Italské vrcholně renesanční a manýristické umění
Kontekst Říma a vrcholné renesance v 1. desetiletí 16. století
Proměna Říma v 16. století
- Zásadní impuls: Návrat papeže do Říma.
- Nutnost rozsáhlé přestavby města s cílem vytvořit okázalé, velké a honosné sídlo.
- Inspirace antickými památkami, zejména Koloseem.
- Město rozkládající se na několika pahorcích vyžadovalo sjednocení pomocí nových urbanistických prvků: širokých ulic, tříd a obelisků.
- Řím jako centrum prominentní křesťanské kultury: cíl pro poutníky a vysoké církevní hodnostáře, což ospravedlňovalo přepychovou výstavbu.
Papež Julius II. ()
- V úřadu působil deset let.
- Navazoval na své předchůdce z století v ambici sjednotit a monumentalizovat Řím.
- Kladl důraz na budování Vatikánu.
- Strategicky zval významné umělce, aby městu vtiskli osobitý styl a monumentalitu.
Významní architekti a počátky Manýrismu v Římě
Donato Bramante
- Původem z Urbina (významné umělecké centrum), vzděláním umělec.
- Před příchodem do Říma kolem roku působil v Miláně.
- Stal se předním umělcem v papežském okruhu.
- Palazzo Caprini: Využíval jednoduché a osvědčené principy. Fasáda je uzavřená, rytmická a symetrická. V podloubí se nacházely kamenné obdélníky sloužící jako lavice pro obchodníky. Systém nájmů pomáhal majiteli stavby k finančnímu zisku.
- Tempietto S. Pietro: Architektonický experiment s centrálním půdorysem, připomínající mauzoleum. Sloužil jako inspirace pro řadu dalších staveb.
- Belvederský palác: Součást Vatikánu určená pro oslavy na papežském dvoře. Monumentální stavba navracející se k antické tradici. Obsahuje portály s nápisem Pontifex Maximus (překlad: „nejvyšší kněží“).
- Kostel sv. Petra: Vznikla zde specifická „stavební kancelář“ pro produkci plánů. Přestavba byla poznamenána nehospodárností – noví papežové často opouštěli rozpracované projekty a vytvářeli nové. Dlouhá doba výstavby a neustálé úpravy vedly k znehodnocení již stojících částí. Bramante navrhl prvotní podobu, zatímco Michelangelo se podílel na finální přestavbě.
Ideové a náboženské pozadí
- Luteránská reformace: Kritika církve za hromadění majetku.
- Centralita staveb: Idea centrálního chrámu nebyla pouze matematickým konceptem, ale symbolem propojení s lidskou postavou. Božská dokonalost se promítá do proporcí lidského těla (viz Leonardův Vitruviánský muž). Vyjadřuje vztah mezi mikrokosmem a makrokosmem (dokonalost vesmíru).
Raffael Santi ( Urbino – Řím)
Koncept Sprezzatura
- Definice: Nenucenost v životním stylu i tvorbě.
- Projevuje se elegancí bez stop nuceného úsilí. Umělec se má chovat vznešeně a přirozeně.
Umělecká dráha a dílo
- Žákem Perugina.
- Proslul malbami Madon.
- První papežská zakázka: Výmalba soukromého apartmánu (Stanza della Segnatura). Práce byly dokončeny až po jeho smrti. Představují klasické umění (umírněná barevnost, realismus) a symbolizují papežskou autoritu.
- Pozdní tvorba: Obsahuje zárodky manýrismu, zejména v přeplněnosti kompozic lidmi a detaily okolí.
- Sixtinská kaple: Koncem století vytvořil kartony pro tapiserie (vyrobeny v Bruselu).
- S. Maria del Popolo: Kostel s hybridním půdorysem (ani čistý čtverec, ani kruh).
- Dokumentace památek: Byl pověřen dokumentací všech antických památek v Římě. Zavedl moderní metodu využívající půdorys, nárys a ortogonální projekci (sám již nestihl realizovat vše, ale sloužilo jako vzor pro další generace).
- Villa Madama (od ): Představa utopické antické vily s amfiteátrem. Zahrada je velmi dynamická; stavba je v ní záměrně „skrytá“ (znak manýrismu – divák musí dům objevovat mezi uličkami a sochami). Zachovala se lodžie s výzdobou od Giovanniho da Udine (štukatér) a Giulia Romana (malíř), obsahující tzv. grotesky (název odvozen od „grot“ – jeskyní/podzemních prostor, kde byly antické vzory nalezeny).
- Palazzo Jacopo da Brescia: Palác navržený pro obchodníka.
- Srovnání paláců: Raffaelův Palazzo Caprini je hravější (manýrističtější) ve srovnání s Bramanteho Palazzo Branconia dell’Aquila.
Sacco di Roma a jeho následky
- Událost: Vyplenění Říma vojskem Karla V. (květen – září ).
- Důsledek: Šok pro město vedl k exodu umělců, čímž se manýrismus začal šířit z Říma do zbytku Itálie a Evropy.
Architektura v Římě, Veroně a Benátkách
Antonio da Sangallo mladší ()
- Palazzo Farnese: Sídlo francouzské ambasády. Fasáda je hladká, bez sloupů a přípor, s výrazným orámováním oken. Nádvoří je umírněné, se sloupy jednotlivých etáží postavenými nad sebou.
B. Peruzzi
- Villa Farnesina: Příklad „voluptární architektury“ určené pro pobavení a odpočinek, nikoliv pro trvalé bydlení. Postavena umělcem-malířem.
- Palazzo Massimi delle Colonne: Manýristické tendence – zakřivená fasáda, kterou lze celou přehlédnout až po jejím obejití. Masivní blok fasády spočívá na subtilních sloupech v přízemí.
Michele Sanmicheli (Verona)
- Vzor pro celé století i pozdější neo-styly.
- Palazzo Canossa.
- Palazzo Grimani (Benátky): První palác římského typu v Benátkách.
- Madonna di Campagna: Průnik centrálního a pentagonálního půdorysu se složitou dřevěnou klenbou.
Jacopo Tatti (zvaný Sansovino)
- Působil v Římě, po Sacco di Roma odešel do Benátek, kde se stal městským architektem.
- Vytvořil novou koncepci náměstí sv. Marka.
- Knihovna sv. Marka: Během stavby se zřítily klenby, za což byl vězněn a do konce života splácel pokutu. Výzdobu tvořili Tizian a Veronese.
- Loggetta a Zecca (mincovna a pokladnice Benátské republiky): Stavba Zecca popírá čisté principy architektury, např. sloupy jsou přepásány bosami.
Michelangelo Buonarroti
Obecná charakteristika
- Sochař, malíř, architekt; studoval u Ghirlandaia, působil ve Florencii.
- Jeho sochy jsou idealizované, nikoliv realistické či fyziologicky přesné.
Raná a sochařská díla
- Pieta: Pro kostel sv. Petra ve Vatikánu.
- Madona z Brugg.
- David.
- Tondo Doni: Jediný Michelangelův deskový obraz (kruhový formát). Ukázka mistrovství v kresbě (disegno – schopnost zachytit bezprostřední myšlenku). Tonda sloužila jako talismany/dary pro čerstvě narozené děti k jejich ochraně.
- Hrob Julia II. (S. Pietro in Vincoli): Nákladný projekt, často přerušovaný a nedokončený.
- Pieta Rondanini: Poslední, nedokončené dílo.
Malířská tvorba ve Vatikánu
- Sixtinská kaple (fresky a klenby): Představuje křesťanské dějiny spásy, doprovázené vyobrazeními papežů. Obsahuje scény jako stvoření země, slunce a měsíce a postavy proroků (Jeremiáš, Ezechiel).
- Poslední soud: Manýristické dílo charakteristické dynamickými postoji figur (figura serpentina).
- Cappella Paolina: Pozdní práce vykazující určitý pokles autorovy kvality.
Architektura
- Fasáda pro S. Lorenzo (Florencie): Nerealizováno (měl vytvořit cca soch).
- Nová sakristie (S. Lorenzo): Prostor dynamizován vertikálními prvky a tamburem.
- Knihovna Laurenziana: Manýristické prvky – např. dekorativní konzoly, které nemají nosnou funkci.
- Kapitolské náměstí (od ): Dokončeno v století, nese monumentální, barokní rysy.
- Sv. Petr: Navrhl fasádu s monumentálními kompozitními pilastry. Vzdal se honoráře za práci na Pietě.
- Kupole sv. Petra: Michelangelo zamýšlel hemisféru, dnešní podoba má stoupavější křivku.
- S. Giovanni dei Fiorentini: Nerealizovaný centrální kostel se zvláštním prostorovým řešením.
- Tektonický koncept: Stavba jako sestavování bloků.
- Stereotomní koncept: Odebírání hmoty z interiéru a plastické dotváření.
- Porta Pia: Vychází z antiky, ale posouvá ji k osobitému manýristickému stylu.
Leonardo da Vinci ()
Působení v Miláně
- U dvora Sforzů se představil jako expert na navrhování bojových strojů.
- Měl vytvořit monumentální jezdeckou sochu pro rod Sforzů.
Klíčová díla a techniky
- Madona ve skalách (): Pro bratrstvo Neposkvrněného Početí P. Marie.
- Poslední večeře: Umístěna v rodové hrobce Sforzů (S. Maria delle Grazie). Použil techniku sfumata (rozostřená barevnost).
- Mona Lisa (): Hledání harmonie (barevné i typové), spojení světské a profánní malby. Portrét vnímán jako skutečnost.
- Figura Vitruviana (kolem ): Lidské tělo jako božské stvoření a měřítko dokonalosti.
- Teorie umění: Koncept traktátu „Úvahy o malířství“. Proces tvorby chápal jako proces poznávání světa (přírody, těla, zvířat). Umění vnímal jako vědu a umělce jako vědeckou kapacitu.
Giulio Pippi (Giulio Romano)
Charakteristika stylu
- Považován za prvního „oficiálního“ manýristu.
- Manýra = styl, osobitý autorský rukopis, za který je umělec oceňován.
Dílo
- Villa Turini-Lante: Malá stavba pro římskou elitu.
- Palazzo del Té (Mantova): Postaven pro Federiga II. Gonzagu jako lovecká a ceremoniální vila.
- Prvky hravosti: Záměrně „vypadnuté“ triglyfy v dórském vlysu.
- Sala di Psyche.
- Sala dei Cavalli: Lovecký salonek.
- Sala dei Giganti: Zobrazuje hroutící se nebesa. Cílem je vtáhnout diváka do centra děje a vyvolat v něm silné pocity (hlavní cíl manýrismu).