máj
1. zpěv (Láska a zrada):
Je prvního máje, večer, čas lásky. Jarmila sedí u jezera a čeká na svého milého Viléma. Místo něj připluje na loďce jeho druh a oznámí jí krutou zprávu: Vilém je ve vězení a druhý den bude popraven. Vilém totiž v žárlivosti zabil svůdce Jarmily, aniž by tušil, že šlo o jeho vlastního otce. Jarmila neunese zármutek a skočí do jezera, kde se utopí
2. zpěv (Noc v cele):
Vilém sedí v temné vězeňské cele a čeká na popravu. Přemýšlí o svém osudu, o ztracené mládí a o tom, co přijde po smrti. Trápí ho myšlenka, že po smrti nebude nic – žádný posmrtný život, jen práznota a nicota. Loučí se se svou vlastí a životem
3. zpěv (Poprava):
Nastává ráno a celý zástup lidí spěchá k popravišti. Vilém kráčí vstříc smrti, sleduje naposledy krásnou přírodu a vzpomíná na ztracené mládí. Následuje samotná poprava
4. zpěv (Básník / Epilog):
Po letech (asi o sedm let později) navštěvuje místo popravy lyrický subjekt (poutník jménem Hynek). Vidí Vilémovy kosti a lebku, vzpomíná na vlastní zničené mládí a s tragickými osudy postav se zcela ztotožňuje slavným zvoláním: „Hynku! Viléme! Jarmilo!“
1. Proč se stal „strašným lesů pánem“?
Viléma v mládí vlastní otec vyhnal z domu. Mladý Vilém zůstal úplně sám, bez zázemí a prostředků. Ujala se ho tlupa loupežníků. Postupem času se vypracoval, stal se jejich vůdcem a začal se mstít společnosti za to, jak se k němu zachovala.
2. Ten nejhorší paradox: Otcovražda
Vilém se hluboce zamiloval do Jarmily. Když zjistil, že Jarmilu svedl (zneužil) starší muž, zaslepila ho žárlivost a pomsta. Svůdce vyhledal a zabil ho. Teprve potom zjistil strašlivou pravdu – ten svůdce byl jeho vlastní otec, který ho kdysi vyhnal.
Vilém chtěl pomstít svou lásku, ale nevědomky se stal otcovrahem.
3. Co Vilém prožívá ve vězení? (Proč ho lidé nechápou)
Vilém v cele neprosí o odpuštění boha a nelituje otce, kterého nenáviděl. Má v sobě obrovský vnitřní konflikt:
Cítí se jako oběť: Má pocit, že za jeho osud může otec (který ho vyhnal) a společnost. Sám sebe nevnímá jako jednoznačného viníka.
Má šílený strach z nicoty: Na rozdíl od tehdejších věřících lidí se Vilém nebojí pekla. Bojí se toho, že po smrti nebude vůbec nic – jen temnota, prázdno a konec vědomí.