Prvoci

tělo tvořeno pouze jedinou buňkou, která zajišťuje všechny projevy života: pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost (reakce na podněty) · výživa - konzumenti I. (rostlinná potrava) a II. řádu (predátoři), rozkladači ┌ saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – bodo, nálevníci ├ komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí – měňavka střevní ├ mutualističtí = prospívají si s hostitelem navzájem – bachořci └ parazitičtí = škodí hostiteli, původci chorob – výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky · stavba buňky – cytoplazma a organely (specializované k určité činnosti) · cytoplazma o ektoplazma – vnější, homogenní o entoplazma – vnitřní, řidší, obsahuje membránové struktury · organely – specializované části buňky, dělení podle funkce o organely ochrany a opory - chrání buňky mechanicky a někdy i chemicky, slouží k udržování tvaru buňky § pelikula - útvar, který vzniká přeměnou cytoplazmatické membrány, složitá stavba, tvořená převážně bílkovinami, určuje se pružnost, pevnost a roztažnost, např. bičíkovci § schránky – různé chemické složení, anorganické (CaCO3, SiO2) organické (polysacharidy), např. kořenonožci, funkce ochranná § axostyl (výstužná tyčinka) – opora, modifikovaný cytoskelet (mikrotubuly), bílkoviny, např. bičíkovci o organely řídící - struktury, které zabezpečují řízení buňky a její rozmnožování § jádro § makronukles – řídí vegetativní funkce, mikronukleus - zodpovědný za uchování genetické informace, nálevníci o organely pohybu - struktury, které zabezpečují aktivní pohyb buňky § bičík - zakotven v cytoplasmě basálním tělískem, buňka má obvykle 1-4 bičíky, délka je rovna nebo větší než je buňka, bičíkovci § brvy (cilie) - stejná stavba jako bičík, ale nemusí být přítomno basální tělísko, je jich velké množství (10-100), mohou splývat ve vetší útvary (membranely - splývají v rámci jedné řady, nebo cirry – ze stejných i různých řad) a mohou přejímat jiné funkce než pohybové, např. nálevníci § panožky = pseudopodie - výběžky cytoplazmy vybavené cytoskeletem → tvoří se změnou osmotického tlaku s následnou přestavbou cytoskeletálního aparátu

o organely trávicí § k příjmu potravy slouží buď celý povrch buňky nebo endocytóza: pinocytóza – pomocí měchýřků → příjem tekutých látek fagocytóza – tvorba výběžků a následné pohlcení pevných částic § vzniká potravní vakuola jako útvar oddělovaný od buněčného hltanu → ten je součástí systému trávení (nálevníci): buněčná ústa ® buněčný hltan → vzniká potravní vakuola → trávicí vakuola (cyklóza) → exkreční vakuola → vyloučení - buněčná řiť o organely vylučovací - k vylučování na principu osmózy § pulzující vakuoly - radiální kanálky = kapkovité, přijímají vodu à ta přechází z radiálních kanálků do centrálního měchýřku a jeho obsah se pak vylévá po splynutí s cytoplazmatickou membránou § exkreční vakuoly - proměnlivý tvar (kulovitý, vejčitý), odstraňují dále nepoužitelné zplodiny metabolismu o organely smyslové § stigma - světločivná skvrna, obsahuje karoteny, většinou umístěna v blízkosti pohybového aparátu, čidlo na světelné záření, autotrofní bičíkovci § smyslová políčka - slouží k příjmu chemických signálů § neuromotorický aparát - soubor cytoskeletálních útvarů propojených s brvami, hmat, nálevníci o ostatní organely § trichocysty - v případě podráždění vystřelují šípovité útvary - ochrana § mukocysty - napojení na GA, obsahují lepkavý sekret, který je uvolňován na povrch buňky, kde tuhne za vzniku obalů – ochrana proti nepříznivým podmínkám à převádí buňku v cystu, v které přezimují (většina prvoků) § toxicysta - obsah je tekutý à netuhne à difúzí se šíří v prostředí, slouží jako omračovací nebo zabíjecí prostředek na potenciální kořist § kinetoplasty - vždy se vyskytují na bázi bičíku à pravděpodobně napomáhají pohybu buňky · rozmnožování prvoků o asexuální (nepohlavní) - principem je zvětšování počtu jedinců na bázi jediného genetického základu § dělení – podstatou je vždy mitóza a podle počtu karyokinezí a cytokinezí rozlišujeme dělení: ü binární: jedna cytokineze a jedna karyokineze Ø příčné

Ø podélné ü polynární: velké množství cytokinezí a karyokinezí (vznik n buněk) Ø schizogonie – rozdělení mateřského organismu na více dceřinných Ø sporogonie – rozpad na spory § pučení – na mateřské buňce vyrůstá dceřinná buňka, po rozdělení jádra se do ní jedno dceřinné přesouvá o sexuální (pohlavní) – méně obvyklé, zvýšení životaschopnosti § kopulace – podstatou je splývání dvou jedinců – gamet – vznik zygoty (většinou následuje sporogonie) § konjugace = spájení – dočasné spojení buněk a výměna genetické informace – části mikronukleů (popis viz. obrázky) · při střídání schizogonie s rozmnožováním pohlavním, probíhá rodozměna = metageneze · při sporogonii vznikají infekční stádia, napadají nové hostitele · po oplození dochází k dočasnému zastavení vývoje - encystace · mohou vznikat mnohojaderné útvary – plazmodia (= buněčná hmota s mnoha jádry obklopená buněčnou membránou; vznik dělením jader bez následného dělení buňky)