Staroorientální státy a civilizace

Společné znaky staroorientálních a antických států

• Časové vymezení: Začátek starověku je obvykle datován do období $5. – 3. \text{ tisíciletí pnl.}$. Konec starověku je spojen s pádem Říše římské v roce $476 \text{ nl.}$. Rozsah v jiných zemích se liší, často od konce $7. \text{ stol. přnl.}$.
• Geografické oblasti: Středozemní moře, Indie, Čína, Egypt. Vývoj byl nerovnoměrný; v teplejších oblastech probíhal rychleji.
• Staroorientální říše (orientální despocie): Patří sem Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, Persie, Palestina, Fénicie a Chetitská říše.
  • Politické zřízení a moc: V čele stojí panovník (králové, v Egyptě faraoni) s neomezenou mocí, často mu byly prokazovány božské pocty.
  • Hospodářství: Označují se jako říční civilizace, protože vznikaly v povodí řek. Stát reguloval vodní toky (zavodňování a odvodňování). Veškerá půda byla majetkem státu (krále).
  • Společenská struktura: Panovník, kněží, vojsko, úředníci, obchodníci, zemědělci a řemeslníci (hlavní pracovní síla), otroci (málo, spíše v domácích službách).
  • Kultura a víra: Existuje písmo (počátky literatury). S výjimkou Palestiny převládalo mnohobožství (polyteismus). V Egyptě nastal krátký pokus o monoteismus za faraona Atona.
• Antické státy (klasické otrokářské státy): Řecko a Řím.
  • Geografie: Vznikaly u moře.
  • Vedení státu: V čele buď jednotlivci (císařové, králové, diktátoři), nebo skupina úředníků (např. Rada starších).
  • Půda a práce: Půda byla většinou majetkem soukromých zemědělců a jednotlivců. Klíčová byla práce otroků, zejména v Římě (vážili si však vzdělaných řeckých otroků).
  • Kultura: Polyteismus převažoval až do přijetí křesťanství v roce $313 \text{ nl.}$. Antická literatura zásadně ovlivnila evropskou kulturu.
• Poznámka k území ČR: V této době zde stále probíhal pravěk.

Mezopotámie, Sumer a Akkad

• Geografie a název: Název odvozen z řeckého "mezopotamoi" (meziříčí) – území mezi řekami Eufrat a Tigris ($mezzos = \text{uprostřed}$, $potamos = \text{řeka}$). Dnes se zde nachází převážně Irák.
  • Podmínky: Na severu náhorní plošina (dostatek srážek), na jihu pravidelné záplavy způsobené táním sněhu v horách. Původní bažiny byly vysoušeny na pole.
  • Zemědělství a zdroje: K záplavám docházelo v době, kdy bylo obilí vzrostlé, což vyžadovalo budování jímek a zavlažovacích kanálů. Řeky byly dopravními tepnami. Vyvážely se vlněné barvené tkaniny, dovážel se kámen, kovy a dřevo. Stavělo se z rákosu a hlíny (později sušené cihly).
• Sumer: Nacházel se na jihu Mezopotámie. Sumerové přišli nejspíš z dnešního Íránu; nebyli to ani Indoevropané, ani Semité.
  • Vznik městských států: Ve $4. \text{ tisícíletí pnl.}$ vznikla první města (opevněné vesnice). Počátkem $3. \text{ tisícíletí pnl.}$ se zformovaly městské státy: Nippur, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš.
  • Chrámové hospodářství: Centrem byl chrám, nejvyšší kněz dozoroval úředníky a měl postavení boha. Chrám řídil ekonomiku, vznikaly zde dílny a školy.
  • Palácové hospodářství: Časem městské státy bojovaly o nadvládu (hegemoni). Instituce krále vznikla posílením moci vojevůdců. Král se stal dědičným despotickým monarchou opírajícím se o vojsko.
  • Povinnosti krále: Zabezpečit úrodu, udržovat mír a vést války pro získání dobytka a půdy.
  • Kultura: Náboženské středisko bylo v Nippuru. Vzniklo klínové písmo a literární památka Epos o Gilgamešovi.
• Akkadská říše: První centralizovaný stát v Mezopotámii. Roku $2340 \text{ pnl.}$ se vlády zmocnil semitský úředník Sargon. Sargonův vnuk vybudoval pevnosti Tell Brak a Ninive. Stát zanikl pod nájezdy semitských kmenů.

Asýrie a Babylonská říše

• Asýrie: Nacházela se na severu Mezopotámie. Měla tři epochy:
  • Staroasyrská říše: $20. – 18. \text{ století pnl.}$.
  • Středoasyrské období: $1500 – 1000 \text{ pnl.}$. V té době byla Asýrie nevýznamná, dominovaly říše Mittani, Chetitů a Egypt.
  • Novoasyrská říše: $911 – 612 \text{ pnl.}$ (nejrozsáhlejší). Panovníci: Sargon II., Assurkadon, Aššurbanipal.
  • Sargon II.: Založil slavnou sargonskou dynastii roku $722 \text{ pnl.}$; jeho syn dobyl Babylon a sídlem se stalo Ninive.
  • Assurkadon: Obnovil Babylon, dobyl Egypt a Palestinu (největší rozmach).
  • Aššurbanipal: Udržel otcovo dědictví a v Ninive založil knihovnu s $25\,000$ hliněnými tabulkami.
  • Zánik: Roku $612 \text{ pnl.}$ bylo Ninive dobyto a zpustošeno Babyloňany.
• Starobabylonská říše ($19. – 16. \text{ stol. př. n. l.}$): Hlavní město Babylon.
  • Král Chamurappi ($\text{kolem roku } 1900 \text{ pnl.}$): Ovládl jižní Mezopotámii a Asýrii. Nechal vytesat Codex Chamurappi: $2 \text{ m}$ vysoká kamenná stéla s více než $280$ paragrafy. Obsahoval právo rodinné, trestní ("oko za oko, zub za zub") a rozděloval lidi na plnoprávné a neplnoprávné. Zavedl stříbro jako platidlo.
  • Zánik: Roku $1595 \text{ pnl.}$ Babylonii dobyli Chetité.
• Novobabylonská říše ($625 – 539 \text{ př. n. l.}$):
  • Nabukadnezar II. ($605 – 569 \text{ pnl.}$): Ovládl Sýrii a Palestinu. V roce $587 \text{ pnl.}$ dobyl Jeruzalém (tzv. Babylonské zajetí Židů). Provedl monumentální přestavbu Babylonu: tři pásy hradeb, $90 \text{ m}$ vysoký zikkurat (babylonská věž), Ištařina brána, visuté zahrady Semiramis.
  • Zánik: Roku $539 \text{ př. n. l.}$ se Babylon vzdal Peršanům pod vedením cara Kýra.

Kultura a věda Mezopotámie

• Náboženství: Polyteistické. Hlavní bohové: An (bůh nebe), Enlil (bůh země a osudu), Ištar (bohyně války), Marduk (bůh moudrosti). Stavěly se zikkuraty – stupňovité stavby sloužící jako náboženská a kultovní místa.
• Písmo a literatura: Klínopis vznikl ve $2. \text{ polovině } 4. \text{ tisíciletí pnl.}$. Rozluštil ho Henry Rawlinson roku $1830$. Literatura zahrnuje hospodářské záznamy, hymny, nářky nad městy, báje, pověsti a vědecké spisy.
• Věda:
  • Matematika: Desetinná i šedesátinná soustava. Výpočty plochy, objemu, geometrie. Kruh byl rozdělen na $360^{\circ}$.
  • Astronomie a čas: Sluneční a vodní hodiny. Rok měl $354 \text{ dní}$ (lunární cyklus), měsíc $29 \text{ až } 30 \text{ dní}$. Znali $5$ planet a uměli předpovídat zatmění.
  • Školství: Existovaly písařské školy (čtení, psaní, gramatika, matematika, přírodopis).

Egypt – Politický vývoj a historie

• Geografie: Sever Afriky, Nil přinášel úrodné bahno od poloviny července do poloviny listopadu. Egypt byl rozdělen na Dolní Egypt (kobra v deltě) a Horní Egypt (sup na jihu).
• Archaické období ($3150 – 2700 \text{ pnl.}$): Kolem roku $3100 \text{ pnl.}$ sjednotil Egypt faraon Meni (založil město Mennofer – Memfis).
• Stará říše ($2700 – 2180 \text{ pnl.}$): Faraon Džoser nechal vybudovat první (stupňovitou) pyramidu v Sakkáře. Vznikly pyramidy v Gíze (nejvyšší Chufuova/Cheopsova). Rozkvět lékařství.
• Střední říše ($2000 – 1800 \text{ pnl.}$): Opětovné sjednocení faraonem Mentuhotepem II. (sídlo Veset/Théby). Vybudovány hraniční pevnosti ("Vládcovy zdi"). Kolem roku $1700 \text{ pnl.}$ vpadli Hyksósové (bronzové zbraně, koně) a ovládli Dolní Egypt na $200 \text{ let}$. Vyhnal je až Ahmos.
• Nová říše ($1540 – 1080 \text{ pnl.}$): Nejslavnější období, sídlo Théby, skalní hrobky v Údolí králů.
  • Hatšepsovet: Faraonka, která vládla $20 \text{ let}$ jako regentka za Thutmose III. Obnovovala zemi a vedla obchodní výpravy.
  • Thutmose III.: Úspěšný válečník, největší územní rozmach Egypta.
  • Amenhotep IV. (Achnaton): Provedl náboženskou reformu na monoteismus (bůh Aton). Založil město Amarna (Achetaton). Manželka Nefertiti.
  • Tutanchamon: Vrátil se k uctívání Amona. Jeho hrobku objevil Howard Carter roku $1922$.
  • Ramesse II. Veliký: Bojoval s Chetity u Kadeše ($1295 / 1285 \text{ pnl.}$). Výsledek byl nerozhodný, ale vedl k první mírové smlouvě v dějinách ($1280 \text{ pnl.}$).
• Pozdní říše ($7. \text{ stol. – } 30 \text{ pnl.}$): Úpadek a nadvláda Asyřanů, Peršanů a nakonec Alexandra Makedonského ($332 \text{ pnl.}$). Po něm vládli Ptolemájovci. Roku $30 \text{ pnl.}$ (po smrti Kleopatry) se Egypt stal římskou provincií.

Egyptská kultura, společnost a náboženství

• Společenská pyramida: Faraon (bůh), kněží a vojáci, úředníci (vezír), řemeslníci/zemědělci, otroci.
• Písmo: Rozluštěno roku $1822$ Jeanem Francoisem Champollionem díky Rosettské desce ($1799$).
  • Hieroglyfy (nejstarší, pro chrámy a hrobky).
  • Hieratické (kněžské).
  • Démotické (nejmladší).
• Vzdělanost: Desítková soustava (znaky pro $1, 10, 100$ až $1\,000\,000$), astronomie (kalendář o $365 \text{ dnech}$), chirurgie.
• Pohřbívání a mumifikace: Víra v duši "ka". Balzamování trvalo $70 \text{ dní}$. Vnitřnosti byly ukládány do kanop, srdce zůstávalo v těle. Tělo se balilo do mnoha vrstev lněných obvazů. Bohatí měli sarkofágy a zlaté masky.
• Náboženství: Polyteismus. Bohové: Ré (Slunce), Hor (nebesa), Usir/Osiris (mrtví), Eset (matka všeho), Thovt (moudrost), Imhotep (stavitel a lékař).
• Významné památky: Pyramidy v Gíze (Cheopsova měří $138 \text{ m}$), Sfinga, chrámy v Karnaku a Luxoru, Abú Simbel (přestěhován kvůli přehradě), Ramesseum.

Chetitská říše a Malá Asie

• Geografie: Dnešní Turecko. Hornatá oblast s málo srážkami. Původ obyvatel byl indoevropský.
• Politika: Král byl současně nejvyšší kněz, soudce i vojevůdce. O moc se dělil se sborem stařešinů (pankuš) a radou šlechty (tulie). Prvním známým panovníkem byl Labarnaš (Tabarnaš).
• Hospodářství: Pastevectví a metalurgie (těžba mědi, stříbra). Od $2. \text{ tis. pnl.}$ výroba železa.
• Bedřich Hrozný: Roku $1915$ rozluštil chetitský jazyk na základě tabulek z města Chattušaš.
• Dějiny:
  • Starochetitské období ($1650 – 1450 \text{ pnl.}$): Muršiliš I. dobyl Babylonii.
  • Novochetitská říše ($1450 – 1200 \text{ pnl.}$): Bitva u Kadeše s Ramessem II. a následná mírová smlouva. Říše zanikla kolem roku $1200 \text{ pnl.}$ útokem "mořských národů".
• Frygie: Nástupnický stát v 8.–7. stol. pnl. Hlavní město Gordion, legendární král Midas.

Perská říše

• Geografie: Dnešní Írán. Rozvoj metalurgie, kovotepectví a chovu dobytka. Indoevropské kmeny (Peršané, Médové) přišly kolem roku $1500 – 1000 \text{ pnl.}$.
• Panovníci:
  • Kýros II. Veliký ($559 – 529 \text{ pnl.}$): Zakladatel říše, dobyl Babylon a Malou Asii.
  • Kambýses: Dobyl Egypt a vytvořil tehdy největší říši.
  • Dáreios I. ($522 – 486 \text{ pnl.}$): Rozdělil území na satrapie (správní celky). Nechal vybudovat Královskou cestu ze Sard do Sús ($2500 \text{ km}$) a začal razit zlaté mince (dareiky). Bojoval s Řeky (bitva u Marathonu).
  • Xerxes: Syn Dáreia, zničil Athény.
• Zánik: Roku $330 \text{ pnl.}$ říši dobyl Alexandr Veliký. Později ovládli Persii Arabové ($7. \text{ stol. nl.}$).
• Kultura: Náboženství Zarathuštry (Zoroastrianismus), posvátná kniha Avesta. Bůh světla a moudrosti stojí proti zlu.

Syropalestinská oblast – Palestina a Fénicie

• Palestina: Dříve Kanaán. Po Saulovi ($1020 \text{ pnl.}$) vládli David (sjednotil zemi, dobyl Jeruzalém) a moudrý Šalamoun, který nechal v Jeruzalémě vybudovat chrám boha Jahve.
  • Rozdělení: Po smrti Šalamouna ($926 \text{ pnl.}$) vzniklo Izraelské království (hl. město Samaří, zaniklo pod náporem Asyřanů $721 \text{ pnl.}$) a Judské království (hl. město Jeruzalém, dobyto Nabukadnezarem II. $587 \text{ pnl.}$).
  • Židovské náboženství: Monoteismus (bůh Jahve – JHVH). Prorok Mojžíš. Posvátná kniha Starý zákon. Diaspora (rozptýlení) Židů nastala po povstáních proti Římanům (např. Šimon Bar Kochba).
• Fénicie: Dnešní Libanon a Sýrie. Výborní mořeplavci a obchodníci. Vyráběli purpur z mořských plžů a vyváželi cedrové dřevo. Zakládali kolonie (např. Kartágo roku $814 \text{ pnl.}$). Vytvořili hláskové písmo o $24 \text{ znacích}$, které přejali Řekové.

Indie a Čína

• Indie:
  • Harappská kultura ($3. \text{ tisíciletí pnl.}$): Města Harappa a Mohendžó-dáro byla vyspělá (kanalizace, lázně, sýpky, cihelné domy).
  • Védské období: Příchod Árjů, rozdělení na kasty (kněží, bojovníci, rolníci, otroci). Védy jsou nejstarší literární památky.
  • Buddhismus: Založil Siddhárta Gautama (Buddha – "osvícený") v 6.–5. stol. pnl. Hlásá askezi, nenásilí a víru v nirvánu.
  • Hinduismus: Nauka o reinkarnaci, bohové Brahma, Višnu a Šiva. Posvátné zvíře je kráva.
• Čína: První státy vznikly v $21. \text{ století pnl.}$ v povodí Žluté řeky.
  • Říše Čou: V čele král (Wang – "syn nebes"). Společnost byla přísně hierarchizovaná (šlechta, starší rodiny, prostí lidé).
  • Válčící státy: Od $8. \text{ stol. pnl.}$ probíhaly boje o nadvládu, vrcholící v období válčících států ($5. \text{ stol. – } 221 \text{ pnl.}$).
  • Velká čínská zeď: Vybudována na obranu proti nájezdům Hunů a Mongolů.