• zabývá se konstrukcí a tvorbou map

• Mapa=zmenšený, zjednodušený a pomocí symbolů vysvětlený obraz zemského povrchu

• Je přenesený do roviny dle zobrazovacích pravidel

Měřítko mapy

• určuje poměr zmenšení mapy oproti originální velikosti

• 1 : X

• plány = mapy zachycující území o poloměru maximálně 30 km

  • plány měst, katastrální mapy, technické mapy

• Mapy velkých měřítek = s měřítkem menším než 1 : 200 000

  • turistické, vojenské, stovky km2

• Mapy středních měřítek = 1 : 1 000 000

  • mapy regionů či malých států, tisíce km2

• Mapy malých měřítek = více než 1 : 1 000 000

  • státy, kontinenty

Kartografická zobrazení

• mapa vzniká jako průmět zobrazovaného území na pomyslnou plochu = projekce

Projekční rovina = přiložená pomyslná plocha

Zobrazovací metody podle druhu projekční plochy

• Azimutální zobrazení

  • projekční plochou je rovina, která přiléhá k zemskému povrchu v jednom bodě (zde je zkreslení nejmenší)

  • Vhodné pro zobrazování menších území oválného tvaru

• Válcové zobrazení

  • projekční plochou je plášť válce

  • Vhodné pro tvorbu map oblastí světa nebo větších oblastí

• Kuželové zobrazení

  • projekční plochou je plášť kužele, který obepíná část kužele a přiléhá k němu kružnicí (zde nejmenší zkreslení)

  • Vhodné při tvorbě map protáhlých regionů větší rozlohy

• obecná zobrazení

  • kombinace výše uvedených typů

  • Konečná podoba mapy dotvořena matematickými výpočty

  • Nejčastěji používáno pro zobrazení mapy světa

Zobrazovací metody podle charakteru zkreslení

• plochojevná zobrazení

  • nedochází k deformacím ploch

  • Vhodné pro mapy porovnávající rozlohy zobrazovaných území

• Úhlojevná zobrazení

  • nedochází k deformacím úhlů, území si zachovávají svůj tvar

  • Použití v geodezii, při mořeplavbě a všude, kde je potřeba, aby nebyl zkreslen azimut

• Délkojevná zobrazení

  • nezkreslené vzdálenosti podél poledníků a rovnoběžek

• Kompenzační zobrazení

  • kombinace plochojevného a úhlojevného zobrazení

  • Úhly i plochy jsou zkresleny, ale v mnohem menší míře

Tvorba map

• mapy původní = vznikly přímým sběrem dat v terénu

  • detailní mapy velkých měřítek

  • Podklady jsou originální data získávaná měřením, fotogrammetrií

• Mapy odvozené = Vznikly spojením několika původních map do většího celku

  • mapy malých měřítek

  • Je u nich provedena generalizace

Tvorba původních map pomocí geodetického zaměřování

• ve starších dobách nejpoužívanější metoda

• Dnes pro tvorbu map sloužících jako součást technické dokumentace při stavebních pracích (stavby silnic, železnic, produktovodů apod.) - nezbytná veliká přesnost

• Využití trigonometrické sítě pro určení polohopisu

  • soustava trojúhelníků pokrývající celý zemský povrch

  • vrcholy jsou přesně zaměřeny a v terénu zaznačeny pevnými značkami

  • Pomocí úhlů je pak určen přesný polohopis jednotlivých bodů

• Měření v nivelační síti jako podkladu pro výškopis mapy

  • nivelační síť je tvořena souborem pevně daných a v terénu označených nivelačních bodů s přesně zaměřenou nadmořskou výškou

  • Od těchto pevných bodů jsou zaměřeny nadm. Výšky jednotlivých bodů a objektů na mapě

• Využití topografického sběru dat

  • v terénu jsou pomocí trigonometrické a nivelační sítě zaneseny všechny body a objekty, které budou tvořit obsah mapy

Dálkový průzkum Země (DPZ)

• metoda sběru geodetických a kartografických dat pomocí leteckého či družicového snímkování povrchu

• Dnes hlavní metodou tvorby map (vysoká přesnost)

• Možnost snímkování v různých barvách spektra:

  • infračervené snímkování - zemědělství, lesní hospodářství

  • Radarové snímkování - pro zobrazení reliéfu

  • Tepelné snímkování - tvorba teplotních map

  • Geomagnetické měření - intenzita magnetického pole

UrGeografické informační systémy (GIS)

• analyzují, ukládají a zpracovávají data, ze kterých vytváří mapy

Obsah mapy

• souhrn všech zobrazených geografických objektů

• Geografická generalizace = výběr objektů, které budou na mapě zobrazeny (vzhledem k jejich účelu)

• Kartografické vyjadřovací prostředky

  • mapové body - znázorněny symboly (kříž pro kostel apod.) - zanedbatelné rozměry

  • Mapové čáry - např. Dálnice, silnice, řeky

  • Plošné značky - zbarvená plochy (lesy, vodní plochy)

  • Kartogram - mapa je vybarvena různými barvami, které vyjadřují intenzitu (zalidnění, srážek)

  • Kartodiagram - v mapě se nachází diagramy nebo mapy

  • Výškopis - vyjadřuje trojrozměrný charakter zem. Povrchu

    • vrstevnice - čáry spojující všechny body o stejné nadmořské výšce

    • Barevná hypsometrie - vybarvená mapa vrstevnic

  • Popis mapy - uvádí názvy

Druhy map

• Mapy s topografickým obsahem - fyzickogeografické a socioekonomické objekty viditelné v reálné krajině

  • mapy topografické - turistické, vojenské

  • Mapy obecně geografické

• Mapy tematické - počet topografických objektů je minimální. Znázorňují statistické údaje a věci v krajině neviditelné

  • mapy fyzickogeografických jevů

  • Mapy socioekonomických jevů

• Mapy speciální - např. Dějepisné