A History of Korea

Foreword
AKS připomíná, že Understanding Korea No. 10 nabízí mezinárodní čtenářské publikum stručným, ale hlubokým způsobem vhled do korejských dějin od pravěku až po současnost. Cílem série je prezentovat původní, často originální zkoumání a rozmanité artikuly korejské kultury pro učitele, studenty a širokou veřejnost v zahraničí. Autoři vyzdvihují mezinárodní a kontextuální perspektivu, zdůrazňují význam propojení s jinými východoasijskými rámci a poskytují vizuální pomůcky a mapy k lepšímu porozumění obsahu. Foreword také děkuje autorům jednotlivých kapitol a překladatelům; vyzdvihuje institucionální spolupráci AKS, Nacionální muzeum a další archivy, které umožnily použití ilustrací.

Introduction
Kniha popisuje rozmanitou a dynamickou historii Koreje, která formovala identitu a kulturní vzor Korejců. Cílem je poskytnout čtenářům mimo Koreu srovnávací, globální pohled na vývoj Koreje, vyhnout se jednostranným čínským či japonským rámcům a nabídnout ucelený obraz vývoje, od dávných prvopočátků po současnost. Text uvádí, že jedenáct kapitol pokrývá celý délkový rozsah korejské historie a každé období je zhodnoceno z hlediska politických systémů, kultury, společnosti a zahraničních vztahů. Kapitoly 1–3 mapují protohistorické kořeny a předkapitalistické státy (Gojoseon, Buyeo, Goguryeo, Baekje, Silla, Balhae), kapitola 4 zachycuje Goryeo a jeho spojení s východní Asií, kapitoly 5–6 popisují vládu mongolského období a vznik Joseon, a kapitoly 7–11 zkoumají pozdnějosonskou reformu, modernizaci, období japonské kolonie, rozdělení Koreje po druhé světové válce, občanské změny a současnou Koreu. Texty kladou zvláštní důraz na výklad kulturních importů (Buddhismus, konfucianismus, daoismus), na vývoj státních institucí, právních systémů, sociálních stratifikací (včetně bone-rank systému v Sille a dalších struktur), ekonomické transformace i mezinárodní kontext východoasijského pořádku.

Introduction (obsah a struktura)
Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol, z nichž každá má jasný tematický rámec a obsahuje popis politických systémů, kultury a sociálních struktur v daném období, spolu s významnými kontakty a vlivy (Čína, Tichý, Japonsko, Západ). Kapitola 1 se věnuje pravěkým kulturám, počátkům centralizovaných politických útvarů a vývoji Gojoseon, kap. 2 popisuje zrod a vývoj Tří království (Goguryeo, Baekje, Silla), kap. 3 se zaměřuje na války sjednocení a éru Severu a Jihu (Goguryeo, Silla, Baekje a Balhae), kap. 4 shrnuje období Goryeo a jeho role v regionu, kap. 5 popisuje vztahy Goryeo–Mongolové, kap. 6 a 7 mapují vznik Joseon a jeho státní systém, reformy a změny v pozdní Joseon, kap. 8–9 zkoumají moderní svět, Daehan jeguk a období japonské kolonie, kap. 10 se zabývá národním dělením a Korejskou válkou, kap. 11 shrnuje dnešní Koreu, včetně industrializace, demokratizace a kulturního fenoménu Hallyu. Důraz je kladen na propojení s předchozími kapitolami, na kontinuitu a změny v koncepci státu, společnosti a identity, a na důležité historické kontexty, například na roli konfucianismu, buddhismu a tradičního práva, stejně jako na mezinárodní kontakt a vliv v rámci východoasijského řádu.

Kap. 1: Prehistorie a formování centralizovaných politických útvarů
Kap. 1 sleduje období od paleolitu (cca 2,5 milionu let př. n. l.) po neolitis, s důrazem na vývoj kultury v oblastech dnešní Koreje a Manchurie. Popisuje klíčové archeologické nálezy (např. Jeongok-ri, Gulpo-ri, Seokjang-ri, Seungni a Mt. Seungni) a charakteristiku Paleolitické společnosti (živobytí, lov, shromažďování, používání ohně, sociální organizace kolem klanů). Dále rozebírá přechod k Neolitu, vznik zemědělství, domestikaci zvířat, rozvoj polotovarů (keramika, palivové dřevo) a vznik animistických, totemických a šamanských praktik. V této kapitole se vykládá i přechod k bronzové a železné kultuře na Korejském poloostrově, s nástupem sociálních vrstev, rozdílů mezi vládci a obyvatelstvem, a vznikem prvních centralizovaných států – Gojoseon, spojený se samostatnou mytologií (Dangun) a s interpretacemi Wei a Sanguo zhi. Zvláštní důraz se klade na vývoj a funkci Lelang Commandery a jejich vliv na šíření čínské kultury a na formování tří Han konfederací a Tří království.

Kap. 2: Základ a vývoj Tří království
Kapitola 2 zkoumá vznik Goguryeo, Baekje a Silla, rozšíření, administrativní systémy a sociální složení, vliv Gaya konfederací a vývoj regionálního politického uspořádání. Popisuje formování centralizovaných monarhií, roli bu (pět či šest bu) v ranějších fázích a postupný přechod k silným centralizovaným vládám. Dále se věnuje vývoji zákonů a kodifikacím (Goguryeo – Sosurimho code 373; Silla – Guksa 545; Baekje – Seogi, 4. století; Baekje a Goguryeo – oděvní a rankový systém). Bone-rank systém ve Sille (seonggol a jingol) a paralelní statusy u Goguryeo a Baekje; otroctví a sociální nerovnosti; daňový a vojenský systém; systém tribute (gongbu) a vojenská služba. Kulturní výměna a náboženství: šíření Buddhismu (Goguryeo 372, Baekje 384, Silla 528) a vliv Daoismu a Konfuciánství; trvalé usazení konfuciánského myšlení v oficiálních historiích (Guksa 545 – Konfucianismus jako státní ideologie). Kapitola zdůrazňuje aktivní kulturní výměnu s Čínou a západními oblastmi (Střední Asie – Western Regions) a roli japonské a čínské kultury v hudbě, architektuře a umění. Kapitola rovněž komentuje vývoj panteonu a rituálů, včetně bohaté ikonografie a sochařství, šamana a pohřebiště tří království.

Kap. 3: Války sjednocení Koreje a éra severu a jihu
Kapitola 3 popisuje konflikty Goguryeo, Baekje a Silla s čínskými dynastiemi (Northern Wei, Sui, Tang), vyústění do politické a vojenské transformace. Goguryeo v 5.–6. století expanduje pod dynastií Jangsu a Gwanggaeto, Baekje posiluje vazby s Gaya, Wa a Jinhan, Silla upevňuje svou pozici díky spojení s Goguryeo, a postupně získává suverenitu. Pokračují bitvy, do kterých zasahuje Tang a Sui; Silla a Tang vytvářejí alianci proti Goguryeo, Baekje padá v roce 660 po bitvě u Baekgyeon, a následně Silla spolu s Tangem dobyla Baekje a Goguryeo. Kapitola popisuje i vznik Balhae (698) jako následní stát Goguryeo v severovýchodní Asii. Dále se věnuje administrativním reformám a kulturním výměnám v období sjednocení a vzestupu Silla, včetně zavedení devíti provincií (il-tong samhan koncept), centralizace, a rozvoje konfuciánských studií a oficiálních historií (Guksa, Seogi, Yugi).

Kap. 4: Goryeo a východní Asie
Kapitola 4 sleduje vznik dynastie Goryeo po období Later Three Kingdoms, její zahraniční vztahy (zejména s Čínou – Liao, Jin, Song, a s Japonskem) a Balhae jako klíčový hráč na severovýchodě. Popisuje politiku Goryeo, její centralizaci, a správní systém, který zůstává v kontaktu s kontinuitami bývalých říší. Důraz je kladen na diplomatická a kulturní výměna, včetně importu čínských technik, buddhistických textů a liturgických kulturních prvků; popisuje i Balhae, její administrativní struktury a kulturu, která vyrostla z Goguryeo a dalších vlivů. Kapitola ukazuje, jak Goryeo reaguje na mongolskou expanzi a jak roste význam kontaktů s Čínou a Japonskem.

Kap. 5: Goryeo a Mongolská říše
Kapitola 5 popisuje utváření vztahů mezi Goryeo a Mongoly, invaze (1231–1259) a odolnost Goryeo, s klíčovým momentem obranné kampaně a ztráty – např. zničení některých chrámových a historických děl během mongolských nájezdů, a s výraznými sociálními dopady. Zvláštní důraz je na systematickou obranu (sestavení devíti pevností, Byungho, Cheoin) a na spojenectví skrze uzavření různých dohod s Mongoly. Kapitola též popisuje dokončení Tripitaka Koreana (1251) a jeho význam pro buddhistický svět, a na postupné podmanění mongolské éry, včetně adopce mongolských rituálů, ekonomických pravidel a rodinných dynamií (giin jedo, atd.).

Kap. 6: Zrození Joseon a formulace jeho státního systému
Kapitola 6 se zabývá vznikem Joseon v roce 1392, procesy sjednocení a centralizace, zřizováním devíti provincií a novým systémem byrokracie (Uijeongbu, Yukjo), zaváděním civilních státních zkoušek (gwageo) a politickým principem Heaven’s people. Popisuje transformaci z Goryeo do Joseon, centralizaci, správní dělení do gun/hyeon, a zavedení suryeongů (lokální magistrátů) místo hyangni, což posílilo kontrolu centra nad regiony. Kapitola dále rozebírá statusy obyvatelstva: yangin (volně narození), cheonin (poddaní, otroci a jejich dvě podskupiny) a pohled na sociální mobilitu prostřednictvím gwageo. Probírá právní rámce, bone-rank systém (Golpumje) a důsledky pro správu, vojenské povinnosti a daně. Kapitola pak popisuje ekonomický organizmus Joseon, včetně správy financí (Hojo, Daedongbeop), a rozvoj ekonomiky a obchodních systémů (jangsi, sijeon).

Kap. 7: Změny v pozdní Joseon
Kapitola 7 sleduje období pozdního Joseon, včetně japonských a Manchuských vpádů, reformy, daňové a vojenské změny, Silha a reformy, růst společenské nerovnosti a ekonomické transformace. V textu se popisuje nárůst měšťanské a intelektuální třídy (sajin), vznik silhak (praktické učení) a proměny v kultuře a vědě; vliv západních vlivů a rozvoj nových disciplín, včetně paleontologie a literatury. Taktéž kapitola zmiňuje rozšíření tisku a literární kultury, rozvoj pan- sori a banggakbon a roli hwawon (dvorních malířů) v dokumentaci lidí a životního stylu. Popisuje i změny v sociální struktuře, rodových záznamech (hojeok) a nových rodových praktikách; problematiku nobi (otroctví) a reformy související s jejich postavením. Kapitola rovněž zmiňuje kritický pohled na evropskou kulturu a náboženské hnutí Donghak a katolických misionářů, které vyvolaly sociální reformy a konflikty s tradičním řádem.

Kap. 8: Moderní svět a Korejské císařství (Daehan jeguk)
Kapitola 8 sleduje otevření přístavů, Enlightenment policy, vznik moderního státu Daehan jeguk a jeho internacionalizační snahy. Zkoumá dopady mezinárodních tlaků (Rusko, Japonsko, Čína, západní mocnosti) na Koreu, rozvoj infrastruktury, modernizaci a bankovního systému, a postupný přechod k monarchii. Popisuje KGOJ (Gwangmu reforms) a snahu budovat moderní stát skrze zavádění nových institucí, bank a průmyslu. Kapitola rovněž pojednává o reforemách spojených s měnami, daněmi a spravováním státních zdrojů. Zmiňuje roli evropských duchů a politických sil, které volaly po modernizaci a otevření země.

Kap. 9: Japonská kolonie a korejský hnutí za nezávislost
Kapitola 9 popisuje anexe Koreje Japonskem v roce 1910, vládní politiku a represivní opatření, cesty rezistence a různorodé proudy hnutí (KPG, uibyeong, Dongnip sinmun, Dongnip hyeophoe). Zmiňuje vliv mezinárodních sil, liberalizaci tiskového prostoru po 1919 a vývoj samostatnostně orientovaných organizací v Koreji i v zahraničí, včetně Korejské Provisional Government. Kapitola detailně zkoumá ekonomické vyvlastňování, zemědělské reformy a průmyslovou industrializaci, vliv cizích mezd na ekonomiku a společenské třídy a širší kulturní dopady japonské kolonie. Důraz je kladen i na mezinárodní reakce a změny v politice koloniálního vedení (Gaimu, Kóbe, Meidži).

Kap. 10: Národní dělení a korejská válka
Kapitola 10 popisuje osvobození 1945 a okamžité rozdělení Koreje na zónu USA a SSSR, otázku trusteeshipu a vznik dvou samostatných států – Korejské lidově demokratické republiky (DPRK) na severu a Republiky Koreje (ROK) na jihu. Podrobně popisuje průběh Korejské války (1950–1953), počátek konfliktu, mezinárodní reakce a následný příměří v 1953, vytvoření demilitarizované zóny (DMZ) a rekonstrukční procesy. Kapitola rovněž zkoumá postkomunistickou transformaci, politiku americké a sovětské intervence a socialismus/kapitalismus v obou částech Koreje. Důraz je kladen na důsledky války: oběť, rozdělení rodin a trvalé rozdělení politických systémů.

Kap. 11: Dnešní Korea
Kapitola 11 se zabývá následným ekonomickým zázrakem a průmyslovou transformací po válce, politickou demokracií a kulturním fenoménem Hallyu. Popisuje vývoj ekonomiky a průmyslu (chaebol, exporty, zahraniční investice), demografické změny, urbanizaci a sociální reformy. Rovněž zmiňuje kulturní a mediální růst (televize, noviny, internet), proměny v hudbě, literatuře a výtvarném umění a roli masmédií ve formování moderního jazyka a veřejného prostoru. Závěrem kapitola mapuje politické a sociální trendy: demokratisace po 1987, zformování liberálních a hybridních politických uskupení, role občanské společnosti, procesy sjednocení (nejen politického, ale i kulturní a ekonomického) a význam současné Koreje pro světový kontext.

O autoorech a překladech
Kapitoly jsou dílem předních korejských historiků, kteří přispěli výzkumy a poznatky do No. 10 Understanding Korea. Překladatelé Daniel Kane, Jong-Chol An a Keith Seidel doplnili texty do angličtiny tak, aby byly srozumitelné zahraničnímu publiku. Působí zde rovněž institucionální podpora řady muzeí a akademických institucí, které umožnily využití bohatých vizuálních materiálů, map a obrazového fondu.

Závěr
A History of Korea poskytuje komplexní, chronologický a tematický přehled korejských dějin od pravěku až po současnost, s důrazem na kontinuitu a transformaci politických systémů, kulturních vlivů a mezinárodních kontaktů. Je koncipována jako komprehenzivní studijní pomůcka, která má sloužit akademikům i široké veřejnosti a která nabízí spojení klasických textů s moderními výkladovými přístupy a vizuální podporou, aby se tak podpořilo hlubší porozumění korejské historii v globálním kontextu.