Staroorientální státy a civilizace
Společné znaky staroorientálních a antických států
- Časové vymezení: Začátek starověku je obvykle datován do období 5.–3. tisıˊciletıˊ pnl.. Konec starověku je spojen s pádem Říše římské v roce 476 nl.. Rozsah v jiných zemích se liší, často od konce 7. stol. prˇnl..
- Geografické oblasti: Středozemní moře, Indie, Čína, Egypt. Vývoj byl nerovnoměrný; v teplejších oblastech probíhal rychleji.
- Staroorientální říše (orientální despocie): Patří sem Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, Persie, Palestina, Fénicie a Chetitská říše.
- Politické zřízení a moc: V čele stojí panovník (králové, v Egyptě faraoni) s neomezenou mocí, často mu byly prokazovány božské pocty.
- Hospodářství: Označují se jako říční civilizace, protože vznikaly v povodí řek. Stát reguloval vodní toky (zavodňování a odvodňování). Veškerá půda byla majetkem státu (krále).
- Společenská struktura: Panovník, kněží, vojsko, úředníci, obchodníci, zemědělci a řemeslníci (hlavní pracovní síla), otroci (málo, spíše v domácích službách).
- Kultura a víra: Existuje písmo (počátky literatury). S výjimkou Palestiny převládalo mnohobožství (polyteismus). V Egyptě nastal krátký pokus o monoteismus za faraona Atona.
- Antické státy (klasické otrokářské státy): Řecko a Řím.
- Geografie: Vznikaly u moře.
- Vedení státu: V čele buď jednotlivci (císařové, králové, diktátoři), nebo skupina úředníků (např. Rada starších).
- Půda a práce: Půda byla většinou majetkem soukromých zemědělců a jednotlivců. Klíčová byla práce otroků, zejména v Římě (vážili si však vzdělaných řeckých otroků).
- Kultura: Polyteismus převažoval až do přijetí křesťanství v roce 313 nl.. Antická literatura zásadně ovlivnila evropskou kulturu.
- Poznámka k území ČR: V této době zde stále probíhal pravěk.
Mezopotámie, Sumer a Akkad
- Geografie a název: Název odvozen z řeckého "mezopotamoi" (meziříčí) – území mezi řekami Eufrat a Tigris (mezzos=uprostrˇed, potamos=rˇeka). Dnes se zde nachází převážně Irák.
- Podmínky: Na severu náhorní plošina (dostatek srážek), na jihu pravidelné záplavy způsobené táním sněhu v horách. Původní bažiny byly vysoušeny na pole.
- Zemědělství a zdroje: K záplavám docházelo v době, kdy bylo obilí vzrostlé, což vyžadovalo budování jímek a zavlažovacích kanálů. Řeky byly dopravními tepnami. Vyvážely se vlněné barvené tkaniny, dovážel se kámen, kovy a dřevo. Stavělo se z rákosu a hlíny (později sušené cihly).
- Sumer: Nacházel se na jihu Mezopotámie. Sumerové přišli nejspíš z dnešního Íránu; nebyli to ani Indoevropané, ani Semité.
- Vznik městských států: Ve 4. tisıˊcıˊletıˊ pnl. vznikla první města (opevněné vesnice). Počátkem 3. tisıˊcıˊletıˊ pnl. se zformovaly městské státy: Nippur, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš.
- Chrámové hospodářství: Centrem byl chrám, nejvyšší kněz dozoroval úředníky a měl postavení boha. Chrám řídil ekonomiku, vznikaly zde dílny a školy.
- Palácové hospodářství: Časem městské státy bojovaly o nadvládu (hegemoni). Instituce krále vznikla posílením moci vojevůdců. Král se stal dědičným despotickým monarchou opírajícím se o vojsko.
- Povinnosti krále: Zabezpečit úrodu, udržovat mír a vést války pro získání dobytka a půdy.
- Kultura: Náboženské středisko bylo v Nippuru. Vzniklo klínové písmo a literární památka Epos o Gilgamešovi.
- Akkadská říše: První centralizovaný stát v Mezopotámii. Roku 2340 pnl. se vlády zmocnil semitský úředník Sargon. Sargonův vnuk vybudoval pevnosti Tell Brak a Ninive. Stát zanikl pod nájezdy semitských kmenů.
Asýrie a Babylonská říše
- Asýrie: Nacházela se na severu Mezopotámie. Měla tři epochy:
- Staroasyrská říše: 20.–18. stoletıˊ pnl..
- Středoasyrské období: 1500–1000 pnl.. V té době byla Asýrie nevýznamná, dominovaly říše Mittani, Chetitů a Egypt.
- Novoasyrská říše: 911–612 pnl. (nejrozsáhlejší). Panovníci: Sargon II., Assurkadon, Aššurbanipal.
- Sargon II.: Založil slavnou sargonskou dynastii roku 722 pnl.; jeho syn dobyl Babylon a sídlem se stalo Ninive.
- Assurkadon: Obnovil Babylon, dobyl Egypt a Palestinu (největší rozmach).
- Aššurbanipal: Udržel otcovo dědictví a v Ninive založil knihovnu s 25000 hliněnými tabulkami.
- Zánik: Roku 612 pnl. bylo Ninive dobyto a zpustošeno Babyloňany.
- Starobabylonská říše (19.–16. stol. prˇ. n. l.): Hlavní město Babylon.
- Král Chamurappi (kolem roku 1900 pnl.): Ovládl jižní Mezopotámii a Asýrii. Nechal vytesat Codex Chamurappi: 2 m vysoká kamenná stéla s více než 280 paragrafy. Obsahoval právo rodinné, trestní ("oko za oko, zub za zub") a rozděloval lidi na plnoprávné a neplnoprávné. Zavedl stříbro jako platidlo.
- Zánik: Roku 1595 pnl. Babylonii dobyli Chetité.
- Novobabylonská říše (625–539 prˇ. n. l.):
- Nabukadnezar II. (605–569 pnl.): Ovládl Sýrii a Palestinu. V roce 587 pnl. dobyl Jeruzalém (tzv. Babylonské zajetí Židů). Provedl monumentální přestavbu Babylonu: tři pásy hradeb, 90 m vysoký zikkurat (babylonská věž), Ištařina brána, visuté zahrady Semiramis.
- Zánik: Roku 539 prˇ. n. l. se Babylon vzdal Peršanům pod vedením cara Kýra.
Kultura a věda Mezopotámie
- Náboženství: Polyteistické. Hlavní bohové: An (bůh nebe), Enlil (bůh země a osudu), Ištar (bohyně války), Marduk (bůh moudrosti). Stavěly se zikkuraty – stupňovité stavby sloužící jako náboženská a kultovní místa.
- Písmo a literatura: Klínopis vznikl ve 2. polovineˇ 4. tisıˊciletıˊ pnl.. Rozluštil ho Henry Rawlinson roku 1830. Literatura zahrnuje hospodářské záznamy, hymny, nářky nad městy, báje, pověsti a vědecké spisy.
- Věda:
- Matematika: Desetinná i šedesátinná soustava. Výpočty plochy, objemu, geometrie. Kruh byl rozdělen na 360∘.
- Astronomie a čas: Sluneční a vodní hodiny. Rok měl 354 dnıˊ (lunární cyklus), měsíc 29 azˇ 30 dnıˊ. Znali 5 planet a uměli předpovídat zatmění.
- Školství: Existovaly písařské školy (čtení, psaní, gramatika, matematika, přírodopis).
Egypt – Politický vývoj a historie
- Geografie: Sever Afriky, Nil přinášel úrodné bahno od poloviny července do poloviny listopadu. Egypt byl rozdělen na Dolní Egypt (kobra v deltě) a Horní Egypt (sup na jihu).
- Archaické období (3150–2700 pnl.): Kolem roku 3100 pnl. sjednotil Egypt faraon Meni (založil město Mennofer – Memfis).
- Stará říše (2700–2180 pnl.): Faraon Džoser nechal vybudovat první (stupňovitou) pyramidu v Sakkáře. Vznikly pyramidy v Gíze (nejvyšší Chufuova/Cheopsova). Rozkvět lékařství.
- Střední říše (2000–1800 pnl.): Opětovné sjednocení faraonem Mentuhotepem II. (sídlo Veset/Théby). Vybudovány hraniční pevnosti ("Vládcovy zdi"). Kolem roku 1700 pnl. vpadli Hyksósové (bronzové zbraně, koně) a ovládli Dolní Egypt na 200 let. Vyhnal je až Ahmos.
- Nová říše (1540–1080 pnl.): Nejslavnější období, sídlo Théby, skalní hrobky v Údolí králů.
- Hatšepsovet: Faraonka, která vládla 20 let jako regentka za Thutmose III. Obnovovala zemi a vedla obchodní výpravy.
- Thutmose III.: Úspěšný válečník, největší územní rozmach Egypta.
- Amenhotep IV. (Achnaton): Provedl náboženskou reformu na monoteismus (bůh Aton). Založil město Amarna (Achetaton). Manželka Nefertiti.
- Tutanchamon: Vrátil se k uctívání Amona. Jeho hrobku objevil Howard Carter roku 1922.
- Ramesse II. Veliký: Bojoval s Chetity u Kadeše (1295/1285 pnl.). Výsledek byl nerozhodný, ale vedl k první mírové smlouvě v dějinách (1280 pnl.).
- Pozdní říše (7. stol. – 30 pnl.): Úpadek a nadvláda Asyřanů, Peršanů a nakonec Alexandra Makedonského (332 pnl.). Po něm vládli Ptolemájovci. Roku 30 pnl. (po smrti Kleopatry) se Egypt stal římskou provincií.
Egyptská kultura, společnost a náboženství
- Společenská pyramida: Faraon (bůh), kněží a vojáci, úředníci (vezír), řemeslníci/zemědělci, otroci.
- Písmo: Rozluštěno roku 1822 Jeanem Francoisem Champollionem díky Rosettské desce (1799).
- Hieroglyfy (nejstarší, pro chrámy a hrobky).
- Hieratické (kněžské).
- Démotické (nejmladší).
- Vzdělanost: Desítková soustava (znaky pro 1,10,100 až 1000000), astronomie (kalendář o 365 dnech), chirurgie.
- Pohřbívání a mumifikace: Víra v duši "ka". Balzamování trvalo 70 dnıˊ. Vnitřnosti byly ukládány do kanop, srdce zůstávalo v těle. Tělo se balilo do mnoha vrstev lněných obvazů. Bohatí měli sarkofágy a zlaté masky.
- Náboženství: Polyteismus. Bohové: Ré (Slunce), Hor (nebesa), Usir/Osiris (mrtví), Eset (matka všeho), Thovt (moudrost), Imhotep (stavitel a lékař).
- Významné památky: Pyramidy v Gíze (Cheopsova měří 138 m), Sfinga, chrámy v Karnaku a Luxoru, Abú Simbel (přestěhován kvůli přehradě), Ramesseum.
Chetitská říše a Malá Asie
- Geografie: Dnešní Turecko. Hornatá oblast s málo srážkami. Původ obyvatel byl indoevropský.
- Politika: Král byl současně nejvyšší kněz, soudce i vojevůdce. O moc se dělil se sborem stařešinů (pankuš) a radou šlechty (tulie). Prvním známým panovníkem byl Labarnaš (Tabarnaš).
- Hospodářství: Pastevectví a metalurgie (těžba mědi, stříbra). Od 2. tis. pnl. výroba železa.
- Bedřich Hrozný: Roku 1915 rozluštil chetitský jazyk na základě tabulek z města Chattušaš.
- Dějiny:
- Starochetitské období (1650–1450 pnl.): Muršiliš I. dobyl Babylonii.
- Novochetitská říše (1450–1200 pnl.): Bitva u Kadeše s Ramessem II. a následná mírová smlouva. Říše zanikla kolem roku 1200 pnl. útokem "mořských národů".
- Frygie: Nástupnický stát v 8.–7. stol. pnl. Hlavní město Gordion, legendární král Midas.
Perská říše
- Geografie: Dnešní Írán. Rozvoj metalurgie, kovotepectví a chovu dobytka. Indoevropské kmeny (Peršané, Médové) přišly kolem roku 1500–1000 pnl..
- Panovníci:
- Kýros II. Veliký (559–529 pnl.): Zakladatel říše, dobyl Babylon a Malou Asii.
- Kambýses: Dobyl Egypt a vytvořil tehdy největší říši.
- Dáreios I. (522–486 pnl.): Rozdělil území na satrapie (správní celky). Nechal vybudovat Královskou cestu ze Sard do Sús (2500 km) a začal razit zlaté mince (dareiky). Bojoval s Řeky (bitva u Marathonu).
- Xerxes: Syn Dáreia, zničil Athény.
- Zánik: Roku 330 pnl. říši dobyl Alexandr Veliký. Později ovládli Persii Arabové (7. stol. nl.).
- Kultura: Náboženství Zarathuštry (Zoroastrianismus), posvátná kniha Avesta. Bůh světla a moudrosti stojí proti zlu.
Syropalestinská oblast – Palestina a Fénicie
- Palestina: Dříve Kanaán. Po Saulovi (1020 pnl.) vládli David (sjednotil zemi, dobyl Jeruzalém) a moudrý Šalamoun, který nechal v Jeruzalémě vybudovat chrám boha Jahve.
- Rozdělení: Po smrti Šalamouna (926 pnl.) vzniklo Izraelské království (hl. město Samaří, zaniklo pod náporem Asyřanů 721 pnl.) a Judské království (hl. město Jeruzalém, dobyto Nabukadnezarem II. 587 pnl.).
- Židovské náboženství: Monoteismus (bůh Jahve – JHVH). Prorok Mojžíš. Posvátná kniha Starý zákon. Diaspora (rozptýlení) Židů nastala po povstáních proti Římanům (např. Šimon Bar Kochba).
- Fénicie: Dnešní Libanon a Sýrie. Výborní mořeplavci a obchodníci. Vyráběli purpur z mořských plžů a vyváželi cedrové dřevo. Zakládali kolonie (např. Kartágo roku 814 pnl.). Vytvořili hláskové písmo o 24 znacıˊch, které přejali Řekové.
Indie a Čína
- Indie:
- Harappská kultura (3. tisıˊciletıˊ pnl.): Města Harappa a Mohendžó-dáro byla vyspělá (kanalizace, lázně, sýpky, cihelné domy).
- Védské období: Příchod Árjů, rozdělení na kasty (kněží, bojovníci, rolníci, otroci). Védy jsou nejstarší literární památky.
- Buddhismus: Založil Siddhárta Gautama (Buddha – "osvícený") v 6.–5. stol. pnl. Hlásá askezi, nenásilí a víru v nirvánu.
- Hinduismus: Nauka o reinkarnaci, bohové Brahma, Višnu a Šiva. Posvátné zvíře je kráva.
- Čína: První státy vznikly v 21. stoletıˊ pnl. v povodí Žluté řeky.
- Říše Čou: V čele král (Wang – "syn nebes"). Společnost byla přísně hierarchizovaná (šlechta, starší rodiny, prostí lidé).
- Válčící státy: Od 8. stol. pnl. probíhaly boje o nadvládu, vrcholící v období válčících států (5. stol. – 221 pnl.).
- Velká čínská zeď: Vybudována na obranu proti nájezdům Hunů a Mongolů.