Renesanční architektura v Itálii

Renesanční architektura v Itálii – osobnosti, formy, typologie

• Definice a původ epochy

  • Renesance je jednou z mála historických epoch, která se sama vědomě definovala.

  • Představovala záměrný pokus o znovuzrození (rinascita) antických forem.

  • Počátky jsou pevně spjaty s Florencií, odkud se směr šířil do zbytku Itálie a následně do Evropy.

• Kořeny a vnímání antiky

  • „Znovuzrození“ antiky nelze vnímat izolovaně; renesance čerpala i z domácích zdrojů.

  • Tvarosloví florentské renesance má kořeny ve stavbách z $11.$ a $12.$ století, které tehdejší lidé mylně považovali za antické (např. Florentské baptisterium).

  • Antické (resp. románské) tvarosloví bylo v Itálii latentně přítomno po celý středověk, což dokazují horizontální proporce italských gotických chrámů.

  • Architekti antiku přímo nenapodobovali (nekopírovali), ale tvůrčím způsobem na ni navazovali.

  • Klíčovou roli hrály traktáty:

    • Antické: Vitruvius.

    • Soudobé: Leon Battista Alberti, Antonio Averlino zv. Filarete, Sebastiano Serlio, Andrea Palladio.

• Politický a společenský kontext

  • Rozvoj ovlivnila struktura italských městských států a jejich vzájemné soupeření (politické i kulturní).

  • Od $11.$ století probíhal boj mezi stoupenci císaře (ghibelini) a papeže (guelfové).

  • Konflikt skončil porážkou ghibelinů a následným vzrůstem moci bankéřských rodin.

• Hlavní centra renesance

  • Florencie: Místo zrodu a rozkvětu nové architektury.

  • Řím: Nadnárodní centrum; spojení antického tvarosloví s ambicemi papežství.

  • Benátky: Hospodářsky vlivné město; klíčová je zejména pozdější tvorba Andrey Palladia.

Časové dělení a vývojové etapy

• Základní rozdělení století

  • $15.$ století: Éra soupeření městských států, přechod od republik k oligarchiím.

  • $16.$ století: Vzestup moci papežství, čelící zahraničním intervencím (Francie, Španělsko), které zároveň napomáhaly šíření slohu.

• Vývoj ve Florencii a šíření vlivu

  • $1400$–$1430$: Počátky renesance – Filippo Brunelleschi, Donatello.

  • $1430$–$1450$: První následovníci – Michelozzo di Bartolomeo.

  • $1450$–$1470$: Leon Battista Alberti (stavby v Rimini, Mantově a Florencii), Bernardo Rossellino, Urbino (Luciano Laurana, Francesco di Giorgio).

  • $1470$–$1490$: Šíření architektury po celé Itálii, centrum se přesouvá do Říma.

• Řím a Florencie po roce $1500$

  • $1490$–$1527$: Vrcholná renesance v Římě – Donato Bramante, Michelangelo Buonarroti, Raffael Santi, Giuliano da Sangallo, Baldassare Peruzzi. Zahájení stavby chrámu sv. Petra.

  • $1527$: Sacco di Roma (vyplenění Říma) – umělci se rozptylují po Itálii a Evropě. Dochází k prolínání vrcholné renesance, manýrismu a protobaroka.

  • $1520$–$1540$: Rozvoj manýrismu – iniciovali jej Raffael a Michelangelo, hlavním představitelem byl Giulio Romano (působící v Mantově).

  • $1530$–$1550$: Pozdní Michelangelo a nástup barokní monumentality (chrám sv. Petra, Kapitol).

• Specfika Benátek

  • Silný vliv středověku a Byzance, pozdní nástup renesančních forem.

  • $1470$–$1490$: První formy v sakrální architektuře (Mauro Codussi, Pietro Lombardo).

  • $1490$–$1510$: Pronikání do světské architektury (paláce).

  • $1510$–$1540$: Stavby na Piazza San Marco (Jacopo Sansovino).

  • $1540$–$1570$: Vrcholná renesance a cesta k palladiánskému klasicismu (Andrea Palladio, Michele Sanmicheli).

Počátky renesance ve Florencii

• Historický kontext

  • Rozvoj měst od $11.$ století díky obchodu.

  • Církevní městské stavby sloužily jako symboly nezávislosti a sebevědomí měst v soupeření s papežským státem.

• Klíčové ovlivňující stavby (tzv. románská renesance)

  • Baptisterium: Svěceno $1059$, budováno do konce $13.$ století. Mylně považováno za antiku z doby Karla Velikého.

  • San Miniato al Monte: Průčelí z roku cca $1090$. Pravidelnost, vepsání do čtverců, vstupní arkáda evokující královský palác.

• Gotický vliv a kompromis

  • Gotiku přinesly žebravé řády (dominikáni, františkáni).

  • Santa Maria Novella (od $1279$): Kompromis mezi gotickou vertikalitou a románskými antikizujícími sloupy.

  • Santa Croce (od $1294$–$1295$): Silnější domácí tradice, halový kostel, široká loď, harmonie horizontál a vertikál.

  • Santa Maria del Fiore (od $1294$): Symbol moci Florencie.

    • Původní plán: Arnolfo di Cambio.

    • $1348$: Mor zastavil konkurenční stavbu v Sieně.

    • $1351$: Francesco Talenti zvětšil plán kupole a transeptu, čímž vytvořil klenbu přesahující dobové technické možnosti.

Filippo Brunelleschi ($1377$–$1446$)

• Osobnost a vzdělání

  • Studoval matematiku a svobodná umění; původně se vyučil zlatníkem.

  • $1401$–$1402$: Účast v soutěži na dveře baptisteria (téma Obětování Izáka) – prohrál s Lorenzem Ghibertim.

  • $1402$–$1416$: Studijní cesta s Donatellem do Říma za účelem měření antických památek.

• Stavba kupole Santa Maria del Fiore

  • $1412$/$1413$: Dokončen tambur; průměr byl příliš široký pro klasické lešení.

  • $1418$: Vyhlášena soutěž, Brunelleschi navrhl model konstrukce bez potřeby lešení.

  • $1420$: Zahájení stavby.

  • Konstrukce: Dvouplášťová, osmiboká, s vepsaným kruhem mezi plášti pro samonosnost v každé řadě zdiva.

  • $1436$: Dokončení. Exteriér kombinuje románskou mramorovou inkrustaci s renesančními prvky (lucerna).

• Další významná díla

  • Ospedale degli Innocenti (Nalezinec, zač. $1419$): První stylisticky čistá renesanční stavba; arkáda jako ztělesnění geometrické perspektivy.

  • San Lorenzo (zač. $1421$): Bazilika na starších základech, užití arkád podobných Nalezinci.

  • Stará sakristie u San Lorenzo (zač. $1421$): Centrální čtvercová kaple s kupolí, pilastrový řád, typická barevnost (bílá stěna vs. šedý pískovec – pietra serena).

  • Kaple Pazzi (zač. $1429$): Obdélná kaple u kostela Santa Croce, fasádní loggie připomínající vítězný oblouk.

  • San Spirito (zač. $1434$): Novostavba, užší rozestupy sloupů, kupole v křížení.

  • Santa Maria degli Angeli: Nedokončená centrální stavba ($8$/$16$).

Michelozzo di Bartolomeo ($1396$–$1471$)

• Nástupce Brunelleschiho, spolupracovník Donatella a Ghibertiho.

• Dvorní architekt Cosima de' Medici (Il Vecchio).

• Palazzo Medici-Riccardi (zač. $1444$):

  • Horizontální členění, výrazná bosáž v přízemí, půlkruhová okna v patrech.

  • Nádvoří využívá Brunelleschiho arkády.

Leon Battista Alberti ($1404$–$1473$)

• Humanistický vzdělanec, teoretik. Ovládal latinu a řečtinu.

• Teoretické dílo:

  • Trattato della Pittura ($1435$): O perspektivě.

  • De re aedificatoria (Deset knih o architektuře, $1452$, tiskem $1485$): Psáno latinsky, určeno vzdělancům; teorie zde předcházela jeho praxi.

• Světské stavby

  • Palazzo Rucellai (zač. $1456$): Užití pilastrových řádů v každé etáži (suprapozice podle antických vzorů).

• Sakrální stavby

  • San Francesco v Rimini (Tempio Malatestiano, zač. $1446$): První západní chrám s antickým průčelím; řešil zde problém převýšené lodi pomocí segmentových štítů.

  • Santa Maria Novella (zač. $1458$): Navázal na románskou inkrustaci, ale vnesl novou jednoduchost, atikový pás a trojúhelný fronton.

  • San Andrea v Mantově (zač. $1470$): Vrchol tvorby. Půdorys latinského kříže, valeně klenutá široká loď, průčelí ve formě vítězného oblouku.

Typologie: Předměstská vila a Ideální město

• Vila

  • Od hospodářského dvora po rozsáhlé kompozice (vzorem Hadrianova vila v Tivoli).

  • Villa Medicea di Careggi (Michelozzo, $1457$): Ještě částečně fortifikovaná, středověké kořeny.

  • Villa Medici di Poggio a Caiano ($1480$–$1485$, Giuliano da Sangallo): Radikální změna; stavba na arkádovém soklu, dvě křídla spojená halou, vstupní portikus ve stylu antického chrámu.

• Ideální město

  • Filarete: Projekt města Sforzinda (cca $1461$–$1464$) – kruhový půdorys zrcadlící společenskou hierarchii.

  • Pienza ($1560$–$1564$, Bernardo Rossellino): Realizace pro papeže Pia II. Katedrála na terase, Biskupský palác, Palazzo Piccolomini a radnice tvoří působivou perspektivní kompozici na nepravidelném půdorysu.

Vrcholná renesance v Římě

• Politický kontext: Pontifikáty Alexandra VI. (Borgia) a Julia II. (Della Rovere). Julius II. vrátil papežství moc a učinil z Říma centrum umění.

• Donato Bramante ($1444$–$1514$)

  • Milánské období: Santa Maria presso San Satiro ($1478$) – unikátní iluzivní perspektivní chór.

  • Římské období:

    • Tempietto ($1502$): San Pietro in Montorio; ideální centrální stavba podle antikizujících zásad.

    • Vatikán: Přestavba Belvederského dvora (od $1503$) a točité schodiště.

• Chrám svatého Petra v Římě (vývoj)

  • $1505$/$1506$: První Bramanteho projekt (centrální stavba, později změněna na longitudinálu).

  • $1514$–$1520$: Po smrti Bramanteho přebírají Raffael a Peruzzi; snaha o bazilikální dispozici.

  • $1520$: Přebírá Antonio da Sangallo; projekt masivní baziliky.

  • $1527$: Přerušení stavby (Sacco di Roma).

  • $1547$: Přebírá Michelangelo Buonarroti; návrat k Bramantově centrální koncepci, zjednodušení, monumentalita, zrod barokních prvků. Kupoli později zvýšil Giacomo della Porta.

Umělecké osobnosti 16. století

• Raffael Santi ($1483$–$1520$)

  • Vila Madama ($1518$): Podle vzoru antických vil.

  • Kaple Chigi v Santa Maria del Popolo ($1511$–$1512$): První skutečný Gesamtkunstwerk (architektura, sochy, mozaiky).

• Giulio Romano ($1499$–$1546$)

  • Raffaelův žák, rozvinul manýrismus.

  • Palazzo del Te v Mantově ($1526$–$1534$).

• Michelangelo Buonarroti ($1475$–$1564$)

  • Nová sakristie u San Lorenzo ($1521$–$1534$): Inovace tvarosloví (perspektivní okna).

  • Biblioteca Laurenziana (od $1524$): Manifest manýrismu v architektuře schodiště.

  • Kapitol ($1546$): Urbanistické řešení náměstí.

• Benátská renesance a Andrea Palladio ($1508$–$1580$)

  • Benátky: Specifické paláce na laguně; renesance pronikla pomalu.

    • Jacopo Sansovino: Mincovna ($1535$) a Knihovna sv. Marka ($1537$) – užití serlian.

  • Andrea Palladio: Působil hlavně ve Vicenze.

    • Basilica Palladiana (od $1549$): Užití serliany v obou patrech.

    • Paláce: Palazzo Chiericati ($1550$), Palazzo Valmarana ($1566$).

    • Teatro Olimpico ($1580$): Model pro divadla $17.$ století.

    • Benátské kostely: San Giorgio Maggiore (od $1566$), Il Redentore ($1576$) – geniální kompromisy mezi centrální a longitudinální dispozicí.

    • Vily ve Venetu: Villa Barbaro ($1556$), Villa Malcontenta ($1560$), Villa Rotonda ($1567$–$1569$) – centrální salon se čtyřmi portiky.