RMP postupy

Postupy restaurátorského zásahu

• Čištění: Nereverzibilní děj.

  • Co považujeme za nečistoty, které je potřeba odstranit?
    • Vosk, mastnota, prach.
    • Živočišné znečištění (např. ptačí trus, pavučiny).
    • Pozůstatky po předešlém čištění, pájecí vodě (zatekliny).
    • Omítka, stříkance či přetahy od barev.
    • U archeologických nálezů: textilní pozůstatky a další organické zbytky (dřevo, tkáň, useň, rostliny, živočišné produkty) - zdroj informací (neodstraňovat!!!)
    • Neodborné a rušivé druhotné zásahy – dle povahy (reverzibilita, další poškození), např. pájka × svar, zpevnění epoxidem × zpevnění lakem.
    • Druhotné nátěry/povrchové úpravy - podle stavu, estetiky a záměru.
    • Korozní produkty - zcela, částečně nebo vůbec?? Záleží na celkovém vyznění předmětu.
      • Uložení předmětu.
      • Materiál (složení a stav).
      • Ochranná vrstva, patina (přirozená či umělá, často jen dekorativní).
      • Objemné nesoudržné korozní produkty.
      • Stimulátory koroze.
      • Možnosti stabilizace.
      • Povrchové úpravy.
      • Poškození nevhodným procesem čištění.
      • Odlupování při čištění podkorodovaných vrstev.

Metody čištění

• Mechanicky: Působením síly, tlaku.
• Rozpouštědly: Převedení do roztoku beze změny chemického složení.
• Chemicky: Převedení na rozpustnou formu.
• Kombinované metody

Metody čištění – mechanické

• Působením síly, tlaku.
  • Špatná kontrola působící síly na daném místě.
  • Nutná zručnost a praxe.
  • Velké množství metod a čistících médií.
  • Nutnost vyhodnotit přiměřenost zásahu.
• Čištění vzduchem
  • Vysávání nebo tlakový vzduch.
  • Regulace tlakem, tryskou a vzdáleností.
  • Velmi šetrné × malá efektivita pro slabě držící částice (hl. prach).
• Mechanické čištění ručními nástroji
  • Silonové, vlasové kartáče, štětce.
    • Pro odstranění prachu nebo špatně přilnavých nečistot, často v kombinaci s odmaštěním (voda a detergent).
  • Skalpely, šábry (škrabáky).
    • Pro tvrdé a křehké nečistoty (např. korozní produkty).
  • Tužky a kartáčky se skleněnými či keramickými vlákny.
    • Dočištění povrchu.
    • Často pod zvětšením (lupa, stereomikroskop).
    • Zdlouhavé, pro malé plochy.
  • Brusné vaty (ocelové vlny).
  • Mosazné a ocelové kartáče.
    • Pro plochy korozních produktů či jiných tvrdších vrstev.
    • Nutnost = brusivo měkčí.
• Mechanické čištění rotačními nástroji
  • Kartáčování, kracování.
    • Nástavce na vrtačkách, mikrobruskách, mikromotorech, frézkách, apod.
    • Vhodné brusivo (materiál), otáčky.
    • I za mokra (v kombinaci s abrazivem – např. plavená křída).
    • Dle tvaru a velikosti i na detaily, špatně přístupná místa.
    • Často i k dočištění, leštění či zmatnění povrchu (lapování).
• Tryskání
  • Tryskací médium poháněné vzduchem (méně vodou).
  • Volba tryskacího média (tvar, velikost a druh) a tlaku.
  • Vyvarovat se ostrohranným a hrubozrnným.
    • Tvrdá média – skleněná balotina a ostrohranný korund.
    • Měkké médium – skořápky.
  • Mikrotryska pro detailnější práci.
  • Problém = krusty často stejně tvrdé nebo tvrdší než kov.
• Vibrační metody (ultrazvuk)
  • Přenos vibrací přes ostří přístroje na předmět.
    • Ultrazvukové skalpely, jehly, špachtle, dláta, nože apod.
  • Často možnost připojit na destilovanou vodu.
• Laser
  • Převedení povrchové vrstvy do plazmatu a ochlazení → objemové změny a narušení.
  • Regulace svazku paprsků i světelné energie paprsku a frekvence pulsu.
  • Jedna z nejmodernějších metod.
  • Nedostupnost (pořizovací náklady).

Metody čištění – kombinované

• Tlaková voda a pára
  • Mechanický vliv tlaku vody a rozpouštění povrchových vrstev.
  • Hodně v exteriéru a u rozměrných předmětů – hl. pro prach, trus apod.
  • Nebezpečí = zatečení do objektu (více u vodního).
  • Důkladné vysušení.
• Vibrační metody – ultrazvukové vany
  • Přenos energie přes kapalné médium (voda, voda s detergenty, aceton, vodné roztoky apod.).
  • Často pro odmaštění.
  • Volba frekvence a teploty.
  • Výhoda – špatně přístupná místa.
  • Nevýhoda – předměty se špatnou soudržností.
• S využitím tepla – horkovzdušná pistole, (ev. oheň)
  • Odstraňování nefunkčních organických nátěrů (zejména vosků, barev) – změknutí.
  • Odstranění cínolověných pájek.
  • Doplněno použitím mechanických nástrojů.
  • Materiály a stav předmětu tomu odpovídající.

Metody čištění – rozpouštědly/chemicky

• !! Existuje mnoho komerčních přípravků s různými názvy, u nichž není známo nebo jen částečně složení !!
  • Otestovat na podobném materiálu.
  • Na předmětu na nepohledovém místě.
  • Aplikace.
• Nečistoty převedeny do roztoku beze změny chemického složení.
• Případně zbotnání + mechanicky (ultrazvuk, kartáče apod.).
• Aplikace ponorem či lokálně tamponováním (napuštěná textilie, vata apod.).
• Zkoušky rozpustnosti povrchových vrstev !!
• Nejběžnější (a první) voda – polární
  • Polární, ale nečistoty často hydrofobní.
  • Kombinována s dalšími metodami add tenzidu (detergentu) – oblíbený Syntapon L.
  • Důkladné vysušení !!
• Organická – polární i nepolární
  • Aceton, xylen, benzín, toluen apod.
  • Těkavost !! = dobře větrané prostory.
  • Odmašťování i odstraňování organických vrstev (oleje, laky, vosky apod.).
  • Komerční přípravek Odstraňovač starých nátěrů P07 (Colorlak).

Metody čištění – chemicky

• Chemická přeměna na rozpustné produkty.
• Zkoušky rozpustnosti – složení roztoku, koncentrace, doba pečlivý oplach či neutralizace a sušení.
• Problematické – podkorodované pokovení.
• Alkalické látky/roztoky
  • Odstraňování organických nátěrů (např. čpavek, hydroxid sodný, křemičitany (např. Alkon S).
  • Odstraňování korozních produktů (např. Rochellova sůl – Cu, Pb).
  • Odmašťování (v alkalických roztocích s povrchově aktivními látkami).
• Kyselé látky/roztoky
  • Odstraňování korozních produktů (nízkoprocentní roztoky kyselin).
    • $(50$ g/l NaOH + 150 g/l vinanu sodnodraselného).
    • $H<em>2SO</em>4$ – Cu a slitiny (pro mosaz s peroxidem vodíku).
    • Kyselina amidosírová – méně agresivní varianta.
    • $H<em>3PO</em>4$– v minulosti hodně na slitiny železa.
    • Organické kyseliny (mravenčí, citronová, šťavelová) – Ag, Cu.
• Komplexotvorné látky (chelátové komplexy)
  • Přeměna do stabilního vodorozpustného komplexu.
  • Odstraňování korozních produktů, organické látky s –$NH_2$, –OH, –COOH skupinami.
    • Thiomočovina – stříbro (nebezpečí vylouhování mědi ze slitiny).
    • Aminokyseliny – zinek.
    • Chelatony (komplexony) = velmi široké využití u většiny kovů (Chelaton II, Chelaton III).
    • Odstraňování vápenných krust.
    • Polyfosforečnany – (komerční přípravek Calgon, Grahamova sůl).
• Možnost přídavku inhibitoru = snížení agresivity.
  • Např. BTA pro Cu, HMTA pro Fe, …
• !!! neutralizace lázně nebo alespoň důkladný oplach !!!
• Různé způsoby aplikace
  • Ponorem do roztoku.
    • Většinou pro monomateriálové předměty nebezpečí zatečení.
    • Intenzifikace teplotou.
    • Kombinace s mechanickými postupy (zároveň i po sobě).
  • Zábaly, tamponování = lokálně i celoplošně menší nebezpečí zatečení + pro další materiály.
    • Kombinace s mechanickými postupy (současně i po sobě), kašovité hmoty.

Metody čištění – elektrochemicky

• 1. možnost = čištění bez vnějšího zdroje proudu
  • Princip obětované anody.
    • Např. pro Ag pomocí Al, Mg, Zn.
    • Neumožňuje kontrolu procesu.
• 2. možnost = vložením vnějšího elektrického pole
  • Předmět připojen k zápornému pólu.
    • Korozivzdorná ocel do neutrálních či zásaditých elektrolytů.
    • Univerzální = platinová elektroda např. KCl o koncentraci 0,1 mol/l (lze použít pro Cu, Pb, Sn i Ag).
  • Redukce korozních produktů na kov, hlavně pro stříbro, ale lze Au, Cu, Pb přístrojově náročnější, nižší proudy.
  • Ne všechny korozní produkty redukovatelné.
  • Vývoj bublinek vodíku, které rozrušují korozní produkty hlavně pro Fe.
  • Vodík může působit křehnutí.
  • Lze použít pro lokální čištění (bez ponoru do roztoku), lze snadno sestavit.

Metody čištění – plazmochemicky

• Plazmochemická redukce = částečná redukce korozních produktů v plynném prostředí za sníženého tlaku + mechanické dočištění.
  • Pro archeologické nálezy železa a stříbra pro stříbrné předměty a daguerrotypie.
  • Redukční činidlo = atomární vodík vznikající plazmovým výbojem.
  • Bez vodného prostředí a chemikálií menší riziko poškození povrchu.
  • Velké vstupní náklady a malá dostupnost.

Stabilizace povrchu/korozních produktů

• Konzervace kovového povrchu = aplikace závěrečných povrchových úprav chránících před rychlou degradací.
• Převod nestabilních korozních produktů na stabilní.
• Odstranění stimulátorů koroze (u archeologických nálezů).
• Redukce korozních vrstev.
• Aplikace konverzních povlaků přednostně postupy částečného zachování korozních produktů.
• Laky, vosky, korozní inhibitory
• Odstraňování agresivních složek, stimulátorů koroze

Odsolování

• Odstranění chloridů – převést do roztoku a vymýt.
  • Časově náročný proces nejčastěji pro železo.
• Kdy odsolovat ??
  • 1. možnost = kvalitativní test chloridů
    • Celkem citlivý – cca 5 mg/l.
  • 2. možnost = kvantitativní stanovení analytickými metodami
• ${Cl}^- + AgNO<em>3 \rightarrow AgCl (bílá sraženina) + {NO</em>3}^-$
• Nejjednodušší způsob = destilovaná (demineralizovaná) voda
  • Velmi pomalý děj.
    • Výměna vody, střídání teplot lázně ultrazvuk nebezpečí druhotné koroze pro železo → inhibitory × bezpečná pro jiné materiály, zejména v kombinaci s organickými materiály.
• Lázně s redukčními činidly = siřičitanová metoda pro železo
  • 0,1 M NaOH + 0,05 M $Na<em>2SO</em>3$ + zvýšená teplota 40–60 °C.
    • Zabránit přístupu kyslíku, ostatní materiály před ponorem chránit (např. Paraloid).
    • Částečně redukce korozních produktů = rozvolnění omezeně pro křehké předměty.
• Desalinační roztok pro slitiny mědi
  • 5–10% roztok seskvikarbonátu sodného ($NaHCO<em>3 ·Na</em>2CO_3$).
    • Při pH ≈ 10 přeměna CuCl na $Cu_2O$ – chloridový anion vázán do NaCl velmi pomalý děj (měsíce) = rozpustnost + lokalizace narušování patiny.
• Elektrochemické odstranění chloridů
  • Vnějším zdrojem proudu (předmět ke kladnému pólu).
  • S vhodnými parametry pouze redukce CuCl, ne ostatních produktů.
  • Elektrolyt: 1–5% roztok $NaHCO<em>3 ·Na</em>2CO_3$
  • $CuCl + e^- \rightarrow Cu + Cl^-$

Převod nestabilních korozních produktů na stabilní – aplikace stabilizujících látek

• Tanát, Dekanan

Tanátování

• Účinná látka = tanin (ve formě roztoku) pro železné předměty.
  • Reakcí s ionty železa (+ $O_2$, vlhkost) vznik stabilních komplexních sloučenin stabilizace přilnavých vrstev korozních produktů, nepřilnavé odstranit = nejlépe mechanicky.
  • Aplikace po případné desalinaci.
• Obvykle 15–20 % roztok.
  • Požadavek kyselého pH 2,2–2,4 (přídavkem 5–10% $H<em>3PO</em>4$).
  • Etanol – viskozita a smáčivost.
  • Standardní roztok: 200 g taninu, 1 l vody, 150 ml lihu + okyselit.
  • Aplikace v tenké vrstvě (kartáčky, štětce).
  • Pozitivní vliv zvýšené teploty a vysoké RH × kondenzace.
  • Doba zrání dle RH – min. 24 hodin.
  • Proreagování jen do určité hloubky více vrstev (v rozpětí 12–24 hodin), odstranění nezreagovaného.
• Výhody
  • Vizuální sjednocení
  • Netoxické látky.
  • Možnost aplikace pod podkorodované vrstvy – částečně konsolidace.
  • Reverzibilita (v destilované vodě při pH 8–12).
• Nevýhody
  • Kvalita taninu.
  • Trvanlivost připraveného roztoku.
  • Obarvení jiných částí.
  • Nepůvodní vzhled.
  • Překrytí koroze při nedokonalém odstranění stimulátorů ($SO_4^{2-}$, Cl-).
  • Překrytí povrchových úprav.

Stabilizace alifatickými kyselinami

• Od kyseliny heptanové po stearovou ($C<em>7$–$C</em>{18}$).
  • Vznik solí s dvojmocnými či trojmocnými ionty kovů kratší řetězce = reaktivnější silnější povlaky × méně hydrofobní (horší bariéra).
  • Nejběžnější = stabilizace na bázi kyseliny dekanové („dekanem“).
• Např. 17 g kys. dekanové částečně neutralizované 2–4 g NaOH, 1 litr vody (+ líh).
  • Aplikace ponorem, nátěrem i pomocí obkladů oplach pro aplikaci konzervační vrstvy.
• Výhody
  • Minimální vliv na barevnost
  • Netoxické látky
  • Možnost aplikace pod podkorodované vrstvy – částečně konsolidace.
  • Větší odolnost RH a hydrofobizace povrchu.

Záměrná oxidace povrchu

• Pasivace, Patinace

Pasivace povrchu železa

• Záměrná oxidace železa – pro nezkorodované povrchy ochranný účinek omezený dekorativní vzhled.
  • Nejčastěji u palných, bodných či sečných zbraní.
• Alkalické černění – brynýrování
  • Ponor do horkého louhu + oxidovadla: 1000 g NaOH, 30 g $NaNO_3$, 1000 ml vody při 140–150 °C (cca 20–60 minut).
    • Vznik oxidů – tenká tmavá souvislá vrstva možnost napustit konzervačními oleji.
  • Modření, hnědění.
  • Kovářské černění = rozžhavený předmět ponořen do oleje.

Patinace mědi

• Záměrná oxidace (řízená koroze) úbytek materiálu za vzniku ochranných vrstev.
  • Umělá patina × přirozená.
    • Poréznější a méně kompaktní.
    • Působením klimatických podmínek transformace = změna vzhledu.
    • Obsah více vodorozpustných složek = vymývání chránit pomocí vosku, laku.
• Různé způsoby aplikace
  • Nanášení štětcem, kartáčky, tamponování opakované nanášení.
  • V parách = chemická reakce s atmosférou (např. $CO<em>2$, $SO</em>2$) rozdílná barevnost komplikace rozměrné předměty.
  • Ponorem komplikace rozměrné předměty a obtížné tónování.
  • Teplem – tenká oxidická vrstva často předúprava před další patinací.
• Zelená patina
  • Nejčastěji vznik bazických dusičnanů.
    • Např. pasta $ZnCl<em>2$+ $Cu(NO</em>3)<em>2$, roztok $Cu(NO</em>3)<em>2$ + $NH</em>4Cl$ + KCl roztoky $CuSO<em>4$ + $(NH</em>4)<em>2SO</em>4$ + $NH_3$.
    • Barevnost patiny – příměsí solí jiných kovů spíše pro venkovní expozice.
• Hnědá až černá patina – sulfidická nejvíce používaná
  • Např. komerční přípravek Sulka tavení síry s potaší (tzv. sirná játra).
    • Postupným ponorem či nátěrem odstranit nepřilnavé části.
  • Jiné varianty tmavé patiny
    • Na bázi kyseliny seleničité nelze tónovat.
    • Lázeň NaOH+NaCl při 93-100 °C – vznik černého tenoritu.
    • Lze sehnat i komerční přípravky, které nepasivují – např. zabarvené laky dekorativní vzhled, částečně bariérový účinek, ale ne pasivace
  • $4 K<em>2CO</em>3+ 6 S + O<em>2\rightarrow2 K</em>2S + 2 K<em>2S</em>2O<em>3+ 4 CO</em>2$
  • $K<em>2S + 3 S\rightarrow K</em>2S_4$

Patinace stříbra

• Nejedná se o ochranou vrstvu, spíše o sjednocující vzhled.
  • Roztok sulfidu amonného nebo sirná játra šetrnější někdy pouze napodobit (např. směs grafit+uhelný prach, lazurovací lak apod.).

Konzervace povrchu

• Finální povlaky

  • Vytvoření funkční bariéry povrch pro aplikaci očištěn a odmaštěn (a vysušen!), případně stabilizován ochranný účinek dle druhu, tloušťky povlaku a propustnosti.
    • 17. století – lněný olej a lněná fermež.
    • Poč. 18. st. – přírodní pryskyřice samotné nebo v kombinaci s lněným olejem, fermeží a asfalty.
    • Konzervační laky, vosky, oleje apod. = pro interiér pro exteriér často nedostatečná ochranná funkce → antikorozní nátěry, pokovení.

Konzervační oleje

• Vedlejší produkty zpracování ropy krátkodobý účinek – špatná dlouhodobá stabilita.
  • Snadno mechanicky porušitelné emulgovány vodou častá rekonzervace (i vícekrát do roka).
  • Použití jako maziva – např. do závitů, pohyblivých součástek × silikonové oleje = velmi stabilní, ale špatně reversibilní.
• Lněný olej = rostlinný olej
  • Na vzduchu oxiduje a tvrdne × křehnutí a UV degradace hojně používaný v minulosti nejen na kovy !! vznícení !!

Konzervační vosky

• Estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů směsi dlouhých alifatických uhlovodíků různý původ vosků.
  • Přírodní vosky (živočišné, rostlinné).
  • Minerální a syntetické vosky odlišné vlastnosti/aplikace.
    • Tavenina vodné disperze, disperze v rozpouštědlech a olejích voskové pasty roztoky v rozpouštědlech.
  • Společné vlastnosti
    • větší viskozita a pomalejší zasychání hydrofobicita × krátkodobý účinek cca 1 rok špatné mechanické vlastnost lepivost předehřátý povrch + rozleštění
• Lanolin
  • Z ovčí vlny pro kovy min. uplatnění (textilie, kůže).
• Karnaubský vosk
  • Z listů jihoamerické palmy tvrdý → leštitelný přídavek do včelího vosku při konzervaci dřeva.
• Včelí vosk
  • Přírodní forma = žlutá bělený = vyšší tvrdost tenké, transparentní a hydrofobní vrstvy × náchylný na UV záření.
    • Rozpustnost: xylen, toluen, benzín, terpentýn široké využití – historický materiál výroba svíček, metoda odlévání na ztracený vosk finální povlak impregnační a zpevňovací prostředek.
• Ceresin
  • Tvrdší než včelí vosk spíše v kombinaci s parafínem.
• Parafín
  • Destilací ropy, hnědouhelného dehtu směs uhlovodíků $C<em>{26}$, $C</em>{28}$ a $C_{30}$ rozpustnost v etheru, benzínu.
• Mikrokrystalické vosky
  • Struktury s jemnými krystalky rafinací ropy – uhlovodíky s delšími řetězci než parafín ($C<em>{41}$–$C</em>{50}$) větší viskozita a teplota tání × větší pružnost menší transparentnost a hydrofobicita oproti včelímu.
    • Široké spektrum vosků na trhu Cosmoloid H80 Revax 30 (přídavek BTA – vhodný pro Cu, Ag).

Konzervační laky

• Přírodní pryskyřice
  • Rostlinný či živočišný původ rozpustné v lihu nebo olejích.
    • Damara = měkká stromová pryskyřice odolnost UV záření × matní ve vlhku malba (olejové barvy) přídavek do včelího vosku.
    • Šelak = živočišná pryskyřice (červec lakový) rozpustnost v lihu (časem pokles) odolnost vlhkosti × křehnutí a žloutnutí UV záření běžný lak na kovech i dřevě (šelaková politura).
• Syntetické pryskyřice
  • Akrylátové laky – tvz. „Paraloidy“ polymery a kopolymery esterů kyselin akrylové a metakrylové rozpustné v acetonu, toluenu, xylenu koncentrace dle účelu dobrá odolnost stárnutí reversibilita × hydrofilní povrch propustný pro vlhkost pokles s rostoucí molekulovou hmotností.
    • Složení Mol. hmotnost (g/mol)
    • _Paraloid B72 EMA/MMA 105
    • Paraloid B44 MMA/EA 140
    • Paraloid B48N MMA/BuA 250
    • *EMA = ethylmethakrylát, MMA = methylmethakrylát, EA = ethylakrylát, BuA = butylakrylát_
    • Nejrozšířenější a nejuniversálnější (lepidlo, lak, konsolidant) × nejpropustnější nejmenší propustnost, větší tvrdost nejlepší pro kovy.
    • Určitá nevýhoda = lesklý povrch kombinace svrchního vosku a spodního laku + zvýšení ochrany díky hydrofobizaci povrchu. Laky pouze do interiéru.
    • Jiné komerční přípravky dostupné v ČR Solakryl, Veropal (akryláty v roztoku) Incralac (Paraloid B44 v toluenu odolný UV záření s přídavkem BTA pro měď a její slitiny, příp. pro stříbro) obdobně lze přidat inhibitory i do ostatních Paraloidů, např. 3% přídavek BTA.
  • Alkydové laky polyesterové pryskyřice nerozpustné, lesklé laky odolnost v alkalickém prostředí dobrá odolnost povětrnostem venkovní expozice, nátěrové hmoty.
  • Polyurethanové laky dobrá přilnavost, tvrdost × elastické povrchy odolnost vodě i teplu × UV záření.
  • Epoxidové laky reakcí s tvrdidlem zesíťované vrstvy špatně odstranitelné degradace při zvýšeným teplotách (zejména nad 90 °C) využíváno k odstranění.
  • Historicky – nitrocelulózový lak (1. polovina 20. století) rychleschnoucí, transparentní, vysoký lesk × výroba (hořlavost, toxicita) × žloutnutí dřevo i kov.

Aditiva do lakových (voskových) vrstev

• Inhibitory koroze
  • Látka, která zpomaluje (znemožňuje) určitou chemickou reakci = korozi specifičnost inhibitoru = pro kombinaci kov + prostředí.
    • Pro Cu a slitiny: benzotriazol (BTA) – omezeně pro zinek či stříbro fosforečnany – zinek, železo imidazoly aminy, …
• Destimulátory
  • Látka, která odstraňuje stimulátor koroze → snížení agresivity prostředí a zpomalení koroze zinek – váže na sebe sírany, chloridy (obdobně funguje minium, ale toxicita).
• UV stabilizátory a pigmenty

Mechanické opravy

• Vyrovnávání deformací
• Zpevnění
• Spojování
• Doplňování a výroba doplňků
• Retuš a barevné sjednocení

Vyrovnání deformací

• Rozhoduje stav a charakter poškození, vyrovnání deformací není možné odpevnění křehkého materiálu.
• Žíhání ke snížení vnitřního pnutí („odpevnění“), které vzniká při tváření za tepla či za studena.
  • Ohřev plamenem nebo v peci při nižších teplotách podmínky dle kondice a materiálu např. mosaz 300 °C, 30 min nejen před vyrovnáním deformací, ale i po.

Zpevnění křehkých, nesoudržných částí

• Vyztužení podložkou pro namáhané spoje, funkční spoje podlepení netkanou textilií i jako dočasné zpevnění (např. ochrana při čištění).
• Podtlaková konsolidace/impregnace

Spojování/opravy spojů

• Svařování
• Pájení začištění povrchu
• Lpen