Krátké Období - Spotřeba a Investice

Krátké Období

Spotřeba a Investice

Cíl Přednášky

  • Definovat podstatu efektivní poptávky v kontextu reálného ekonomického vývoje v době svého vzniku.
  • Definovat nerovnováhu v modelu a obnovování rovnováhy přes nedobrovolné zásoby (neplánované investice) a také na určení rovnovážného produktu v otevřené ekonomice v režimu fixního vs. flexibilního měnového kurzu.
  • Porovnat východiska klasické ekonomické teorie s teorií keynesovskou.
  • Vysvětlit hypotézy životního cyklu a teorie permanentního důchodu.
  • Klíčová slova: agregátní výdaje, agregátní poptávka, efektivní poptávka, hospodářský cyklus, spotřeba, úspory, investice, multiplikační efekty, teorie životního cyklu, teorie permanentního důchodu, reálný měnový kurz, flexibilní měnový kurz, fixní měnový kurz.

Předpoklady Modelů Krátkého Období

  • Fixní cenová hladina (shoda nominálních a reálných veličin).
  • Dostatečná zásoba práce za fixní nominální i reálnou mzdu.
  • Dostatečná zásoba kapitálu.
  • Neexistuje technologický pokrok (Y* se nemění).
  • Reálný produkt je pod Y* (tzv. mezera produktu).

Spotřeba Domácností

  • Y = YD (neexistuje vládní sektor, daně a transfery).
  • Část důchodu Y je alokována na spotřebu a část uspořena: YD = C + S.
  • Spotřeba domácností C je hlavní složkou AD. V ČR se spotřeba domácností podílí na HDP 52 %, v USA 70 %.
  • Y = AD = C + I + G + NX

Spotřební Funkce („Jednosektorový Model“)

  • Y = C + I + G + NX
  • Spotřební funkce: C = f(Y)
  • C = Ca + cYD
    • Ca = autonomní spotřeba, tj. spotřeba nezávislá na úrovni důchodu, spotřeba při důchodu rovném 0 (např. nájemné, splátky úvěru aj.).
    • cY = C´ = indukovaná (vyvolaná) spotřeba (závislá na výši důchodu).

Průměrný a Mezní Sklon ke Spotřebě

  • Průměrný sklon ke spotřebě: APC = \frac{C}{Y} = \frac{Ca}{Y} + c
  • Mezní sklon ke spotřebě: MPC = \frac{\Delta C}{\Delta Y}
    • c = mezní sklon ke spotřebě (změna spotřebních výdajů vyvolaná změnou důchodu o jednu jednotku).

Spotřební Funkce (J. M. Keynes)

  • Grafické znázornění spotřební funkce a vztahu mezi spotřebou a důchodem.

Spotřeba - APC

  • Keynes obhajoval ideu, že průměrný sklon ke spotřebě (=poměr spotřeb a důchodu) klesá s rostoucím důchodem.
  • Keynes obhajoval pojetí úspor jako luxusního statku, proto očekával, že bohatí budou spořit větší část svého důchodu než chudí.
  • APC = C/Y
  • Když Y roste, C/Y = APC klesá.
  • APCA > APCB
  • APC > MPC (se Y se přibližuje MPC).

Spotřební Funkce

  • Linie C má podobu přímky v důsledku konstantního MPC.
  • Sklon linie C je určen MPC, je konstantní a pozitivní v důsledku růstu spotřeby s růstem YD.
  • APC je klesající s růstem YD. APC je větší než MPC. S růstem důchodu se APC přibližuje MPC.

Funkce Úspor

  • Funkce úspor: S = f(Y)
  • S = -Ca + (1-c)YD = -Ca + sYD; kde sYD = S´= indukované úspory
  • Průměrný sklon k úsporám: APS = \frac{S}{Y} = \frac{-Ca}{Y} + (1-c)

Mezní Sklon k Úsporám

  • Mezní sklon k úsporám: MPS = \frac{\Delta S}{\Delta Y}
  • MPC + MPS = 1; c + s = 1
  • S růstem důchodu klesá (v krátkém období) mezní sklon ke spotřebě a roste mezní sklon k úsporám (základní psychologický zákon - J. M. Keynes).

Funkce Úspor

  • Na vertikální ose měříme úspory, na horizontální ose důchod.
  • Funkce celkových úspor je při Y0 posunuta dolu o autonomní úspory.
  • Nalevo od bodu Y0 jsou negativní (záporné) úspory, napravo pozitivní (kladné) úspory.

Spotřební a Úsporová Funkce

  • Grafické znázornění spotřební a úsporové funkce, bod vyrovnání, záporné a kladné úspory.

Spotřební a Úsporová Funkce

  • Spotřební funkce: osa kvadrantu (linie pod úhlem 45°) slouží k vyjádření situace, kdy YD = C. E je bod vyrovnání C a YD, kdy úspory S = 0. Kladné úspory vznikají až od okamžiku, kdy YD je větší než C (S2). Při YD menším než C (S1) vznikají záporné úspory.
  • Úsporová funkce: sklon linie S odpovídá MPS a je konstantní při každé úrovni YD.

Příčiny Změny Polohy Linie Spotřební a Úsporové Funkce

  • Posun linie C nahoru a S dolu (změna autonomní spotřeby a autonomních úspor).
  • Změna MPC a MPS (změna sklonu linie C a S).
  • Kombinace posunu linie a změny MPC.
  • MPC + MPS = 1

Spotřeba a Úspory

  • Grafické znázornění spotřební a úsporové funkce a jejich vztahu.

Příčiny Změny APC – 1.

  • Nejednoznačný vliv změny úrokové míry na úspory (zvýšení úrokové míry může vést k růstu úspor, ale i k růstu spotřeby).
  • Růst podílu spotřeby na YD může být způsoben rozšířením možnosti nákupů na úvěr.
  • Výše úspor je ovlivněna bohatstvím domácností a jeho změnami (růst kurzu cenných papírů může vést k nižším úsporám).

Příčiny Změny APC – 2.

  • Optimistická očekávání budoucího vývoje ekonomiky vedou k nižším úsporám.
  • Spotřební funkce se může posunovat pod vlivem všeobecné změny etických hodnot ve společnosti.
  • Rozsáhlý systém sociálního zabezpečení vede k poklesu úspor domácností.

Dlouhodobá Spotřební Funkce

  • Dlouhodobá spotřební funkce je vyjádřena přímkou C = c \cdot YD
  • Dlouhodobý vývoj spotřebních výdajů a úspor je vysvětlován hypotézou životního cyklu (F. Modigliani) nebo hypotézou permanentního důchodu (M. Friedman).

Teorie Životního Cyklu (F. Modigliani)

  • V etapě vysokých důchodů spotřební výdaje odkládáme, tvoříme úspory na stáří a splácíme dluhy, v etapě nízkých důchodů úspory čerpáme nebo se zadlužujeme.
  • Předpokládá se stabilní úroveň výdajů po celý život. Krátkodobé kolísání C (tj. roční výkyvy APC) je spojeno s kolísáním bohatství domácností. Vliv má i změna sociálního zabezpečení, demografický vývoj aj.
  • Dlouhodobě je v této hypotéze APC konstantní pod vlivem stabilní struktury společnosti (rozdělení na bohaté a chudé).

Teorie Permanentního Důchodu (M. Friedman)

  • Tato teorie tvrdí, že je spotřeba odvozena od tzv. permanentního důchodu, tj. stabilního ročního průměrného důchodu, který vychází z očekávaného celoživotního důchodu (z práce i držených aktiv).
  • Spotřeba reaguje na odchylky běžného YD od permanentního důchodu jen v případě, jsou-li tyto odchylky považovány za trvalé (promítnou-li se do změny permanentního důchodu).

Doplnění Keynesovy Funkce Spotřeby

  • Růst bohatství (např. růst cen držených aktiv jako jsou akcie apod.) posune celou křivku spotřeby C nahoru (podobně jako při růstu autonomní spotřeby) a opačně při poklesu bohatství.
  • Zvýšení úrokové míry snižuje možnosti spotřeby (např. nákupy na úvěr) a křivka spotřeby C se celá posune dolu (opačně je tomu při snížení úrokové míry).

Investice

  • Hrubé soukromé domácí investice (I) jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na změnu stavu zásob.
  • Předpokládáme, že I jsou na důchodu zcela nezávislé, tj. autonomní.
  • Podíl hrubých investic na HDP činí 20 – 30 % (hrubá tvorba kapitálu).
  • Investice zvyšují zásobu kapitálu.

Hrubé Investice

  • Hrubé investice se dělí na:
    • Investice obnovovací (restituční, IR – nahrazují opotřebený kapitál)
    • Investice čisté (netto, IN – rozšiřují zásobu kapitálu)
  • IB = IR + IN

Kapitál

  • Kapitál jsou ekonomické statky (výsledek výroby), které se znovu vracejí do výroby k dalšímu použití.
  • Zásoba kapitálu vzrůstá prostřednictvím nových investic, jejichž zdrojem jsou akumulované úspory.
  • Kapitál je zvláštním druhem zboží, které přináší dodatečnou hodnotu (výnos).

Nabídka Kapitálu a Poptávka po Kapitálu

  • Nabídka kapitálu je dána velikostí úspor (úspory domácností, firem, vlády).
  • Poptávka po kapitálu (investicích) závisí především na poptávce po produkci vyráběné pomocí nových investic. Rozsah investic pak závisí na úrokové míře, která je cenou kapitálu (investic).
  • Při poklesu úrokové míry „i“ poptávané množství I vzrůstá, při růstu „i“ je tomu naopak.

Podmínka Rovnováhy a Maximalizace Zisku

  • Poptávka po kapitálu (investicích) poroste dokud je příjem z mezního produktu kapitálu (MRPK) větší než mezní náklady na výrobní faktor kapitál (MFCK – marginal factor costs), tj. úroková míra.
  • Podmínka rovnováhy a maximalizace zisku: MRPK = MFCK = i
  • MRPK vyjadřuje úroveň poptávky po kapitálu a křivka MRPK je tedy zároveň individuální poptávkovou křivkou po kapitálu.

Optimální Zásoba Kapitálu

  • Při rozhodování o rozsahu investic na mikroekonomické úrovni porovnávají firmy své mezní náklady na kapitál (tj. úrokovou míru) s příjmem z mezního produktu kapitálu (MRP - marginal revenue product)
  • MRPK = MPPK \cdot MR
  • MPPK = \frac{\Delta Q}{\Delta K}; MR = \frac{\Delta TR}{\Delta Q}

Poptávka po Investicích

  • Poptávka po investicích (plánované investiční výdaje) je ovlivněna hlavně úrokovou mírou a jejím vztahem k očekávanému čistému výnosu z daného investičního statku (posun po křivce I).
  • Poptávka po investicích závisí (posun křivky I):
    • na míře zdanění zisků ze zamýšlených investičních projektů,
    • na očekávání budoucího vývoje (podnikatelská důvěra nebo pesimizmus),
    • na změnách objemu HDP (růst HDP posune křivku I doprava).

Poptávka po Investicích

  • Grafické znázornění křivky poptávky po investicích.

Investice do Zásob

  • Investice do zásob jsou v systému národního účetnictví uvedeny v položce změna stavu zásob.
  • Zásoby mají podobu hotových výrobků připravených k prodeji a meziproduktů (materiálu a surovin).
  • Část investic do zásob je plánovaných (plánované zásoby) a další část závislá na vývoji trhu představuje neplánované investice (neplánované zásoby).

Poptávka po Investicích (Současná Hodnota PV)

  • PV = současná hodnota toku očekávaných budoucích výnosů
  • NPV (čistá PV) = PV – cena investičního statku
  • NPV = \frac{R1}{(1+i)} + \frac{R2}{(1+i)^2} + \frac{R3}{(1+i)^3} + …
  • Poptávka po investicích bude zahrnovat projekty, u nichž: NPV > 0

Poptávka po Investicích (Tobinovo Q)

  • Tobinovo q vyjadřuje vztah mezi tržní hodnotou firmy a reprodukčními náklady firmy:
  • Pro firmu bude výhodné investovat do rozšíření zásoby kapitálu v případě, že tržní hodnota firmy (daná akciovým trhem) bude vyšší než reprodukční náklady na vytvoření identické firmy (rozšíření stávající firmy), q > 1
  • q = \frac{tržní hodnota kapitálu}{reprodukční náklady na kapitál}