Stručné poznámky z chemie

Alkalické kovy

  • Lithium (Li), Sodík (Na), Draslík (K), Rubidium (Rb), Cesium (Cs), Francium (Fr)
  • 1. skupina SPS (kromě vodíku)
  • V přírodě ve sloučeninách
  • Stříbrolesklé, měkké kovy
  • Reagují se vzduchem (uchovávají se v petroleji)
  • Barví plamen (Na - žlutý, K - fialový, Li - červený)
  • Výroba: elektrolýza taveniny soli
  • Nízká elektronegativita, reaktivní, redukční schopnosti

Sodík

  • Žlutý plamen
  • Výskyt: výbojky, jaderné reaktory, kuchyňská sůl

Cesium

  • Zlatožlutý plamen
  • Vzácný výskyt

Lithium

  • Lithiové baterie, jaderná technika, akumulátory

Sodík (využití)

  • Chladicí médium v jaderných reaktorech
  • Pouliční osvětlení
  • Biogenní prvek
  • Sloučeniny: hydroxid sodný (výroba mýdla, úprava bavlny)

Draslík

  • Biogenní prvek
  • Funkce membrán
  • Sloučeniny: KOH (výroba mýdla, papíru)

Kovy alkalických zemin

  • Prvky: Vápník (Ca), Stroncium (Sr), Baryum (Ba), Radium (Ra), Beryllium (Be), Hořčík (Mg)
  • 2 valenční elektrony

Vlastnosti kovů alkalických zemin

  • Beryllium: tvrdé, křehké, špatně vede teplo a elektřinu
  • Hořčík: lehký a tažný
  • Ostatní: měkké, reaktivní, barví plamen

Vápník

  • Součást nerostů (kalcit) a hornin (vápenec)
  • V kostech, zubech obratlovců
  • Šedobílý, měkký, reaktivní
  • Využití: výroba železa a oceli, stavebnictví, sochařství

Hořčík

  • Lehký, středně tvrdý, špatně vede teplo a elektřinu
  • Hoří bílým ohněm
  • Využití: lékařství
  • Slitiny: konstrukce aut, letadel, lodí, jízdních kol

Beryllium

  • Jaderná energetika
  • Konstrukce vesmírných lodí, raket

Radium

  • Radioaktivní
  • Léčba rakoviny

Molární hmotnost sloučeniny

  • Součet molárních hmotností prvků (vynásobené počtem atomů)
  • M[NaOH]=1×22.99+1×16+1×1.16=40.15M[NaOH] = 1 \times 22.99 + 1 \times 16 + 1 \times 1.16 = 40.15 g/mol
  • M[Na<em>2SO</em>4]=2×22.99+1×32.06+4×16M[Na<em>2SO</em>4] = 2 \times 22.99 + 1 \times 32.06 + 4 \times 16

Výpočty z chemických vzorců

  • Získání obsahu prvku ve sloučenině

  • W<em>prvku=A</em>prvku×A<em>rprvkuM</em>r(sloucˇeniny)W<em>{\text{prvku}} = \frac{A</em>{\text{prvku}} \times A<em>r \text{prvku}}{M</em>r \text{(sloučeniny)}}

  • WprvkuW_{\text{prvku}}: hmotnostní zlomek

  • AprvkuA_{\text{prvku}}: počet výskytu prvku

  • ArprvkuA_r \text{prvku}: relativní atomová hmotnost

  • Mr(sloucˇeniny)M_r \text{(sloučeniny)}: molární hmotnost

  • Příklad: Procentové zastoupení rtuti ve Hg<em>2Br</em>2Hg<em>2Br</em>2?

    • M(Hg<em>2Br</em>2)=200×2+80×2=560M(Hg<em>2Br</em>2) = 200 \times 2 + 80 \times 2 = 560 g/mol
    • WHg=2×200560=400560=0.71×100=71W_{Hg} = \frac{2 \times 200}{560} = \frac{400}{560} = 0.71 \times 100 = 71
  • Platí: A<em>xB</em>yCz=x÷y÷z=W(A)M(A)÷W(B)M(B)÷W(C)M(C)A<em>x B</em>y C_z = x \div y \div z = \frac{W(A)}{M(A)} \div \frac{W(B)}{M(B)} \div \frac{W(C)}{M(C)}

Anorganické sloučeniny

  • Dvouprvkové sloučeniny: látky složené ze 2 a více prvků (např.: HCl, H<em>2OH<em>2O, NaOH, H</em>2SO4H</em>2SO_4)

Oxidační číslo

  • Náboj, který by měl prvek, kdybychom všechny vazebné elektrony přidělili k elektronegativnějšímu prvku
  • Vysoká elektronegativita = záporné oxidační číslo
  • Nízká elektronegativita = kladné oxidační číslo
  • Kladné, záporné i nulové (římská číslice jako pravý horní index)
  • Rozdíl mezi oxidačním číslem a nábojem iontu: CaIICa^{II} x Ca2+Ca^{2+}, KIK^I x K+K^+, SIIS^{-II} x S2S^{2-}, ClICl^{-I} x ClCl^-

Vlastnosti oxidačních čísel

  • Atom nebo molekula prvku = 0 (např. H20H_20, Fe0Fe^0)
  • Součet oxidačních čísel atomů v molekule sloučeniny = 0
  • Součet oxidačních čísel v iontu = náboji (např. Na+=NaINa^+ = Na^I)
  • Kyslík = -II (většinou)
  • Vodík = I (většinou)
  • Některé prvky mají vždy stejné oxidační číslo:
    • Li, Na, K, Rb, Cs, Fr → I
    • Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra → II
    • B, Al → III
    • F → -I

Halogenidy

  • Sloučeniny halogenu (F, Cl, Br, I) a jiným prvkem
  • Soli odvozené od halogenovodíkových kyselin (HF, HCl, HI, HBr)
  • Dvouprvkové sloučeniny
  • Anion vzniká přijetím elektronu do valenční vrstvy
  • Koncovka: -id
    • Fluoridy FIF^{-I}
    • Chloridy ClICl^{-I}
    • Bromidy BrIBr^{-I}
    • Jodidy III^{-I}
  • Halogenidy mají v aniontu ox. číslo -I
  • Tvorba vzorce:
    • Na začátku vzorce: prvek s kladným oxidačním číslem
    • Na konci vzorce: halogenid (oxidační číslo -I)
    • Sloučenina má nulový náboj
  • Významné chloridy: chlorid sodný (NaCl) neboli halit

Oxidy

  • Vznikají při hoření
  • Dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku
  • Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II (př. XOIIXO^{-II})
  • Podstatné jméno oxid + název prvku + koncovka oxidačního čísla (př. oxid uhličitý CIVO2IIC^IVO_2^{-II})