Uppsala (nejstarší evropská univerzita), Malmö, Göteborg

• Geografické vymezení

  • Nachází se na východním pobřeží Skandinávského poloostrova, severní Evropa.

  • Na západě sousedí s Norskem, na východě s Finskem.

  • Dlouhé pobřeží podél východního pobřeží Skandinávie; součástí Baltského moře a Botnického zálivu.

• Povrch

  • Hory: Skandinávské hory na severu; nejvyšší Kebnekaise (~$2{,}100\text{ m}$). Ledovce a divoká příroda.

  • Nížiny: většina jižního Švédska; lesnaté nížiny vhodné pro zemědělství; Svealand – jedna z největších nížin v centru země.

  • Ostrovy a pobřeží: Baltské pobřeží, tisíce ostrovů a ostrůvků; archipelágy na východním pobřeží – oblíbené pro námořní turistiku.

• Podnebí

  • Mírný pás (jižní a střední Švédsko): mírné mořské klima; čtyři roční období; zimy mírné, léta teplá.

  • Subarktický pás (střed): Östersund regiony; zimy chladnější a sněhové; krátká a chladná léta; čtyři roční období, výraznější teplotní výkyvy.

  • Arktický pás (sever): Laponsko a Kiruna; dlouhé a Very studené zimy; krátká a chladná léta; polární den a noc.

• Fauna

  • Los, rys ostrovid, vlci, medvědi hnědí, lišky, bobři, jeleni.

  • Ptactvo: sovy, orli, labutě a kachny.

• Flóra

  • Jehličnany a listnáče: borovice, smrk, bříza, lípa; mechy, lišejníky.

  • Jahodník a borůvky; mechorosty.

• Ekonomika

  • Nerostné suroviny: železná ruda