Rostlinná pletiva - Přehled
Základní typy rostlinného těla
- Stélka (thallus): Jednoduchá stavba (řasy, mechorosty, houby, lišejníky), bez cévních svazků a rozlišených buněk.
- Tělo vyšších rostlin (cormus): Rozlišeno na kořen, stonek, listy a rozmnožovací orgány; obsahuje pletiva a cévní svazky.
- Pletivo: Soubor buněk stejného tvaru a funkce (u živočichů „tkáně“).
Třídění pletiv podle tloušťky buněčné stěny
- Parenchym: Tenká stěna, kulovité/oválné buňky s mezibuněčnými prostory (interceluláry); funkce fotosyntetická, zásobní či výplňová.
- Sklerenchym: Rovnoměrně ztloustlá stěna, bez mezibuněčných prostor, buňky po dozrání odumírají; mechanická opora (dřevo, obaly semen, textilní vlákna jako len a konopí).
- Kolenchym: Nerovnoměrně ztloustlá stěna, bez mezibuněčných prostor; zpevňovací funkce (stonky). - Rohový kolenchym: Ztloustnutí v rozích. - Deskový kolenchym: Ztloustnutí na dvou protilehlých stěnách.
Dělivá pletiva (meristemy)
- Prvotní (primární) meristemy: Na vzrostných vrcholech (stonky, kořeny); zajišťují růst do délky.
- Druhotné (sekundární) meristemy: Způsobují tloustnutí u dřevin a vytrvalých bylin. - Kambium: Produkuje druhotné dřevo (dovnitř) a druhotné lýko (vně). - Felogen: Vytváří vrstvy korku (nahrazuje pokožku).
- Utajené („spící“) meristemy: Rozptýlené skupiny buněk umožňující regeneraci po poranění nebo množení řízky.
Krycí pletiva
- Epidermis: Pokožka nadzemních částí; obsahuje kutikulu (brání odpařování) a případně voskovou vrstvu (kaktusy).
- Rhizodermis: Pokožka kořene; bez kutikuly, obsahuje kořenové vlásky pro nasávání vody.
- Průduchy (stomata): Dvě svěrací buňky a štěrbina; regulují výměnu plynů (, ) a odpařování vody.
- Hydatody (vodní skuliny): Slouží ke gutaci (vytlačování vody v podobě kapek).
- Korková vrstva: Ochrana starších částí; obsahuje čočinky (lenticely) pro dýchání. Rozbrázděná vrstva se nazývá borka.
- Trichomy (chlupy): - Krycí: Ochrana proti záření a výparu; papily na bliznách. - Žláznaté: Vyměšují sliz, silice či enzymy (masožravé rostliny). - Žahavé: Obsahují dutinu s dráždivou látkou a křehký osten vyztužený .
Vodivá pletiva
- Dřevní část (xylem): Transport vody a minerálů z kořenů; mrtvé buňky. - Cévice (tracheidy): Vývojově starší, úzké s přepážkami. - Cévy (tracheje): Vývojově mladší, souvislé trubice bez přepážek (u krytosemenných).
- Lýková část (floem): Transport organických látek (sacharidy, bílkoviny) z listů; tvořena živými sítkovicemi.
Typy cévních svazků
- Paprsčité (radiální): Střídání dřeva a lýka v kruhu (kořeny).
- Bočné (kolaterální): Dřevo uvnitř, lýko vně (stonky semenných rostlin).
- Dvojbočné (bikolaterální): Lýko na obou stranách dřeva (lilkovité, tykvovité).
- Soustředné (koncentrické): Jedna část obaluje druhou (dřevostředné/lykostředné; plavuně a kapradiny).
Další typy trvalých pletiv
- Asimilační: Velké množství chloroplastů; fotosyntéza v listech.
- Zásobní: Obsahují škrob, cukry nebo tuky; v kořenech a hlízách.
- Provzdušňovací (aerenchym): Mrtvé buňky s velkými prostory se vzduchem; u vodních a bahenních rostlin.
- Vyměšovací: Tvorba látek k ochraně (mléčnice) nebo lákání opylovačů (nektar).
- Zpevňovací: Sklerenchym a kolenchym zajišťující mechanickou odolnost.