Rostlinná pletiva - Přehled

Základní typy rostlinného těla

  • Stélka (thallus): Jednoduchá stavba (řasy, mechorosty, houby, lišejníky), bez cévních svazků a rozlišených buněk.
  • Tělo vyšších rostlin (cormus): Rozlišeno na kořen, stonek, listy a rozmnožovací orgány; obsahuje pletiva a cévní svazky.
  • Pletivo: Soubor buněk stejného tvaru a funkce (u živočichů „tkáně“).

Třídění pletiv podle tloušťky buněčné stěny

  • Parenchym: Tenká stěna, kulovité/oválné buňky s mezibuněčnými prostory (interceluláry); funkce fotosyntetická, zásobní či výplňová.
  • Sklerenchym: Rovnoměrně ztloustlá stěna, bez mezibuněčných prostor, buňky po dozrání odumírají; mechanická opora (dřevo, obaly semen, textilní vlákna jako len a konopí).
  • Kolenchym: Nerovnoměrně ztloustlá stěna, bez mezibuněčných prostor; zpevňovací funkce (stonky).   - Rohový kolenchym: Ztloustnutí v rozích.   - Deskový kolenchym: Ztloustnutí na dvou protilehlých stěnách.

Dělivá pletiva (meristemy)

  • Prvotní (primární) meristemy: Na vzrostných vrcholech (stonky, kořeny); zajišťují růst do délky.
  • Druhotné (sekundární) meristemy: Způsobují tloustnutí u dřevin a vytrvalých bylin.   - Kambium: Produkuje druhotné dřevo (dovnitř) a druhotné lýko (vně).   - Felogen: Vytváří vrstvy korku (nahrazuje pokožku).
  • Utajené („spící“) meristemy: Rozptýlené skupiny buněk umožňující regeneraci po poranění nebo množení řízky.

Krycí pletiva

  • Epidermis: Pokožka nadzemních částí; obsahuje kutikulu (brání odpařování) a případně voskovou vrstvu (kaktusy).
  • Rhizodermis: Pokožka kořene; bez kutikuly, obsahuje kořenové vlásky pro nasávání vody.
  • Průduchy (stomata): Dvě svěrací buňky a štěrbina; regulují výměnu plynů (CO2CO_2, O2O_2) a odpařování vody.
  • Hydatody (vodní skuliny): Slouží ke gutaci (vytlačování vody v podobě kapek).
  • Korková vrstva: Ochrana starších částí; obsahuje čočinky (lenticely) pro dýchání. Rozbrázděná vrstva se nazývá borka.
  • Trichomy (chlupy):   - Krycí: Ochrana proti záření a výparu; papily na bliznách.   - Žláznaté: Vyměšují sliz, silice či enzymy (masožravé rostliny).   - Žahavé: Obsahují dutinu s dráždivou látkou a křehký osten vyztužený SiO2SiO_2.

Vodivá pletiva

  • Dřevní část (xylem): Transport vody a minerálů z kořenů; mrtvé buňky.   - Cévice (tracheidy): Vývojově starší, úzké s přepážkami.   - Cévy (tracheje): Vývojově mladší, souvislé trubice bez přepážek (u krytosemenných).
  • Lýková část (floem): Transport organických látek (sacharidy, bílkoviny) z listů; tvořena živými sítkovicemi.

Typy cévních svazků

  • Paprsčité (radiální): Střídání dřeva a lýka v kruhu (kořeny).
  • Bočné (kolaterální): Dřevo uvnitř, lýko vně (stonky semenných rostlin).
  • Dvojbočné (bikolaterální): Lýko na obou stranách dřeva (lilkovité, tykvovité).
  • Soustředné (koncentrické): Jedna část obaluje druhou (dřevostředné/lykostředné; plavuně a kapradiny).

Další typy trvalých pletiv

  • Asimilační: Velké množství chloroplastů; fotosyntéza v listech.
  • Zásobní: Obsahují škrob, cukry nebo tuky; v kořenech a hlízách.
  • Provzdušňovací (aerenchym): Mrtvé buňky s velkými prostory se vzduchem; u vodních a bahenních rostlin.
  • Vyměšovací: Tvorba látek k ochraně (mléčnice) nebo lákání opylovačů (nektar).
  • Zpevňovací: Sklerenchym a kolenchym zajišťující mechanickou odolnost.