Architektura a gotické malířství v českých zemích
Počátky gotického malířství v Čechách – knižní a desková malba
Historický a kulturní kontext století:
Umění století ve střední Evropě tvoří přechodový stupeň mezi románským slohem a gotikou.
Byzantské vlivy: Charakteristická je silná asimilace byzantských podnětů, které do Evropy proudily po dobytí a vyplenění Konstantinopole křižáky v roce .
Import ikon: Ze Východu se dostalo velké množství deskových obrazů (ikon), což iniciovalo návrat k tabulovému obrazu na Západě a podpořilo novou vlnu zbožnosti (zejména u mendikantských řádů).
Zprostředkovatelé: Benátky a Řím byly hlavními centry pro zpracování byzantské kultury. Ikony byly fascinující svou domnělou autenticitou – věřilo se, že zachycují skutečnou podobu Krista a Panny Marie.
Styl Zackenstil (cik-cak styl):
Definice: Svébytný středoevropský styl století.
Vizuální znaky: Ostré, lámané záhyby drapérií vytvářející abstraktní tvary nebo cik-cak vzory. Silný vliv byzantské malby.
Klíćové památky v Ćechách:
Mater Verborum: Významný iluminovaný rukopis.
Antifon sedleck: Datován do let století. Od století v držení sedleckého kláštera. Obsahuje špićkové iluminace:
Ti Marie u hrobu: Vrcholná forma zackenstilu, oste zalamovaná drapérie, byzantská barevnost i ikonografie.
Panna Maria s detem (Panna Maria Hodigitrie): „Cestu ukazující“. Byzantské prvky: tvar oćí, vlasũ, technika paralelních linií štętcem zprostęedkovaná Benátkami.
Nástup gotické iluminace a malby:
Francouzský vliv: Protogotický styl se objevuje pęed rokem . Kolem roku se v Paříži (např. Mistr Honoré) knižní malba osamostatňuje od vlivu sklomalby.
Barevnost: Rozšíření o zelenou, fialovou (purpurovou) a lomené tóny (oranžová, rũžová).
Dva principy formující ćeskou malbu století:
Francouzská linearita (dũraz na linii).
Italská plasticita (modelace barvou, šerosvit).
Významné rukopisy první poloviny století
Pasionál Abatyše Kunhuty ():
Objednavatelka: Kunhuta, dcera Přemysla Otakara (abatyše kláštera sv. Jiří).
Obsah a autoři: Andachtsbuch (kniha pro soukromou zbožnost). Traktáty: Parabola o statećném rytíři, O příbytcích nebeských, Pláć Maří Magdalény. Autorem textũ Kolda z Koldic, písařem a iluminátorem kanovník Beneš.
Styl: Syntéza francouzského linearismu a italské plasticity. Patrný liv Porýní (Kolín nad Rýnem) i byzantinismy (olivový inkarnát).
Rukopisy královny Elišky Rejćky ():
Soubor dochovaných kodexũ pro klášter cisterciaćek ve Starém Brnę.
Umęlci: Malíři Pešek a Oldřich.
Styl: Silné italské vlivy (akantové rozviliny). Přírodní naturalismus (reálné rostliny: jetel, rũže, lilie, hořec) a zoomorfní motivy.
Novinky: Drolerie (inspirované Paříží), sytý tmavý kolorit (vlámský vliv) a „vętrníky“ (ostnatá ornamentika v rozích).
Poćátky ćeské deskové malby
Nejstarší památky:
Predela roudnická (pęed ): Fragment s polopostavami svętcũ (Ondřej, Jan Evangelista, Petr). Francouzská elegance kombinovaná s italskou barevností (fialová a zelená vedle sebe). Vytvořena pro biskupa Jana z Dražic.
Madona mostecká (pęed ): Nejstarší ćeská desková madona, kopie byzantské ikony.
Mistr Vyšebrodského oltáře:
Vyšebrodsk oltá (kolem ): Hlavní dílo, desek objednaných Petrem z Rožmberka. Témata: Radostný cyklus (Zvěstování, Narození, Klanění), Pašijový cyklus (Olivet, Ukřižování, Oplakávání) a Oslavný cyklus (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání).
Ikonografie: Ústędním tématem je Compassio (spoluprožívání Kristova utrpení).
Další díla mistra:
Madona z Veveří: Rané dílo ( léta), základní typ ćeské mariánské malby.
Madona z Říma a Diptych z Karlsruhe (kolem ): Pozdní drobná díla pro soukromou zbožnost, smęřující k „mękkému stylu“ let.
Architektura století v Ćechách
Historick vvoj: Po roce nastává architektonický boom. Za Václava (stříbrné doly v Kutné Hoře, męnová reforma ) a následnę za Jana Lucemburského a Karla se plnę prosazuje vrcholná gotika.
Raná k vrcholné gotice: Ćerpá z francouzské katedrální gotiky (štíhlost, vertikalita, vnější opęrné systémy).
Vyšší Brod a Zlatá Koruna: Cisterciácké základy.
Sv. Bartolomėj v Kolínė (od ): První vnější opęrné oblouky v Ćechách.
Sv. Štėpán v Kouřimi: Unikátní osmiboká krypta s nepravou hvęzdicovou klenbou.
Klášter Na Františku: Chrám klarisek, severofrancouzské vlivy, dokonćeno pęed .
Lineární gotika (Matyáš z Arrasu):
Karel povolal Matyáše z Avignonu v roce pro stavbu katedrály sv. Víta.
Znaky: Odhmotnęné lineární tvarosloví, pęísná logika, absence dekoru.
Další stavby: Rosa Coeli (Dolní Kounice), Na Slovanech (Emauzy), Sázavsk klášter.
Parléřovská huť (Petr Parléř):
Přichází v roce ze švábského Gmęndu.
Inovace: Plaménková kružba, visuté svorníky, síťová klenba svatovítského typu.
Díla: Katedrála sv. Víta (kaple sv. Václava, jižní věž), Karlŧv most (Staroměstská mostecká věž s klenbou mosteckého typu), chór sv. Bartolomėje v Kolínė, katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře.
Krásný styl v architektuře (konec století):
Odklon od monumentality k intimitę, sjednocení prostoru.
Typy staveb: Síňová dvojlodí a trojlodí.
Příklady: Sv. Jiljí v Třeboni, Kaple Božího tėla v Kutné Hoře, Kostka v Sedlci.
Sochařství století
Duchovní pozadí: Vliv mystiky a scholastiky. Teologie zdũrazňuje lidskou pęirozenost Krista (trpící ćlovęk). Vznik nových námętũ: Pieta a Bolestn Kristus.
Dŧležité památky před rokem :
Strakonická madona (konec stol.): Ustoupení od románské frontality.
Přemyslovsk kříž (Jihlava, kolem ): Mystick krucifix s expresivním vyjádřením smrti.
Mistr Michelské madony: Pŧsobil na Moravě ( stol.). Díla: Michelská madona, Apoštol z Veverské Bítšky. Lineární styl, jemné řasení.
Madony na lvu: Ikonografick typ (Maria jako Ecclesia před Šalamounovęm trŧnem). Příklad: Klosterneuburská madona ().
Parléřovské sochařství:
Dŧraz na individualismus a naturalismus.
Díla v katedrále sv. Víta: Soubor bust v dolním triforiu (), vladařské náhrobky v chóru, socha sv. Václava () v kapli (výška , pravděpodobné dílo Jindřicha Parléře).
Sochařství Krásného stylu:
Idealizace, „krásná“ tvář, abstraktní kaskády drapérií, S-křivka.
Typy madon:
Krumlovsk typ: Symetrické kaskády, archetyp Krumlovská madona (před , Praha).
Toruňsk typ: Více tektonick, vętší dynamika, příklad Šternberská madona.
Dvorské malířství Karla a Václava
Doba Karla ():
Jan ze Středy: Iniciátor hnutí devotio moderna. Jeho rukopisy (Liber Viaticus) představují přechod k mękkému stylu.
Karlštejn: Hierarchická výzdoba.
Kostel Panny Marie: Ostatkové scény (Karel přijímá relikvie), cyklus Apokalypsy.
Kaple sv. Kříže: Vrchol hradu. Výzdoba od Mistra Theodorika. deskových obrazũ na štukovém pozadí (pastiglia). Postava sv. Lukáše (snad autoportrét).
Mistr Lucemburského rodokmene (): Realismus, vliv Paříže.
Internacionální gotika a Václav ():
Období po roce . Styl je syntézou zduchovnęní a realismu.
Mistr Třeboňského oltáře: Nejvýznamnější malíř epochy.
Třeboňsk oltář (kolem ): Desky Kristus na Olivetu, Kladení do hrobu, Zmrtvýchvstání. Práce se světlem, diagonální kompozice, hlubok prostor.
Roudnická madona: Prototyp „krásné madony“ typu Beata.
Knižní malba: Praha se stává evropským centrem iluminace.
Bible krále Václava IV.: Šestisvazková, přes iluminací (Mistr Fráňa, Mistr sedmi dnũ stvoření).
Antverpská Bible: Obsahuje prvek trompe loeil (malovaná moucha), dũraz na vzdušnou perspektivu.
Shrnutí a technické pojmy
Zackerstil: Styl cik-cak, lomená drapérie.
Andachtsbild: Obraz pro soukromou kontemplaci.
Compassio: Soucit, citové spoluprožívání Kristova utrpení.
Pastiglia: Plastick zlacen štukov dekor podkladu malby.
Grisaill: Monochromatická šedá malba.
Trompe loeil: Optick klam.
Triforium: Prŧchozí ochoz v tloušťce katedrální zdi.
Predela: Spodní ćást oltářního nástavce.
Studijní ćas: Pro zvládnutí látky je odhadováno celkem hodin ( hodiny malířství st., hodin architektura, hodin sochařství, hodin internacionální gotika).