Švýcarsko FG

ŠVÝCARSKO - 41.285 km2 - 8,9 mil. ob. (r. 2024) - oficiální název: Švýcarská konfederace - přízvisko „země Helvetského kříže“ - 26 kantonů s vlastní vládou a parlamentem

Sídla mnoha mezinárodních institucí:

MOV→ Lausanne Mezinárodní červený kříž,

WHO, CERN → Ženeva

UEFA → Nyon (u Ženevského j. mezi Ženevou a Lausanne)

Evropská hospodářská komise OSN → Ženeva

POVRCH  Nejvyšší nadmořská výška v Evropě → 1.300 m n. m.

Nejníže položená oblast → kolem jezera Lago Maggiore (195 m n. m.)

Alpy = 60 % území → nejhornatější země v Evropě

- Walliské - v Itálii je používán název Penninské - 35 vrcholů > 4000 m → podle  výšky 1. místo v Evropě - Dufourspitze (Pic Dufour) - 4.634 m → 2. nejvyšší v Evropě po Mt. Blancu - v masivu Monte Rosa na hranici s Itálií - Dom 4.545 m → nejvyšší vnitrozemská hora Švýcarska - Matterhorn 4.478 m - > 4.000 → Weisshorn 4.506 m, Dent Blanche 4.357 m, Grand Combin 4.314 m

- Bernské - od Walliských odděleny údolím Rhôny - Jungfrau 4.158 m, Eiger 3.970 m, Mönch 4.107 m - Aletschhorn 4.195 m - Aletschgletscher - největší ledovec v Alpách (mezi Jungfrau a Mönch; 25 km)

- Rétské - na jv. → patří sem - Piz Bernina (4.049 m) → nejvýchodnější v Evropě > 4.000 m - Silvretta

Švýcarská plošina (Schweizer Mittelland, Plateau suisse) - oblast mezi Alpami a pohořím Jura - nejhustěji osídlená oblast Švýcarska

Jura → podél hranice s Francií

Lesy → asi 30 %

PODNEBÍ

Ovlivňované - nadmořskou výškou - orientací svahů na světové strany

Charakteristický rys = značná proměnlivost

Nejteplejší oblast - kolem Ženevského jezera - má rysy středomořského podnebí

Fén (föhn) - teplý vítr z hor - náhlé změny tlaku - způsobuje prudké tání sněhu, povodně a laviny

VODSTVO

a) ŘEKY - rozvodí 4 moří:

1. Severní m. → Rhein - protéká Bodamským jezerem - Rýnské vodopády u Schaffhausenu (nejvodnatější v Evropě) - splavný od Basel

2. Středozemní m. → Rhône - vytéká z Rhônegletscher - protéká Ženevským jezerem

3. Černé m. → přítoky Dunaje, např. Inn

4. Jaderské m. - kolem jezera Lago Maggiore - povodí řeky Pád - malé území na severovýchodu Graubindenu = povodí Adige

b) JEZERA - ledovcového původu - Ženevské (Lac Léman) = největší jezero v Alpách - Neuchâtelské - Zürichsee - Bodamské (Bodensee) - Lucernské (Vierwaldstättersee) - Thunské (mezi Jungfrau a Bernem) - Lago Maggiore - kanton Ticino, ale většina v Itálii - nejníže položená oblast ve Švýcarsku → 195 m n. m.