16. NASYCENÉ UHLOVODÍKY

KLASIFIKACE ALKANŮ:

          podle chemického složení: UHLOVODÍKY (= základní organické sloučeniny, které obsahují pouze atomy uhlíku a vodíku)

          podle typu vazeb: NASYCENÉ (= v jejich řetězci jsou pouze jednoduché vazby)

          podle typu uhlíkového řetězce: ALIFATICKÉ (ACYKLICKÉ) – mají větvené/nevětvené otevřené řetězce, nejsou aromatické

OBECNÝ VZOREC:        CnH2n+2

NÁZVOSLOVÍ:

          kmen názvu odvodíme od nejdelšího uhlíkového řetězce

          uhlovodíkové zbytky zahrneme v předponě, jejich lokaci upřesníme čísly uhlíků, na kterých se nacházejí

          u cykloalkanů před kmen přidáme předponu cyklo-

          podle počtu uhlíků v kmeni:


          1 – methan

          2 – ethan

          3 – propan, cyklopropan

          4 – butan, cyklobutan

          5 – pentan, cyklopentan

          6 – hexan, cyklohexan

          7 – heptan, cykloheptan

          8 – oktan, cyklooktan

          9 – nonan, cyklononan

          10 – dekan, cyklodekan


          typy uhlíků:

 

 

 

IZOMERIE:

          KONSTITUČNÍ ŘETĚZOVÁ (funkční) – stejný sumární vzorec, jiný vzorec strukturní (rozdíl v řetězci: rozvětvený/nerozvětvený)

          KONFORMAČNÍ

          volná otáčivost kolem jednoduché vazby

          zákrytová/nezákrytová (nezákrytová je stabilnější – čím větší je vzdálenost mezi atomy, tím méně se vzájemně ovlivňují à což je energeticky výhodnější)

          vaničková/židličková (židličková je stabilnější) – u cykloalkanů

 

 

 

 

 

 

 







FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI:

          C1 – C4 jsou za normálních podmínek plyny

          C5 – C17 jsou kapaliny

          C18 a více jsou pevné látky

          mají relativně nízké teploty varu a tání (s rostoucím počtem atomů uhlíku v řetězci roste teplota tání a teplota varu, alkany s rozvětvenými řetězci mají nižší teplotu tání a varu než jejich nerozvětvené izomery, což je způsobeno slabšími nevazebnými interakcemi mezi molekulami rozvětvených izomerů)

          alkany jsou nepolární látky (obsahují kovalentní nepolární vazby C-C a C-H, takže nejsou rozpustné ve vodě, jsou však dobře rozpustné v organických rozpouštědlech – např.: benzenu, acetonu)

          nižší alkany nemají zápach, vyšší alkany zapáchají

          mají nižší hustotu než voda

CHEMICKÉ VLASTNOSTI:

          alkany jsou sloučeniny stálé, při normální teplotě a tlaku jsou málo reaktivní (díky této vlastnosti se dříve označovali jako parafiny, význam: „málo slučivý“)

          chem. reakce mohou probíhat na vazbách C-C a C-H, tyto vazby jsou nepolární à při reakcích se štěpí homolyticky (symetricky)

SUBSTITUCE RADIKÁLOVÁ:

          je charakteristickou reakcí pro nasycené uhlovodíky

          podmínkou reakce je dodání energie (teplem, světlem, UV zářením)

          k nejvýznamnějším reakcím patří halogenace a nitrace

HALOGENACE – je příkladem radikálové řetězové reakce

= reakce alkanů s halogeny, jejíž průběh má 3 fáze a vzniká pestrá směs produktů

1.       INICIACE (vznikají radikály)

          dochází k homolytickému štěpení vazby v molekule chloru

          k reakci dochází účinkem zvýšené teploty, nebo vlivem UV záření

2.       PROPAGACE (radikály reagují s neutrálními částicemi za vzniku dalšího radikálu a neutrální částice)

          je to soustava reakcí – mají řetězový charakter

          atom chloru (radikál) napadne molekulu methanu, odtrhne z ní jeden vodíkový atom a sloučí se s ním za vzniku chlorovodíku

          zároveň vzniká methylový radikál, který napadne dosud nedisociovanou molekulu chloru a odtrhne z ní jeden atom chloru za vzniku chlormethanu a chlorového radikálu

          tento radikál může atakovat další molekulu methanu a celý děj se opakuje

          reakce probíhá tak dlouho, dokud z reakční soustavy nevymizí radikály

3.       TERMINACE (zánik radikálů, ukončení halogenace)

          reakce je inhibována kyslíkem

          inhibitor přidaný do reakční směsi je látka, která reaguje s volnými radikály za vzniku částic, které zabraňují další propagaci

 

 

 


ELIMINACE:

A)     TERMOLÝZA (krakování)

          uplatnění při zpracování vyšších alkanů

          alkany s dlouhými řetězci se štěpí a vzniká směs nasycených a nenasycených uhlovodíků s kratšími řetězci

          využití při zpracování ropy (= krakování) = homolytické štěpení vazeb C-C, prováděné za vysoké teploty (termické krakování) nebo za přítomnosti katalyzátoru (katalytické krakování) a za nepřítomnosti kyslíku

 

R-CH2-CH2-CH2-CH2-CH3 à R-CH=CH2 + CH3-CH2-CH3

 

B)     DEHYDROGENACE (eliminace H2)

          probíhá za přítomnosti katalyzátorů (Ni, Pt), při teplotách 200 až 400 °C, vznikají nenasycené uhlovodíky

          ztužování tuků

CH3-CH2-CH2-CH3 à CH2=CH-CH=CH2 + 2 H2 (buta-1,3-dien – surovina pro výrobu syntetického kaučuku)

HOŘENÍ ALKANŮ:

          alkany s menším počtem atomů uhlíku v molekule jsou hořlavé a jejich směs se vzduchem je výbušná

          exotermická reakce

          dokonalé spalování: vzniká oxid uhličitý a vody (+ uvolní se energie)

          nedokonalé spalování: vzniká oxid uhelnatý nebo uhlík (saze) a voda (+ teplo)

IZOMERACE:

          dochází k přeměně nerozvětvených uhlovodíků na rozvětvené prostřednictvím přesmyků

          probíhá při teplotách vyšších než 100 °C, v přítomnosti katalyzátorů (AlCl3)

          využití: v ropném průmyslu (zvyšování oktanového čísla benzínu, což zvyšuje jeho odolnost proti samozápalu)

VÝROBA ALKANŮ:

          katalytická hydrogenace nenasycených uhlovodíků (adujeme vodík)

          hydrogenace cykloalkanů s malým počtem uhlíkových atomů v řetězci (tří až pětičlenné cykly se otevírají v důsledku napětí, jehož příčinou jsou deformace vazebných úhlů)

VÝZNAMNÉ ALKANY:

          METHAN (CH4) – bahenní plyn

          bezbarvý plyn bez zápachu, který se vzduchem vytváří výbušnou směs

          tvoří podstatnou součást zemního plynu (obsažen je i v ropě)

          je součástí důlního a bahenního plynu, plynů sopečných, střevních plynů přežvýkavců (vzniká v průběhu trávení)

          je skleníkovým plynem (schopnost pohlcovat infračervené záření)

          je produktem lidské činnosti: chemického zpracování černého uhlí a ropy, spalování organických materiálů a jejich skladování, chov hospodářských zvířat

          do prostředí se uvolňuje biologickým rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu (hnitím) – vzniká bioplyn (methan a oxid uhličitý)

          využití: palivo (CNG – stlačený zemní plyn), výroba vodíku, acetylenu a sazí

 

          ETHAN (C2H6)

          v zemním plynu a ropě

          výchozí látka pro výrobu halogenderivátů a org. rozpouštědel

          průmyslově se vyrábí katalytickou hydrogenací ethenu

          PROPAN (C3H8), BUTAN (C4H10)

          v zemním plynu i ropě

          dají se lehce zkapalnit, jsou hořlavé a mají velkou výhřevnost

          jejich směs se používá jako topný plyn a palivo (LPG – zkapalněný ropný plyn)

          z obou plynů se vyrábějí nenasycené uhlovodíky, které jsou základními sloučeninami pro výrobu některých umělých hmot

          ISOOKTAN (2,2,4-trimethylpentan)

          Používá se ke stanovení oktanového čísla benzínu

          VYŠŠÍ ALKANY

          kapalné alkany – kapalná paliva, pohonné hmoty

          pevné alkany – vazelína, mazací oleje, parafiny

 

CYKLOALKANY

KLASIFIKACE CYKLOALKANŮ:

          podle chemického složení: UHLOVODÍKY (= základní organické sloučeniny, které obsahují pouze atomy uhlíku a vodíku)

          podle typu vazeb: NASYCENÉ (= v jejich řetězci jsou pouze jednoduché vazby)

          podle typu uhlíkového řetězce: CYKLICKÉ (ALICYKLICKÉ) – mají cyklické řetězce, nejsou aromatické

OBECNÝ VZOREC:        CnH2n

PŘÍPRAVA:

          KATALYTICKÁ HYDROGENACE AROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ

          benzen + 3 H2 à cyklohexan

VÝZNAMNÉ CYKLOALKANY:

          CYKLOHEXAN (C₆H₁₂)

          bezbarvá kapalina, získává se z ropy

          rozpouštědlo, surovina pro výrobu syntetických vláken

PŘÍRODNÍ ZDROJE UHLOVODÍKŮ A JEJICH ZPRACOVÁNÍ:

          fosilní zdroje – ropa, zemní plyn, uhlí (neobnovitelné)

          recentní zdroje – rostlinné plody, dřevo, tuky (obnovitelné)

          výroba: zpracováním ropy, zemního plynu, černouhelného dehtu

ROPA:

          hnědá až černá olejovitá kapalina s menší hustotou než voda

          směs kapalných, pevných a plynných uhlovodíků

          složení: C (84-87 %), H (11-14 %), O – N – S (2-3 %) à závisí na nalezišti

          naleziště: Severní moře, Mexický záliv, Rusko, Perský záliv, v ČR: jižní Morava

          zpracování ropy v rafinériích (v ČR např.: Litvínov):

          odvodnění a odsolení

          rektifikace (frakční destilace) – podle teploty varu

à rafinace – odstraňování nežádoucích složek, které zhoršují stálost produktů

à krakování

à odparafinování olejů (= odstranění pevných uhlovodíků při nízké teplotě v přítomnosti selektivních rozpouštědel)

          produkty:

          plynné uhlovodíky (C1-C4) – viz význam alkanů

          benzín (C4-C11) – oktanové číslo = procentuální podíl isooktanu (2,2,4 – trimethylpentan) a n-heptanu – vyjadřuje odolnost vůči samozápalu, zvyšujeme přidáním antidetonačních látek

          petrolej (C10-C18) – motorová nafta

          plynový olej (C15-C24) – hlavní složka motorové nafty

          olejové destiláty – mazací oleje

          mazut = destilační zbytek z atmosférické destilace ropy, použití jako topný olej

          asfalt – tmavá pevná látka, destilační zbytek z vakuové destilace ropy

ZEMNÍ PLYN:

          směs plynných uhlovodíků s převládajícím obsahem methanu (60-97 %)

          výskyt samostatně, nebo doprovází ložiska ropy a uhlí

          vlastnosti: bezbarvý, nejedovatý, nedýchatelný, hořlavý plyn bez zápachu, je lehčí než vzduch

          využití: topný plyn, palivo pro pohon motorových vozidel (CNG, LPG), surovina chem. průmyslu

UHLÍ:

          směs makromolekulárních látek vzniklých z látek původně tvořících těla odumřelých rostlin a částečně i jiných organismů

          využití: palivo v tepelných elektrárnách

          hnědé (obsah C 60-75 %)

          černé (obsah C 75-90 %) – palivo s velmi vysokou výhřevností, zpracováváme vysokoteplotní karbonizací (= koksování – pyrolýza za teploty 1000 °C, je to tepelný rozklad uhlí bez přístupu vzduchu za tvorby plynů, kapalin a pevných zbytků)

          produkty karbonizace:

-        koks (pevný uhlíkatý zbytek, surovina pro výrobu železa),

-        surový koksárenský plyn (průmyslové palivo)

-        černouhelný dehet (je vedlejším produktem, hustá, černohnědá, nepříjemně páchnoucí kapalina, je zdrojem aromatických sloučenin, dále ho zpracováváme frakční destilací)