Komplexní botanické poznámky: List, stonek a kořen
Anatomie a vnitřní stavba listu
Typy listů podle souměrnosti stran: * Bifaciální list: List, který vypadá z každé strany jinak. Svrchní část je obvykle tmavší, zatímco spodní část je světlejší. * Monofaciální list: List, který je z obou stran stejný (stejná barva i struktura).
Vnitřní anatomie listu (průřez): * Kutikula: Ochranná vrstva na povrchu, nachází se na horní i spodní straně. * Horní pokožka (epidermis): Svrchní buněčná vrstva. * Palisádový parenchym: Vrstva buněk pod horní pokožkou, hlavní místo fotosyntézy. * Houbový (mezenchymový) parenchym: Vrstva buněk s mezibuněčnými prostory pro cirkulaci plynů. * Cévní svazek: Obsahuje dřevo () a lýko (). Dřevo se v listu nachází směrem k horní straně, lýko k dolní straně. * Spodní pokožka: Obsahuje průduchy. * Průduch (): Skládá se ze dvou svěracích buněk. Slouží k výměně plynů () a transpiraci (vypařování vody).
Morfologie a metamorfózy listu
Hlavní části listu: * Čepel: Plochá část listu. * Řapík: Stopka listu přichycující čepel ke stonku. Obsahuje mechanická pletiva (např. kolenchym). Pokud řapík chybí, list se označuje jako přisedlý.
Žilnatina (venace): Soubor cévních svazků v listové čepeli. * Funkce: Mechanická (zpevnění listu) a vodivá (rozvod látek). * Typy: Zpeřená, vidličnatá, dlanitá, souběžná, rovnoběžná. * Typologie podle rostlin: Dvouděložné rostliny () mají typicky zpeřenou žilnatinu, jednoděložné rostliny () mají žilnatinu souběžnou nebo rovnoběžnou.
Metamorfózy (přeměny) listu: * Šupiny: Chrání pupeny. * Listence: Listy nacházející se na květních stopkách. * Listeny: Podpírají květenství. * Úponky: Například u hrachu, slouží k přichycování. * Cibule: Zdužnatělé listy sloužící k ukládání zásobních látek.
Vnější klasifikace listu: * Souměrnost: Souměrný x nesouměrný. * Složitost: Jednoduchý x složený. * Členitost: Celistvý x laločnatý. * Typy složených listů: Sudozpeřený, lichozpeřený, trojčetný, pětičetný, sedmičetný.
Postavení listů na stonku: * Střídavé ( list v uzlině). * Vstřícné ( listy v uzlině proti sobě). * Křižmostojné (vstřícné dvojice se střídají o ). * Přeslenité (více listů v jedné uzlině). * V přízemní růžici.
Rozlišení tvarové variability: * Heterofylie (různolistost): Na jedné rostlině jsou listy různého tvaru (např. břečťan). * Anizofylie (nestejnolistost): Listy na rostlině mají stejný tvar, ale různou velikost (způsobeno např. listovou mozaikou pro zachycení světla).
Anatomie a stavba stonku
Definice prýtu: Nadzemní část vyšších rostlin skládající se ze stonku, listů a reprodukčních orgánů.
Morfologie stonku: * Uzliny (nody): Místa, odkud vyrůstají listy a větve. * Články (internodia): Části stonku mezi uzlinami.
Typy stonků: * Bylinný (dužnatý): Lodyha (olistěný stonek), stvol (bezlistý stonek ukončený květem), stéblo (dutý stonek trav s kolénky). * Dřevnatý: Strom, keř (větví se od země), polokeř (v dolní části dřevnatý, nahoře bylinný – např. brusnice borůvka).
Vnitřní stavba stonku (primární): * Epidermis: Pokožka, obvykle vrstva buněk, obsahuje trichomy a průduchy (pouze ve svěracích buňkách je chlorofyl), pokrytá kutikulou. * Primární kůra: Vrstva pod pokožkou. * Střední válec: Obsahuje cévní svazky a dřeň. * Cévní svazky ve stonku: Typicky kolaterální (bočné). U rostlin jsou uspořádány v kruhu a obsahují kambium (sekundární meristém, díky kterému stonek tloustne). U rostlin jsou cévní svazky roztroušené a kambium chybí.
Sekundární pletiva stonku: * Felogén: Sekundární meristém tvořící sekundární krycí pletiva (zelená kúra, korek, borka). * Kambium: Produkuje sekundární lýko a dřevo, čímž vznikají letokruhy. * Borka: Odborný termín pro kůru stromu. * Čočinky (lenticely): Provětrávací jizvičky v kůře stromů.
Metamorfózy stonku: * Oddenek, oddenková hlíza, šlahoun, brachyblasty (zkrácené větévky), kolce (trnité výběžky).
Anatomie a fyziologie kořene
Zóny kořene (od špičky nahoru): * . Vzrostlý vrchol a kořenová čepička (kalyptra): Chrání dělivý meristém. * . Zóna dělivá: Obsahuje meristémy. * . Zóna prodlužovací (elongační). * . Zóna absorpční (zóna kořenového vlášení). * . Zóna větvení.
Vnitřní stavba kořene (příčná): * Rhizodermis: Kořenová pokožka, vrstva buněk bez kutikuly, bez průduchů a bez chloroplastů. * Kořenové vlásky: Jednobuněčné vychlípeniny rhizodermis zvyšující absorpční plochu pro sání půdního roztoku. * Primární kůra: Vrstva buněk pod pokožkou. * Endodermis: Vnitřní vrstva kůry oddělující střední válec. * Pericykl: Meristematické pletivo ve středním válci, ze kterého vznikají vedlejší kořeny. * Střední válec: Obsahuje cévní svazek a dřeň. * Cévní svazek v kořenu: Typicky radiální.
Geotropismus: Růst kořene do středu země, způsobený statolity (škrobovými zrny v buňkách čepičky).
Typy kořenových soustav: * Allorhizie: Hlavní kořen s postranními kořeny (typické pro rostliny). * Homorhizie (svazčitá): Hlavní kořen zaniká a je nahrazen svazkem náhradních (adventivních) kořenů (typické pro rostliny).
Metamorfózy kořene: * Zásobní (kořenová hlíza, bulva), vzdušné, dýchací, chůdovité, přícepivé, haustoria. * Haustoria: Přísavné kořeny parazitů. Parazit (např. kokotice) bere vše, poloparazit (např. jmelí) bere jen vodu a minerální látky.
Klasifikace rostlinných orgánů
Vegetativní orgány: Slouží k přežívání rostliny (kořen, stonek, list).
Generativní orgány: Slouží k rozmnožování (květ, plod, semeno).
Typy orgánů podle původu a funkce: * Homologické orgány: Mají stejný evoluční původ, ale jinou funkci (např. list a trn trnky). * Analogické orgány: Mají jiný evoluční původ, ale stejnou funkci (např. kořenová hlíza bramboru a stonková hlíza).
Otázky & Diskuse
- Otázka: Čím se léčí (regeneruje) jizva po opadu listu? * Odpověď: Jizva se regeneruje (léčí) korkem.
- Otázka: Proč listy na podzim opadávají? * Odpověď: Slouží to jako ochrana před transpirací (vypařováním vody) v zimním období.
- Otázka: Jaký je rozdíl mezi trny a ostny? * Odpověď: Trny (kolce) jsou přeměněné větve nebo listy (mají vodivá pletiva), ostny jsou pouze výběžky pokožky (např. u růže) a lze je snadno odlomit.
- Otázka: Jak se liší rostliny a v uspořádání cévních svazků ve stonku? * Odpověď: U (jednoděložných) jsou cévní svazky roztroušené, u (dvouděložných) jsou uspořádány v kruhu podél kambia.