Introduction to History and Prehistory

Úvod do dějepisu a pravěk

Dějepis

Dějepis je věda, která se zabývá dějinami od vzniku člověka. Existují dvě hlavní teorie o vzniku člověka:

Náboženská teorie – uvádí, že lidé byli stvořeni bohem.
Vědecká teorie – evoluční teorie Charlese Darwina, která tvrdí, že člověk a opice měli společné předky.

Historické postavy

Hérodotos je známý jako "otec dějepisu"; popsal řecko-perské války, avšak jeho informace nebyly vždy ověřené.
Thukydides byl skutečným historikem, který se zabýval kritickým hodnocením historických pramenů, například ve svém díle o peloponéských válkách.

Historické prameny

Historik při své práci používá různé typy historických pramenů:

Hmotné prameny – například artefakty a nástroje.
Písemné prameny – knihy, dokumenty.
Obrazové prameny – obrazy a fotografie.
Vizuální prameny – filmy.
Tradiční prameny – ústní tradice.
Audiovizuální prameny – nahrávky a zvukové záznamy.
Tyto prameny jsou uloženy v muzeích, archívech, galeriích, knihovnách a na internetu.

Práce historika s prameny

Historikova činnost lze rozdělit na několik fází:

Heuristika – shromažďování pramenů.
Kritika – ověřování pravosti a hodnověrnosti pramenů.
Interpretace – studium a analýza pramenů.
Syntéza – shrnutí zjištění a závěr.

Pomocné vědy historické

Zakladatel: Josef Emler. Tyto vědy doplňují historická zkoumání a zahrnují:

Paleografie – zkoumá písmo (např. hlaholice, gotická minuskula, švabach).
Chronologie – zabývá se určením času v historii; v Egyptě podle dynastií, v Řecku podle olympiád, v Římě podle roku založení Říma. Od 16. století používáme gregoriánský kalendář.
Archeologie – zkoumá vykopávky a artefakty.
Genealogie – popisuje rodokmeny a rodiny; důležitými prameny jsou matriky o narození, sňatcích a úmrtích.
Antropologie – zkoumá evoluci člověka.
Metrologie – zabývá se měřením (míry jako stopa, loket, míle).
Numizmatika – zkoumá mince a platidla.
Diplomatika – zkoumá listiny.
Demografie – zkoumá vývoj obyvatelstva (porodnost, úmrtnost a migraci).
Epigrafie – zkoumá nápisy na kameni a kovu, například náhrobní nápisy.
Sfragistika – zkoumá pečetě a pečetidla.
Heraldika – zabývá se erby.
Kampanologie – zkoumá nápisy na zvonech.

Periodizace dějin

Dějinám se přistupuje k periodizaci různých historických epoch:

Pravěk – období před písmem.
Starověk – orientální a antické civilizace.
Středověk – období od pádu Západořímské říše.
Novověk – období od konce středověku do počátku dvacátého století.
Nejnovější dějiny (Zeitgeschichte) – moderní historie.

Periodizace pravěku

Pravěk se chronologicky dělí na:
  1. Doba kamenná – 3 mil. př. n. l. - 3000 př. n. l.
  2. Doba bronzová – 3000 př. n. l. - 750 př. n. l.
  3. Doba železná – 750 př. n. l. - 0 n. l.
Doba římská (0-400 n. l.).

Periodizace pravěku:

Doba kamenná
  1. Paleolit (starší doba kamenná) – 3 mil. př. n. l. - 10 000 př. n. l.
  2. Mezolit (střední doba kamenná) – 10 000 př. n. l. - 7000 př. n. l.
  3. Neolit (mladší doba kamenná) – 7000 př. n. l. - 5000 př. n. l.
  4. Eneolit (pozdní doba kamenná) – 5000 př. n. l. - 4. tisíciletí př. n. l.

Pravěk a jeho výzkum

Pravěk využívá metod archeologického a antropologického zkoumání.
Zkoumá vývoj člověka, umění, sídliště a způsoby dorozumívání.
Možnosti nálezů z pravěku přicházejí z:

Výstavby budov.
Vyvýšeného terénu.
Letecké archeologie.

Datování nálezů

Existují dvě hlavní metody pro datování pravěkých nálezů:

Dendrochronologie – určuje stáří na základě letokruhů dřevin.
Radiokarbonová metoda – využívá radioaktivní izotop uhlíku $C^{14}$ , který se po smrti organismu rozpadá na stabilní izotop $C^{12}$ .

Doba kamenná

Paleolit (starší doba kamenná)

V tomto období dochází ke vzniku a vývoji člověka. Proces se nazývá polidšťování nebo hominizace, charakterizovaný těmito rysy:

Napřimování postavy a chůze po dvou.
Zvětšování a zdokonalování mozku.
Zmenšování čelisti.
Ústup nadočnicových oblouků.
Vysunutí brady.
Vývoj ruky jako úchopového orgánu.
Vznik řeči.

Evoluce člověka

Mimo jiné se v paleolitu objevují tyto významné hominidní druhy:

Egyptopitécus – žil asi před 35 miliony lety, pohyboval se po 4 a vážil kolem 5 kg.
Ramapitécus – poslední společný předek člověka a opice, žil před 10 miliony lety a měřil asi 1 metr.
Australopitécus – přímý předchůdce člověka, žil před 3 miliony lety; vážil 50 kg a měřil 1,5 m; nálezy pochází z Jižní Afriky (1974) a používal nástroje.
Homo habilis (člověk zručný) – žil asi před 2,5 - 1,5 milionem let, s výškou mezi 1,2 a 1,5 m.
Homo erectus (člověk vzpřímený) – žil před 1,5 milionu - 300 tisíci lety, výška od 165 cm; používal nástroje jako pěstní klín a lovil jeleny.
Homo sapiens (člověk rozumný) – žil před 300 tisíci - 40 tisíci lety, uměl už chápat oheň a budovat jednoduché příbytky.
Homo sapiens sapiens – objevuje se před 40 tisíci lety; výška 170-180 cm, mozek dokonale vyvinut.

Umělecké výrazy a záznamy

V období paleolitu dochází k prvním projevům víry, jako jsou sošky (například Věstonická Venuše) a jeskynní malby v Lascaux ve Francii a Altamira ve Španělsku.

Mezolit

V období mezolitu dochází k oteplení klimatu:

Roztání ledovců a migrace velkých srstnatých zvířat na sever.
Rozvoj rybolovu a lovu s využitím udic, harpun a běžných nástrojů.

Neolit

Neolit představuje revoluci v životě člověka – přechod od lovu a sběru k zemědělství (2. nejvýznamnější událost pravěku).

Objevují se první domestikace (vlk - domestikace) a lesy byly vypalovány.
Používaly se primitivní nástroje, jako byly srpy a oradla, pro polní kultivaci.
Základem obživy byla pšenice, ječmen, luštěniny a další plodiny.
Objevuje se také chov dobytka a budování trvalých sídel.

Neolitické kultury v České republice

Lineární keramika – vznikla kolem roku 5500 př. n. l.; dekorace zahrnovala oblouky.
Vypichovaná keramika – obsahující drobné vpichy, spálené pohřby.

Eneolit (Chalkolit)

V této fázi nastává:

Patriarchát – mění se společenská role muže.
Příchod mědi jako prvního kovy, což vyžaduje těžbu.
Rozšíření zemědělství a objevování megalitických staveb, jako například Carnac a Stonehenge.

Doba bronzová

Doba bronzová (3500-750 př. n. l.) se vyznačuje:

Používáním bronzu, což je slitina mědi a cínu.
Rozvojem nových řemesel, jako je kovolitectví a pěstováním nových obilnin.

Unětická kultura

Vytvořila bohatou a vyspělou společnost a pohřbívala mrtvé ve skrčené poloze hlavou k jihu.

Mohylová kultura

Pohřby se prováděly v mohylách, v těsné souvislosti s chovatelstvím.

Kultura popelnicových polí

Zvýšená hustota obyvatelstva a žárové pohřby přispívají k rozvoji této kultury.

Doba železná

Doba železná (750 př. n. l. - 0) přinesla:

Úvod do hutnictví a výroby železných nástrojů a zbraní.
Diferencaci ve společnosti, projevující se podle nákladných pohřbů včetně milodarů.

Halštatská kultura

První důkazy o používání železa, tehdy se objevují nové techniky, jako kolářství.

Laténská kultura

Do České země přicházejí Keltové jako vyspělý kmen, kteří poprvé vyrábějí mince a hrnčířské kruhy.

Kolem roku 0 jsou Keltové vytlačeni Germány, zatímco civilizace Keltů přežívá v jiných oblastech, jako je Francie a Irsko.

Doba římská

Doba římská (0-400 n. l.) je charakterizována sousedstvím s římskou říší. Římané používali obchodní cesty a pronikali do římského obchodního prostoru. Germánské kmeny se neustále přesouvaly, což podnítilo migraci Slovanů, a znamenalo pád římské říše.