Latina II stredni rod
acetābulum,ī,n. jamka kyčelního kloubu
acidum,ī,n. kyselina
antebrachium,iī,n. předloktí
antrum,ī,n. dutina (jen v některých kontextech, např. antrum mastoīdeum)
atrium,iī,n. předsíň
brachium,iī,n. paže
caecum,ī,n. slepé střevo typhl-
capitulum,ī,n. hlavička
carcinoīdum,ī,n. vzácný typ nádoru, který může být zhoubný i nezhoubný, vzniká
z neuroendokrinních buněk a objevuje se zejm. ve střevech, méně často
v plicích, vaječnících či štítné žláze
cavum,ī,n. dutina (méně časté synon. ke cavitās)
centrum,ī,n. centrum (anat.)
cerebellum,ī,n. mozeček
cerebrum,ī,n. 1. koncový mozek (synon. k telencephalon), mozek (obecně) (anat.); 2. mozek
(klin.) encephal-
cingulum,ī,n. pletenec
collum,ī,n. krk, krček (synon. k cervīx)
concrēmentum,ī,n. kámen, usazenina, konkrement (synon. ke calculus) lith-
crānium,iī,n. lebka
dīverticulum,ī,n. divertikl: patologická vychlípenina stěny dutého orgánu
dorsum,ī,n. záda, hřbet, zadní strana nōt-
duodēnum,ī,n. dvanáctník
endocardium,iī,n. nitroblána srdeční
endomētrium,iī,n. děložní sliznice
epigastrium,iī,n. nadbřišek
extrāctum,ī,n. výtažek, extrakt
frēnulum,ī,n. uzdička
hīlum,ī,n. brána, místo vstupu cév do orgánu (anat., v klin. též hīlus,ī,m.)
hypogastrium,iī,n. podbřišek
īleum,ī,n. kyčelník (koncový úsek tenkého střeva)
īnfundibulum,ī,n. nálevka, objekt nálevkovitého tvaru (anat.)
īnsulīnum,ī,n. inzulin (hormon produkovaný slinivkou a ovlivňující zejm. metabolismus
glukózy)
intestīnum,ī,n. (int.) střevo
jējūnum,ī,n. lačník
labium,iī,n. 1. ret, pysk; 2. lišta (kosti) (1.) cheil-
ligāmentum,ī,n. (lig.) vaz desm-
manubrium,iī,n. rukojeť
mediastīnum,ī,n. mezihrudí (část hrudní dutiny od vnitřní plochy hrudní kosti k přední ploše
páteře a od povrchu bránice k apertūra thōrācis superior)
membrum,ī,n. (memb.) úd, končetina mel-
mentum,ī,n. brada
mesenterium,iī,n. okruží (řasa připevňující tenké střevo k pobřišnici a přivádějící k němu cévy a
nervy)
metallum,ī,n. kov
myocardium,iī,n. srdeční sval, myokard
oleum,ī,n. olej, máslo
ōmentum,ī,n. předstěra (část pobřišnice)
organum,ī,n. orgán
ossiculum,ī,n. kůstka
ōstium,iī,n. ústí
ōvārium,iī,n. vaječník ōophor-
ōvum,ī,n. vajíčko ōo-
palātum,ī,n. patro ūran-
paramētrium,iī,n. vazivo okolo dělohy
pēnicillinum,ī,n. (PNC) penicilin
pericardium,iī,n. osrdečník
perīculum,ī,n. nebezpečí
perinēum,ī,n. perineum, hráz (můstek měkkých tkání mezi análním otvorem a zevním
pohlavním ústrojím) episi-
periosteum,ī,n. okostice (povrchové vazivo kosti zajišťující např. připojení šlach, vazů, části
cévního zásobení…)
peritonēum,ī,n. pobřišnice
plānum,ī,n. rovina, plocha
pr(a)epūtium,iī,n. předkožka (obecně, mužská i ženská)
pudendum,ī,n. ohanbí (např. labium minus pudendī)
rēctosigmoīdeum,ī,n. část tlustého střeva na přechodu esovitého tračníku a konečníku
rēctum,ī,n. konečník prōct-
remedium,iī,n. lék pharmac-
retināculum,ī,n. vazivový pruh, šlachový vaz
retrōperitonēum,ī,n. štěrbinovitý prostor mezi pobřišnicí a zadní břišní stěnou
scrōtum,ī,n. šourek osche-
segmentum,ī,n. (S, S.) úsek, segment
sēptum,ī,n. přepážka
sigmoīdeum,ī,n. esovitá klička tračníku (klin.)
signum,ī,n. (s.) 1. příznak, znak (objektivně zjistitelný - v některých odborných textech
důsledné rozlišování mezi „znak“ /signum, angl. sign/ a „příznak“ /symptōma,
angl. symptom/; 2. označení
spatium,iī,n. prostor
spūtum,ī,n. chrchel, vyplivnutý hlen
stadium,iī,n. stádium
sternum,ī,n. hrudní kost
strātum,ī,n. vrstva
suicīdium,iī,n. sebevražda
supercilium,iī,n. obočí
suppositōrium,iī,n. (supp.) čípek (farm.)
trigōnum,ī,n. trojúhelník
tūberculum,ī,n. hrbolek
tympanum,ī,n. ušní bubínek (v termínech označujících vztah nějaké struktury k bubínku,
např. mūsculus tēnsor tympanī; jako nominativní pojmenování se pro bubínek
užívá spíše membrāna tympanī či membrāna tympanica)
unguentum,ī,n. (ung.) mast
vehiculum,ī,n. vehikulum: látka ředící nebo objemově zvětšující lék pro jeho snazší podání
venēnum,ī,n. (v.) jed tox(ic)-
vestibulum,ī,n. vchod, předsíň
vinculum,ī,n. pouto, poutko, provaz
vīrus,ī,n. vir, virus
vitium,iī,n. vada
vitrum,ī,n. (vitr.) skleněná nádobka, skleněná lahvička