Notes on Labor Market

Trh práce

• Práce, kapitál a půda jsou tři základní výrobní faktory.

• Práce je fyzická i duševná činnost, jejímž cílem je dosažení určitého důchodu.

• Mzda je rovnovážná cena práce na trhu práce (za předpokladu dokonalé konkurence).

• Nominální mzda je množství peněz za vykonanou práci před zdaněním.

• Reálná mzda vyjadřuje kupní sílu nominální mzdy.

• Index reálných mezd = index mezd nominálních / index životních nákladů.

• Při růstu nominálních mezd mohou reálné mzdy klesat, pokud ceny rostou rychleji.

• Poptávka po práci závisí na poptávce po produkci.

• Rozsah poptávky po práci L závisí na příjmu z mezního produktu práce MRPL a na mezních nákladech na výrobní faktor MFCL, tj. na mzdové sazbě W.

• Podmínka rovnováhy a maximalizace zisku firmy: MRPL = MFCL = W

• Křivka MRPL vyjadřuje úroveň poptávky po práci a je individuální poptávkovou křivkou.

• Mezní fyzický produkt práce (MPPL) závisí na kvalitě vstupů práce, množství a kvalitě ostatních faktorů a úrovni řízení.

• Kvalita vstupů práce je dána nadáním, dovedností, vzděláním.

• Vysoká kvalita práce, akumulace kapitálu a úroveň řízení vedou k růstu produktivity práce.

• Makroekonomicky poptávka po práci závisí na:

  • tempu ekonomického rozvoje (růstu HDP),
  • změnách ve struktuře výroby a zaměstnanosti,
  • typu technického pokroku a inovacích,
  • hospodářské politice státu.

• Okunův zákon: na každé 2 % poklesu HDP vzhledem k potenciálnímu produktu se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %.

  • u = \frac{Y-Y}{Y} kde
  • u = míra nezaměstnanosti
  • u* = přirozená míra nezaměstnanosti
  • Y = aktuální HDP
  • Y* = potenciální HDP

Nabídka práce

• Nabídka práce závisí na počtu obyvatelstva a jeho ekonomické aktivitě.
• Ekonomická aktivita je ovlivněna ekonomickými, sociálními a politickými faktory.
• Počet obyvatelstva je dán přirozeným přírůstkem a migrací.
• Přirozený přírůstek je ovlivněn demografickými, ekonomickými a sociálními faktory.
• Migrace je způsobena ekonomickými, politickými a náboženskými důvody.
• V některých zemích je přirozený přírůstek záporný a zdrojem pracovních sil je přistěhovalectví.
• Na dílčím trhu práce nabídka práce roste s reálnými mzdami jen do určitého bodu.
• Substituční efekt: růst zájmu o lépe placenou práci v době dřívějšího volna.
• Důchodový efekt: po dosažení určité úrovně důchodu klesá nabídka práce.
• Mzdové rozdíly jsou způsobeny kompenzujícími rozdíly, rozdíly v kvalitě práce, prvky jedinečnosti a segmentací trhů práce.
• Kompenzující rozdíly vyjadřují nepeněžní rozdíly mezi profesemi.
• Výši mezd ovlivňují rozdíly v kvalitě práce (vrozené schopnosti, vzdělání).
• Vysoké mzdy souvisejí s jedinečností práce (sportovci, umělci, manažeři).
• Rozdíly ve mzdách jsou způsobeny segmentací trhů práce.
• Dlouhodobě se projevuje tendence ke sbližování mezd.
• Dílčí trhy práce směřují ke struktuře, kde se poptávka rovná nabídce.
• Některé rozdíly ve mzdách jsou výsledkem diskriminace (pohlaví, rasa, politika).
• Nabídka práce je ovlivňována odbory a hospodářskou politikou státu.
• Opatření odborů vedou k omezení nabídky práce a růstu mezd při poklesu zaměstnanosti.
• Zásahy státu: zkracování pracovní doby, prodloužení dovolené, snížení hranice pro odchod do důchodu.
• V roce 2009 byla v ČR minimální mzda 8 000 Kč.
• Průměrná hrubá měsíční mzda byla 23 000 Kč (2009).

Nezaměstnanost

• Míra nezaměstnanosti (u) = (počet nezaměstnaných (U) / celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (L + U)) * 100.
• Zaměstnaní vykonávají placenou práci nebo nepracují z důvodu nemoci, dovolené.
• Nezaměstnaní nemají práci, ale aktivně ji hledají nebo mají příslib.
• Ekonomicky aktivní obyvatelstvo nezahrnuje studující, ženy v domácnosti, důchodce.
• Vysoká nezaměstnanost = plýtvání výrobním faktorem a dodatečné výdaje státu.
• Škody sociální, psychologické a zdravotní (alkoholismus, sebevraždy, rozvody).
• V ČR byla míra nezaměstnanosti v roce 1996 pouhých 3,4 % (změny ve struktuře zaměstnanosti, přezaměstnanost).
• V souvislosti s krizí v roce 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti 8,6 %.
• Údaje o nezaměstnanosti mohou být podhodnoceny nebo nadhodnoceny.
• Rozdíly ve vykazované míře nezaměstnanosti mohou být způsobeny použitím různé metodiky.
• Podpora v nezaměstnanosti v ČR (2009): 5 – 11 měsíců (65 % / 50 % průměrného čistého výdělku).

Formy nezaměstnanosti

• frikční: vyplývá z pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy (po škole, mateřské dovolené).
• strukturální: nerovnováha na trhu práce (struktura nabídky neodpovídá poptávce).
• cyklická: vzniká v důsledku nedostatečné agregátní poptávky (recese, krize).
• sezónní: vyplývá z povahy činnosti (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch).
• vyplývající z preference volného času (vysoké podpory).
• Přirozená míra nezaměstnanosti: trhy práce a statků jsou v rovnováze, míra inflace je stálá.
• Potenciální produkt: maximální úroveň HDP při daném stavu technologie a počtu obyvatel.
• Přirozená míra nezaměstnanosti má v průmyslově vyspělých zemích vzestupnou tendenci (demografické změny, vládní politika, strukturální změny).
• Zaměstnanost klesá v primárním a sekundárním sektoru a roste v terciárním sektoru.

Phillipsova křivka

• Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.
• Krátkodobá Phillipsova křivka: nemění se očekávaná míra inflace (snížení nezaměstnanosti vyvolá růst inflace).
• Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností je stabilní jen krátkodobě (dokud se nemění očekávaná míra inflace).
• Krátkodobá Phillipsova křivka má negativní sklon.
• Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
• Dlouhodobě se nezaměstnanost vrací na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti, míra inflace roste.
• Tržní mechanizmus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací.
• Očekávaná a setrvačná míra inflace
• Očekávaná míra inflace: hospodářské subjekty s ní počítají při rozhodování.
• Skutečná míra inflace utváří očekávání stejné míry v dalším období.
• Očekávaná inflace se mění ve skutečnou a utváří očekávání stejné míry v dalším období.
• Formování inflačních očekávání:
  • adaptivní (vychází z minulé zkušenosti, při odchylce dochází ke změně očekávání),
  • racionální (vychází z minulé zkušenosti a informací o pravděpodobných událostech).
• NAIRU (Non-accelerating Inflation Rate of Unemployment): míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci (přirozená míra nezaměstnanosti).