Vokálně-instrumentální tvorba v období baroka: oratorium, pašije, duchovní

a světská kantáta

ORATORIUM (it. oratorio = modlitebna) = vokálně-instrumentální skladba na biblické nebo duchovní

texty, později na náměty alegorické.

• původ v laudách (laudi spirituali) – jednohlasé i vícehlasé duchovní písně zpívané při

duchovních cvičeních (lyrické, epické, dialogizované)

• první oratorium Emilio de CAVALIERI Představení o duši a těle (Rappresentazione di anima e di corpo,

1600)

• forma se ustálila kolem roku 1640

• od opery se lišila převahou lyrického, a hlavně epického prvku nad prvkem dramatickým.

• větší význam sborů zastiňoval sólistické partie.

• známy dvě formy oratoria:

oratorio latino oratorio volgare

latinsky;

vypravěč nazýván historicus

3 části – kázání mezi 2. a 3. částí

Giacomo CARISSIMI

Francesco FOGGIA

Bonifazio GRAZIANI

lat. oratorium omezeno na Řím (výjimka žák

Carissimiho M.-A. CHARPENTIER v Paříži 24

latinských oratorií)

čili lidové, komponované v italštině;

vypravěč testo

2 části – kázání uprostřed

vývoj probíhá od 2. pol. 17. st. paralelně s

operou

Alessandro STRADELLA

Giacomo CARISSIMI (1605–1674) významný církevní skladatel

• pocházel z Marina,

• působil na různých místech v církevních službách (Assisi, Tivoli, Řím)

• učebnice Ars cantandi

Dílo:

dochováno cca 20 lat. oratorií na starozákonní náměty

Job, Abraham a Izák, Šalamounův soud, Jephta

Alessandro STRADELLA (1644–1682) zpěvák, houslista, skladatel

• Řím, zavražděn v Janově;

• výrazově bohatá melodika, komorní a chrámová hudba

Oratoria: S. Editta, S. Jan Zlatoústý, Susanna

S. Jan Křtitel = propracovává orchestrální složku. Do doprovodu árií zavádí koncertantní stylový

princip concerta grossa (tutti) a concertina (soli).

Ve Vídni se rozvíjela zvláštní forma oratorio santo-sepolcro = prováděné ve velikonočním týdnu

u tzv. Božího hrobu, v císařských rodinných hrobkách – Antonio DRAGHI.

v 18. st. ovlivnila oratorium neapolská škola = podobné opeře seria:

• zanikl part vypravěče

• střídaly se recitativy (secco, accompagnato), arie da capo, sbory, zřídka duety nebo větší

ansámblyAutoři: Giovanni Legrenzi; Leonardo Vinci, Leonardo Leo, Giovanni Battista Pergolesi, Niccoló Jommelli, Nicolo

Porpora; Padre Martini (Bologna) Alessandro Scarlatti; Johann Adolf Hasse (Drážďany), Antonio Caldara, Johann

Joseph Fux, Antonio Lotti.

Německo

pojem oratorium se objevuje až v 18. století. Předtím bylo známo jako historia, dialog nebo akt.

náměty: vánoční a velikonoční doba;

Heinrich SCHÜTZ Vánoční historie (Weihnachtshistorie)

Johann Sebastian BACH Vánoční oratorium, Velikonoční oratorium

Anglie

anglická oratoria jsou považována za vrchol barokní oratorní tvorby, prováděna nepřetržitě do konce

19. st.

Georg Friedrich HÄNDEL

oratoria: Saul, Izrael v Egyptě

Mesiáš (Dublin 1742, Londýn 1743) každý rok ve Westminsterském opatství; 16 árií, 19 velkých

sborů, 3 části (1. Předpověď a Kristovo narození; 2. Kristovo utrpení a jeho smrt, vzkříšení

a nanebevstoupení, první šíření evangelia; 3. Slib o vykoupení, předpověď posledního soudu a

„obecné vzkříšení“, vítězství nad hříchem a smrtí a provolávání Kristovy slávy).

Poslech:

I. část

Sinfonie (instrumentální)

recitativ (tenor) Comfort ye my people (Potěšte můj lid)

Árie (tenor) Ev'ry valley shall be exalted (Každé údolí buď vyvýšeno).

II. část

Hallelujah (Aleluja)

Další oratoria:

Samson, Joseph, Judas Maccabaeus, Joshua, Solomon, Theodora, Jephta

ve Francii se tento typ nerozvinul.

PAŠIJE

• text dramatizovaný biblický příběh Kristova utrpení

• part vypravěče (evangelista)

• postavy děje (Kristus, Pilát, Petr)

• zvolání davu (tzv. turbae; židé, vojáci, ženy)

17. st. responsoriální pašije

Heinrich SCHÜTZ Matoušovy, Lukášovy, Janovy

pašijové oratorium přejímá novější formy z opery a oratoria

• recitativ secco: evangelista, postavy děje s continuem varhan

• recitativ accompagnato lyrická kontemplace vložená mezi rec. secco a árii (př. Bach Matoušovy

pašije = Kristova slova podbarvena smyčci)

• árie da capo, arioso, sbory s volně přibásněnými texty

libretisti: Brockers, Metastasio.

BACHOVY Matoušovy pašije (1729) 78 čísel

č. 1

sbor

18 recitativů a turbae

5 chorálů, 4 ariosa, 6 árií č. 35 chorál

19 recitativů a turbae 7 chorálů, 7 arios, 9 árií

č. 78 sbor

1. díl 2. díl

Janovy 1723 (Markovy, Lukášovy ztraceny)

Georg BÖHM Janovy pašije

Georg Philipp TELEMANN 44 pašijí