Komplexní dějiny umění 19. a počátku 20. století: Od realismu k secesi

Průmyslová revoluce, architektura a počátky moderního designu

• Mechanization Takes Command: Kniha Sigfrieda Giediona sledující rozvoj průmyslové architektury pod vlivem průmyslové revoluce, zaměřená primárně na Anglii a Francii.

• Joseph Paxton a Crystal Palace ($1851$):

  • Místo konání Světové výstavy v Londýně, kde byla prezentována průmyslová civilizace a srovnávala se výroba různých národů.

  • Paxton, původně stavitel skleníků pro šlechtu, navrhl obrovskou konstrukci z litinových sloupků a skleněných desek, kterou bylo možné rychle sestavit.

  • Výstavu navštívilo neuvěřitelných $6\,000\,000$ návštěvníků.

  • Stavba odhalila rozpor mezi technickým pokrokem (stroje) a tehdejším uměleckým vkusem (rokoko).

  • Konstrukce nabourávala tradiční představu o reprezentativnosti použitím "nehonosných" materiálů a otevřeným půdorysem.

• Litinové konstrukce:

  • Předchůdcem byl litinový most Coalbrookdale v Anglii z roku $1781$.

  • Litina byla později pro svou křehkost nahrazena ocelí.

• Hnutí za reformu designu v Anglii:

  • Umělecké řemeslo se stalo národním produktem, vznikaly školy designu.

  • Hledal se vztah k přírodě – spor mezi věrným zobrazením a ideální verzí.

  • Richard Redgrave: Karafa Well Spring ($1847$) jako příklad dobové ornamentiky.

  • Henry Cole a Owen Jones: Zakladatelé časopisu s reálnými vzorky tapet. Cole prosazoval 2D ornament (plošnost), který vychází z přírody, ale je podřízen užitku (teorie ideálního ornamentu).

  • Owen Jones: Autor vlivné knihy Grammar of Ornament.

  • Založení Victoria and Albert Museum v Londýně.

Kritika umění a ideály minulosti v Anglii

• John Ruskin:

  • Zastánce J. M. W. Turnera (hájil jeho obraz Sněžná bouře).

  • Kritik Joshuy Reynoldse za jeho idealizovanou a nepravdivou krajinomalbu.

  • Podstata Gotiky: Kniha, kde zapojil umění do celospolečenské kritiky. Antiku vnímal jako styl úpadku, zatímco Gotiku jako oduševnělé umění národa, které si cení nedokonalosti a ruční práce (cechy).

  • Vliv na britský socialismus a pravidla pro nákup/výrobu: nepodporovat zbytečnosti, netrvat na bezchybnosti strojové výroby, odmítat kopie.

• Pre-rafaelité (Prerafaelisté):

  • Bratrstvo založené tajně roku $1848$ (William Holman Hunt, John Everett Millais, Dante Gabriel Rossetti).

  • Návrat k umění před Raffaelem (středověk, raná renesance, tzv. umění primitivů).

  • Odpor k akademismu, důraz na upřímnost a vážnost (témata života, lásky a smrti).

  • Manifest: "Nemaluj, když nemáš vlastní námět."

  • Díla:

    • Fra Angelico: Zvěstování (inspirace čistotou).

    • Dante Gabriel Rossetti: Zvěstování (všední pojetí, provokativní bílá barva), Persefona, Monna Vanna.

    • John Everett Millais: Mariana ($1851$, realistické prohnutí podle živého modelu), Ofélie ($1850$ – $1851$, symbolika květin – květomluva).

• William Morris a Arts and Crafts:

  • Red House (Philip Webb a W. Morris): Neogotická, nepravidelná cihlová stavba jdoucí proti klasicismu.

  • Interiér zařízen ručními výrobky, snaha o promování designu mezi lid (tapety, látky).

  • Založení knižního vydavatelství.

  • Nábytek Sussex: Popularita ohýbaného nábytku (Thonet, $1851$).

Estetismus a evropské architektonické myšlení

• Estétské hnutí:

  • Umění pro umění (l'art pour l'art), důraz na čistou krásu bez morálního či etického účelu.

  • James A. Whistler: Nokturno v černé a zlaté – padající raketa ($1875$). Ruskin jej ostře zkritizoval, Whistler se hájil cenou odpovídající celoživotní zkušenosti.

  • Oscar Wilde: Představitel hnutí v literatuře.

  • Leighton House v Londýně ($1895$): Eklektický přístup k zařizování.

• Gottfried Semper (Německo):

  • Předchůdce moderny, definoval $4$ základní elementy architektury: podlaha, ohniště, střecha a stěny (často tkané/přepážky).

• Eugène Viollet-le-Duc (Francie):

  • Aplikace gotických konstrukčních prvků do moderních staveb.

  • Kritika lpění na antické tradici; umění se musí měnit s podmínkami života (např. krása lokomotivy).

• Henri Labrouste: Průkopník využití kovových vzpěr pro vzdušné interiéry.

• Emile Zola: V románu Břicho Paříže napsal slavnou větu: "Železo zabije kámen".

Realismus a Barbizonská škola ve Francii

• Barbizonská škola (od $1830$):

  • Skupina v okolí vesnice Barbizon (Théodore Rousseau, Camille Corot).

  • Odklon od ateliérových klišé, malba přímo v přírodě pod širým nebem – plenér (en plein air).

  • Inspirace Johnem Constablem (Vozík sena).

• Realismus (od $50$. let $19$. století):

  • Zobrazení sociální reality venkova a nižších vrstev.

  • Jean-François Millet: Sběračky klásků ($1857$).

  • Gustave Courbet:

    • Pohřeb v Ornans: Šokující velký formát pro všední téma.

    • Ateliér (Skutečná alegorie) ($1855$).

    • Vlastní Pavilon realismu po odmítnutí na oficiální výstavě.

    • Pojem flanér: pozorovatel městského života.

    • Bonjour Monsieur Courbet ($1854$).

Impresionismus a Postimpresionismus

• Impresionismus:

  • Reakce na akademický styl (dokončenost, šerosvit).

  • Snaha zachytit okamžitou atmosféru a neopakovatelný vjem (imprese).

  • Claude Monet: Impression, soleil levant (vystaveno $1874$, název dal směr jméno skrze kritiku Louis Leroye).

  • Návrat k "nevinnému oku" bez nánosu konvencí.

  • Představitelé: Degas (baletky), Toulouse-Lautrec, Renoir, Seurat (pointilismus – Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte).

• Japonismus:

  • Vliv japonského umění (dřevořezy) po otevření trhu s Japonskem v $70$. letech $19$. století.

  • Ostré barvy, plošnost, symbolika.

• Postimpresionismus:

  • Termín Rogera Frye ($1910$).

  • Důraz na metodu, vnitřní pocity a expresivitu.

  • Vincent van Gogh: Portrét Pére Tanguy.

  • Paul Gauguin: Útěk (Tahitská idyla) ($1902$).

  • Paul Cézanne: Vyjádření objemu skrze plochu, předchůdce kubismu.

Historie a vývoj fotografie

• První technologie:

  • Heliografie ($1826$ – $1827$): Joseph Nicéphore Niépce, první snímek (pohled z okna).

  • Daguerrotypie ($1837$): Louis Daguerre, masové rozšíření, stříbrné desky, bez možnosti kopírování.

  • Kalotypie (po $1841$): William Henry Fox Talbot, využití negativu na papíře/skle, umožnilo kopie.

• Postoj k fotografii:

  • Charles Baudelaire odmítal fotografii jako umění.

  • Studia Hill a Adamson (inscenované snímky), Roger Fenton (krajiny).

  • Nadar: Povýšení portrétní fotografie na umění.

  • Eadweard Muybridge: Studie pohybu (Kůň v pohybu).

  • V českých zemích rozmach v $50$. a $60$. letech $19$. století.

Symbolismus a Mnichovská secese

• Symbolismus:

  • Cíl: zobrazit nezobrazitelné (emoce, sny, podstatu).

  • Využití náznaků a sugescí namísto přímého popisu.

  • Gustave Moreau: Oidipus a Sfinga ($1864$), Jupiter a Semele.

  • Arnold Böcklin: Ostrov smrti ($1883$).

  • Odilon Redon: Balony a fantastické motivy.

  • Franz von Stuck:

    • Zakladatel Mnichovské secese.

    • Díla Hřích ($1893$) a Smyslnost ($1891$) – motiv "osudové ženy" (femme fatale).

    • Jeho vila v Mnichově ($1899$) byla dílem spojujícím spiritualitu a přírodní vlivy.

• Fernand Khnopff: Zavírám sama před sebou dveře ($1891$), Pohlazení Sfingy ($1896$).

Vídeňská secese (Wiener Secession)

• Kontext: Reakce na rigidní společnost a eklektické neoslohy (Ringstraße).

• Secessio: Odštěpení mladé generace od akademismu.

• Časopis Ver Sacrum (Posvátné jaro).

• Gustav Klimt:

  • Beethovenův vlys ($1902$) v Pavilonu Secese.

  • Kontroverzní stropní malby pro Vídeňskou univerzitu (Filosofie, Lékařství).

  • Judita ($1901$): Zobrazení vítězné, lascivní ženy.

• Architektura a design:

  • Josef Hoffmann: Sanatorium Purkersdorf, Palác Stoclet v Bruselu ($1905$ – $1911$).

  • Otto Wagner: Profesor Akademie, prosazoval modernost a funkci. Stanice metra Karlsplatz, Majolika Haus, Poštovní spořitelna ve Vídni ($1904$ – $1912$).

  • Wiener Werkstätte: Výtvarné dílny zaměřené na umělecké řemeslo.

Secese v Belgii, Francii a USA

• Belgie: Victor Horta a Dům Tassel v Bruselu ($1892$ – $1893$) – revoluční využití secesních křivek vyjadřujících pohyb.

• Francie (Art Nouveau):

  • Hector Guimard (vstupy do metra).

  • Siegfried Bing a jeho galerie L'Art Nouveau ($1895$).

  • René Lalique (šperkařství, motivy ženy-hmyzu).

  • Alfons Mucha: Plakát Gismonda ($1894$) pro Sarah Bernhardt.

• USA:

  • Vliv Arts and Crafts, časopis The Craftsman ($1901$).

  • Nábytek Shakerů: Inspirace jednoduchostí a funkčností.

  • Louis Sullivan: Otec mrakodrapů, prosazoval "rozumný ornament", který nezakrývá konstrukci.

• Glasgow: Čtveřice "The Four" (Charles Rennie Mackintosh a Margaret MacDonald). Škola umění v Glasgow, Hill House.

Secese a symbolismus v českém umění

• Architektura:

  • Jan Kotěra: Peterkův dům v Praze ($1899$), pavilon Mánesa pro výstavu Augusta Rodina ($1902$), Suchardova vila.

  • Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer (přestavby hotelů na Václavském náměstí).

• Sochařství:

  • František Bílek: Silně věřící, díla Golgota ($1892$), Krucifix v katedrále sv. Víta ($1899$). Jeho vila v Praze je koncipována jako chrám se symbolikou obilných snopů.

  • Auguste Rodin: Výstava v Praze ($1902$) výrazně ovlivnila české umělce (Kafka, Šaloun).

  • Bohumil Kafka (Ruina života), Stanislav Sucharda (Mzda – Upír).

• Malířství:

  • Karel Vítězslav Mašek: Slavnost jara ($1889$), Žena-ještěrka.

  • Max Pirner: Konec všech věcí – Finis ($1887$).

  • Jakub Schikaneder: Specialista na teskné nálady, Utonulá ($1893$).

  • Max Švabinský: Splynutí duší ($1896$).

  • Jan Preisler: Krajiny jako obrazy duše, Černé jezero ($1904$), mozaika domu U Nováků.

  • František Kupka: Symbolistické období (Černý idol), později zakladatel abstrakce.