ZEMĚPIS

Podnebí Ameriky ( obr. 1). Podnebí je ovlivněno: geografickou polohou, mořskými proudy a členitostí reliéfu (Kordillery). Na severu území nalezneme polární pás s nízkými teplotami, sněhem a le dem. Na něj navazuje pás subpolární, v němž panuje dlouhá zima a krátké, relativně teplé léto. Většina území se nachází v mírném podnebném pásu, kde se střídají čtyři roční období. Mírný pás v Severní Americe je ochlazován vzduchem z polárních a subpolár- ních oblastí. Pronikání je umožněno absencí přírodní překážky (pohoří), která by vzduch zastavila. Přírodní překážka chybí i na jihu kontinentu u Mexického zálivu. Toto uspořádání umožňuje vznik tornád ve střední části USA. Oblast postihne několik desítek tornád do roka, jsou různé intenzity a velikosti. ? A merický kontinent leží ve všech podnebných pásech planety ZeměTornáda vznikají střetem studeného (arktického) vzduchu ze severu a teplého vzduchu od jihu. Oblast středu USA je proto označena jako „tornádová alej“ ( obr. 3). Na západním a východním pobřeží je mírné klima ovlivněno blíz kostí oceánů = vyšší množství srážek. Hovoříme o mírném vlhkém oceánském podnebí. Na východě zasahuje dál do vnitrozemí než na západě, kde srážky zastavují Kordillery. Západní oblasti jsou ve vnitro zemí sušší a jsou zde vhodné podmínky pro vznik pouští. Sušší je i subtropický podnebný pás v jižní části USA. Pravidelnost pod nebných pásů je narušena pásem horského masivu, kde panuje vysokohorské podnebí ovlivněné nadmořskou výškou. Ve Střední Americe a na území většiny Jižní Ameriky převládá tropické vlhké klima s vysokou vlhkostí vzduchu a teplotami kolem 25 °C. Kolem rovníku nechybí každodenně se opakující deště. Díky těmto podmínkám se zde rozprostírá deštný prales. Okolí Mexického zálivu je často postihováno tropickými bouřemi, hurikány ( obr. 2). Vzni kají nad teplým mořem a následně se vydávají do chladnějších oblastí. Během cesty narůstá jejich velikost. Průměr může mít až stovky kilometrů. Oko hurikánu má průměr pouze několik desítek kilometrů. Když se dostane do chladnějších oblastí či k pevnině, začíná slábnout. Při kontaktu s pevninou má ničivé důsledky (vítr o rychlosti až stovek kilometrů za hodinu, záplavy). Subtropický podnebný pás je v Jižní Americe chladnější než v Severní Americe kvůli pohoří a studenému mořskému proudu. Cíp Jižní Ameriky, Patagonie, spadá polohou do mírného podnebné ho pásu, ale klima je zde mnohem drsnější kvůli tomu, že je oblast obklopena velmi chladným oceánem.Přírodní krajiny Stejně jako podnebné pásy jsou i přírodní krajiny na americkém kontinentě zastoupeny všechny, od polárních pustin po tropický deštný prales. Polární pouště pokrývají většinu Grónska a ostrovy severně od ka nadské pevniny. Pro tuto oblast jsou typické dlouhé a mrazivé zimy, které jsou vystřídány krátkým létem. Z rostlin zde nalezneme přede vším mechy, lišejníky a různé druhy řas. Živočichové, kteří zde žijí, nacházejí zdroj potravy hlavně v moři ( obr. 4). Tundra navazuje na polární pouště a zaujímá poměrně široký pás území, jenž je málo dotčen činností člověka. Charakteristickým prv kem tundry je permafrost, dlouhodobě zmrzlá půda ( obr. 5), která rozmrzá pouze v době krátkého léta trvajícího 2–3 měsíce, a to pouze do hloubky několika desítek centimetrů. Opět se zde vyskytují lišejní ky a mechy, které doplňují zakrslé křoviny, břízky, vrby a nenáročné traviny. Z živočichů jsou zde nejvíce zastoupeni komáři, lumíci, sovice sněžná, liška a vlk polární, sob polární ( obr. 6). V zimních měsících se pak posouvají směrem na jih, do tajgy, kde mají dostatek potravy. Tajgu tvoří jehličnaté lesy, které spolu s těmi na Sibiři v Rusku ( obr. 8) tvoří největší zalesněnou oblast na světě. Živočichy zde zastupuje především los, medvěd, norek a kuna. Na západě tajgy, v Kordillerách, se nacházejí největší jehličnaté stromy světa, sekvoje a sekvojovce, které mohou dorůstat výšky až 100 metrů a žijí až několik stovek let. Smíšené a listnaté lesy se nachází hlavně ve východní části Ameriky.   Jsou využívány k těžbě dřeva.Stepi se rozprostírají ve střední části Severní Ameriky v oblasti Velkých planin a Centrálních rovin. Jejich plocha je kolem 3 milio nů km2. Severoamerické stepi se nazývají prérie. Stepi ležící v Jižní Americe se označují pampy. Stepi Severní Ameriky byly v minulosti domovem milionových stád bizonů ( obr. 9) a vidlorohů. S přícho dem evropských kolonistů se tvář severoamerických stepí radikálně změnila kvůli zemědělské činnostiAndské státy PORTORIKO (USA) Jedná se o státy ležící na západním pobřeží jihoamerického kontinentu, pro chází jimi pohoří Andy – Kolumbie, Ekvádor, Peru a Bolívie. Oblastí prochází rovník, k němuž směřuje i studený mořský proud, který nepřináší dosta tek srážek a pobřežní oblast patří spíše k těm sušším. Vnitrozemí vyplňuje tropický deštný les. Směrem na západ přechází v Andy. Zvyšuje se nadmořská výška a s ní zároveň klesá teplota. U pobřeží pak Andy klesají. Díky tomu na západním pobřeží vznikla oblast, která je poměrně hustě osídlena a nacházejí se zde velká města.V oblasti And přežila evropskou kolonizaci asi 1/3 původního obyva telstva, v některých státech téměř polovina ( obr. 2). Zbytek obyvatelstva tvoří míšenci indiánské a europoidní rasy, tzv. mestici. V minulosti se lidé soustředili nejen na pobřeží, ale i v oblas ti náhorních plošin. Obyvatelstvo těchto zemí spojuje španělština, křesťanství a původní indiánská náboženství. Typickou rostlinou je kokainovník pravý, známý jako koka ( Obr. 2 – Indiáni. Díky terénu jich zde přežilo více než v jiných částech amerického konti nentu. Obr. 3, 4 – Koka, sušení koky Věděli jste, že…? • Pouhých 10 % obchodu s drogami je v ru kou státu, zbytek připadá na mafii, která je spojena i s řadou únosů a vražd, jelikož jed notlivé kartely mezi sebou soupeří o přední postavení. O zničení tohoto obchodu se sna ží vláda ve spolupráci s USA, kam drogy ve velkém směřují. obr. 3 a 4), která je spojena již s indiánskou civilizací Inků. Lidem v minulých staletích pomáhala při náročné práci a životě ve vysokých nadmoř ských výškách. Teprve koncem 19. století se z ní začala vyrábět nebez pečná droga kokain. Jedná se o země s vysokou nadmořskou výškou. Pěstované plodiny se musely těmto podmínkám přizpůsobit, např. brambory lze pěstovat do výšky 3 000 m n. m. Horské oblasti se využí vají jako pastviny především pro lamy ( obr. 5) a ovce. V andských zemích se nacházejí bohatá naleziště nerostných suro vin. Těžba je orientovaná spíše na barevné kovy, především na měď a zinek a také se rozrůstá těžba ropy a zemního plynu. Hospodářství oblasti je spíše rozvojové. Stále se orientuje na vývoz zemědělských plodin a nerostných surovin. Budoucnost andských zemí je především v cestovním ruchu, ať už kvůli přírodním nádhe rám či architektonickým památkám, které se zachovaly po původ ních indiánských kulturách.Kolumbie Území Kolumbie se rozprostírá v úrodných údolích mezi horskými pásmy And s tropickými deštnými lesy a nížinami. Tyto podmínky ovlivnily i hospodářství, zaměřené na zemědělství a pěstování kávy, banánů a kakaa. Kolumbie je druhým největším vývozcem kávy na světě. Známé jsou také kolum bijské orchideje a pěstování banánů. ( Obr. 6 – Typické andské látky a barvy obr. 7) V nepřístupných oblastech se pěstuje koka a ko- nopí. V zemi se také začíná těžit ropa, zlato a smaragdy. Ekvádor Touto zemí prochází rovník, od něhož země získala také svůj název (španělsky se rovník řekne „ecuador“). Je zemí spojenou s velkým počtem aktivních sopek. Nejznámější je sopka Cotopaxi ( obr. 10), která je třetí nejvyšší aktivní sopkou na planetě. V nižších nadmořských výškách se půda intenzivně zemědělsky využívá k pěstování tropických plodin, především banánů a kakaa, cukro vé třtiny, bavlny a tabáku. Zemědělská půda se získává kácením tropického deštného pralesa, díky tomu je země významným vý vozcem vzácných dřevin, např. mahagonu. Důležitou složkou HDP je i vývoz ropy. Obr. 8 – Barevnost ekvádorských látek se odráží i v barvě domů v chudinských čtvrtích. Věděli jste, že…? • V Ekvádoru rozlišujeme oblasti podle toho, v jaké se nacházejí nadmoř ské výšce. Do výšky 1 000 m n. m. hovoříme o horké oblasti, horké zemi, kde téměř po celý rok panují poměrně vysoké teploty a je zde dostatek srážek. Na horkou zemi navazuje mírná země se subtropickým podnebím. Do 3 200 m n. m. se nachází chladná země, kde teplota může klesat i pod bod mrazu. Nad ní už je pouze země studená, kde může mrznout každý den. • Sopka Cotopaxi je jedním z míst, kde měli Inkové údajně skrýt svůj zlatý poklad před dobyvačnými Španěly. Obr. 7 – Banány, jeden trs může vážit až 60 kg.