Komplexní botanické poznámky: List, stonek a kořen

Anatomie a vnitřní stavba listu

• Typy listů podle souměrnosti stran:     * Bifaciální list: List, který vypadá z každé strany jinak. Svrchní část je obvykle tmavší, zatímco spodní část je světlejší.     * Monofaciální list: List, který je z obou stran stejný (stejná barva i struktura).

• Vnitřní anatomie listu (průřez):     * Kutikula: Ochranná vrstva na povrchu, nachází se na horní i spodní straně.     * Horní pokožka (epidermis): Svrchní buněčná vrstva.     * Palisádový parenchym: Vrstva buněk pod horní pokožkou, hlavní místo fotosyntézy.     * Houbový (mezenchymový) parenchym: Vrstva buněk s mezibuněčnými prostory pro cirkulaci plynů.     * Cévní svazek: Obsahuje dřevo ($xylém$) a lýko ($floém$). Dřevo se v listu nachází směrem k horní straně, lýko k dolní straně.     * Spodní pokožka: Obsahuje průduchy.     * Průduch ($stoma$): Skládá se ze dvou svěracích buněk. Slouží k výměně plynů ($CO_2$) a transpiraci (vypařování vody).

Morfologie a metamorfózy listu

• Hlavní části listu:     * Čepel: Plochá část listu.     * Řapík: Stopka listu přichycující čepel ke stonku. Obsahuje mechanická pletiva (např. kolenchym). Pokud řapík chybí, list se označuje jako přisedlý.

• Žilnatina (venace): Soubor cévních svazků v listové čepeli.     * Funkce: Mechanická (zpevnění listu) a vodivá (rozvod látek).     * Typy: Zpeřená, vidličnatá, dlanitá, souběžná, rovnoběžná.     * Typologie podle rostlin: Dvouděložné rostliny ($2D$) mají typicky zpeřenou žilnatinu, jednoděložné rostliny ($1D$) mají žilnatinu souběžnou nebo rovnoběžnou.

• Metamorfózy (přeměny) listu:     * Šupiny: Chrání pupeny.     * Listence: Listy nacházející se na květních stopkách.     * Listeny: Podpírají květenství.     * Úponky: Například u hrachu, slouží k přichycování.     * Cibule: Zdužnatělé listy sloužící k ukládání zásobních látek.

• Vnější klasifikace listu:     * Souměrnost: Souměrný x nesouměrný.     * Složitost: Jednoduchý x složený.     * Členitost: Celistvý x laločnatý.     * Typy složených listů: Sudozpeřený, lichozpeřený, trojčetný, pětičetný, sedmičetný.

• Postavení listů na stonku:     * Střídavé ($1$ list v uzlině).     * Vstřícné ($2$ listy v uzlině proti sobě).     * Křižmostojné (vstřícné dvojice se střídají o $90^{\circ}$).     * Přeslenité (více listů v jedné uzlině).     * V přízemní růžici.

• Rozlišení tvarové variability:     * Heterofylie (různolistost): Na jedné rostlině jsou listy různého tvaru (např. břečťan).     * Anizofylie (nestejnolistost): Listy na rostlině mají stejný tvar, ale různou velikost (způsobeno např. listovou mozaikou pro zachycení světla).

Anatomie a stavba stonku

• Definice prýtu: Nadzemní část vyšších rostlin skládající se ze stonku, listů a reprodukčních orgánů.

• Morfologie stonku:     * Uzliny (nody): Místa, odkud vyrůstají listy a větve.     * Články (internodia): Části stonku mezi uzlinami.

• Typy stonků:     * Bylinný (dužnatý): Lodyha (olistěný stonek), stvol (bezlistý stonek ukončený květem), stéblo (dutý stonek trav s kolénky).     * Dřevnatý: Strom, keř (větví se od země), polokeř (v dolní části dřevnatý, nahoře bylinný – např. brusnice borůvka).

• Vnitřní stavba stonku (primární):     * Epidermis: Pokožka, obvykle $1$ vrstva buněk, obsahuje trichomy a průduchy (pouze ve svěracích buňkách je chlorofyl), pokrytá kutikulou.     * Primární kůra: Vrstva pod pokožkou.     * Střední válec: Obsahuje cévní svazky a dřeň.     * Cévní svazky ve stonku: Typicky kolaterální (bočné). U $2D$ rostlin jsou uspořádány v kruhu a obsahují kambium (sekundární meristém, díky kterému stonek tloustne). U $1D$ rostlin jsou cévní svazky roztroušené a kambium chybí.

• Sekundární pletiva stonku:     * Felogén: Sekundární meristém tvořící sekundární krycí pletiva (zelená kúra, korek, borka).     * Kambium: Produkuje sekundární lýko a dřevo, čímž vznikají letokruhy.     * Borka: Odborný termín pro kůru stromu.     * Čočinky (lenticely): Provětrávací jizvičky v kůře stromů.

• Metamorfózy stonku:     * Oddenek, oddenková hlíza, šlahoun, brachyblasty (zkrácené větévky), kolce (trnité výběžky).

Anatomie a fyziologie kořene

• Zóny kořene (od špičky nahoru):     * $1$. Vzrostlý vrchol a kořenová čepička (kalyptra): Chrání dělivý meristém.     * $2$. Zóna dělivá: Obsahuje meristémy.     * $3$. Zóna prodlužovací (elongační).     * $4$. Zóna absorpční (zóna kořenového vlášení).     * $5$. Zóna větvení.

• Vnitřní stavba kořene (příčná):     * Rhizodermis: Kořenová pokožka, $1$ vrstva buněk bez kutikuly, bez průduchů a bez chloroplastů.     * Kořenové vlásky: Jednobuněčné vychlípeniny rhizodermis zvyšující absorpční plochu pro sání půdního roztoku.     * Primární kůra: Vrstva buněk pod pokožkou.     * Endodermis: Vnitřní vrstva kůry oddělující střední válec.     * Pericykl: Meristematické pletivo ve středním válci, ze kterého vznikají vedlejší kořeny.     * Střední válec: Obsahuje cévní svazek a dřeň.     * Cévní svazek v kořenu: Typicky radiální.

• Geotropismus: Růst kořene do středu země, způsobený statolity (škrobovými zrny v buňkách čepičky).

• Typy kořenových soustav:     * Allorhizie: Hlavní kořen s postranními kořeny (typické pro $2D$ rostliny).     * Homorhizie (svazčitá): Hlavní kořen zaniká a je nahrazen svazkem náhradních (adventivních) kořenů (typické pro $1D$ rostliny).

• Metamorfózy kořene:     * Zásobní (kořenová hlíza, bulva), vzdušné, dýchací, chůdovité, přícepivé, haustoria.     * Haustoria: Přísavné kořeny parazitů. Parazit (např. kokotice) bere vše, poloparazit (např. jmelí) bere jen vodu a minerální látky.

Klasifikace rostlinných orgánů

• Vegetativní orgány: Slouží k přežívání rostliny (kořen, stonek, list).

• Generativní orgány: Slouží k rozmnožování (květ, plod, semeno).

• Typy orgánů podle původu a funkce:     * Homologické orgány: Mají stejný evoluční původ, ale jinou funkci (např. list a trn trnky).     * Analogické orgány: Mají jiný evoluční původ, ale stejnou funkci (např. kořenová hlíza bramboru a stonková hlíza).

Otázky & Diskuse

• Otázka: Čím se léčí (regeneruje) jizva po opadu listu?     * Odpověď: Jizva se regeneruje (léčí) korkem.
• Otázka: Proč listy na podzim opadávají?     * Odpověď: Slouží to jako ochrana před transpirací (vypařováním vody) v zimním období.
• Otázka: Jaký je rozdíl mezi trny a ostny?     * Odpověď: Trny (kolce) jsou přeměněné větve nebo listy (mají vodivá pletiva), ostny jsou pouze výběžky pokožky (např. u růže) a lze je snadno odlomit.
• Otázka: Jak se liší rostliny $1D$ a $2D$ v uspořádání cévních svazků ve stonku?     * Odpověď: U $1D$ (jednoděložných) jsou cévní svazky roztroušené, u $2D$ (dvouděložných) jsou uspořádány v kruhu podél kambia.