České země a Rakouská monarchie v 19. století: Od absolutismu k ústavnosti

Vznik Rakouského císařství: K vyhlášení Rakouského císařství došlo v roce $1804$ .
Konec napoleonských válek: Rok $1815$ znamenal definitivní konec napoleonských válek a stabilizaci poměrů v Evropě.
Panovník Ferdinand I. Dobrotivý: - Byl posledním korunovaným českým králem. - V transcriptu je charakterizován jako slabomyslný, což omezovalo jeho schopnost přímo vládnout.
Kancléř Metternich: - Představoval skutečnou moc ve státě. - Plně ovládal vnitřní i zahraniční politiku rakouského státu.

Metternichova role: Působil jako kancléř císaře a vlivný diplomat.
Cíle a metody: - Hlavní snahou byla absolutní snaha zabránit jakýmkoliv revolucím. - Byla zavedena přísná kontrola obyvatelstva prostřednictvím tajné policie a cenzury. - Platil striktní zákaz jakýchkoliv národnostních hnutí.
Centralizace: Veškerá moc byla soustředěna ve Vídni, odkud se řídilo celé císařství.

Hlavní charakteristika: Snaha o kulturní a jazykovou obnovu českého národa.
Sociální rozdělení jazyka: - Venkov: Zde se mluvilo převážně česky. - Města: Dominovala němčina, která byla jazykem elit a správy.
Role historiků: Klíčovým úkolem historiků bylo připomenout slavnou minulost českého národa a posílit národní vědomí.
Klíčové osobnosti jazykové vědy: - Josef Dobrovský: Autor díla Dějiny české řeči a literatury; položil základy moderní vědecké bohemistiky. - Josef Jungmann: Autor velkého česko-německého slovníku. Jeho hlavním přínosem bylo, že čeština díky němu dostala bohatou slovní zásobu schopnou vyjádřit i náročné pojmy.

Evropský kontext: Rok $1848$ je označován jako "Chaos mod" – revoluce zasáhla téměř celou Evropu. - Odpor proti absolutismu. - Snaha o sjednocení v Itálii a Německu. - Francie směřovala k republice.
Průběh v Čechách: - Aktivní role studentů v Praze. - Původní představy o odtržení od monarchie narazily na realitu v podobě krvavého potlačení nepokojů.
Postoj českých politiků: - Zachovávali respekt k monarchii. - Primárně žádali vydání ústavy (konstituce). - Požadovali politickou samosprávu českých zemí a federalizaci monarchie.
Pád Metternicha: V důsledku revolučních událostí byl kancléř Metternich nucen odstoupit ("Metternich out/cancelled").
Ústavodárný sněm v Kroměříži: Místo, kde se měla připravit nová ústava, ale jeho činnost byla posléze násilně ukončena.

Změna na trůně: V prosinci $1848$ nastupuje na trůn císař František Josef I.
Zrušení roboty: Jedním z hlavních úspěchů revolučního období bylo definitivní zrušení roboty a poddanství.
Potlačení revoluce: - František Josef I. nechal rozehnat ústavodárný sněm. - Češi se ocitli v pozici poražených. - Císař vydal vlastní, tzv. oktrojovanou ústavu, která byla silně centralistická.
Koncentrace moci: Panovník držel v rukou všechny tři moci (zákonodárnou, výkonnou i soudní).
Bachův absolutismus (1850–1860): - Ústavnost byla pozastavena. - Ministr vnitra Alexander Bach se stal vykonavatelem císařovy vůle. - Režim fungoval jako policejní stát. - Karel Havlíček Borovský: Významný novinář a kritik režimu, který se stal politickým vězněm. - Národní snahy byly v tomto období téměř potlačeny.

Krize absolutismu: V roce $1859$ Rakousko utrpělo porážku v Itálii, což ukázalo, že císařství v této podobě nefunguje a je neudržitelné.
Pád Bacha: Alexander Bach byl propuštěn a začala éra obnovy ústavnosti.
Říjnový diplom (1860): Představoval základ pro novou ústavu. - Zákonodárná moc (Z.M.): Říšská rada a buržoazie. - Výkonná moc (V.M.): Vláda v čele s císařem. - Soudní moc (S.M.): Zemské soudy.
Obnova samosprávy: Došlo k obnovení zemských sněmů.
Volební právo: Bylo omezeno majetkovým cenzem (systém "more money, more vote"). Němci v Čechách si díky tomu udržovali většinu.

České politické požadavky: - Zrovnoprávnění češtiny s němčinou. - Uznání historických státních práv českého národa. - Snaha o federalizaci státu.
Rozdělení české politické scény: - Staročeši: Konzervativní křídlo, prosazovali opatrný a vyjednávací postup. - Mladočeši: Liberální a progresivní křídlo, požadovali radikálnější změny.
Zásadní změny v Evropě: - 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání: Vznik rakousko-uherského dualismu (federace se nekonala, což bylo pro Čechy zklamáním). - 1871 - Sjednocení Německa: Proběhlo pod taktovkou Pruska. - 1871 - Sjednocení Itálie: Dokončení integračního procesu na Apeninském poloostrově.
Výsledek: Podoba Evropy se v tomto období zcela proměnila.