Biologie jako věda

• Biologie je věda zabývající se živou přírodou.

• Název je odvozen z řeckého "bios" (život) a "logos" (věda).

• Biologie patří mezi přírodní vědy a její objekt zkoumá:

  • formy,

  • vlastnosti,

  • vnitřní procesy živých soustav,

  • vzájemné vztahy soustav,

  • vztahy soustav k neživému prostředí.

Rozdělení biologie

• Podle druhu zkoumaného organismu:

  • Mikrobiologie:

  • Virologie (viry)

  • Bakteriologie (bakterie)

  • Protozoologie (jednobuněční živočichové)

  • Mykologie (houbové organismy)

  • Botanika: zkoumá rostlinné organismy.

  • Zoologie: zkoumá živočichy.

  • Ornitologie: ptáci

  • Entomologie: hmyz

  • Hydrobiologie: vodní organismy

  • Biologie člověka: zkoumá specifické aspekty lidského života.

• Podle hlediska studia:

  • Morfologie: zkoumá vnější stavbu organismů.

  • Anatomie: zkoumá vnitřní stavbu organismů.

  • Fyziologie: zkoumá životní procesy v organismech.

  • Genetika: zkoumá dědičnost a variabilitu.

  • Taxonomie: třídění organismů do systematického rámce.

  • Etologie: zkoumá chování organismů.

  • Ekologie: zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím.

  • Obecná biologie: zabývá se celkovými aspekty biologie.

  • Molekulární biologie: studuje biologické procesy na molekulární úrovni.

• Hraniční obory biologie:

  • Biochemie: studium chemických procesů v organismech.

  • Biofyzika: zkoumá biologické objekty fyzikálními metodami.

  • Biokybernetika: aplikuje poznatky kybernetiky na organismy.

  • Biogeografie: studuje zeměpisné rozšíření organismů.

  • Biomatematika: využívá matematické metody při studiu organismů.

• Aplikované obory:

  • Genové inženýrství: manipulace s geny.

  • Biotechnologie: využití organismů při výrobě.

  • Medicína: aplikace biologických poznatků při léčbě.

  • Veterinární lékařství: zaměřeno na zdraví zvířat.

Dějiny biologie

• Starověk:

  • Poznatky o přírodě byly součástí medicíny a zemědělství.

  • Hippokrates (460 – 390 př. n. l.):

  • Zakladatel medicíny, zavedl:

    • léčbu

    • vyšetřování pacienta

    • hledání příčiny nemocí.

  • Rozlišoval čtyři tělesné šťávy: krev, hlen, černá a žlutá žluč, jejich správný poměr je důležitý pro zdraví.

  • Hippokratova přísaha jako etický kodex medicíny.

  • Aristoteles (384 – 322 př. n. l.):

  • Filozof a zakladatel zoologie, rozpoznával organismy podle barvy krve.

• Galén (Galenos) (129 – 216 n. l.):

  • Významný řecký lékař, autor důležitých prací na poli anatomie a fyziologie, které ovlivnily západní medicínu.

• Středověk:

  • Církev bránila vědeckému pokroku, došlo k úpadku vědy, posílení náboženství.

  • Avicenna (Ibn Síná):

  • Perský filozof, autor knihy "Kánon medicíny," základ lékařství až do novověku.

• Renesance:

  • Leonardo da Vinci (15. stol.):

  • Renesanční osobnost, zabýval se studiem anatomie a prováděl pitvy.

  • Jan Jesenius (16. – 17. stol.):

  • Uherský lékař, provedl první veřejnou pitvu ve střední Evropě v roce 1600.

• Novověk:

  • Andreas Vesalius (16. stol.):

  • Zakladatel moderní anatomie, autor sedmi knih o stavbě těla.

  • William Harvey (16. – 17. stol.):

  • Popis funkce krevního oběhu.

• Antony van Leeuwenhoek (17. – 18. stol.):

  • Nizozemský přírodovědec, sestavil primitivní mikroskop a objevil krevní vlásečnice, prvoky, a bakterie.

• Carl Linné (18. stol.):

  • Zakladatel moderního nomenklatury, popsal rostlinné druhy zkratkou „L." a zařadil člověka mezi primáty.

• Schwan a Shleiden (19. stol.):

  • Autoři buněčné teorie: "Všechny živé organismy se skládají z buněk."

• Jean Baptiste Lamarck (18 – 19. stol.):

  • Požívá termín biologie a formuloval evoluční teorii známou jako Lamarckismus, která byla v pozdější době vyvrácena.

• Charles Darwin (19. stol.):

  • Evoluční teorie Darwinismus, přirozený a pohlavní výběr.

• Johan Gregor Mendel (19. stol.):

  • Základ genetiky, pokusy s hrachy, vyvinul tři zákony genetiky.

• Luis Pasteur (19. stol.):

  • Zakladatel imunologie, objevil mikroorganismy a zavedl očkování.

• Robert Koch (19. – 20. stol.):

  • Objevil původce tuberkulózy, zakladatel mikrobiologických metod.

• Alexandr Flemming (19. – 20. stol.):

  • Objevil penicilin.

• Thomas Morgan (20. stol.):

  • Výzkum genů a jejich vazby na pohlavní znaky.

• James Watson a Francis Crick (20. stol.):

  • Představili strukturu DNA s využitím Rosalindy Franklinové.