Italské vrcholně renesanční a manýristické umění

Kontekst Říma a vrcholné renesance v 1. desetiletí 16. století

• Proměna Říma v 16. století

  • Zásadní impuls: Návrat papeže do Říma.
  • Nutnost rozsáhlé přestavby města s cílem vytvořit okázalé, velké a honosné sídlo.
  • Inspirace antickými památkami, zejména Koloseem.
  • Město rozkládající se na několika pahorcích vyžadovalo sjednocení pomocí nových urbanistických prvků: širokých ulic, tříd a obelisků.
  • Řím jako centrum prominentní křesťanské kultury: cíl pro poutníky a vysoké církevní hodnostáře, což ospravedlňovalo přepychovou výstavbu.

• Papež Julius II. ($1503 - 1513$)

  • V úřadu působil deset let.
  • Navazoval na své předchůdce z $15.$ století v ambici sjednotit a monumentalizovat Řím.
  • Kladl důraz na budování Vatikánu.
  • Strategicky zval významné umělce, aby městu vtiskli osobitý styl a monumentalitu.

Významní architekti a počátky Manýrismu v Římě

• Donato Bramante

  • Původem z Urbina (významné umělecké centrum), vzděláním umělec.
  • Před příchodem do Říma kolem roku $1500$ působil v Miláně.
  • Stal se předním umělcem v papežském okruhu.
  • Palazzo Caprini: Využíval jednoduché a osvědčené principy. Fasáda je uzavřená, rytmická a symetrická. V podloubí se nacházely kamenné obdélníky sloužící jako lavice pro obchodníky. Systém nájmů pomáhal majiteli stavby k finančnímu zisku.
  • Tempietto S. Pietro: Architektonický experiment s centrálním půdorysem, připomínající mauzoleum. Sloužil jako inspirace pro řadu dalších staveb.
  • Belvederský palác: Součást Vatikánu určená pro oslavy na papežském dvoře. Monumentální stavba navracející se k antické tradici. Obsahuje portály s nápisem Pontifex Maximus (překlad: „nejvyšší kněží“).
  • Kostel sv. Petra: Vznikla zde specifická „stavební kancelář“ pro produkci plánů. Přestavba byla poznamenána nehospodárností – noví papežové často opouštěli rozpracované projekty a vytvářeli nové. Dlouhá doba výstavby a neustálé úpravy vedly k znehodnocení již stojících částí. Bramante navrhl prvotní podobu, zatímco Michelangelo se podílel na finální přestavbě.

• Ideové a náboženské pozadí

  • Luteránská reformace: Kritika církve za hromadění majetku.
  • Centralita staveb: Idea centrálního chrámu nebyla pouze matematickým konceptem, ale symbolem propojení s lidskou postavou. Božská dokonalost se promítá do proporcí lidského těla (viz Leonardův Vitruviánský muž). Vyjadřuje vztah mezi mikrokosmem a makrokosmem (dokonalost vesmíru).

Raffael Santi ($1483$ Urbino – $1520$ Řím)

• Koncept Sprezzatura

  • Definice: Nenucenost v životním stylu i tvorbě.
  • Projevuje se elegancí bez stop nuceného úsilí. Umělec se má chovat vznešeně a přirozeně.

• Umělecká dráha a dílo

  • Žákem Perugina.
  • Proslul malbami Madon.
  • První papežská zakázka: Výmalba soukromého apartmánu (Stanza della Segnatura). Práce byly dokončeny až po jeho smrti. Představují klasické umění (umírněná barevnost, realismus) a symbolizují papežskou autoritu.
  • Pozdní tvorba: Obsahuje zárodky manýrismu, zejména v přeplněnosti kompozic lidmi a detaily okolí.
  • Sixtinská kaple: Koncem $15.$ století vytvořil kartony pro tapiserie (vyrobeny v Bruselu).
  • S. Maria del Popolo: Kostel s hybridním půdorysem (ani čistý čtverec, ani kruh).
  • Dokumentace památek: Byl pověřen dokumentací všech antických památek v Římě. Zavedl moderní metodu využívající půdorys, nárys a ortogonální projekci (sám již nestihl realizovat vše, ale sloužilo jako vzor pro další generace).
  • Villa Madama (od $1516$): Představa utopické antické vily s amfiteátrem. Zahrada je velmi dynamická; stavba je v ní záměrně „skrytá“ (znak manýrismu – divák musí dům objevovat mezi uličkami a sochami). Zachovala se lodžie s výzdobou od Giovanniho da Udine (štukatér) a Giulia Romana (malíř), obsahující tzv. grotesky (název odvozen od „grot“ – jeskyní/podzemních prostor, kde byly antické vzory nalezeny).
  • Palazzo Jacopo da Brescia: Palác navržený pro obchodníka.
  • Srovnání paláců: Raffaelův Palazzo Caprini je hravější (manýrističtější) ve srovnání s Bramanteho Palazzo Branconia dell’Aquila.

Sacco di Roma a jeho následky

• Událost: Vyplenění Říma vojskem Karla V. (květen – září $1527$).
• Důsledek: Šok pro město vedl k exodu umělců, čímž se manýrismus začal šířit z Říma do zbytku Itálie a Evropy.

Architektura v Římě, Veroně a Benátkách

• Antonio da Sangallo mladší ($1483 - 1546$)

  • Palazzo Farnese: Sídlo francouzské ambasády. Fasáda je hladká, bez sloupů a přípor, s výrazným orámováním oken. Nádvoří je umírněné, se sloupy jednotlivých etáží postavenými nad sebou.

• B. Peruzzi

  • Villa Farnesina: Příklad „voluptární architektury“ určené pro pobavení a odpočinek, nikoliv pro trvalé bydlení. Postavena umělcem-malířem.
  • Palazzo Massimi delle Colonne: Manýristické tendence – zakřivená fasáda, kterou lze celou přehlédnout až po jejím obejití. Masivní blok fasády spočívá na subtilních sloupech v přízemí.

• Michele Sanmicheli (Verona)

  • Vzor pro celé $16.$ století i pozdější neo-styly.
  • Palazzo Canossa.
  • Palazzo Grimani (Benátky): První palác římského typu v Benátkách.
  • Madonna di Campagna: Průnik centrálního a pentagonálního půdorysu se složitou dřevěnou klenbou.

• Jacopo Tatti (zvaný Sansovino)

  • Působil v Římě, po Sacco di Roma odešel do Benátek, kde se stal městským architektem.
  • Vytvořil novou koncepci náměstí sv. Marka.
  • Knihovna sv. Marka: Během stavby se zřítily klenby, za což byl vězněn a do konce života splácel pokutu. Výzdobu tvořili Tizian a Veronese.
  • Loggetta a Zecca (mincovna a pokladnice Benátské republiky): Stavba Zecca popírá čisté principy architektury, např. sloupy jsou přepásány bosami.

Michelangelo Buonarroti

• Obecná charakteristika

  • Sochař, malíř, architekt; studoval u Ghirlandaia, působil ve Florencii.
  • Jeho sochy jsou idealizované, nikoliv realistické či fyziologicky přesné.

• Raná a sochařská díla

  • Pieta: Pro kostel sv. Petra ve Vatikánu.
  • Madona z Brugg.
  • David.
  • Tondo Doni: Jediný Michelangelův deskový obraz (kruhový formát). Ukázka mistrovství v kresbě (disegno – schopnost zachytit bezprostřední myšlenku). Tonda sloužila jako talismany/dary pro čerstvě narozené děti k jejich ochraně.
  • Hrob Julia II. (S. Pietro in Vincoli): Nákladný projekt, často přerušovaný a nedokončený.
  • Pieta Rondanini: Poslední, nedokončené dílo.

• Malířská tvorba ve Vatikánu

  • Sixtinská kaple (fresky a klenby): Představuje křesťanské dějiny spásy, doprovázené vyobrazeními papežů. Obsahuje scény jako stvoření země, slunce a měsíce a postavy proroků (Jeremiáš, Ezechiel).
  • Poslední soud: Manýristické dílo charakteristické dynamickými postoji figur (figura serpentina).
  • Cappella Paolina: Pozdní práce vykazující určitý pokles autorovy kvality.

• Architektura

  • Fasáda pro S. Lorenzo (Florencie): Nerealizováno (měl vytvořit cca $40$ soch).
  • Nová sakristie (S. Lorenzo): Prostor dynamizován vertikálními prvky a tamburem.
  • Knihovna Laurenziana: Manýristické prvky – např. dekorativní konzoly, které nemají nosnou funkci.
  • Kapitolské náměstí (od $1537$): Dokončeno v $17.$ století, nese monumentální, barokní rysy.
  • Sv. Petr: Navrhl fasádu s monumentálními kompozitními pilastry. Vzdal se honoráře za práci na Pietě.
  • Kupole sv. Petra: Michelangelo zamýšlel hemisféru, dnešní podoba má stoupavější křivku.
  • S. Giovanni dei Fiorentini: Nerealizovaný centrální kostel se zvláštním prostorovým řešením.
    • Tektonický koncept: Stavba jako sestavování bloků.
    • Stereotomní koncept: Odebírání hmoty z interiéru a plastické dotváření.
  • Porta Pia: Vychází z antiky, ale posouvá ji k osobitému manýristickému stylu.

Leonardo da Vinci ($1452 - 1519$)

• Působení v Miláně

  • U dvora Sforzů se představil jako expert na navrhování bojových strojů.
  • Měl vytvořit monumentální jezdeckou sochu pro rod Sforzů.

• Klíčová díla a techniky

  • Madona ve skalách ($1486$): Pro bratrstvo Neposkvrněného Početí P. Marie.
  • Poslední večeře: Umístěna v rodové hrobce Sforzů (S. Maria delle Grazie). Použil techniku sfumata (rozostřená barevnost).
  • Mona Lisa ($1503 - 1506$): Hledání harmonie (barevné i typové), spojení světské a profánní malby. Portrét vnímán jako skutečnost.
  • Figura Vitruviana (kolem $1490$): Lidské tělo jako božské stvoření a měřítko dokonalosti.
  • Teorie umění: Koncept traktátu „Úvahy o malířství“. Proces tvorby chápal jako proces poznávání světa (přírody, těla, zvířat). Umění vnímal jako vědu a umělce jako vědeckou kapacitu.

Giulio Pippi (Giulio Romano)

• Charakteristika stylu

  • Považován za prvního „oficiálního“ manýristu.
  • Manýra = styl, osobitý autorský rukopis, za který je umělec oceňován.

• Dílo

  • Villa Turini-Lante: Malá stavba pro římskou elitu.
  • Palazzo del Té (Mantova): Postaven pro Federiga II. Gonzagu jako lovecká a ceremoniální vila.
    • Prvky hravosti: Záměrně „vypadnuté“ triglyfy v dórském vlysu.
    • Sala di Psyche.
    • Sala dei Cavalli: Lovecký salonek.
    • Sala dei Giganti: Zobrazuje hroutící se nebesa. Cílem je vtáhnout diváka do centra děje a vyvolat v něm silné pocity (hlavní cíl manýrismu).