Základy psychologie

Zaklady psychologie

Úvod do psychologie

  • Pojem psychologie: váš podstaty z řečtiny, význam "nauka o duši".

    • Psyché: duše

    • Logos: věda

  • Psychologie čerpá z různých vědních oborů, jak přírodovědných, tak společenskovědních.

    • Největší význam je přikládán filozofickým vědám.

Vývoj psychologie

Historie psychologie

  • 2. polovina 19. století: Rozvoj přírodních věd, obzvlášť biologických, vedl k formování psychologie jako vědy.

    • Duše byla přenechána filozofům a teologům.

    • Předmět psychologie je vymezen jako vědomí, nebo subjektivní prožívání.

Počátky psychologie

  • Zaměření na jednoduché prvky složitého prožívání:

    • jednoduché smyslové počitky

    • představy

    • jednoduché city

  • V experimentech zkoumáni závislosti počitku na vnějších podnětech.

    • Sebepozorování přineslo málo validních výsledků.

    • Různí badatelé docházeli k různým názorům.

  • Kritika subjektivní metody vyústila v nutnost objektivního zkoumání.

    • Behaviorismus jako přístup se omezil na pozorovatelné chování.

    • Psychologie se proměnila na vědu o chování.

Behaviorismus

  • Behaviorismus jako teoretický směr neobstál v dlouhodobém horizontu.

    • Omezování studia na viditelné chování by vedlo k zanedbání důležitých psychologických faktů.

    • Kombinace analýzy vnějšího chování a subjektivních údajů vedla k porozumění vnitřním procesům a stavům.

Základní pojmy v psychologii

Chování

  • Chování: vnější projevy prožívání.

    • Definice jakékoli tělesné aktivity, kterou lze pozorovat, zaznamenat a měřit.

    • Příklady: pohyby, mimika, gestikulace.

    • Zahrnuje vegetativní reakce (zčervenání, změna dýchání).

    • Rozdělení: volní a mimovolní; verbální a neverbální.

Prožívání

  • Prožívání: vnitřní svět člověka prostřednictvím duševních jevů.

    • Hlavní psychické jevy: stavy (nálady) a procesy (kognitivní, emotivní, volní).

    • Duševní procesy se odehrávají v centrálním nervovém systému.

    • Neurofyziologie poskytuje cenné poznatky.

Vědomí a nevědomí

  • Člověk většinu psychických procesů uvědomuje; projevy chování.

    • Vědomé vs. nevědomé prožívání.

    • Emoce a myšlenky mohou být vzpomínány nebo vybavovány bez našeho záměru.

Řešení problémů

  • Změny činnosti: řešení problémů může probíhat i na nevědomé úrovni.

    • Příklad s Magnus Carlsenem: soustředění vs. rozptýlená pozornost.

Psychická dynamika

  • Zážitky a touhy mohou být potlačeny do nevědomí.

    • Psychologie zkoumá vědomé i nevědomé procesy a jejich interakce.

Osobnost

Definice osobnosti

  • Osobnost: jednota psychických procesů, stavů a vlastností.

    • Základní znaky: dynamická jednota tělesného, psychického a duchovního bytí.

    • Projevy chování jsou typické pro daného jednotlivce.

Struktura osobnosti

  • Osobnost: zorganizovaný funkční systém; směřuje k seberealizaci.

Determinace osobnosti

  • Co ovlivňuje naši osobnost: vnitřní a vnější faktory.

Duševní procesy a prožívání

  • Osobnost prožívá psychické stavy a procesy.

    • Prožívání a chování jsou brány jako výchozí body pro další analýzu.

Vědomí a subjektivita

  • Vědomí: struktura osobnosti; nositel designu vlastní identity.

  • Subjektivnost: chování je řízeno osobními prožitky a faktory.