6 - Dějepis umění v českých zemích II - poznámky

Kapitoly z českého dějepisu umění

  • I. Předchůdci a zakladatelé: kolektiv pracovníků ÚTDU ČSAV pod vedením Rudolfa Chadraby, Josefa Krásy, Rostislava Šváchy, Anděly Horové, Praha: Odeon, 1986
  • II. Dvacáté století, Praha 1987

Počátky vědeckého zájmu

  • 1796 Společnost vlasteneckých přátel umění
  • Viktor Barvitius, Katalog obrazárny – první nástin dějin novodobého umění v českých zemích, 1885
  • 1818 Dokumentace památek (kreslířská akademie)
  • Vlastenecké muzeum (Muzeum království českého): soupisy památek (Josef V. Hellich)

Časopisy

  • Lumír (1878, redaktor Jos. V. Sládek)
  • Kwěty
  • Národní zábavník pro Čechy, Moravany a Slováky

Osobnosti

  • Ferdinand Břetislav Mikovec (1826-1862)
  • Jan Erazim Vocel (1802-1871)
    • Jednatel Archeologické komise Národního muzea
    • 1850 – první profesor české archeologie a dějin umění (Pražská univerzita)
    • Generace F. Palackého
    • Románská architektura – starožitnosti české a jejich ochrana
    • Prehistorie (Pravěk země české I-II, 1868)
  • Karel František Zap (1812-1871)
    • Učitel dějepisu
    • Konzervátor Českého muzea (člen Archeologického sboru)
    • Díla:
      • Popsání králowského hlawního města Prahy, Praha 1835
      • Der Prager Hradschin, Prag 1847
      • Hlavní farní chrám Nanebevzetí Panny Marie před Týnem ve Starém městě Pražském. Jeho osudy, historické, starožitné a umělecké památnosti, Praha 1854
      • Popsání král. hradu, chrámu sv. Víta a všech ostatních pamětihodností na Hradčanech v Praze, Praha 1848
      • Památky archeologické a místopisné (založil a redigoval 1854–1868)
      • Historické a umělecké památky pražské, Praha 1864
      • Praha. Popsání hlavního města království Českého, obsahující jeho dějiny, místopis, umělecké a archeologické památky a statistiku, Praha 1868
      • Památky královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta, Praha 1848
      • Starožitnosti a památky země České (1864), spoluautor Ferdinand Břetislav Mikovec
  • Bernhard Grueber (1806-1882)
    • 1844 - profesor architektury na pražské Akademii
    • Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, 1871-79
    • První pokus o periodickou syntézu; nacionálně orientovaná, slabé zakotvení v historii
    • Restaurování
  • Anton Heinrich Springer (1825-1891)
    • Liberál r. 1848
  • Alfred Woltmann (1841-1880)
    • Spor o národní (etnickou) povahu umění: böhmisch vs. deutsch/tschechisch
    • 1860–1862 studium dějin uměni na univerzitě v Berlíně, následně v Mnichově
    • 1863 promoval (doktorát) na univerzitě ve Vratislavi
    • 1867–1868 soukromým docentem na univerzitě v Berlíně
    • 1868 řádná profesura dějin uměni na polytechnice v Karlsruhe
    • 1873 profesor dějin uměni na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze
        1. 1876 přednáška Německé uměni v Praze (Deutsche Kunst in Prag) přednesena ve spolku Concordia
    • 1877 monografie Deutsche Kunst in Prag
    • 1878 profesor dějin uměni na univerzitě ve Štrasburku
  • Otakar Hostinský (1847-1910)
    • 1865–1869 studia nejprve prav, pak po roce filozofie a estetiky na Filozofické fakultě Karlo- Ferdinandovy univerzity v Praze a v letech 1867–1868 na univerzitě v Mnichově
    • 1869–1870 první obsáhlejší studie na základě přednášek v Umělecké besedě
    • 1877 habilitace pro obor estetiky a dějin hudby
    • 1877–1884 člen komisi pro soutěže a dokončeni malířské výzdoby Národního divadla
    • 1877–1885 učitel teorie a dějin uměni na pražské Akademii výtv. umění
    • 1883 mimořádný profesor estetiky a dějin hudby na Filozofické fakultě Karlo- Ferdinandovy univerzity v Praze
    • 1885–1893 učitel teorie a dějin uměni na pražské uměleckoprůmyslové škole
    • 1892 řádný profesor estetiky a dějin hudby na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze
    • 1894–1904 suplent pro dějiny uměni na FF Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze
  • Miroslav Tyrš (1832-1884)
    • 1884 – profesor dějin umění na pražské univerzitě
    • Láokoón, 1873
    • Výtvarná kritika (J. Mánes vs. M. Aleš)
    • Projekt Dějin výtvarných umění
    • Hyppolite Taine a sociální dějiny umění
    • Estetický přístup
  • Ferdinand Josef Lehner (1837–1914)
    • 1862 vysvěcen na kněze
    • 1865–1893 působil v Karlíně jako kooperátor při chrámu sv. Cyrila
    • 1875 začal vycházet časopis Method
    • 1878 Ilustrované otázky archeologické (společně s A. Baumem)
    • 1892 povolán jako kněz na Vinohrady
    • 1893 spoluzakladatelem Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky
    • 1902 vyšla Česká škola malířská XI. věku
    • 1903 vyšel první díl Dějin umění národa českého — Doba románská. Architektura.
    • 1905 nabídl obci pražské peníze, svou knihovnu a sbírky za účelem založení umělecko-historického ústavu v Anežském klášteře
  • Antonín Podlaha (1865–1932)
    • Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry…. Praha, 1907-1913
  • Karel Chytil (1857-1934)
    • Pozitivismus
    • Studium ve Vídni (M. Thausing)
    • České středověké umění
    • Ochrana památek, umělecká topografie
    • Od 1909 profesor dějin umění na pražské univerzitě
    • Antikrist v naukách a umění středověku, 1918
    • Rudolfínské umění
  • Karel Boromejský Mádl (1859-1932)
    • Odezva Vídeňské školy dějin umění – metodický základ : formální a historická analýza, idea kontinuálního vývoje
    • Od 1886 výuka dějin uměn na Uměleckoprůmyslové škole
  • Bohumil Matějka (1867-1909)
    • 1886–1891 studium dějin umění na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandské univerzity v Praze
    • 1893 doktorát na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandské univerzity v Praze (rigorózní práce Miniatury doby románské)
    • 1893–1895 tajemník Uměleckoprůmyslové školy v Praze
    • 1895 jednatel Archeologické komise ČAVU a zároveň korespondent Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni
    • 1896–1904 docent dějin umění na AVU v Praze
    • 1897–1904 docent dějin umění na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandské univerzity v Praze; současně historicko-archeologické oddělení Národního muzea (do r. 1902 asistent J. Kouly, poté odborný pracovník)
    • 1898 Soupis památek (okres Roudnický
    • 1900 studie Příspěvky k dějinám středověké architektury v Čechách
    • 1900–1904 docent dějin umění na c. a k. České vysoké škole technické v Praze
    • 1901 studie O původu českých rotund románských
    • 1903 studie Zbytky románského chrámu objevené na Vyšehradě
    • 1904 mimořádný profesor dějin umění na Filozofické fakultě Karlo- Ferdinandské univerzity v Praze
    • 1904–1905 člen Domácí rady Klubu za starou Prahu (vznik 1900)
    • 1907 Soupis památek XXVII. Politický okres Roudnický. Díl 2, Zámek roudnický
    • 1908 Soupis památek XXIX. Politický okres Litomyšlský
  • Vojtěch Birnbaum (1877-1934)
    • Antická a starokřesťanská architektura
    • Barokní princip
    • Románské umění
    • 1921 – profesor dějin umění pražské univerzity
  • Vincenc Kramář (1877-1960)
    • 1919 – ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění
    • Moderní umění, kubismus (E. Filla)
  • Antonín Matějček (1889-1950)
    • 1930 – profesore DU na pražské univerzitě
    • „…povšechný vývoj umění v jeho plném časovém rozsahu“.
    • Dějepis umění, 6 sv. - 1922-36
    • Dějepis českého výtvarného umění, 1931
    • Dějiny umění v obrysech, 1947
    • Česká malba gotická, 1947
  • Jaromír Pečírka (1891-1966)
    • Uměleckoprůmyslová škola, UK
    • Popularizace
  • Josef Cibulka (1886-1968)
    • Od 1926 profesor na teologické fakultě UK
    • Starokřesťanská ikonografie na zobrazení ukřižovaného, 1924
  • Eugen Dostál (1889-1943)
  • Zdeněk Wirth (1878-1961)
    • Žák K. Chytila a K. B. Mádla
    • Umělecká topografie
    • Historická města
    • 1947 – předseda Národní kulturní komise
  • Václav Vilém Štech (1885-1974)
    • Intuitivní a humanisticky orientovaný historik umění
    • Muzea hlavního města Prahy, AVU, ČVUT
    • 1916–1924 byl také redaktorem edice Umělecké památky nakladatelství F. Topič
    • Popularizace DU
  • Albert Kutal (1904-1976)
    • Zakladatel české medievistiky:
      • Gotické sochařství v Čechách a na Moravě, Praha 1942
      • Kutal A, Líbal D, Matějček A, České umění gotické I, Praha 1949
      • Andrea Mantegna, Praha, 1958
      • České gotické sochařství 1350–1450, Praha 1962 (14 vydání ve 4 jazycích)
      • Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Praha 1970
      • České gotické umění, Praha 1972
  • Václav Richter (1900-1970)
  • Václav Wagner (1893-1962)
  • Václav Mencl (1905-1978)
  • Emanuel Poche (1903-1987)
    • Žák V. Birnbauma
    • Umělecké řemeslo
    • Uměleckohistorická topografie
  • Dobroslav Líbal (1911-1922)
  • Jaroslav Pešina (1912-1992)
  • Oldřich J. Blažíček (1914-1985)
    • Umění baroku v Čechách, 1971
  • Jaromír Neumann (1924-2001)
  • Zdeněk Kudělka (1926-2000)
  • Josef Krása (1933-1985)
  • Jaromír Homolka (1926-2017)
  • Karel Stejskal (1931-2014)
  • Rudolf Chadraba (1922-2011)
  • Milan Togner (1938-2011)
  • Ivo Hlobil (1942-2021)

Německo-česká, Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze, po 1880

  • Alfred Woltmann
  • Hubert Janitschek
  • Alwin Schultz
  • Jann Erazim Vocel
  • Miroslav Tyrš
  • Ferdinand Josef Lehner

Soupisy památek historických a uměleckých (od 1894, 1. sv. 1897)

  • Země česká
    • Hlavní město Praha
      • Královské hlavní město Praha:
        • Antonín Podlaha - Kamil Hilbert, Hradčany I., Metropolitní chrám sv. Vita, Praha 1906.
        • Antonín Podlaha - Eduard Šittler, Hradčany II., část první, Poklad svatovitský, Praha 1903.
        • Antonín Podlaha, Hradčany II., část druhá, Knihovna kapitulni, Praha 1903.
        • Antonín Podlaha - Karel Chytil - K. Vrba, Hradčany III., Korunovační klenoty Království českého, Praha 1912.
    • Venkovské okresy
      • Karel Boromejský Mádl, Politický okres Kolínský, díl I., 1897.
      • Bohumil Matějka, Politický okres Lounský, díl II., 1897.
      • Eduard Šittler - Antonín Podlaha, Politický okres Sedlčanský, díl III., 1898.
      • Bohumil Matějka, Politický okres Roudnický I., díl IV., 1898.
      • Antonín Podlaha - Eduard Šittler, Politický okres Milevský, díl V., 1899.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Mělnický, díl VI., 1899.
      • Ferdinand Vaněk - Karel Hostaš - František Adolf Borovský, Politický okres Klatovský, díl VII., 1899.
      • Josef Braniš, Politický okres Budějovický I., díl VIII., 1900.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Rokycanský, díl IX., 1900.
      • František Mareš - Jan Sedláček, Politický okres Třeboňský, díl X., 1900.
      • Karel Chytil, Politický okres Chrudimský, díl XI., 1900.
      • Karel Hostaš- Ferdinand Vaněk, Politický okres Sušický, díl XII., 1900.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Příbramský, díl XIII., 1901.
      • Josef Novák, Politický okres Jindřichohradecký, díl XIV., 1901.
      • Antonín Podlaha - Eduard Šittler, Politický okres Karlínský, díl XV., 1901.
      • Zdeněk Wirth, Politický okres Vysokomýtský, díl XVI., 1902.
      • Ferdinand Vaněk - Karel Hostaš, Politický okres Domažlický, díl XVII., 1902.
      • Josef Soukup, Politický okres Pelhřimovský, díl XVIII., 1903.
      • Antonín Cechner, Politický okres Královéhradecký, díl IX., 1901.
      • Ferdinand Velc, Politický okres Slánský, díl XX., 1904.
      • František Bareš, Politický okres Mladoboleslavský, díl XXI., 1905.
      • Zdeněk Wirth, Politický okres Chotěbořský, díl XXIII., 1906.
      • Zdeněk Wirth, Politický okres Poličský, díl XXII., 1906.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Českobrodský, díl XXIV., 1907.
      • Ferdinand Vaněk, Politický okres Přeštický, díl XXV., 1907.
      • Zdeněk Wirth, Politický okres Kladenský, díl XXVI., 1907.
      • Max Dvořák - Bohumil Matějka, Politický okres Roudnický II. Zámek roudnický, díl XXVII., 1907.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Vinohradský, díl XXVIII., 1909.
      • Bohumil Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Politický okres Litomyšlský, díl XXIX., 1908.
      • Jaroslav Kamper - Zdeněk Wirth, Politický okres Stříbrský, díl XXX., 1908.
      • Antonín Cechner, Politický okres Novopacký, díl XXXI., 1909.
      • Vítězslav Šimák, Politický okres Turnovský, díl XXXII., 1909.
      • Josef Soukup, Politický okres Písecký, díl XXXIII., 1910.
      • Zdeněk Wirth - František Machát, Politický okres Náchodský, díl XXXIV., 1910.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Benešovský, díl XXXV., 1911.
      • Antonín Cechner, Politický okres Rakovnický I., Hrad Křivoklát, díl XXXVI., 1911.
      • Antonín Podlaha, Politický okres Kralovický, díl XXXVII., 1912.
      • František Mareš - Jan Sedláček, Politický okres Prachatický, díl XXXVIII., 1913.
      • Antonín Cechner, Politický okres Rakovnický II., díl XXXIX., 1913.
      • Richard Schmidt, Politický okres Jáchymovský, díl XL., 1913.
      • František Mareš - Jan Sedláček, Politický okres Krumlovský I., díl XLI., 1918.
      • Antonín Cechner, Politický okres Kaplický, díl XLII., 1921.
      • Anton Gnirs, Politický okres Loketský, díl XLIII., Vydala Německá společnost věd a umění pro ČSR v Praze, 1927.
      • Alžběta Birnbaumová - Libuše Jansová, Politický okres Čáslavský, díl XLIV., 1929.
      • Antonín Cechner, Politický okres Broumovský, díl XLV., 1930.
      • Josef Vítězslav Šimák, Politický okres Mnichovohradišťský I., díl XLVI., 1930.
      • Josef Cibulka - Jan Sokol, Politický okres Lanškrounský, díl XLVII., 1935.
      • Emanuel Poche, Politický okres Královédvorský, díl XLVIII., 1937.
      • Kamil Hilbert - Ladislav Lábek - Zdeněk Wirth, Politický okres Plzeňský I., Město Plzeň, díl XLIX.
      • Anton Gnirs, Politický okres Teplá a Mariánské Lázně, díl L., Vydala Německá společnost věd a umění pro ČSR v Praze, 1932.
      • Karl Friedrich Kühn, Politický okres Liberec, díl LI., Vydala Německá společnost věd a umění pro ČSR v Praze, 1934.
      • Některé soupisy jsou vydávány až jako edice archivních pramenů současným Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky

Urbář panství Jindřichohradeckého z r. 1654

  • Rohy desek okovány měděnými nárožníky s tulipány a květy.
  • Emaily připevněné na středu desek:
    • Pohled na Jindřichův Hradec v rámečku z větviček vavřínových a květů.
    • Znak slavatovský a nápis: ADAM PAWEL HRABIE SLAWATA WLADARZ DOMV HRADECKEHO Z CHLVMV A KOSSVMBERKA 1654. Nad znakem lilie a tulipánky, pod ním kytičky různých květů.

Rytiny v archivu:

  • Bedřich falcký, zimní král český, a královna Anna, poprsí dle Adriena van der Werff od P. de Gunst s franc. nápisy.
  • Humprecht Černín od 7. F. Leonharta.
  • Tyż od Petra Anychina v přízemním bytě p. hr. Eugena.

Plastická díla.

  • Pečeť královny Juty z r. 1291 v archivu.
  • Kříž z dříví velmi tvrdého vyřezaný, s památkami ze Svaté země, darovaný r. 1390 Oldřichem z Rožmberka Oldřichovi z Hradce.

Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

  • Sloupek s lalokem a 2 převislé krycí desky, lišty pokračují k triumfnímu oblouku.
  • Podobný sloupek nedokončen.
  • Žebra prvých 2 kleneb profilu málo proláklého spočívají prostřednictvím štítků náběžních na tříboké dvojité římse, kterou podpírají kalichovité nebo talířovité hlavice tří skloubených příporek, zakončených konsolou, z 3 obrácených kuželův utvořenou.
  • Takové trojice příporek jsou také na všech pilířích meziokenních, kdežto v rozích, kde jen jedno žebro nasazeno, dostačila jediná příporka.
  • Žebra prvních 2 kleneb sbíhají se ve svornících, ozdobených dvěma soustřednými vinky: na jednom lupení javorového, na druhém břečtanového.
  • Okna v této části t. j. 1 v závěru a 2 postranná jsou uzavřena převýšeným obloukem okrouhlým, spočívajícím na kalichovitých hlavičkách útlých sloupků, které stojí na patkách, utvořených ze 2 oblounúv, táhlým žlábkem oddělených. Ze středního sloupku, jenž podpíral kružbu, zachována jen osmiboká patka.
  • Kružba, podobná kružbě v 1 okně kolínského chrámu sv. Bartoloměje, zachována jen v zazděném okně závěru.
  • Ostatní volné pilíře bočné lodi jsou čtyrboké, skoro 13 m silné, na jednoduché nízké basi a nesou stejně silné hrotité oblouky. Konsoly do nich zapuštěné podpírají sice také prostřednictvím náběžních štítků žebra málo odchylného profilu, ale jsou vějířovité. Svorníky jsou okrouhlé, jeden hladký, na nejposlednějším vytesána pětilistá růže, na dvou mělce vytesán znak Šternberský a součástka znaku pánů z Hradce, lilie, jakožto upomínka na Jindřicha IV. z Hradce a jeho manželku Elišku ze Šternberka, za nichž před r. 1484 klenba, po požáru r. 1434 poškozená, částečně obnovena.
  • Okna této mladší části, čistě gotická, bývala dvojdílná, ale střední pruty i kružby scházejí.
  • Žulový portál, do vnitř se úžící, vede z ulice do lodi bočné. Je 3 hruškovitými a 2 oblými pruty bez hlavic i patek a 4 žlábky rozčleněn. Zasazen jest mezi kratšími opěráky, proto schválně vyhnanými, a přikryt kamennými deskami. R. 1673 opatřen dveřmi novými, na nichž pruty pěkně ukované kosočtverce svírají.
  • Loď hlavní, 23.70 m dl., 7.1 m. 5., vysoko nad boční přečnívá. Hojně osvětlena jest velikým čtyrdílným oknem průčelným a 4 dvojdílnými bočními ve zdi jižní, 4-5 m vysokými a 15-1.55 m širokými, kteráž souměrně bez ohledu na různou světlost šesti zpodních arkád, jsou rozvržena.

Náhrobky v kostele sv. Jana Křtitele:

  • Adama Mich. Spanovského z Lisova
    • Na vnitřní obrubě rámce slohované lupeny.
    • Na rámci pozlacený plastický nápis lapidární: ANNO DNI. MDCXVDENXIAPRIL IST IN GOTT. ENTSCHLAFFEN DER EDL VND GESTRENG RITTER ADAM MICHAEL. SSPANOWSKI VON LISAV; VND LIGT DA BEGRABEN DEM GOTT WOLLE GNEDIG, VND, BARMHERTZIG, SEIN VND EIN FRELICHE AVFERSTEHVNG VERLEIHN. AMEN.
  • Dvojího cti hodného kněze Šeb. Václ. Lanio, † 10.16. 1619, v presbyteři. Nápis český vrytý kursivou.
  • Alžběty, dcery uroz. pana Jana Straky z Ehrenšteina † 12./6. 1619 13. hodinou, žulový, 0.81 m š., 1-2 m dl., třináctý náhrobek vně kůru. Podoba dítěte. Nad vrytým českým gotickým nápisem znak strakovský.
  • Oldřicha Španovského z Lisova, † 1623. Kolem podoby zesnulého vrytý nápis okrouhlým gotickým písmem: ANNO 1623 Den 31 Auguft (?) (ift in Gott gestorben) der Edll geftrenge Herr Ulrich Spanowsky von Lissau Dellen Sell Golf genedig sein Welle. Amen.
  • Jana Jiř. Pařízka, kněze velkého kostela Nanebevzetí P. Marie, † 9./11. 1637, žulový, 047 m S., 0.78 m dl., na epištolní straně hlavního oltáře.
  • Anny Bérové, † 1693, žulový, 0-75 m 5, 16 m dl, sedmý vně kůru. Vrytý nápis lapidární: ANNO DM 1693 DEN 23. APRIL IST IN GOTT VERSCHIDTEN FRAV ANNA BERIN GOTT VERLEICHE IHR VND ALLEN CHRISTGLAVBIGEN SELLEN DIE EWIGE RVHE UND EINE FRELICHE AVFERSTEHVNG AMEN. Pod nápisem lebka a skřížené hnáty.

Zvony ve čtyrhranné vížce nad kaplí sv. Mikuláše:

  • Maria čili turecký zvon, poněvadž se jím vyzývalo v pátek o 3. hod. k modlitbě za odvrácení Turků, neboli stříbrný, pro svůj zvuk, visíval v osmiboké vížce kostela Nanebevzetí P. Marie a teprve od r. 1802 jest na nynějším místě. Šest oblouků routovým lupením ozdobených sbíhá se v korunu zvonu. Na plášti zvonu tvaru obyčejného, 85 cm vys. a 1.14 m šir., na jedné straně P. Maria v širokém dlouhém řasnatém rouše drží Ježíška na levém lokti, na druhé straně znak zvonařský, orlice mající na prsou štít s konví a držící drápy jedné nohy zvonec a drápy druhé zvoneček menší. Mezi oběma nohama 1. Hoření obrubu činí dva řádky nápisu minuskuli gotickou: Anno domini mcccclxxxxviii her campana fusa est ad honorem omnipotentis dei et beate memorie virginis ac beati ioa nis baptiste per magistrum dictum placzek in montibus cuthns veni rex glorie et fac nobis pacem in terra.
  • Menší, 0.37 m vys., 0.52 m šir., má korunu ze 6 oblouků šikmo rýh