psychologie

Abnormální chování – chování, které není běžné

Abulie – úplná ztráta vůle

Afázie – ztráta schopnosti rozumět řeči

Afekt – prudká reakce na podnět (vzplanutí hněvu, bouřlivá radost)

Afiliace – přátelskost vůči ostatním

Ageismus – diskriminace starších

Agnózie – porucha vnímání, kdy oči jsou v pořádku, ale nefunguje zrakové centrum v mozku

Agorafobie – strach z otevřených prostor

Akrofobie – strach z výšek

Altruista – obětavý člověk, který nadřazuje zájmy druhých nad své vlastní

Ambivalence – současná existence protichůdných citových postojů (např. láska a nenávist vůči jedné osobě)

Amnézie – úplná ztráta paměti

Analytická psychologie – hlavní roli hraje nevědomí, ale především kolektivní nevědomí a archetypy

Antropogeneze – vývoj kultury/lidstva

Antropomorfismus – přenášení lidských vlastností na zvířata, věci a další mimolidské skutečnosti (borůvky kdepak jste? ukažte se mi!)

Apatie – jedinec se úplně poddá a stane se netečným

Arachnofobie – strach z pavouků

Archetyp – univerzální a vrozený obraz či vzorec chování v kolektivním nevědomí, který se projevuje v mýtech, snech a symbolech

Archetyp Anima – vnitřní ženský princip v psychice muže, ztělesňující citovost, intuici a schopnost vztahu

Archetyp Animus – vnitřní mužský princip v psychice ženy, symbolizující rozum, odvahu a vůli k činu

Archetyp Božské dítě – archetyp nevinnosti, naděje a nového začátku, představující zrození a potenciál duchovního růstu

Archetyp Moudrý stařec – archetyp moudrosti, duchovního poznání a vedení, často zobrazovaný jako rádce či učitel

Archetyp Persona – archetyp společenské masky, kterou si člověk vytváří, aby se přizpůsobil očekávání okolí

Archetyp Stín – archetyp temné a potlačené stránky osobnosti, zahrnující vlastnosti, které si člověk nechce přiznat

Asertivita – komunikační dovednost; schopnost prosazovat jiný názor či zájem, schopnost naslouchat a ochota přistoupit na kompromis

Aspergerův syndrom – autistická porucha, kdy dochází k potížím v komunikaci a sociálním chování

Aspirace – snaha o vyniknutí

Astenické emoce – demobilizující a oslabující emoce

Astenik – vysoký a hubený, uzavřený (schizoidní charakter; schizofrenie)

Atletik – dobře vyvinutý, chladný (vyskózní charakter; epilepsie)

Autismus – porucha objevující se před 3. rokem života; dochází k narušení sociálních interakcí a úbytku kognitivních dovedností

Autoagrese – agrese směřující vůči sobě samému (opakem je heteroagrese)

Autonomní morálka – dospělý člověk provádí morální volbu z vlastní vůle

Autostylizace – člověk je tlakem společnosti ovlivňován, aby se přizpůsoboval okolí

Bagatelizace – zlehčování a zmenšování významu

Batole – druhý a třetí rok života

Baumův test – projektivní test; jak nakreslíte strom

Bazální osobnost – osobnostní rysy, které se tvoří v nejužším prostředí (rodina)

Behaviorismus – hlavní roli hraje chování; S-R schéma

Big five – rysový model osobnosti využívající 5 faktorů

Bipolární afektivní porucha – střídání manických a depresivních fází

Blud – porucha myšlení, kdy máme přesvědčení, které je nevyvratitelné

Bobo doll experiment – Bandurův experiment s panenkou Bobo, který spočíval v tom, že děti sledující videa s agresivní tématikou vykazovaly následně agresivní tendence

Bradypsychismus – zpomalené myšlení

Bumerangový efekt – dosažení pravého opaku, než jakého chtěl člověk dosáhnout (jedná se o nezamýšlený důsledek jednání)

Cirkadiánní rytmus – biorytmus kontrolující dostatek spánku

Debilita – lehká mentální retardace (IQ mezi 50-70)

Dedukce – logické usuzování od obecného ke konkrétnímu

Deindividuace – jedinec přestane být sám sebou a začne se chovat tak, jak se chovají ostatní (dav)

Deja vu – prožíváme něco co už jsme dříve prožili

Deklarativní paměť – veškeré vědomě přístupné vzpomínky na fakta a události, které dokážeme záměrně vyvolat a slovně popsat (a tvoří ji paměť sémantická a epizodická)

Demoralizace – jedinec ztratí morální zábrany a začne se chovat tak, jak se chová dav bez kritického myšlení

Deprivace – dlouhodobý nedostatek či neuspokojení nějaké potřeby

Deracionalizace – jedinec přestane racionálně uvažovat; začne se chovat dle svých emocí a pudů

Desautentizace – autostylizací se vzdává vlastní identity a odcizuje se sám sobě a vlastním hodnotám

Disociativní porucha – narušení integrace mezi vlastní identitou a vzpomínkami/pocity

Dispoziční příčiny – vnitřní příčiny (moje postoje a hodnoty)

Distres – negativní stres (obavy, úzkost)

Dominance – sklon k vedení a nadřízenosti

Dopamin – hormon, který hraje klíčovou roli v odměně, motivaci, učení, náladě a pohybu (je označován jako tzv. hormon štěstí)

Downův syndrom – opožděný vývoj a kognitivní poruchy; jedná se o genetickou vadu s trisomií 21. chromozomu

Dunningův-Krugerův efekt – kognitivní zkreslení, podle kterého lidé s nízkými schopnostmi nadměrně přeceňují své schopnosti, zatímco lidé s vysokými schopnostmi mají tendenci své schopnosti podceňovat

Dynamická psychologie – hlubinná psychologie, kdy zásadní vliv na naši psychiku má nevědomí

Dysgrafie – porucha psaní

Dyslalie – porucha atrikulace/výslovnosti

Dyslexie – porucha čtení

Dysortografie – porucha pravopisu

Dysplastický typ – prolnutí 3 kretschmerových typů

Ebbingahusova křivka – křivka zapomínání

Efekt mírnosti – k milým a sympatickým lidem jsme tolerantnější a méně kritičtí

Efekt motýlích křídel – jev, který popisuje, že i malé změny na počátku mohou mít v konečném důsledku velký dopad (mávnutí motýlích křídel může vytvořit tajfun; pád malé kostičky domina může nakonec shodit na zem i velkou věc)

Efekt novosti – novější informace mají na nás větší vliv než ty starší

Efekt přihlížejícího – všichni spoléháme, že to co je třeba udělat (zavolat policii, dát první pomoc, ...) udělá někdo jiný (proč bychom to dělali zrovna my?) = rozptyl zodpovědnosti

Efekt shovívavosti – tendence jedince ke kladnému hodnocení těch, se kterými máme dobrý vztah

Efekt sociálního postavení – ze sociálního postavení usuzujeme i další vlastnosti (právník bude spolehlivý)

Efekt svatozáře – vystudované lidi hodnotíme lépe, než ty bez titulu

Ego (Já) – vědomí; princip reality, který reguluje chování tak, abychom dosahovali reálných a pro nás prospěšných věcí

Egocentrismus – jednání člověka je zaměřeno výhradně na vlastní osobu

Egoista – sobec, který se nestará o druhé

Eidetické představy – živé představy

Ektomorfní typ – obdoba astenika

Elektřin komplex – láska dívky k otci má sexuální rysy

Emoční inteligence (EQ) – schopnost odložit uspokojení, prožívat věci pozitivně a cítit se dobře bez ohledu na okolnosti

Empatie – vnímavost vůči cizím emocím a schopnost vcítit se do prožívání jedince (to je podmíněno schopností orientace ve vlastním prožívání)

Endogenní úzkost – úzkost, která má příčinu v nás

Endomorfní typ – obdoba pyknika

Epizodická paměť – slouží k ukládání konkrétních osobních zážitků a událostí, které jsou jasně spojeny s určitým časem a místem

Eros – pud života

Erotomanický blud – přesvědčení o neodolatelnosti vůči druhému pohlaví

Eustres – kladně působící stres (příchod milované osoby, motivace)

Exogenní úzkost – úzkost, která má příčinu mimo nás

Explorační chování – vrozené chování zvířat i lidí zaměřené na aktivní prozkoumávání nového prostředí, objektů či situací s cílem získat informace a přizpůsobit se jim

Exteriorizace – zvnitřněné normy jsou vyžadované od okolí

Extravert – člověk společenský a orientovaný na vnější svět (lze užívat i extrovert)

Eysenckova typologie temperamentu – labilita/stabilita + extraverze/introverze

Fight-or-Flight reaction – reakce na působení stresoru je buď boje nebo útěk (dle Waltera B. Cannona)

Flegmatik – stabilní introvert; hlen

Fluidní inteligence – vrozená inteligenci (úlohy se souvislostmi)

Fobie – chorobný strach z nějakého předmětu, zvířete či jevu

Frustrace – okamžitá reakce na zablokování uspokojení potřeby (typickou reakcí je agrese)

Frustrační tolerance – míra toho, jak dokážeme odolávat frustraci bez výraznějších výkyvů psychofyziologické rovnováhy (člověk s vyšší mírou zvládá zátěžovou situaci lépe)

Fylogeneze – vývoj člověka jako druhu

Gardnerova inteligence – 7 druhů, které rozlišoval Howard Gardner

Generalizace – zevšeobecnění

Generativita – snaha po uplatnění a naplnění svého života

Genialita – mimořádně rozvinutý talent (tvorba vrcholných děl)

Gerontologie – nauka o stáří

Gestaltismus – tvarová psychologie

Golem efekt – negativní očekávání od druhého vede k jejich naplnění

Habituace – postupné naučení se podnět ignorovat

Haló efekt – při poznávání se necháme unést prvním charakteristickým rysem (inteligentní, a proto i pracovitý)

Halucinace – vnímáme to, co neexistuje

Haptika – komunikace dotýkáním

Harlowův pokus s opicemi – psychologický experiment zkoumající podstatu mateřské lásky; ukázal, že emocionální bezpečí a kontakt jsou pro mládě důležitější než samotné uspokojování základních potřeb

Heteroagrese – agrese směřující vůči ostatním lidem (opakem je autoagrese)

Heteronomní morálka – v dětství je zdrojem našeho morálního chování vnější tlak ostatních (rodičů, učitelů)

Heuristika – soubor pravidel usnadňující řešení problému (dražší věc bude určitě kvalitnější)

Hlubinná regrese – terapeutická metoda využívající změněný stav vědomí k vybavení a zpracování potlačených vzpomínek či traumat z minulosti, často sahajících až do dětství nebo domnělých minulých životů

Holismus – směr prioritizující celek nad jednotlivými částmi (souvisí s Gestaltismem)

Holotropní dýchání – vyvolání jiného stavu vědomí prostřednictvím intenzivního nebo naopak zadržovaného dýchání

Hostilita – nepřátelskost vůči ostatním

Humanistická psychologie – úsilí o autenticitu a nalezení vlastní identity

Hyperbulie – nadměrná vůle

Hypermnézie – nadměrná výkonnost paměti

Hyperprosexie – zvýšená pozornost; soustředím se na konkrétní děje na úkor jiných (sleduju člověka a narazím do lampy)

Hypersomnie – zvýšená spavost

Hyperstres – stres překračující hranice adaptability, schopnosti vyrovnat se se stresem

Hypnotizace – terapeut postupně prochází pacientovým nevědomím

Hypnóza – navození meditativního či nevědomě exaltovaného stavu, který je využíván v psychoterapeutické léčbě

Hypobulie – snížená vůle

Hypomnézie – snížení výkonnosti paměti

Hypoprosexie – snížená pozornost; vzniká vyčerpáním či důsledkem psychických poruch

Hypostres – stres, který ještě nedosáhl obvyklých tolerancí (nuda, frustrace)

Cholerik – labilní extravert; žluč

Chyba blízkosti – časová nebo prostorová blízkost vede k obdobnému posuzování

Chyba centrální tendence – vyhýbání se extrémnímu hodnocení druhých

Id (Ono) – pudy (nevědomí); princip slasti, který nás vede k okamžitému a zvířecímu uspokojení

Idiocie – hluboká či těžká mentální retardace (IQ pod 20 či 20-35)

Iluze – vnímáme něco, co existuje, ale přikládáme tomu větší váhu

Imbecilita – střední mentální retardace (IQ mezi 35-50)

Implicitní paměť – nevědomá paměť, která se projevuje v našich osvojených motorických dovednostech, podmiňování a zautomatizovaných činnostech (např. jízda na kole nebo psaní na klávesnici)

Implicitní teorie osobnosti – výsledné posouzení celého člověka učiníme jen na základě jedné nebo několika málo vlastností

Imprinting – vtisknutí vzorců chování v citlivém období

Individuální psychologie – hlavní roli hraje nevědomí a překonání pocitů méněcennosti

Indukce – logické usuzování od konkrétního k obecnému

Infantilní amnézie – neschopnost dospělých lidí vybavit si vědomé vzpomínky na zážitky z prvních několika let vlastního života (zpravidla do tří až čtyř let věku) kvůli nedozrátému mozku a chybějícímu jazykovému systému v tomto období

Insomnie – nespavost

Inteligence – schopnost učit se ze zkušenosti

Interiorizace – dítě postupně zvnitřňuje přijaté požadavky ve svou vlastní morálku

Internalizace – dítě přijme morální požadavky

Introvert – člověk orientovaný dovnitř do sebe

Jungova typologie temperamentu – introvert/extravert

Klasické podmiňování – neutrální podnět + neutrální podnět

Klaustrofobie – strach z uzavřených prostor

Koakce – skupiny pracují na jednom úkolu, ale nesoutěží mezi sebou, protože každá skupina pracuje sama za sebe (studenti počítají příklad ve škole)

Kognitivní disonance – vnitřní napětí kvůli nesouladu 2 kognic (kouřím, ale vím, že to není zdravé)

Kognitivní psychologie – počítačová psychologie; zkoumá rozumové poznání

Kojenec – první rok života

Kolektivní nevědomí – paměť, která je společná celému lidstvu

Kompenzace – místo vyrovnání se s nedostatkem usilujeme o naplnění nějakého cíle

Kompetice – soupeření

Komplexy – vznikají v dětství z potlačovaných zážitků

Kompulze – neodolatelná potřeba/nutkání provést nějakou činnost či rituál

Konformita – mínění cizích lidí ovlivňuje naše vlastní rozhodování

Kooperace – na rozdíl od koakce skupiny spolupracují mezi sebou (studenti dostanou za úkol v jednotlivých skupinách vyřešit jeden příklad)

Kretschmerova typologie – tělesné konstituce souvisí s psychickými vlastnostmi a poruchami (pyknik, astenik, atletik; dysplastický typ)

Krystalická inteligence – získaná zkušenostmi a vzděláním (slovní zásoba)

Kukaččí vejce – tendence hodnotit člověka, který má neustále s něčím problém, negativně

Libido – životní energie, která je spjata se sexualitou

Logická chyba – na základě zkušenosti se domníváme, že některé vlastnosti spolu souvisí (vysoký a statný)

Lüscherův test barev – projektivní test; jaké barvy si podvědomě vyberete

Maniodepresivní porucha – bipolární afektivní porucha

Melancholik – labilní introvert; černá žluč

Mensa – sdružuje lidi, kteří mají IQ vyšší než 130

Mentální anorexie – cílené udržování nízké váhy redukcí příjmu potravy

Mentální bulimie – opakované a nekontrolované přejídání se a následná snaha se zbavit jídla zvracením/projímadlem

Mezomorfní typ – obdoba atletika

Mimika – komunikace stahy obličejových svalů

Modální osobnost – osobnostní rysy typické pro určitou dobu a společnost

Nadání – nadprůměrně rozvinuté vlohy

Nálada – stav trvající hodiny nebo dny (radost, smutek, tréma, úzkost)

Narcismus – přehnaný obdiv k sobě samému

Nativismus – směr, který předpokládá, že charakteristiky člověka jsou dány jeho genetickou výbavou (stojí v protikladu k empirismu)

Naučená bezmocnost – rezignace na snahu po opakovaných neúspěších

Neadekvátní reakce – směji se při smrti blízké osoby

Neobehaviorismus – hlavní roli hraje chování; S-O-R schéma

Neproduktivní životní orientace – vedou nás k ní materiální požitky, které získáváme od druhých, jenž často zneužíváme (nedosahujeme plné existence)

Neuroticismus – stabilita vs labilita

Neuróza – úzkostná porucha; méně závažná porucha než psychóza

Nevědomí – k čemu nemáme přístup

Neverbální inteligence – obrazová (technické a přírodovědné obory; více muži)

Neverbální komunikace – mimoslovní komunikace (bodylanguage; gesta, mimika, pozice těla)

Nocebo – lidé očekávají, že se jim zhorší zdravotní stav a on se skutečně zhorší i když k tomu nebyl žádný podnět

Noční děs – noční můra během NREM spánku

Novorozenec – první měsíc života

Obecná inteligence – měřitelná skrze faktor G

Obětní beránek – metaforické označení objektu, proti kterému směřuje vina či agrese způsobená frustrací, ačkoli samotný objekt není její skutečnou příčinou (často se jedná o děti, židy, národnostní menšiny, ...)

Obsedantně-kompulzivní porucha – nenaplněná obsese v nás vyvolává napětí

Obsese – nežádoucí vtíravá myšlenka či impulz

Ofidiofobie – strach z hadů

Oidipovský komplex – láska chlapce k matce má sexuální rysy

Oligofrenie – mentální retardace neboli mozkový defekt (po 2. roku mluvíme o demenci)

Ontogeneze – vývoj jedince od zárodku po smrt

Operantní podmiňování – vyžaduje aktivní zapojení (= instrumentální podmiňování)

Oploštělá afektivita – lhostejnost k důležitým událostem

Oscilace – přenášení pozornosti z předmětu na předmět

Paralinguální komunikace – tempo, zabarvení hlasu, důraz

Pareidolie – proces dotváření vágních či bezesmyslných tvarů

Pavlovova typologie temperamentu – labilita/stabilita

Pedagogický optimismus – odmítnutí dědičnosti, protože výchova je všemocná (behaviorismus)

Penitenciární psychologie – odvětví forenzní psychologie zabývající se psychologickými problémy souvisejícími s výkonem trestu odnětí svobody (tj. vězeňská psychologie)

Perinatální vývoj – období porodu

Perzekuční blud – přesvědčení o pronásledování nebo ohrožení vlastní osoby

Placebo – lidé očekávají, že je lék uzdraví a on je skutečně uzdraví, i když to nebyl vlastně lék

Plató efekt – fáze v učení, kdy dochází ke stagnaci

Podmíněný reflex – po konkrétním podnětu dojde k naučené reakci

Popření – jednoduché odmítnutí skutečnosti

Postnatální vývoj – období od narození až do smrti

Posttraumatická stresová porucha – potíže, které vznikly v důsledky traumatického zážitku s extrémně nebezpečným charakterem (třeba i několik let po události)

Posturologie – komunikace držením těla a postojem

Prenatální vývoj – období nitroděložního vývoje

Princip vyhasínání chování – chování bez odezvy se postupně vytratí

Proband – účastník experimentu

Produktivní životní orientace – vede nás k ní tvůrčí úsilí a láska (chce pacienta naučit milovat)

Profesionální deformace – naprosté pohlcení a ztotožnění se s prací tak, že v určitých situacích působíme nepatřičně a nevhodně

Projekce – popírání podvědomých charakteristik sebe sama a připisování je druhým

Proxemický tanec – pohybové přiblížení nebo oddálení osob při vzájemné sociální komunikaci

Proxemika – vzájemná blízkost

Prozopagnozie – porucha vnímání, kdy nejsme schopni rozeznávat tváře

První dojem – první dojem má silnější vliv než všechny následující

Předvědomí – co teď nevnímáme, ale dokážeme si to vybavit

Pseudohalucinace – vnímáme něco, o čem ale víme, že to neexistuje

Psychické procesy – krátká doba trvání, často proměnlivé

Psychické stavy – jsou déletrvající než procesy, mění se v řádu hodin či dnů

Psychické vlastnosti – rodíme se s nimi, ale dají se částečně ovlivňovat

Psychoanalýza – hlavní roli hraje nevědomí a sexuální pudy

Psychopatie – antisociální porucha osobnosti spočívající v neschopnosti vytvářet hlubší emocionální vztahy a charakteristická chladným, manipulativním a povrchním jednáním

Psychóza – závažnější porucha než neuróza

Pudy – jsou zdrojem energie lidského chování; umožňují dosahování cílů

Pygmalion efekt – pozitivní očekávání od druhého vede k naplnění očekávání (Galatea efekt, Rosenthalův efekt)

Pyknik – malý a tlustý, otevřený (cyklotymní charakter; bipolární afektivní porucha)

Pyramida potřeb – nejdříve musíme naplnit primární potřeby, které jsou k životy důležité a až poté můžou následovat ty sekundární seberealizace, obdiv)

Racionalizace – vědomé ospravedlnění/vysvětlení

Reaktivní výtvor – chování přesně naopak, než jaké chování chceme vytěsnit

Receptivní orientace – člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů

Reciprocita – vzájemnost ve vztazích (pokud jednám recipročně, tak mé jednání k druhým je stejné jako jejich ke mně)

Regrese – návrat na primitivnější stupeň mentálního vývoje

Relativní deprivace – stav, kdy člověk hodnotí svou životní situaci jako nepříznivou ve srovnání se životní situací jiných lidí nebo skupin (je to tedy pocit strádání [tedy deprivace], ale jen kvůli srovnávání s ostatními)

Resilience – odolnost, psychická houževnatost, schopnost zvládat zátěžové situace (X vulnerabilita)

Rorschachův test – projektivní test; co si představíme pod jednotlivými skvrnami

Rotterův test vět – projektivní test; jak dokončíte psychologem započatou větu

Rozšířené vědomí – zabývá se jím transpersonální psychologie a zkoumá spirituální aspekty lidské zkušenosti, jež nelze zkoumat metodami klasické psychologie

Salutor – opak stresoru; působí pozitivními životními faktory (meditace)

Sangvinik – stabilní extravert; krev

Sebenaplňující proroctví – fenomén, kde očekávání budoucích událostí vede k chování, které zapříčiní, že se daná skutečnost opravdu stane (negativní očekávání se označují jako Golemův efekt, pozitivní očekávání se označují jako Pygmalion efekt; viz konkrétní pojmy)

Sémantická paměť – uchovává obecná fakta, vědomosti o světě, koncepty a významy slov nezávisle na tom, kdy a kde jsme se je naučili

Senzitizace – opak habituace; zcitlivění vůči podnětu

Serotonin – hormon, který hraje klíčovou roli v regulaci nálady, emocí, spánku, chuti k jídlu a kognitivních funkcí (je označován jako tzv. hormon štěstí)

Sheldonova typologie – tělesná konstituce zaměřena na zdravé jedince (endomorf, ektomorf, mezomorf)

Schizofrenie – silné zkreslení reality

Schizoidní porucha osobnosti – distancování se od citových a sociálních interakcí

Situační příčiny – vnější příčiny (normy, počasí, peníze)

Skupinová polarizace – pokud se lidé rozhodují ve skupině, mají tendenci se přiklánět k extrémnějšímu rozhodnutí, než jaké by učinili individuálně (a to jako rozhodnutí konzervativnější, tak i riskantnější)

Slaboduchost – podprůměrná inteligence (IQ mezi 70-90)

Sociální facilitace – lidé podávají lepší výkon u jednoduchých nebo dobře naučených úkolů, když je někdo pozoruje nebo když pracují ve skupině, například běžecký závod

Sociální inhibice – lidé podávají horší výkon při složitých nebo nových úkolech, například počítání na tabuli před třídou

Sociální lenivost – lidé se méně snaží a snižují svůj výkon, když pracují ve skupině a jejich individuální přínos není jasně měřitelný, například školní projekt

Sociální učení – mechanismus socializace

Somatizace – přenesení psychických problémů do fyzické oblasti (tj. nejčastěji nemoci)

Somatotyp – tělesná konstituce

Somnambulismus – náměsíčnost

Somnilokvie – mluvení ze spaní

Somnolence – neustálá ospalost

Spánková apnoe – člověk se budí a lapá po dechu, protože během spánku přestává dýchat

Stenické emoce – posilující emoce

Stockholmský syndrom – psychologický jev, kdy oběť únosu nebo týrání začne sympatizovat se svýmúnoscem, vytváří si k němu citovou vazbu a může ho dokonce bránit, i když jí hrozí nebezpečí

Sublimace – potlačení emocí a přemístění je do nějaké společensky přijatelné činnosti (agresivita do bojových sportů)

Submisivita – sklon k bytí veden a podřízenosti

Sugestibilita – schopnost podléhat sugesci (tedy ovlivnitelnost myšlení či představ); sugestivní působení vlivu je podmanivé až svůdné působení

Super ego (Nadjá) – svědomí; princip dokonalosti, který reguluje v člověku, co je správné a co ne

Syndrom vlčích dětí – děti vyrůstají v izolaci od společnosti a projevuje se to na jejich sociálních schopnostech

Syndrom vyhoření – stav celoživotního vyčerpání

Synestezie – barevné slyšení; spojení více vjemů z různých smyslů

Tachypsychismus – zrychlené myšlení

Talent – vysoce rozvinuté nadání (vynikající výkony v celém oboru)

Tanatos – pud smrti

Telekineze – ovlivňování neživých předmětů silou vlastní vůle

Telepatie – mimosmyslové vnímání

Telestezie – vnímání bez účasti známých smyslových orgánů (proutkařství)

Temperament – soubor vlastností vztahujících se k citovému reagování

Tenacita – výdrž pozornosti; schopnost vytrvale udržet pozornost ke konkrétnímu podnětu

Teorie citové vazby – dítě si vytváří vztah k pečující osobě, která zajišťuje bezpečí, a to ovlivňuje jeho budoucí vztahy a emoční vývoj (bezpečná vazba vede ke zdravým mezilidským vztahům, zatímco nejistá vazba může vést v dospělosti k problémům s důvěrou)

Teorie frustrace-agrese – reaktivní teorie agrese podle které vzniká agrese v reakci na frustraci (John Dollard)

Teorie naučeného agresivního chování – agrese vzniká podle Alberta Bandury v reakci na souhru 3 činitelů (averzivní zkušenost, zisk, pozorování)

Thanatologie – věda o umírání a smrti a záležitostech souvisejících s koncem života člověka

TNS – „Triple nine society“ sdružuje lidi, kteří mají IQ vyšší než 150

Transpersonální psychologie – zabývá se transcendencí a typické je tzv. holotropní dýchání

Učení vhledem – náhlé pochopení situace

Únik – vyhýbání se povinnostem a nepříjemnostem

Vášeň – silný a dlouhodobější cit (láska, nenávist)

Vědomí – co si právě uvědomujeme

Verbální inteligence – slovní (humanitní obory; více ženy)

Vigilita – bdělost

Viktimologie – obor zabývající se oběťmi trestných činů

Vnímání – percepce

Vulnerabilita – zranitelnost (X resilience)

Vytěsnění – vyloučení z vědomí všeho, co nedokážeme přijmout

Xenofobie – strach ze všeho cizího (především cizinců)

Základní atribuční chyba – lidé mají tendenci podceňovat situační vlivy