Untitled Notes

Co je vlastně historie?
• Historie je souhrn událostí, které se ve světě staly v určitém časovém sledu.
• Vědecká disciplína historie zkoumá a vykládá tyto události.
Co je vlastně dějepis?
• Dějepis je věda, která zkoumá vývoj lidské společnosti.
• Pokud se máme zaměřit na školní předmět, lze říci, že se jedná o vyučovací předmět, který se zabývá dějinami lidstva, tedy výzkumem a výkladem historie.
Význam studia historie:
• Poznávání dějin má důležitý význam pro chápání vývoje společnosti, každodenního života, osudů různých národů a státních celků.
• Existuje souvislost mezi minulostí, přítomností a budoucností; bez znalosti minulosti je obtížné chápat současnost a ještě hůře předvídat budoucnost.
• Historie je nazývána jako "historia magistra vitae" - historie je učitelka života.
• Lidé mohou v historii nalézt jak poučení, tak varování.
↳ "Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali." - George Santayana.
• Svět je plný dějin a při orientaci v současném světě jsou určité historické znalosti nezbytné.

Všimli jste si, že většina ulic, náměstí a stanic metra je pojmenována po historických osobnostech nebo událostech?
• Zamyslete se nad tím, po kom jsou pojmenovány ulice ve vašem městě, či jakou událost má připomínat nejbližší stanice metra nebo pomníček ve vaší vesnici.

Zdrojem poznání historie jsou historické prameny.
• Tyto prameny poskytují informace o minulosti a umožňují rekonstruovat a zkoumat ji.
Dělíme historické prameny na:
1. Hmotné prameny:
  • Kosterní pozůstatky
  • Zbraně
  • Nástroje
  • Šperky
  • Stavby
  • Sochy
  • Předměty denní potřeby
  • Obrazy
  • Nádoby
2. Písemné prameny:
  • Kroniky
  • Listiny
  • Legendy
  • Dopisy
  • Noviny
  • Seznamy panovníků
Prameny uchováváme:
• Muzea (hmotné prameny)
• Archívy, knihovny (písemné prameny)
• Galerie (hmotné/obrazové prameny)

K určování času událostí a jevů používáme dataci pomocí letopočtu.
• Letopočet je souvislé číslování let od zvolené významné události.
• V Česku se letopočet počítá od narození Krista.
• Formulace: před naším letopočtem (př.n.l.) a po Kristu (n.l.).
↳ Například: Julius Caesar byl zavražděn v roce 44 př.n.l., Edikt milánský vydal Konstantin I. v roce 313 n.l., Zlatá bula sicilská byla vydána v roce 1212.
V jiných částech světa se letopočet určuje od různých událostí:
• Antický Řím - od založení Říma v roce 753 př. n. l.
• Arabský svět - od odchodu Mohameda z Mekky v roce 622 n. l.
• Židovský letopočet začíná od biblické potopy světa (3761 př. n. l.).
Nepřetržitý běh času dělíme na staletí (centurie) a tisíciletí (milénium):
• Století = období jednoho sta let.
• Tisíciletí = období jednoho tisíce let.
• Protože počítáme od 0, století se zaokrouhluje nahoru - například: rok 1620 je 17. století, rok 1999 je 20. století.

Je známo, že s vývojem poznání minulosti se mění i pohled na ni.
• Na některé kontroverzní události či osobnosti je možné mají různé pohledy.
• Vaše znalosti z historie Vám mohou umožnit nesetrvávat na jednom pohledu na minulá dění.
• V minulosti existovala období, kde byly události překládány rozdílně podle momentální politické situace (např. zkreslení dějin během komunistické diktatury, historie za Protektorátu atd.).
Získávání informací:
• Kromě různých výkladů dějin je nutné při získávání informací jednat strategicky a logicky.
• V době internetu je snadné dostat se k obrovské databázi informací, avšak ne všechny informace musí být pravdivé.
• K získávání relevantních informací je třeba porovnat více zdrojů:
◦ Písemné zdroje (knihy, slovníky, dokumenty)
◦ Webové zdroje
• Umělá inteligence představuje prostředek pro rychlý přístup k vědomostem, ale nutné ověřovat správnost informací.
• Kritické myšlení je zásadní pro posouzení a vyhodnocení informací.

Některá muzea, včetně Národního muzea, nabízejí virtuální prohlídky a prohlídková videa, takže historii můžete zažít z pohodlí domova.

Řešení úkolu historické prameny:
• Hmotné prameny: a), b), d)
• Písemné prameny: c), e), f)
Řešení úkolu roky 19. století:
• b), e)