Síra

  • patří mezi nekovy

  • má 6 valenčních elektronů (elektrony, které se nacházejí v elektronovém obalu, který je v nejvýše položené vrstvě atomového obalu)

Výskyt:

  • vyskytuje se volně v přírodě, většinou v oblastech, kde je spousta vulkanické činnosti, př. USA, Polsko, Kazachstán

  • Vzácně se ale vyskytuje v podobě sulfidů:

    • Sádrovec

      • CaSO4 * 2H2O (dihydrát síranu vápenatého)

      • vznik: vysrážením z mořské vody, z vulkanických plynů, hydrotermální

      • bezbarvý, s příměsí bílý, šedý, žlutý,.. jinak skelný

      • z 50%+ tvoří oxid

      • rozpouští se v horké HCl

      • Využití ve stavebnictví, jako pálená sádra a přísada do cementů a nebo v medicíně a jako hnojivo

      • Vznik: krystalizací během nízkých nebo středních teplot, usazováním částic pevných látek

    • Baryt

      • BaSO4 - síran barnatý

      • český název: těživec

      • baryt je hodně těžký

      • často tvoří krápníky

      • Vlastnosti: nekovový vzhled, průsvitný až neprůhledný

      • Využití: zdroj Barya, papírnictví a gumárenství → plnivo, ve stavebnictví jako ochranná omítka proti rentgenovému záření

      • Nejčastěji se vyskytuje s : CaF2, CaCO3, MnCO3,…

    • Anhydrit

      • CaSO4 - síran vápenatý

      • neobsahuje vodu

      • vznik: odpařením vody z roztoků (evaporit), je hydrotermální, je z vulkanických plynů, je vedlejším produktem výroby teflonu

      • Barva: bílá, namodralá, šedá,..

      • Ve stavebnictví: jako přísada do cementů, výroba kyseliny sírové, mramor (bižuterie: angelit), hnojivo

      • Má velikou reakci na kovy (je mezi nimi chemie 😏: koroze)

    • Pyrit

      • FeS2 - disulfid železnatý

      • zlatavá barva - často zaměňován se zlatem

      • jiný názvy> bláznovo zlato, kočičí zlato

      • nejrozšířenější

      • Vznik: př. 2km pod povrchem vzniká krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, srážením vod v usazeninách

      • nemůže změnit svůj tvar kováním (je kujný)

      • venku př. po dešti se z něj může stát limonit (Fe2O3) a kyselina sírová (H2SO4)

      • Využití: využívá se při výrobě železa a je zdrojem pro získávání: Cu, Co, Ni, Au, Ag, Se a Tl

      • Pražení pyritu: 4 FeS2 + 11 O2 → 2 Fe2O3 + 8 SO2 (potřebuje vysokou teplotu, cca 700°)

    • Glauberova sůl

      • Na2SO4 - minerál: thenardit

      • využívá se k čistícím prostředkům

      • je jedna z nejškodlivějších solí

      • Nejsou R/S věty

Výroba :

  • Získává se pražením sulfidů/ z technických plynů (v podobě H2S)

Sloučeniny :

  • Sulfan

    • Dříve se nazýval sirovodík

    • Je bezbarvý, prudce jedovatý

    • Výskyt: v sopečných plynech

    • Redukční vlastnosti

    • Rozpuštěním sulfanu ve vodě vzniká kysele reagující roztok (kyselina sirovodíková)

    • Významné soli: sulfidy M’2S, Hydrogensulfidy M’HS

  • Sulfidy

    • Jsou iontové a rozpustné ve vodě (pokud to jsou sulfidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin(H, Li, Na, Be, Ca, Ba)

    • Sulfidy ostatních kovů mají kovalentní charakter a jsou ve vodě nerozpustné

    • Zahříváním sulfidů vzniká oxid kovu (nebo pouze kov) a oxid siřičitý: 2 ZnS + 3 O2 → 2 ZnO + 2 SO2 - k výrobě kovů

  • Oxidy

    • Oxid siřičitý - SO2

      • Bezbarvý, štiplavý, jedovatý plyn, který dráždí dýchací cesty

      • Podílí se na vzniku kyselých dešťů

      • Vznik: spalováním síry: S + O2 → SO2

      • Rozpouštěním SO2 vzniká ve vodě slabá kyselina siřičitá (H2SO3)

    • Oxid sírový - SO3

      • silně pohlcuje vodu

      • je oxidačním činidlem = látka, která přijímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji a sebe redukuje

      • Reaguje s vodou za vzniku Kyseliny sírové (H2SO4)

  • Oxokyseliny

    • Kyselina siřičitá - H2SO3

      • je to slabá dvojsytná kyselina

      • tvoří dvě řady solí: Siřičitany: M’SO3, Hydrogensiřičitany: M’HSO3

        • ty soli jsou dobře rozpustné ve vodě

        • stejně jako kyselina H2SO3, i její soli mají velké redukční vlastnosti

    • Kyselina sírová

      • Je silnou dvojsytnou kyselinou

      • Mísí se s vodou za uvolňování tepla - exotermická vlastnost

      • Koncentrovaná nereaguje s kovy (železo, olovo, zlato a platina, ale reaguje např. s mědí)

      • Korozivní a oxidační účinky

      • Když je zředěná, chová se jako silná kyselina

      • Výroba - nejčastěji kontaktním způsobem

        • vyrobí se oxid siřičitý - spalováním síry nebo pražením sulfidů)

        • oxid siřičitý se katalyticky oxiduje na oxid sírový

        • oxid sírový je pohlcován roztokem zředěné kyseliny sírové, tím se zvyšuje její koncentrace

      • Vyrábí se k výrobě hnojiv, barviv, léčiv, výbušnin, plastů, jako elektrolyt v olověných akumulátorech

      • Tvoří soli: Sírany: M’2SO4 a Hydrogensírany M’HSO4

      • podvojné sírany nazýváme kamence a získáme je společnou krystalizací jednoduchých síranů z vodného roztoku

Vlastnosti :

  • Je biogenním prvkem

    obsažena v aminokyselinách (cystein a methionin), které tvoří součást bílkovin

  • žlutá, pevná látka, která je nerozpustná ve vodě, ale je rozpustná v polárních rozpouštědlech

  • špatný vodič tepla i elektřiny

  • Síra Krystalická :

    • Nejčastěji kosočtvercová (α-síra) - rozpustná v sirouhlík/ethanolu/etheru. Je dobrým tepelným izolantem

    • Jednoklonná (β-síra) - připravuje se krystalizací kapalné síry při teplotě 100°

  • Síra Amorfní :

    • v podobě sirného květu - vznik: rychlým ochlazením jejich par

  • Plastická síra

    • Vznik: rychlým ochlazením její taveniny

  • S rostoucím Z roste kovový charakter chalkogenů, kyslík a síra jsou nekovy

  • Chalkogeny využívají d-orbitaly k tvorbě kovalentních vazeb a jejich vaznost se může zvýšit až na šest

    • oxidační stupně: -II → VI