Test 1

Systematická biologie

• Čím se zabývá systematická biologie?

  • Neboli taxonomie, zkoumá klasifikaci druhů

• Kdo je zakladatelem novodobé systematiky? Vysvětlete princip tvorby vědeckého biologického názvosloví.

  • Karl Linné, tzv. binomická nomenklatura – jméno se skládá z rodu a druhu.

• Uveďte taxony základní a doplňkové.

• říše (regnum)

• kmen/oddělení (phylum/divisio)

• třída (classis)

• řád (ordo)

• čeleď (familia)

• rod (genus)

• druh (species)

• nadřád (superordo)

• podtřída (subclassis)

• nadčeleď (superfamilia)

• poddruh (subspecies)

Viry

• Viry jsou nebuněčné formy života, nitrobuněční parazité.

• Infekční forma viru se nazývá virion.

• Proč nejsou viry schopné samostatné existence?

  • Nemají vlastní organely a metabolické funkce, nejsou schopné se rozmnožovat bez hostitele - reverzní transkripce v jeho těle.

• Jakou funkci má kapsida?

  • Bílkovinový obal viru.

• Jaká je velikost a tvary virů?

  • Jsou velké v nano-, převážně kulovité.

• Jak probíhá nákaza virem?

  • Virus se přichytí na buňku, pronikne do ní, replikuje se pomocí buněčného aparátu, vznikají nové virové částice, které se uvolní a mohou infikovat další buňky. Buňka je často při tom poškozena nebo zničena.

• Vysvětlete co jsou mykoviry, bakteriofágy, retroviry, onkoviry, papilomaviry, adenoviry, herpesviry, koronaviry.

  • Typy virů podle toho co za organismy napadají.

• Uveďte příklady virových chorob.

  • Chřipka, rýma, spalničky, zarděnky, příušnice, leukémie, HIV, dětská obrna, vzteklina, klíšťová encefalitida.

• Uveďte příklady podvirových infekčních částic (jednodušších než viry).

  • Virion.

• Eukaryotická buňka

  • Podle obrázku pojmenujte a ukažte hlavní části prokaryotické buňky.

    • Buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, základní cytoplazma, DNA, ribozomy.

  • Čím se liší prokaryotická buňka od eukaryotické?

    • Je jednodušší, neobsahuje vevnitř části ohraničené membranou.

Bakterie

• Metabolismus bakterií – aerobní, anaerobní, fakultativně anaerobní.

• Peptidoglykan je polymer který dává tvar a pevnost buňce, je obsažen v buněčné stěně.

• Nukleoid je genetická informace bakterií.

• Vyjmenujte příklady bakteriálních onemocnění.

• Součástí buněčné stěny bakterií je peptidoglykan

  • Udržuje pevnosti a tvaru buňky.

• Jaké léky působí proti bakteriím?

  • Antibiotika.

• Jaký je význam bakterií v přírodě?

  • Jsou to významní rozkladači.

• Přeměna ústrojných látek činností bakterií na látky neústrojné se nazývá disimilace/mineralizace.

• Charakterizujte sinice.

  • Jednobuněčné organismy s prokaryotickou buňkou a chloroplasty.

• V záhybech cytoplazmatické membrány - tylapoidy, jsou fixovány fotosyntetická barviva např. Chlorofyl, fykocyan, karoteny, která způsobují zbarvení sinic.

• Co je zásobní látkou sinic?

  • Glykagen.

• Kde se sinice vyskytují?

  • V teplých vodách.

• Čím jsou sinice nebezpečné?

  • Způsobují ekzémy, záněty…

• Uveďte příklady zástupců sinic.

  • Chmýřnatka, Jednořadka, Drkalka

Heterocysty - fixuje dusík

Akinety - spory sinic

Hormogonie - pohlavní rozmnožování

Fykoerytrin - červené barvivo

Fykocyan - modré barvivo

Buňka

• Vyjmenujte organely eukaryotické buňky.

  • Základní cytoplazma, cytoplazmatická membrána, jádro, jadérko, ribozomy, endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, cytoskelet, mitochondrie.

• Které organely eukaryotní buňky ohraničuje biomembrána?

  • Jádro, mitochondrie, plastidy, ER, Golgiho komplex.

• Co je to chromozom?

  • jedna molekula DNA – dělíme buď: diploidní, vyskytují se v tělních buňkách X haploidní, vyskytují se v pohlavních buňkách

• Vysvětlete rozdíl mezi haplodií a diplodií.

  • Haplodie – jeden soubor chromozómů, který obsahuje kompletní genetickou informaci (u člověka 23)

  • Diplodie – dva soubory chromozómů, obsahuje genetickou informaci dvakrát (u člověka 46)

• V mitochondriích probíhá buněčné dýchání.

• Rozlišujeme 3 typy plastidů a to: leukoplasty, chloroplasty, chromoplasty – vzájemně se od sebe liší obsaženými pigmenty.

• Obsah vakuol se nazývá buněčná šťáva.

• Rozlišujeme 2 typy ER: hladké (odstraňování toxických látek) a drsné (syntéza bílkovin)

• Co je to cytoskelet a jaká je jeho funkce?

  • Buněčná kostra, která drží buňku pospolu a zaručuje její pevnost.

• Uveďte části, které tvoří buněčný povrch.

  • Cytoplazmatická membrána.

• Základní stavební látkou buněčné stěny eukaryotických buněk je celulóza a mezi její základní vlastnosti patří vysoká pevnost v tahu a voděodolnost. pro vodné roztoky látek.

• Uveďte rozdíly ve stavbě buňky rostlinné a živočišné.

  • Rostlinné mají plastidy a buněčnou stěnu, živočišné lysozomy a dobře vyvinutý cytoskelet.

• Které organismy řadíme mezi eukaryotní?

  • Živočichové, rostliny, houby.

• Mitóza je pohlavní/buněčné dělení a probíhá ve 4 fázích: profáze, metafáze, anafáze, telofáze

•  Stručně jednotlivé fáze podle obrázku charakterizujte.

• Vysvětlete základní rozdíl mezi mitózou a meiózou.

  • Mitóza zachovává počet chromozomů a vytváří identické buňky, zatímco meióza redukuje počet chromozomů na polovinu 

• Stroma je kapalná hmota uvnitř chloroplastu.

• Grana jsou naskládané tylakoidy, které obsahují chlorofyl a slouží k fotosyntéze.

• Tylakoidy jsou membránové váčky v chloroplastech.

• Karyoplazma: Jaderná hmota uvnitř buněčného jádra.

• Nucleus: Buněčné jádro obsahující genetickou informaci.

• Lysozómy: Organely obsahující trávicí enzymy, rozkládají odpad a cizí částice.

• Mikrotubuly, mikrofilamenta: Struktury cytoskeletu podílející se na tvaru buňky, pohybu organel a buněčném dělení.

• Interfáze: Fáze buněčného cyklu, kdy buňka roste a připravuje se na dělení.
  

Řasy

• Charakterizujte a zařaďte do systému organismů řasy (Algae).

• Stručně charakterizujte stavbu těla řas a popište typy stélek.

  • Jednoduché, nerozlišené soustavy pletiv. Typy: jednobuněčné, mnohobuněčné a cenobium/kolonie

• Jakými způsoby se rozmnožují řasy?

  • Nepohlavním dělením – mitóza.

• Co mají zelené řasy společného s vyššími rostlinami? 

  • Přítomnost chlorofylu a, b, ukládáním zásobní látky škrobu, buněčná stěna tvořena celulózou.

• Jaký je mezi kolonií a cenobiem pojmy rozdíl? 

  • Kolonie je volnější seskupení buněk, zatímco cenobium je pevná, uspořádaná kolonie s koordinovaným pohybem buněk.

• V čem spočívá pohlavní rozmnožování konjugací?

  • Spočívá ve spojení dvou vegetativních buněk, mezi kterými vzniká konjugační trubička, která umožní přenos genetického materiálu z jedné buňky do druhé. Dochází k splynutí gamet a ke vzniku diploidní zygoty.

• Pozitivní fototaxe je pohyb za světlem, pozorujeme ji u krásnooček.

• Řasa s vláknitou stélkou je např. Větvenka.

• Krásnoočko žije nejčastěji v kolonii a ve znečištěných vodách s vysokým podílem živin.

• Stigma (blizna) je část samičího pestíku, která zachytává pylová zrna.

• U krásnooček se setkáváme s chlorofylem b.

• Pro obrněnky je typický chlorofyl a, c.

• Negativní chemotaxe je pohyb buňek/organismu od zdroje určitých chem. látek (repelentů).

• Zástupce obrněnky: obrněnka, trojrožec, svítilka

• Zástupce krásnoočka: krásnoočko zelené, krvavé, štíhlé

Mechorosty

• Čím se zásadně odlišují mechorosty (Bryophyta) od ostatních oddělení vyšších rostlin?

  • Jsou nejprimitivnější skupina vyšších rostlin.

• Pro životní cyklus mechů je typická rodozměna neboli metageneze, která je charakterizována střídáním pohlavní a nepohlavní generace. Pohlavní generace se vyvíjí z haploidního výtrusu z kterého vyroste vláknitý prvoklíček a z něj haploidní mechová rostlinka neboli gametofyt. Na ní jsou umístěny samičí pohlavní orgány, zárodečník a samčí pohlavní orgány, pelatka. Samčí pohlavní buňky, dvoubičíkaté spermatozoidy, se v kapce vody aktivně pohybují a vnikají do lahvicovitého zárodečníku s jedinou vaječnou buňkou.

• Po oplození vznikne diploidní sporofyt, z níž se vyvíjí nepohlavní generace. Je tvořen štětem a tobolkou. V tobolce dochází k redukčnímu dělení, meióze, a vznikají haploidní spory.