Test 2
Fylogeneze orgánových soustav
Vývoj orgánových soustav v kontextu vývoje jednotlivých taxonů.
Homologní orgán = stejný původ, různé funkce, např. zuby člověka – plakoidní šupiny ryb
Analogické orgány = různý původ, stejné funkce, např. křídla hmyzu – křídla ptáků
Rudimenty = zbytkové orgány, které se vyskytují u všech jedinců daného druhu, ale neplní žádnou funkci, např. slepé střevo/apendix, osmičky
Atavismy = podobné jako rudimenty, ale nevyskytují se u všech jedinců, např. Darwinův hrbolek, zbytek ocasu na kostrči
Teorie invaginační gastrulace – Ernst Haeckel
Ektoderm x entoderm
Základní je u všech dýchací, nervová a oběhová soustava
Vývoj soustav z částí gastruly:
Epiderm – pokryvná, pohybová, trávicí, dýchací soustavy a žlazy s vnitřní sekrecí
Ektoderm – nervová soustava, kožní deriváty, smyslové orgány
Později vyvinuté:
Mezoderm – oběhová, rozmnožovací, trávicí a dýchací soustavy
Coelom – pravá dutina tělní
Entoderm – trávicí, dýchací, opěrná soustava a žlazy s vnitřní sekrecí
Trávicí soustava
Má za úkol přijímá potravu a rozkládá ji na živiny které vstřebává.
Typy trávení: mimobuněčné (člověk), nitrobuněčné (jednobuněční), mimotělní (u pavouků)
Pojmy:
Ontogenetická regrese – např. Pláštěnci, larva vyvinutější než jedinec
Heterotrofie – živočich přijímající organické látky prptože si je nedokáží vytvořit
Vláknina – jedlý podíl rostlin, nebo analogických sacharidů, které jsou rezistentní vůči trávení a vstřebávání v tenkém střevu a jsou fermentovány v tlustém střevu
Monofágové – živí se pouze jedním druhem živné rostliny nebo organismu
Fytofágové – býložravec
Zoofágové – masožravec
Polyfágové – všežravec
Hepatopankreas – slinivkojaterní žláza
Láčka – tzv. gastrovaskulární dutina, je trávicí dutina s jedním přijímacím a zároveň vyvrhovacím ústním otvorem; vyskytuje se u žahavců a žebernatek
Gastrovaskulární soustava – např. u medúz, umožňuje trávení a rozvoj živin po těle
Radula – jazyk měkkýšů s malými zoubky, používají ho k rozmělnění potravy
Klky – záhyby na vnitřních stěnách tenkého střeva
Bachor – jeden z předžaludků přežvýkavců
Vole – rozšířenina jícnu u ryb
Lysozomy – kulovitý membránový útvar u některých živočichů a prvoků, slouží k hydrolytickému rozložení látek
Peristaltika – rytmický pohyb stěn některých dutých orgánů, který slouží k pohybu obsahu v jednom směru
Enterokináza – enzym přeměňující trypsinogen na aktivní formu trypsinu
Ptyalin – trávicí enzym, rozkládá sacharidy
Trypsin – trávicí enzym, rozkládá bílkoviny
Střevní mikroflóra – střevní bakterie, např. E. Coli
Acetylkoenzym A – meziprodukt metabolismu, syntéza cukru
Oběhová soustava
Charakterizujte význam tělních tekutin pro živočišné organismy - udržování teploty, homeostázy (
Typy tělních tekutin: hydrolymfy, hemolymfy
Typy cévních soustav: uzavřená, oběhová, otevřená, popř. nevyvinutá oběhová soustava - jejich definice, popis u hmyzu, ostnokožců, kroužkovci, obratlovci, strunatci, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci → typy srdce
Tělní tekutiny
U dospělého člověka asi 66% hmotnosti
Extracelulární tekutina – tekutina uložená mimo buňky (asi 20 %)
Intracelulární tekutina – uložená uvnitř buněk (asi 40 %)
Vnitřní prostředí
Druhy těl tekutin
Cévní (krev, lymfa) x mimocévní (tkáňový mok)
Funkce těl tekutin
Přenos metabolitu (produktu metabolismu)
Homeostáza
Přenos hormonů (od endokrinních žláz ke tkáním)
Obranná funkce (ničí mikroorganismy, s hopnost tvořit antigeny)
Složení tělních tekutin: ionty,
Základem mezibuněčná tekutina
Hydrolymfa (neobsahuje bílkoviny, hlavně ze soli) -
Hemolymfa (obsahuje rozpuštěné bílkoviny, obsahuje krevní barviva)
Tkáňový mok
Míza (vzniká filtrací z krve)
Z tekuté složky (voda s ionty), kyslíku, oxidu uhličitého a bílkovin
Krevní barviva
Hemoglobin – obsahuje železo, schopnost vázat kyslík, který distribuje
Hemocyanin – obsahuje měď
Chlorokruorin – obsahuje železo
Hemerythrin – protein přenášející kyslík u mořských bezobratlých
Typy srdce/cév
arterialní - okysličená krev
venózní - odkysličená krev
Opěrná soustava