Architektura a gotické malířství v českých zemích

Počátky gotického malířství v Čechách – knižní a desková malba

• Historický a kulturní kontext $13.$ století:

  • Umění $13.$ století ve střední Evropě tvoří přechodový stupeň mezi románským slohem a gotikou.

  • Byzantské vlivy: Charakteristická je silná asimilace byzantských podnětů, které do Evropy proudily po dobytí a vyplenění Konstantinopole křižáky v roce $1204$.

  • Import ikon: Ze Východu se dostalo velké množství deskových obrazů (ikon), což iniciovalo návrat k tabulovému obrazu na Západě a podpořilo novou vlnu zbožnosti (zejména u mendikantských řádů).

  • Zprostředkovatelé: Benátky a Řím byly hlavními centry pro zpracování byzantské kultury. Ikony byly fascinující svou domnělou autenticitou – věřilo se, že zachycují skutečnou podobu Krista a Panny Marie.

• Styl Zackenstil (cik-cak styl):

  • Definice: Svébytný středoevropský styl $1. ćtvrtiny 13.$ století.

  • Vizuální znaky: Ostré, lámané záhyby drapérií vytvářející abstraktní tvary nebo cik-cak vzory. Silný vliv byzantské malby.

  • Klíćové památky v Ćechách:

    • Mater Verborum: Významný iluminovaný rukopis.

    • Antifon sedleck: Datován do $40.$ let $13.$ století. Od $17.$ století v držení sedleckého kláštera. Obsahuje špićkové iluminace:

      • Ti Marie u hrobu: Vrcholná forma zackenstilu, oste zalamovaná drapérie, byzantská barevnost i ikonografie.

      • Panna Maria s detem (Panna Maria Hodigitrie): „Cestu ukazující“. Byzantské prvky: tvar oćí, vlasũ, technika paralelních linií štętcem zprostęedkovaná Benátkami.

• Nástup gotické iluminace a malby:

  • Francouzský vliv: Protogotický styl se objevuje pęed rokem $1200$. Kolem roku $1300$ se v Paříži (např. Mistr Honoré) knižní malba osamostatňuje od vlivu sklomalby.

  • Barevnost: Rozšíření o zelenou, fialovou (purpurovou) a lomené tóny (oranžová, rũžová).

  • Dva principy formující ćeskou malbu $14.$ století:

    1. Francouzská linearita (dũraz na linii).

    2. Italská plasticita (modelace barvou, šerosvit).

Významné rukopisy první poloviny $14.$ století

• Pasionál Abatyše Kunhuty ($1314–1321$):

  • Objednavatelka: Kunhuta, dcera Přemysla Otakara $II.$ (abatyše kláštera sv. Jiří).

  • Obsah a autoři: Andachtsbuch (kniha pro soukromou zbožnost). Traktáty: Parabola o statećném rytíři, O příbytcích nebeských, Pláć Maří Magdalény. Autorem textũ Kolda z Koldic, písařem a iluminátorem kanovník Beneš.

  • Styl: Syntéza francouzského linearismu a italské plasticity. Patrný liv Porýní (Kolín nad Rýnem) i byzantinismy (olivový inkarnát).

• Rukopisy královny Elišky Rejćky ($1316–1325$):

  • Soubor $9$ dochovaných kodexũ pro klášter cisterciaćek ve Starém Brnę.

  • Umęlci: Malíři Pešek a Oldřich.

  • Styl: Silné italské vlivy (akantové rozviliny). Přírodní naturalismus (reálné rostliny: jetel, rũže, lilie, hořec) a zoomorfní motivy.

  • Novinky: Drolerie (inspirované Paříží), sytý tmavý kolorit (vlámský vliv) a „vętrníky“ (ostnatá ornamentika v rozích).

Poćátky ćeské deskové malby

• Nejstarší památky:

  • Predela roudnická (pęed $1343$): Fragment s polopostavami svętcũ (Ondřej, Jan Evangelista, Petr). Francouzská elegance kombinovaná s italskou barevností (fialová a zelená vedle sebe). Vytvořena pro biskupa Jana z Dražic.

  • Madona mostecká (pęed $1345$): Nejstarší ćeská desková madona, kopie byzantské ikony.

• Mistr Vyšebrodského oltáře:

  • Vyšebrodsk oltá (kolem $1347$): Hlavní dílo, $9$ desek objednaných Petrem $I.$ z Rožmberka. Témata: Radostný cyklus (Zvěstování, Narození, Klanění), Pašijový cyklus (Olivet, Ukřižování, Oplakávání) a Oslavný cyklus (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání).

  • Ikonografie: Ústędním tématem je Compassio (spoluprožívání Kristova utrpení).

  • Další díla mistra:

    • Madona z Veveří: Rané dílo ($40.$ léta), základní typ ćeské mariánské malby.

    • Madona z Říma a Diptych z Karlsruhe (kolem $1360$): Pozdní drobná díla pro soukromou zbožnost, smęřující k „mękkému stylu“ $60.$ let.

Architektura $14.$ století v Ćechách

• Historick vvoj: Po roce $1290$ nastává architektonický boom. Za Václava $II.$ (stříbrné doly v Kutné Hoře, męnová reforma $1300$) a následnę za Jana Lucemburského a Karla $IV.$ se plnę prosazuje vrcholná gotika.

• Raná k vrcholné gotice: Ćerpá z francouzské katedrální gotiky (štíhlost, vertikalita, vnější opęrné systémy).

  • Vyšší Brod a Zlatá Koruna: Cisterciácké základy.

  • Sv. Bartolomėj v Kolínė (od $1270$): První vnější opęrné oblouky v Ćechách.

  • Sv. Štėpán v Kouřimi: Unikátní osmiboká krypta s nepravou hvęzdicovou klenbou.

  • Klášter Na Františku: Chrám klarisek, severofrancouzské vlivy, dokonćeno pęed $1305$.

• Lineární gotika (Matyáš z Arrasu):

  • Karel $IV.$ povolal Matyáše z Avignonu v roce $1344$ pro stavbu katedrály sv. Víta.

  • Znaky: Odhmotnęné lineární tvarosloví, pęísná logika, absence dekoru.

  • Další stavby: Rosa Coeli (Dolní Kounice), Na Slovanech (Emauzy), Sázavsk klášter.

• Parléřovská huť (Petr Parléř):

  • Přichází v roce $1356$ ze švábského Gmęndu.

  • Inovace: Plaménková kružba, visuté svorníky, síťová klenba svatovítského typu.

  • Díla: Katedrála sv. Víta (kaple sv. Václava, jižní věž), Karlŧv most (Staroměstská mostecká věž s klenbou mosteckého typu), chór sv. Bartolomėje v Kolínė, katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře.

• Krásný styl v architektuře (konec $14.$ století):

  • Odklon od monumentality k intimitę, sjednocení prostoru.

  • Typy staveb: Síňová dvojlodí a trojlodí.

  • Příklady: Sv. Jiljí v Třeboni, Kaple Božího tėla v Kutné Hoře, Kostka v Sedlci.

Sochařství $14.$ století

• Duchovní pozadí: Vliv mystiky a scholastiky. Teologie zdũrazňuje lidskou pęirozenost Krista (trpící ćlovęk). Vznik nových námętũ: Pieta a Bolestn Kristus.

• Dŧležité památky před rokem $1350$:

  • Strakonická madona (konec $13.$ stol.): Ustoupení od románské frontality.

  • Přemyslovsk kříž (Jihlava, kolem $1320$): Mystick krucifix s expresivním vyjádřením smrti.

  • Mistr Michelské madony: Pŧsobil na Moravě ($2. ćtvrtina 14.$ stol.). Díla: Michelská madona, Apoštol z Veverské Bítšky. Lineární styl, jemné řasení.

  • Madony na lvu: Ikonografick typ (Maria jako Ecclesia před Šalamounovęm trŧnem). Příklad: Klosterneuburská madona ($1345$).

• Parléřovské sochařství:

  • Dŧraz na individualismus a naturalismus.

  • Díla v katedrále sv. Víta: Soubor bust v dolním triforiu ($1378–1379$), vladařské náhrobky v chóru, socha sv. Václava ($1373$) v kapli (výška $200\,cm$, pravděpodobné dílo Jindřicha Parléře).

• Sochařství Krásného stylu:

  • Idealizace, „krásná“ tvář, abstraktní kaskády drapérií, S-křivka.

  • Typy madon:

    1. Krumlovsk typ: Symetrické kaskády, archetyp Krumlovská madona (před $1400$, Praha).

    2. Toruňsk typ: Více tektonick, vętší dynamika, příklad Šternberská madona.

Dvorské malířství Karla $IV.$ a Václava $IV.$

• Doba Karla $IV.$ ($1348–1378$):

  • Jan ze Středy: Iniciátor hnutí devotio moderna. Jeho rukopisy (Liber Viaticus) představují přechod k mękkému stylu.

  • Karlštejn: Hierarchická výzdoba.

    • Kostel Panny Marie: Ostatkové scény (Karel $IV.$ přijímá relikvie), cyklus Apokalypsy.

    • Kaple sv. Kříže: Vrchol hradu. Výzdoba od Mistra Theodorika. $129$ deskových obrazũ na štukovém pozadí (pastiglia). Postava sv. Lukáše (snad autoportrét).

  • Mistr Lucemburského rodokmene ($Mikuláš Wurmser$): Realismus, vliv Paříže.

• Internacionální gotika a Václav $IV.$ ($1378–1419$):

  • Období po roce $1380$. Styl je syntézou zduchovnęní a realismu.

  • Mistr Třeboňského oltáře: Nejvýznamnější malíř epochy.

    • Třeboňsk oltář (kolem $1380$): Desky Kristus na Olivetu, Kladení do hrobu, Zmrtvýchvstání. Práce se světlem, diagonální kompozice, hlubok prostor.

    • Roudnická madona: Prototyp „krásné madony“ typu Beata.

  • Knižní malba: Praha se stává evropským centrem iluminace.

    • Bible krále Václava IV.: Šestisvazková, přes $600$ iluminací (Mistr Fráňa, Mistr sedmi dnũ stvoření).

    • Antverpská Bible: Obsahuje prvek trompe loeil (malovaná moucha), dũraz na vzdušnou perspektivu.

Shrnutí a technické pojmy

• Zackerstil: Styl cik-cak, lomená drapérie.

• Andachtsbild: Obraz pro soukromou kontemplaci.

• Compassio: Soucit, citové spoluprožívání Kristova utrpení.

• Pastiglia: Plastick zlacen štukov dekor podkladu malby.

• Grisaill: Monochromatická šedá malba.

• Trompe loeil: Optick klam.

• Triforium: Prŧchozí ochoz v tloušťce katedrální zdi.

• Predela: Spodní ćást oltářního nástavce.

• Studijní ćas: Pro zvládnutí látky je odhadováno celkem $20$ hodin ($4$ hodiny malířství $13.$ st., $5$ hodin architektura, $5$ hodin sochařství, $6$ hodin internacionální gotika).