Geologické dějiny Země

Názory na Vznik Života

  • Kreacionismus: Stvoření vyšší mocí.

  • Teorie samoplození: Vznik živé hmoty z neživé (Aristoteles), vyvrátil Pasteur.

  • Panspermie: Život na Zemi přišel z vesmíru.

  • Evoluční Teorie: Charles Darwin - postupný vývoj od jednodušších organismů k organismům nejlépe přizpůsobeným danému prostředí.

    • Větší rozšíření organismů s větším počtem potomků.

    • Změna podmínek → druh vyhyne a převládne jiný, lépe přizpůsobený = přírodní výběr.

Vědy

  • Historická Geologie: Studuje vývoj zemské kůry, zkoumá stáří jednotlivých vrstev.

  • Paleontologie: Studuje fosilie, jejich stáří, příbuznost.

  • Vůdčí Zkamenělina: Druh, který žil pouze v určitém období – podle ní lze určit stáří vrstvy, ve které se nachází.

Teorie Vzniku Života

  • Asi před 4 mld. lety:

    • Vznik organických látek: Dávná atmosféra obsahovala CO2, CO, CH4, H2O, NH3, PH3, H2…

    • Působením UV záření, výbojů blesků → vznik jednoduchých organických látek (aminokyselin).

    • Spojováním aminokyselin vznik jednoduchých bílkovin.

    • Z dalších látek vznik nukleových kyselin.

    • Shlukováním složitých organických látek vznikly kapičky = „koacerváty“ – vyměňovaly si látky s okolím, rostly (znaky živých organismů).

    • Postupný vznik primitivních buněk, které se rozmnožují.

Geologická Období

  • Eony, Éry, Periody

  • Hadaikum

  • Prekambrium:

    • Prahory, starohory

  • Fanerozoikum:

    • Prvohory (paleozoikum): Kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm

    • Druhohory (mezozoikum): Trias, jura, křída

    • Třetihory (kenozoikum): Paleogén, neogén, pleistocén, holocén

  • Časová osa: Hadaikum (4,6 Mrd.), Archaikum, Proterozoikum, Fanerozoikum (540 Mio.), Paleozoikum, Mesozoikum, Kenozoikum (65 Mio.), Kvartér (2,7 Mio.), Holocén (11 000)

Hadaikum

  • Období bez života: 4,6 – 4 mld. let

  • Vznik Země

  • Vznik Měsíce

  • Vznik zemské kůry

  • Intenzívní bombardování kosmickým prachem

  • Asi před 4,2 mld. let ochlazování za vzniku atmosféry a hydrosféry

Archaikum (Prahory)

  • 4 – 2,5 mld. let

  • Vznik zárodků kontinentů (zemská kůra se trhá na kratony = základy zemských desek), velká geologická aktivita

  • Vznik života – bakterie, sinice

  • Nejstarší zkameněliny – stromatolity – probíhá fotosyntéza, začíná vznikat O_2 (nejdříve vznik oxidů železa, ve starohorách uniká do atmosféry)

Proterozoikum (Starohory)

  • 2,5 mld. - 542 mil. let

  • Superkontinent Rodinie, při vrásnění vznikají první pohoří

  • Koncem éry se Rodinie rozpadá

  • Několik velkých zalednění

  • Rozvoj fotosyntézy, vznik eukaryotické buňky

  • Na konci éry první mnohobuněčné organismy (fauna ediacara - měkká těla, téměř bez fosilií), život pouze v oceánech

  • O_2 začíná unikat do atmosféry

Fanerozoikum

  • Rozvoj mnohobuněčných organismů

  • Výstup na souš

  • Formování kontinentů

  • Během eonu několik velkých vymírání

  • Éry: Paleozoikum (prvohory), mezozoikum (druhohory), kenozoikum (třetihory a čtvrtohory)

Paleozoikum (Prvohory)

  • Geologické události:

    • Kambrium (545 mil. let): Panthalassa

    • Ordovik (490 mil. let): Gondwana, klimatické pásy

    • Silur (440 mil. let): Kaledonské vrásnění

    • Devon (415 mil. let): Pevnina na severní polokouli

    • Karbon (354 mil. let): Variské (hercynské) vrásnění, vznik černého uhlí

    • Perm (298 mil. let): Pouště

  • Organismy:

    • Kambrium: Rozsivky, dírkonošci, trilobiti, ramenonožci, kambrická exploze

    • Ordovik: Hlavonožci - ortoceři, ostnokožci

    • Silur: První suchozemské rostliny, graptoliti, první ryby, paryby

    • Devon: Rozvoj ryb, vznik obojživelníků

    • Karbon: Krytolebci, vznik plazů, hmyzu

    • Perm: Vymírání trilobitů, savcovití plazi

  • Kaledonské vrásnění: 417 mil. let

  • Hercynské vrásnění: 285 mil. let

Starší Prvohory

  • Kambrium, ordovik, silur, devon

  • Geologie – 2 prakontinenty – Laurasie a Gondwana – pohyb na sever

  • V devonu Kaledonské vrásnění, velké části kontinentu pod mořem

  • Živočichové – vývoj ve vodě – trilobiti, žahavci (silur – korálové útesy), ostnokožci (lilijice), ryby (silur)

  • Koncem ordoviku první výstupy na souš, konec devonu první obojživelníci – krytolebci, pavoukovci, hmyz

  • Rostliny – mořské a sladkovodní řasy – koncem ordoviku výstup na souš (nízké, v bažinách) – ryniofyty (vznik vodivých, oporných a krycích pletiv), v devonu výtrusné rostliny – plavuně, přesličky, kapradiny

Mladší Prvohory

  • Karbon, perm

  • Geologie – vznik superkontinentu Pangea, probíhá hercynské (variské) vrásnění, zpočátku vlhké klima, vysoký obsah kyslíku v atmosféře, později vysušování

  • Živočichové – obří členovci (vážky, švábi, kobylky, pavoukovci, štíři…), vznik prvních plazů (při vysušování klimatu se vytvořily zárodečné obaly pro vývoj vajíček)

  • Rostliny – velký rozvoj výtrusných rostlin – stromovité plavuně, přesličky, kapradiny (až 60 m) – pozůstatky = černé uhlí, v permu vznik nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, později jehličnany)

  • Na konci permu velké vymírání, mizí hlavně plavuně, rozšiřují se nahosemenné rostliny

Mezozoikum (Druhohory)

  • Trias, jura křída (252 – 66 mil. let)

  • Po velkém permském vymírání – nastalo v důsledku ochlazení a velkého zalednění koncem permu – v triasu následuje oteplení a pokles mořské hladiny

  • Geologie – v juře začíná rozpad Pangey na dnešní kontinenty, v křídě největší mořská záplava (vznik usazených hornin v mělkých mořích, hlavně křída a pískovce) a počátek Alpínsko – Himalájského vrásnění

  • Živočichové - velký rozvoj měkkýšů – v moři dominují hlavonožci (amoniti, belemniti)

  • Živočichové – dominují plazi – hlavně dinosauři (ale už vnikají i krokodýli a želvy, koncem křídy i hadi) – ovládli všechna prostředí, z malých dinosaurů se vyvinuli ptáci

  • Archeopteryx = předek ptáků

  • Skrytě probíhá vývoj savců – nejdříve vačnatci, v křídě i placentálové (vznik z plazů se savčími znaky = therapsida)

  • Rostliny – vznik nových druhů nahosemenných – jinany, jehličnany příbuzné dnešním druhům

  • V juře vznikají krytosemenné rostliny (nejprve dřeviny, později byliny), v křídě začínají převládat – současně s nimi velký rozvoj hmyzu = opylovačů rostlin

  • Konec druhohor – dopad asteroidu do oblasti Mexického zálivu – požár a tlaková vlna zničily vše v okolí 1500 km, do atmosféry se dostalo velké množství prachu a síry z požárů – velké zastínění a ochlazení, nastává také silný vulkanismus a velké ochlazení – přežívají pouze organismy blízko rovníku a ve vodě

Kenozoikum

  • Třetihory (terciér)

  • Paleogén (starší) a neogén (mladší)

  • Čtvrtohory (kvartér)

  • Pleistocén (střídání ledových a meziledových dob) a holocén

  • Geologicky jednotné období, ve čtvrtohorách probíhá vývoj člověka

  • Geologie – pokračuje pohyb kontinentů do dnešní polohy, probíhá Alpínsko – Himalájské vrásnění (pohyb Indie a Asii a vznik Himalájí, pohyb Afriky k Evropě a vznik Alp a Karpat)

  • Koncem terciéru začíná velké zalednění – v kvartéru 4 doby ledové

  • Živočichové – velký rozvoj ptáků a savců

  • Ptáci – obří nelétavé druhy

  • Savci – rozvoj placentálů – nejdříve hmyzožravci, letouni, později kopytníci, primáti…

  • Rostliny – rozvoj krytosemenných rostlin, vznik hnědého uhlí

  • V paleogénu teplo, postupné vysušování – vznik savan a travin

  • Ze zkamenělé pryskyřice vzniká jantar

Čtvrtohory

  • Před 2,6 mil. let – vznik rodu Homo a začíná vývoj člověka

  • Střídání ledových a meziledových dob = starší čtvrtohory (pleistocén)

  • Před 11 000 lety končí poslední doba ledová – rozvoj zemědělství = mladší čtvrtohory (holocén)

  • Vznik rozsáhlých ledovců → pokles mořské hladiny až o 100 m (ČR mezi pevninským a horskými ledovci – zvětrávání a přetváření terénu)

  • V horách v současnosti pozůstatky tundrových organismů = glaciální relikty (vrba bylinná, ostružiník moruška, bělokur horský, slavík modráček tundrový)

  • V ledových dobách velké druhy savců s hustou srstí (nálezy – Mladečské jeskyně, modely koster - ZOO Ostrava)

  • Osídlení Evropy spíš na jihu – v meziledových dobách se posouvá k severu