EMOCE

Emoce


Základní složky emocí

  • Etymologie pojmu:

    • Emoce pochází z latinského emovere, což znamená "vzrušovat".

    • Afekt vychází z latinského afficere, které znamená "ovlivnit".

  • Komponenty emocí:

    1. Subjektivní prožitková fenomenologická komponenta:

    • Odkazuje na city a pocity.

    1. Výraz neboli exprese emocí:

    • Zahrnuje mimiku obličeje, pláč, útok nebo útěk.

    1. Tělesná složka:

    • Tj. fyziologické změny v těle.

    1. Podnětová situace:

    • Typická situace, která evokuje základní emoce a její subjektivní interpretace.


Fyziologický doprovod citových prožitků

  • **Dlouhodobý psychologický výzkum: **

    • Zaměřen na negativní city, které mají výraznou fyziologickou složku.

  • Syndrom boj nebo útěk (fight-flight):

    • Životní situace provázené strachem nebo vzteku.

    • Popsal Walter Cannon (1871-1945) v roce 1915.


Obecný adaptační syndrom

  • Definice:

    • Popsal Hans Selye (1907-1982).

    • Označuje reakci organismu na chronickou zátěž.

  • Fáze obecného adaptačního syndromu:

    1. Poplachová reakce

    2. Fáze rezistence

    3. Fáze vyčerpání

    • Důsledky: Poškození organismu a vznik psychosomatických poruch.

  • Pojem stres:

    • Selye zavedl do psychologie.


Poplachová reakce

  • Mechanismus:

    • Hypotalamus a limbický systém aktivují sympatický nervový systém.

    • Tělo přechází do stavu boj-útěk.

  • Fyzikální změny:

    • Zrychlení srdeční činnosti.

    • Prohloubení dýchání.

    • Zvýšené pocení.

    • Rychlejší metabolismus cukru.

  • Aktivace endokrinního systému:

    • Hypofýza uvolňuje ACTH, což

    1. stimuluje dřeň nadledvinek → uvolnění adrenalinu a noradrenalinu.

    2. stimuluje kůru nadledvinek → uvolnění glukokortikoidů (kortizol).

    • Organismus je připraven na maximální výkon.


Physiologické změny při emocích

  • Cannonova hypotéza:

    • Poplachová reakce je nespecifická, probíhá stejně u různých emocí.

  • Novější výzkumy:

    • Hněv je provázen vyšší vylučováním noradrenalinu.

    • Strach je spojen s vyšší produkcí adrenalinu.

    • Testosteron může podporovat hněvivé reakce u mužů.

  • Osobnostní rysy:

    • Vždy korigují vztahy mezi hormonální produkcí a emočními reakcemi.


Další pozorovatelné projevy emocí

  • Parametry ovlivňující emoce:

    • Tepová frekvence

    • Krevní tlak a průtok krve

    • Průsvit vlásečnic a teplota kůže

    • Frekvence a hloubka dechu

    • Kožně galvanické reflexy a síla pocení

    • Salivace a produkce žaludečních šťáv

    • Zornicový reflex, mrkací reflex a pohyby očí

    • Svalové napětí a třes


Detektor lži

  • Behaviorismus a emoce:

    • Emoce měřitelné přes tělesné změny.

    • Hlavní ukazatele:

    • Kožně-galvanická reakce (KGR/EDA): změna vodivosti kůže při pocení

    • Krevní tlak

    • Tepová frekvence

    • Dýchání

  • Polygraf:

    • Přístroj zaznamenávající tělesné změny.

    • Základ detektoru lži: lhaní vyvolává úzkost, projevující se v tělesných reakcích.

  • Problém:

    • Reakce mohou být vyvolány stresem, strachem nebo tlakem situace → nespolehlivost důkazu.

    • Polygraf není považován za právně relevantní.


Mozkové koreláty lidských citů

  • Rané výzkumy:

    • Emoční reakce vznikají na základě vnitřní stimulace mozku.

  • Objev:

    • James Olds a Peter Milner (1954) objevili "centra slasti" v limbickém systému (oblast septa).

    • J. Delgado zjistil, že:

    1. Elektrická stimulace zadních jader hypotalamu vyvolává vztek

    2. Elektrická stimulace předních oblastí hypotalamu vyvolává klid

    3. Stimulace amygdaly vyvolává strach


Limbický systém

  • Struktury:

    • Centrem citového života je limbický systém.

    • Primární struktury zahrnují:

    • Hipokampus a amygdala obklopující mozkový kmen.

  • Doplňující struktury:

    • Limbická kůra, zahrnující gyrus cinguli.

    • Amygdala: podkorová struktura v přední části spánkových laloků.

    • Septum: přispívá k vzniku sexuální slasti.

    • Hipokampus: střední podkorová oblast spánkových laloků.

    • Talamus a hypotalamus: regulující ANS a hormonální aktivitu.


Teorie trojjediného mozku (MacLean)

  • R-komplex ("plazí mozek"):

    • Nejstarší část: mozkový kmen + mozeček.

    • Základní přežití: dýchání, srdeční činnost, spánek, reflexy.

  • Limbický systém:

    • "Emoční mozek": amygdala, hipokampus, talamus.

    • Emoce, instinkty (jídlo, sex, soupeření), emoční a tělesné vzpomínky.

  • Neokortex:

    • "Logický mozek": myšlení, řeč, plánování, vědomá kontrola.

  • Model:

    • Je zjednodušením, ale ilustruje, jak silné emoce mohou ovlivnit racionální myšlení.


Amygdala a rychlé emoční reakce (LeDoux)

  • Dvě cesty informací:

    1. Krátká cesta:

    • Talamus → amygdala (rychlá, ale nepřesná)

    1. Dlouhá cesta:

    • Talamus → mozková kůra (pomalá, přesná)

  • Prekognitivní emoce:

    • Rychlé, automatické reakce bez vědomého zpracování.

    • Může docházet k falešným poplachům (např. hadice = „had").

  • Kritický závěr:

    • Cítíme dříve, než myslíme.


Průběh emocí podle různých teorií

  • Zdravý rozum:

    • Percepce → prožitek → tělesná reakce.

    • Příklad: Vidím hada → cítím strach → třesu se.

  • James-Langeova teorie:

    • Tělesná reakce → uvědomění si emoce.

    • Příklad: Vidím hada → rozbuší se mi srdce → „aha, to je strach“.

  • Cannon-Bardova teorie:

    • Mozek (talamus) vyšle dva signály najednou: tělesná reakce + emoční prožitek.

    • Příklad: Vidím hada → pocítím strach a začnu se třást současně.


Výrazová (expresivní) složka emocí

  • Charles Darwin:

    • Evoluční původ emocionální exprese.

    • Výraz emocí u člověka a zvířat je podobný, což naznačuje vrozené behaviorální reakce.

    • Exprese emocí vznikla z účelných behaviorálních reakcí.

    • Emoční výrazy mají evoluční funkci a jsou univerzální.


Paul Ekman: Univerzální emoce a výrazy obličeje

  • Klíčový výzkum v Nové Guineji:

    • Vzorek 319 členů kmene Fori přiřazoval fotografie obličejů k příběhům (77% úspěšnost).

    • Reverzní test: Obyvatelé Fori předvedli emoce, Amerikáni je rozpoznali.

  • Závěr:

    • Základní emoční výrazy (štěstí, smutek, hněv, odpor, překvapení, strach) jsou univerzální a vrozené, kulturně nezávislé.


Sociální modifikace expresivní složky emocí

  • Maskování: Snaha skrýt skutečné pocity.

  • Modulace: Usilování o zvýraznění skutečných prožitků.

  • Simulace: Předstírání výrazu emocí, které neprožíváme.


Upřímný Duchenneův úsměv

  • Charakteristika:

    • Univerzální maskovací emocí je úsměv.

    • Duchenneův úsměv zahrnuje kontrakci jařmového a kruhového očního svalu.


Základní lidské citové projevy

  • Definice:

    • City jsou krátké emoční prožitky označované výrazy jako radost, smutek, úcta a zoufalství.

  • Komplexní city:

    • Vytvářejí se v dlouhodobých, zvláště rodinných a partnerských vztazích.

    • Každý má citový vztah k sobě samému.


Obecné dimenze citového prožívání

  • Wilhelm Wundt (1832-1920):

    • Emoční zážitek lze popsat ze tří hledisek:

    1. Příjemnost-nepříjemnost

    2. Napětí-uvolnění

    3. Vzrušení-uklidnění

    • Nejdůležitější: Dimenze libost-nelibost, tj. hédonická kvalita cítění.


Dimenze kladných citových zážitků

  • Argyle a Crossland:

    • Popis pozitivních citů:

    1. Pohroužení do zážitků

    2. Vědomí vlastní moci

    3. Altruismus

    4. Duchovní rozměr (sounáležitost, smysluplnost).


Charakteristiky citových projevů

  • Trvání:

    • Emoční projevy se liší svou délkou:

    • Překvapení a leknutí (několik sekund)

    • Citové vztahy k rodičům (celý život)

    • Nálady: Dlouhotrvající citové stavy slabší intenzity.

    • Afekt: Bouřlivé krátkodobé emoce s oslabením sebekontroly.

    • Vášeň: Intenzivní citový vztah, ovlivňující chování proti vůli jedince.


Polarita citových prožitků

  • Protikladnost: Většina citových prožitků má svůj protiklad.

  • Primární emoce:

    • Radost-smutek

    • Strach-hněv

    • Očekávání-překvapení

    • Odpor-přijetí

  • Komplexní city:

    • Pýcha-pokora

    • Vina-křivda

    • Úcta-pohrdání.


Nakažlivost, spontánnost a neopakovatelnost

  • Nakažlivost:

    • Citové zážitky se snadno přenášejí na druhé lidi.

  • Spontánnost:

    • City nelze vynutit, jsou přirozené a neopakovatelné.


Dělení lidských citů

  • Plutchik: primární a smíšené:

    • Primární emoce jako základní barvy, jejichž mícháním vznikají všechny odstíny cítění.

    • Např. láska = radost + přijetí; opovržení = hněv + hnus.

  • Omezení modelu:

    • Přehlížení sociální dimenze lidských citů.


Model osmi primárních emocí (Plutchik)

  • Primární emoce:

    • Zachmuřenost – smutek – zármutek

    • Pohoda – radost - extáze

    • Rozmrzelost – hněv - zuřivost

    • Obava – strach - děs

    • Odmítnutí – odpor - hnus

    • Přijetí – důvěra - zbožnění

    • Roztěkanost – překvapení - úžas

    • Zájem – očekávání - ostražitost.


Strach

  • Definice:

    • Záporný cit vznikající v situacích ohrožení.

    • Základní sebezáchovná emoce vedoucí k úniku, obraně nebo vyhýbání.

    • Liší se od úzkosti, protože se vztahuje ke konkrétním objektům.

    • Snadno se mění v hněv.


Úzkost

  • Definice:

    • Neurčitý pocit obav či ohrožení, nevázaný na konkrétní událost.

    • Prožitkově podobná strachu, ale hůře snesitelná.

    • Častá souvislost s duševními poruchami.


Hněv (zlost)

  • Definice:

    • Bazální sebezáchovná emoce, připravující jedince k útoku.

    • Vzniká ve frustrujících situacích.

    • Výsledkem kumulace drobných nepříjemností.


Radost

  • Definice:

    • Vzniká při dosažení cíle nebo projevech uznání.

    • Může se projevovat jako štěstí nebo spokojenost.


Smutek

  • Definice:

    • Záporný cit jako reakce na odloučení, ztrátu nebo neúspěch.

    • Vede k dlouhodobému smutku nebo depresi.


Odpor

  • Definice:

    • Pocit nechutí, který může přerůst v hnus.

    • Dispozice k chuťové averzi má sebezáchovný význam.


Překvapení

  • Definice:

    • Citová reakce na něco nového nebo neočekávaného.

    • Lze rozlišit mezi příjemným a nepříjemným překvapením.


Komplexní lidské city

  • Pocit bezpečí:

    • Nejzákladnější lidský cit, vznikající v rané interakci s pečujícími osobami.

  • Naděje a bezmoc:

    • Naděje je forma důvěry do budoucnosti; bezmoc má negativní vliv na psychiku.

  • Rivalita, žárlivost a závist:

    • Kořeny v raných sourozeneckých vztazích.


Etické city

  • Definice:

    • Vznikají zvnitřněním společenských norem.

    • Přispívají k regulaci chování a fungování ve skupině.


Pocit viny

  • Definice:

    • Vzniká porovnáním chování s vlastními morálními kritérii.

  • Freud:

    • Guilt is an affect of the superego, which can lead to self-punishment.


Citové vztahy

  • Definice:

    • Formují sebepojetí, motivaci a psychické zdraví.

  • Základní citové vztahy zahrnují přátelství, lásku, zamilovanost a nešťastnou lásku.


Láska a její dynamika

  • Definice:

    • Láska = přátelství + erotická složka.

  • Láska má iracionální mechanismy přibližování a vzdalování.


Sternbergova triangulární teorie lásky

  • Tři složky:

    1. Důvěrnost (blízkost, sdílení)

    2. Vášeň (fyzická přitažlivost)

    3. Závazek (rozhodnutí, věrnost)