BUŇKA - prezentace
Buňka
BUNĚČNÁ TEORIE
R. Hooke
Studoval prořezané rostlinné materiály (korek)
Pozoroval mnoho "komůrek" (buňky)
Historie
Vznikla v 19. století
J. E. Purkyně (1837): Teorie, že buňky vznikají de novo z neživé hmoty (ne by byla přijímána)
Buněčná teorie
Schleiden a Schwann (1838-39)
Buňka je fundamentální stavební jednotkou všech živých organismů.
Všechny organismy jsou složeny z jedné nebo více buněk; rostlinné i živočišné buňky mají jádro.
Všechny buňky vznikají z existujících buněk.
R. Virchow (1855): "Buňky vznikají pouze z buněk."
SHRNUTÍ BUNĚČNÉ TEORIE
Buňka je základní strukturní a funkční jednotkou živých soustav.
Všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk nebo jsou na buňkách závislé (viry).
Buňky vznikají z jiných buněk buněčným dělením.
Buňky nesou genetický materiál a předávají ho dceřiným buňkám.
Chemické složení všech buněk je v zásadě stejné.
V buňkách probíhají podobné energetické procesy (biochemické procesy, buněčný metabolismus).
BUŇKA A CYTOLOGIE
Cytologie: Věda studující buňky.
DEFINICE BUŇKY
Buňka je nejmenší, základní strukturální, morfologickou a funkční jednotkou všech živých organismů (jednobuněčných a mnohobuněčných).
Buňka je schopna vykonávat všechny základní životní funkce.
SPOLEČNÉ VLASTNOSTI VŠECH BUNĚK
Ukládání genetické informace v genech tvořených DNA.
Používání stejných genetických kódů.
Dekódování genetické informace pomocí RNA a překlad do bílkovin.
Proteiny vytváří strukturu buněk a realizují jejich funkce.
Syntéza bílkovin na ribosomech.
Vyžadují energii pro udržování svého vnitřního prostředí.
Jsou obaleny plasmatickou membránou.
Velikost buněk
Většina buněk má mikroskopické rozměry; například:
Nejmenší buňky: Bakterie – 2-3 mikrometry (eukaryoty 10x větší)
Erytrocyty – 7,5 mikrometrů
Lidské vajíčko – 200 mikrometrů (největší vaječné buňky jsou u ptáků a želv).
Velikost buněk závisí na velikosti těla a jejich umístění v organismu.
Tvar buněk
Určen druhem buňky, její funkcí a umístěním.
Hlavní tvary buněk:
Kulatý
Oválný
Tyčinkový (prokaryota)
Kubický
Dlaždicovitý
Hvězdicovitý (eukaryota)
Buněčné organely
Dílčí struktury buňky zajišťující specifické životní funkce.
BUNĚČNÉ FORMY
Rozdělení organismů podle složitosti:
Jednobuněčné
Mnohobuněčné (diferenciace buněk)
Dva základní typy buněk
Prokaryotní buňky
Základní charakteristika: Prokaryotické jádro, cytoplazma, plazmatická membrána.
Evolučně starší, malé, bez ohraničeného jádra (nukleoid).
Nemají rozlišené organely.
Rozmnožování: nepohlavní (dělením, pučením).
Zástupci: Bakterie, Sinice.
Eukaryotní buňky
Větší, složitější s dobře rozlišeným jádrem odděleným membránou.
Dělení jádra: mitotické.
Obsahují cytoskelet a rozmanité organely.
Zástupci: rostliny, živočichové, houby.
Organely eukaryotických buněk
Jadérko
Jádro
Ribosom
Vezikul
Drsné endoplazmatické retikulum
Golgiho aparát
Cytoskelet
Hladké endoplazmatické retikulum
Mitochondrie
Vakuola
Cytosol
Lysozom
Centriola