Základy psychologie
Zaklady psychologie
Úvod do psychologie
Pojem psychologie: váš podstaty z řečtiny, význam "nauka o duši".
Psyché: duše
Logos: věda
Psychologie čerpá z různých vědních oborů, jak přírodovědných, tak společenskovědních.
Největší význam je přikládán filozofickým vědám.
Vývoj psychologie
Historie psychologie
2. polovina 19. století: Rozvoj přírodních věd, obzvlášť biologických, vedl k formování psychologie jako vědy.
Duše byla přenechána filozofům a teologům.
Předmět psychologie je vymezen jako vědomí, nebo subjektivní prožívání.
Počátky psychologie
Zaměření na jednoduché prvky složitého prožívání:
jednoduché smyslové počitky
představy
jednoduché city
V experimentech zkoumáni závislosti počitku na vnějších podnětech.
Sebepozorování přineslo málo validních výsledků.
Různí badatelé docházeli k různým názorům.
Kritika subjektivní metody vyústila v nutnost objektivního zkoumání.
Behaviorismus jako přístup se omezil na pozorovatelné chování.
Psychologie se proměnila na vědu o chování.
Behaviorismus
Behaviorismus jako teoretický směr neobstál v dlouhodobém horizontu.
Omezování studia na viditelné chování by vedlo k zanedbání důležitých psychologických faktů.
Kombinace analýzy vnějšího chování a subjektivních údajů vedla k porozumění vnitřním procesům a stavům.
Základní pojmy v psychologii
Chování
Chování: vnější projevy prožívání.
Definice jakékoli tělesné aktivity, kterou lze pozorovat, zaznamenat a měřit.
Příklady: pohyby, mimika, gestikulace.
Zahrnuje vegetativní reakce (zčervenání, změna dýchání).
Rozdělení: volní a mimovolní; verbální a neverbální.
Prožívání
Prožívání: vnitřní svět člověka prostřednictvím duševních jevů.
Hlavní psychické jevy: stavy (nálady) a procesy (kognitivní, emotivní, volní).
Duševní procesy se odehrávají v centrálním nervovém systému.
Neurofyziologie poskytuje cenné poznatky.
Vědomí a nevědomí
Člověk většinu psychických procesů uvědomuje; projevy chování.
Vědomé vs. nevědomé prožívání.
Emoce a myšlenky mohou být vzpomínány nebo vybavovány bez našeho záměru.
Řešení problémů
Změny činnosti: řešení problémů může probíhat i na nevědomé úrovni.
Příklad s Magnus Carlsenem: soustředění vs. rozptýlená pozornost.
Psychická dynamika
Zážitky a touhy mohou být potlačeny do nevědomí.
Psychologie zkoumá vědomé i nevědomé procesy a jejich interakce.
Osobnost
Definice osobnosti
Osobnost: jednota psychických procesů, stavů a vlastností.
Základní znaky: dynamická jednota tělesného, psychického a duchovního bytí.
Projevy chování jsou typické pro daného jednotlivce.
Struktura osobnosti
Osobnost: zorganizovaný funkční systém; směřuje k seberealizaci.
Determinace osobnosti
Co ovlivňuje naši osobnost: vnitřní a vnější faktory.
Duševní procesy a prožívání
Osobnost prožívá psychické stavy a procesy.
Prožívání a chování jsou brány jako výchozí body pro další analýzu.
Vědomí a subjektivita
Vědomí: struktura osobnosti; nositel designu vlastní identity.
Subjektivnost: chování je řízeno osobními prožitky a faktory.