Etnické minority v Evropě.//,

Vydělování národnostních menšin

• Definice menšiny

  • Podle kořene slova jde o početně slabší část obyvatel státu nebo ohraničené jednotky.

  • Často se předpokládá znevýhodnění oproti většině, proto definice zohledňují nedominantní postavení.

  • Existují výjimky, kdy je menšina dominantní (např. běloši v JAR během apartheidu).

  • Kontextuální relativita: Skupina může být menšinou na úrovni státu, ale většinou v konkrétním regionu (např. Albánci v Srbsku vs. v Kosovu v roce $1989$).

  • Klíčovou podmínkou pro status národnostní menšiny je obvykle státní občanství daného státu.

• Strategie vlád vůči menšinám

  • Francie: Neuznává existenci národnostních menšin, považuje je za folklórní skupiny.

  • Pobaltí: Po rozpadu SSSR nepřiznaly státy ruskojazyčným obyvatelům občanství, čímž je právně vyřadily ze statusu menšin (stali se osobami bez státní příslušnosti).

  • Írán: Namísto národnosti zaznamenává příslušnost k rodu (např. Esezi, Nautani), čímž statisticky rozmělňuje etnika a odmítá jim práva na školství v mateřském jazyce.

Národnost a státní občanství

• Rozdíl pojmů

  • Národnost: Vlastnost obtížně měnitelná, spojená s narozením, rodinou a mateřským jazykem.

  • Státní příslušnost: Právní vztah k určitému státu, upravovaný legislativou.

• Získávání občanství v ČR

  • Narozením: Rozhoduje občanství rodičů (alespoň jednoho), nikoliv místo narození (princip ius sanguinis).

  • Určením otcovství: Pokud je matka cizinka a otec občan ČR nabývá dítě občanství dnem souhlasného prohlášení nebo rozsudku.

  • Nalezením: Dítě nalezené na území ČR, pokud se neprokáže jiné občanství.

  • Osvojením: Dnem právní moci rozsudku o osvojení občanem ČR.

  • Dvojí občanství: V ČR umožněno od roku $2014$.

• Mezinárodní příklady

  • USA, Kanada, Velká Británie: Získání občanství automaticky narozením na území (ius soli).

  • Izrael: Zákon o návratu umožňuje získat občanství každému, kdo má alespoň jednoho židovského prarodiče (reakce na norimberské zákony).

  • Německo: Umožňuje získat občanství etnickým Němcům (krajanům) z celého světa (např. odsun Němců z Rumunska po roce $1990$, pokles z $745 421$ v roce $1930$ na cca $10 000$ dnes).

Prokazování národnosti a občanství

• Aktuální stav v ČR

  • Národnost se úředně neprokazuje, uvádí se pouze při sčítání lidu na základě vlastní vůle.

  • Neexistuje úřední osvědčení o národnosti.

  • Do $90.$ let se národnost uváděla v občanských průkazech a na vysvědčeních.

• Historické zneužití (Benešovy dekrety)

  • Po $2.$ světové válce byla národnost kritériem "státní nespolehlivosti".

  • Osoby německé a maďarské národnosti (definované přihlášením se při sčítání od roku $1929$) byly zbaveny majetku a občanství (pokud nebyly v odboji).

Hlavní prvky vydělující menšiny

• Jazyk

  • Nejsilnější identifikační rys. Jazyková rozrůzněnost globálně klesá.

  • Evropa: Jazykově nejchudší světadíl v poměru k počtu obyvatel ($284$ živých jazyků, průměrně $5,8$ milionu mluvčích na jazyk).

  • Oceánie: Největší rozrůzněnost ($1 311$ jazyků, průměrně $5$ tisíc mluvčích na jazyk).

  • Evropská charta regionálních či menšinových jazyků ($1992$): Závazek států k ochraně menšinových jazyků ve školství a úřadech.

• Náboženství

  • Identifikační prvek tam, kde jazyk splývá (např. Irové vs. Angličané – katolicismus; Srbové, Chorvati a Bosňáci – pravoslaví, katolicismus, islám).

  • Židé v Evropě: Nejpočetnější ve Francii ($0,6$ mil.), Rusku ($0,25$ mil.) a Ukrajině ($0,1$ mil.).

  • Islám v Evropě: Autochtonní (Tataři v Rusku, Albánie $59 \%$, Bosna $43 \%$, Bulharsko $12 \%$, Makedonie $33 \%$, Rusko $16 \%$). Celkem v Evropě cca $50$ milionů muslimů (Francie cca $10 \%$).

  • Buddhismus: Jediné kompaktní území je Kalmycká republika v Rusku (tibetský lámaismus).

• Historické povědomí

  • Odlišný historický vývoj odděluje i jazykově blízké skupiny (např. Rakušané vs. Němci).

Enklávy a exklávy v Evropě

• Definice:

  • Enkláva: Území zcela obklopené jedním jediným jiným státem.

  • Exkláva: Území oddělené od hlavní části státu a obklopené jedním nebo více státy.

• Příklady:

  • Kaliningradská oblast: Ruská exkláva mezi Polskem a Litvou.

  • Baarle (Hertog/Nassau): Extrémně propletené území Belgie a Nizozemí; daně se platí podle toho, kde jsou vchodové dveře domu.

  • Büsingen: Německá enkláva ve Švýcarsku ($7,62 km^2$).

  • Campione: Italská enkláva ve švýcarském kantonu Ticino.

  • Llívia: Španělská (katalánská) enkláva ve Francii.

  • Sastavci: Vesnice Bosny a Hercegoviny v Srbsku.

  • Neum: Koridor Bosny a Hercegoviny dělící Chorvatsko ($10 km$).

Etnické minority podle zemí

• Portugalsko

  • Národnostně velmi homogenní.

  • Galicijci: Na severu, hlásí se ke keltským kořenům (dudy, fyziognomie).

  • Mirandština: Oficiální jazyk u města Miranda do Douro.

  • Imigrace: Výrazná vlna z bývalých kolonií (Brazílie, Angola) a po roce $2000$ z východní Evropy (Ukrajina).

• Španělsko

  • Katalánci: Cca $7$ mil. osob, silná identita, dvojjazyčné školství.

  • Galicijci: Cca $3$ mil. osob, užívají galicijštinu.

  • Baskové: Unikátní nejazyk (ne-indoevropský), cca $0,5$-$1,6$ mil. mluvčích. ETA usilovala o samostatnost.

  • Aranéština: Okcitánský dialekt v údolí Val d'Aran, oficiální status.

• Gibraltar

  • Britské zámořské území. Obyvatelstvo pestré (Gibraltařané, Britové, Maročané). Jazyk: angličtina a llanito (forma španělštiny).

• Andorra

  • Knížectví pod ochranou Francie a Španělska. Katalánci jsou původní, ale tvoří méně než polovinu populace, zbytek Španělé, Portugalci, Francouzi.

• Irsko

  • Jazyk: irština (povinná, ale málokdo ji užívá denně) a angličtina.

  • Gaeltacht: Regiony s ochranou irštiny.

  • Travellers: Kočovní obyvatelé ($22$ tis.), jazyk shelta.

  • Demografie: Počet obyvatel klesl v $19.$ stol. na polovinu kvůli bramborovému hladomoru.

• Velká Británie

  • Skotsko: Jazyky angličtina, skotština ($1,5$ mil.) a skotská gaelština ($60$ tis.).

  • Wales: Silná obroda velštiny ($20 \%$ mluvčích, nárůst u mladých).

  • Severní Irsko (Ulster): Konflikt etnicko-sociální, maskovaný náboženskou symbolikou (katolíci vs. protestanti).

  • Ostrov Man: Korunní dependance, původní manština prakticky vymizela.

• Norsko

  • Jazyková diglosie: bokmål (vychází z dánštiny, $85 \%$) a nynorsk (z venkovských nářečí).

  • Sámové (Laponci): Cca $40$ tisíc, vlastní parlament od roku $1989$. Chov sobů (méně než $10 \%$).

• Švédsko

  • Zákon o osobních údajích zakazuje sběr dat o etnicitě.

  • Finové: Tradiční menšina ($5 \%$).

  • Meänkieli: Tornedalská finština, oficiální status.

• Finsko

  • Švédština je druhý úřední jazyk ($5,4 \%$ mluvčích).

  • Karelové: Jazyk blízký finštině, pravoslavná tradice.

  • Ålandy: Autonomní souostroví, úřední jazyk pouze švédština.

• Island

  • Jazykový purismus (odpor k cizím slovům).

  • Dříve etnicky zcela homogenní, nyní nárůst cizinců (Poláci tvoří $36 \%$ cizinců).

• Německo

  • Nejlidnatější země EU. Cizinci tvoří $9 \%$ (především Turci $1,7$ mil.).

  • Lužičtí Srbové: Slovanská menšina v Sasku a Braniborsku ($60$ tis.).

  • Frísové: Na pobřeží Severního moře.

• Švýcarsko

  • Etnicita založena na historii a federalismu, ne na jazyku.

  • Čtyři úřední jazyky: němčina ($63,7 \%$), francouzština ($20,4 \%$), italština ($6,5 \%$), rétorománština ($0,5 \%$).

• Rakousko

  • Menšiny: Slovinci (v Korutanech), Chorvati a Maďaři (v Burgenlandu), Češi a Slováci (ve Vídni).

  • Windisch: Označení pro Slovince inklinující k němčině.

• Česká republika

  • Národnostně homogenní ($88 \%$ Čechů z těch, co uvedli národnost).

  • Slováci: Nejpočetnější ($147$ tis.), vysoká asimilace sňatky.

  • Poláci: Jediná kompaktní menšina (Těšínsko).

  • Romové: Oficiálně $5$-$13$ tisíc, odhadem $150$-$300$ tisíc. Skupiny: Slovenští, Maďarští, Olašští.

  • Vietnamci: Specifická komunita, imigrace od $50.$ let.

• Slovensko

  • Maďaři: $8,5 \%$, kompaktní osídlení na jihu.

  • Rusíni: Severovýchod, řeckokatolická tradice. Rozdíl mezi Rusíny a Ukrajinci.

• Polsko

  • Po roce $1945$ národnostně jednotné ($95 \%$.

  • Slezané: Nárůst identity při sčítání $2011$ ($846$ tis. lidí).

  • Kašubové: Severní Polsko, jazyk uznán ($232$ tis. lidí).

• Ukrajina

  • Výrazná ruská menšina ($17,3 \%$ v roce $2001$), žijící na východě a jihu.

  • Rusíni: Ukrajinská vláda je neuznává jako samostatný národ, pouze jako subetniku.

  • Krym: Specifické postavení, návrat Krymských Tatarů (deportováni Stalinem $1944$).

• Moldávie

  • Gagauzové: Pravoslavní mluvčí turkického jazyka, mají autonomii na jihu.

  • Podněstří: Fakticky nezávislý stát mluvící rusky, ovládaný Slovany.

• Rumunsko

  • Maďaři: Největší menšina ($1,2$ mil.), především v Transylvánii.

  • Romové: Největší absolutní počet v Evropě ($621$ tis.).

  • Němci (Sasové a Švábové): Masová emigrace do Německa po roce $1990$.

• Bulharsko

  • Turci: $8,8 \%$, nejvýraznější menšina.

  • Pomáci: Bulharsky mluvící muslimové v Rodopech.

• Makedonie

  • Etnicky nestabilní. Albánci tvoří $25 \%$ obyvatel.

  • Torbešové: Makedonští muslimové.