Instituce správy kultury a Ministerstvo kultury ČR Správa kultury v České republice je zajišťována několika klíčovými úrovněmi institucí. Mezi hlavní subjekty patří Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav se sídlem v Praze a úřady územní samosprávy. Ministerstvo kultury ČR (MK ČR) zastává ústřední roli v oblasti státní správy pro kulturu. Mezi jeho hlavní odpovědnosti patří zpracování koncepce rozvoje kultury v rámci celého státu. Ministerstvo spravuje široké spektrum kulturních a uměleckých činností, dohlíží na restaurování kulturních památek a aktivně podporuje zachování uměleckých děl a rozmanitých kulturních aktivit. K zajištění těchto úkolů má ministerstvo zřízeny specializované výkonné, kontrolní a inspekční orgány, které dohlížejí na dodržování právních předpisů a standardů v oblasti kultury. # Národní památkový ústav (NPÚ) Národní památkový ústav je zásadní odbornou institucí památkové péče se sídlem v Praze. Tato instituce vede Ústřední seznam kulturních památek ČR, což je klíčová evidence pro ochranu národního dědictví. Kromě ústředního pracoviště v hlavním městě disponuje ústav i dalšími odbornými pracovišti po celém území republiky. Činnost NPÚ zahrnuje propagaci a zajištění stálého využití památek, poskytování odborné pomoci konzervátorům a tvorbu koncepce dlouhodobého rozvoje státní památkové péče. Dále se ústav věnuje archeologickému výzkumu, vzdělávání pracovníků v oboru a správě hospodářství včetně vybírání poplatků souvisejících s provozem památkových objektů. Dokumentace je vedena pod evidenčním číslem 001−6843−2014. # Knihovnictví a knihovní soustava Knihovny mají zákonnou povinnost půjčovat a obstarávat literaturu, čímž umožňují občanům rovný přístup k literárnímu fondu veřejných knihoven. Knihovní soustava České republiky je hierarchicky strukturována a tvoří ji: a) národní knihovna, b) ústřední a vědecké knihovny, c) veřejné knihovny, d) obecní knihovny. Mezi nejvýznamnější knihovní instituce v zemi patří Národní knihovna, Ústřední státní knihovna, Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně a specializovaná Knihovna a tiskárna pro nevidomé. Tyto instituce zajišťují ochranu a dostupnost písemného kulturního dědictví. # Muzea, galerie a definice kulturní památky Muzea jsou definována jako ústavy, které systematicky shromažďují, spravují a odborně zpracovávají sbírky materiálů dokládajících vývoj přírody a lidské společnosti. Významnými zástupci v ČR jsou Národní muzeum v Praze, Národní technické muzeum v Praze, Husitské muzeum v Táboře, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Národní galerie v Praze, Muzeum umění v Olomouci a pietní místa jako Památník Terezín či Památník Lidice. Kulturní památka je movitá nebo nemovitá věc pocházející z různých oborů lidské činnosti, která vykazuje historickou nebo uměleckou hodnotu. Status kulturní památky je oficiálně udělován rozhodnutím MK ČR, načež je věc zapsána do evidence Ústředního seznamu památek. Mnoho z nich je vedeno v Informačním centru UNESCO, jako například Pražský hrad nebo Český Krumlov. Tyto objekty vyžadují zvláštní zákonnou péči. # Divadelní činnost a významná divadla Divadelní činnost je zákonem charakterizována jako scénické předvádění divadelního díla herci za využití audiovizuálních prostředků, případně s použitím loutek. Registraci divadelních subjektů provádí MK ČR. Divadla jsou povinna udržovat veřejný pořádek, přísně dodržovat autorská práva, hygienické a bezpečnostní normy a zajišťovat souhlasy k použití jakýchkoliv audiovizuálních záznamů. K elitním divadelním a hudebním institucím patří Národní divadlo v Praze, Státní opera Praha, Česká filharmonie, Národní divadlo v Brně, Moravskoslezské divadlo v Ostravě a odborný Institut umění – Divadelní ústav. # Provozování rozhlasového a televizního vysílání Sledování a provozování rozhlasového a televizního vysílání je v České republice přísně upraveno zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání a zákonem o televizních a rozhlasových poplatcích. Provozovatelem vysílání může být fyzická nebo právnická osoba, která získala oprávnění udělující licenci a registraci. Státní správu v této oblasti vykonává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Rada pravidelně podává zprávy Parlamentu ČR, vydává pokyny k nápravě a uděluje sankce a pokuty při porušení pravidel. Členové Rady jsou voleni a odvoláváni Parlamentem ČR. # Ochrana autorských práv a autorské svazy Autorské svazy hrají klíčovou roli v podpoře výroby, šíření a archivace audiovizuálních děl a ve správě autorských práv. Pořadatelé kulturních akcí, jako jsou koncerty, diskotéky, plesy či zábavy, mají zákonnou povinnost před konáním akce informovat Ochranný svaz autorský (OSA). Musí předložit seznam skladeb, uvést počet míst v sále a ceny vstupenek, z čehož se následně stanovuje výše poplatku. Poplatky se hradí obecnímu úřadu, který částky odvádí na účet OSA. Na území ČR působí tyto hlavní svazy: Dilia (Divadelní a literární agentura), Intergram (Agentura pro výkonné interprety), Ochranná organizace autorská, Gestor (Sdružení výtvarných umělců) a Ochranný svaz autorský (OSA), který chrání práva hudebních autorů. # Periodický tisk a neperiodické publikace Periodickým tiskem se rozumí noviny, časopisy a jiné tiskoviny, které jsou vydávány pod stejným názvem, se shodným zaměřením a grafickou úpravou minimálně 2 krát ročně. Za obsah a zákonnost tisku nese plnou zodpovědnost vydavatel. Příkladem jsou deníky nebo sportovní tiskoviny. Naproti tomu neperiodická publikace je definována jako rozmnoženina literárního, vědeckého nebo uměleckého díla určená k veřejnému šíření, která je vydávána jednorázově, zpravidla maximálně jednou za rok. Typickým příkladem neperiodické publikace jsou učebnice.