máj

1. zpěv (Láska a zrada):
Je prvního máje, večer, čas lásky. Jarmila sedí u jezera a čeká na svého milého Viléma. Místo něj připluje na loďce jeho druh a oznámí jí krutou zprávu: Vilém je ve vězení a druhý den bude popraven. Vilém totiž v žárlivosti zabil svůdce Jarmily, aniž by tušil, že šlo o jeho vlastního otce. Jarmila neunese zármutek a skočí do jezera, kde se utopí

2. zpěv (Noc v cele):
Vilém sedí v temné vězeňské cele a čeká na popravu. Přemýšlí o svém osudu, o ztracené mládí a o tom, co přijde po smrti. Trápí ho myšlenka, že po smrti nebude nic – žádný posmrtný život, jen práznota a nicota. Loučí se se svou vlastí a životem

3. zpěv (Poprava):
Nastává ráno a celý zástup lidí spěchá k popravišti. Vilém kráčí vstříc smrti, sleduje naposledy krásnou přírodu a vzpomíná na ztracené mládí. Následuje samotná poprava

4. zpěv (Básník / Epilog):
Po letech (asi o sedm let později) navštěvuje místo popravy lyrický subjekt (poutník jménem Hynek). Vidí Vilémovy kosti a lebku, vzpomíná na vlastní zničené mládí a s tragickými osudy postav se zcela ztotožňuje slavným zvoláním: „Hynku! Viléme! Jarmilo!“



1. Proč se stal „strašným lesů pánem“?

Viléma v mládí vlastní otec vyhnal z domu. Mladý Vilém zůstal úplně sám, bez zázemí a prostředků. Ujala se ho tlupa loupežníků. Postupem času se vypracoval, stal se jejich vůdcem a začal se mstít společnosti za to, jak se k němu zachovala.

2. Ten nejhorší paradox: Otcovražda

Vilém se hluboce zamiloval do Jarmily. Když zjistil, že Jarmilu svedl (zneužil) starší muž, zaslepila ho žárlivost a pomsta. Svůdce vyhledal a zabil ho. Teprve potom zjistil strašlivou pravdu – ten svůdce byl jeho vlastní otec, který ho kdysi vyhnal.

  • Vilém chtěl pomstít svou lásku, ale nevědomky se stal otcovrahem.

3. Co Vilém prožívá ve vězení? (Proč ho lidé nechápou)

Vilém v cele neprosí o odpuštění boha a nelituje otce, kterého nenáviděl. Má v sobě obrovský vnitřní konflikt:

  • Cítí se jako oběť: Má pocit, že za jeho osud může otec (který ho vyhnal) a společnost. Sám sebe nevnímá jako jednoznačného viníka.

  • Má šílený strach z nicoty: Na rozdíl od tehdejších věřících lidí se Vilém nebojí pekla. Bojí se toho, že po smrti nebude vůbec nic – jen temnota, prázdno a konec vědomí.