Smysly
Smysly
Význam smyslové soustavy
Smysl: Schopnost organismu přijímat informace o okolí.
5 základních smyslů:
Chuť: Chuťové pohárky v ústech.
Hmat: Mechanoreceptory v kůži.
Čich: Čichové buňky v nose.
Zrak: Oko.
Sluch: Ucho.
Další smysly: Vnímání teploty, gravitačního pole, času.
Zrak
Smysl, který umožňuje vnímat světlo, barvy, tvary.
Pro člověka nejdůležitější smysl (80 % informací zrakem).
Umožňuje vidění kontur, vzdálenosti a orientaci v prostoru.
Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu (viditelné světlo).
Specializovaný orgán zraku je oko.
Oko
Bělima:
Tuhá, bílá vazivová blána.
Upínají se na ni okohybné svaly.
Vzadu ji prostupuje zrakový nerv, vpředu přechází v rohovku.
Rohovka:
Přední část oka.
Inervována, ale není prostoupena cévami.
Cévnatka:
Obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk.
Vpředu přechází v řasnaté tělísko, leží mezi bělimou a sítnicí.
Řasnaté tělísko:
Z hladké svaloviny.
Upevňuje čočku.
Stahy svalstva mění zakřivení čočky (akomodace - schopnost vidět ostře).
Duhovka:
Kruhový terčík z hladkého svalstva.
Otvor uprostřed = zornice.
Svalovina duhovky rozšiřuje/zužuje zornici.
Pigmentové buňky určují barvu duhovky.
Zabraňuje vnikání paprsků jinudy než zornicí.
Zornice:
Kruhový otvor uprostřed duhovky.
Čočka:
4 mm silný orgán, zavěšený na řasnatém tělísku.
Láme paprsky, aby se sbíhaly na sítnici (přesné vidění).
Sítnice:
Vnitřní vrstva.
Obsahuje smyslové buňky: tyčinky a čípky.
Tyčinky: Rozlišují odstíny šedi, umožňují vidění za šera.
Čípky: Umožňují barevné vidění (modrá, zelená, červená).
Slepá skvrna: Místo, kde vystupuje zrakový nerv (bez tyčinek a čípků).
Žlutá skvrna: Největší nakupení čípků (místo nejostřejšího vidění).
Přídatné oční orgány
Spojivka:
Blána, která ohybem přechází na oční kouli.
Prostor mezi spojivkou víček a oční koulí = spojivkový vak.
Slzná žláza:
Uložena v dutině očnicové nad oční koulí.
Otevírá se vývody do spojivkového vaku.
Sekret (slzy) zvlhčuje přední stěnu oka a chrání před infekcí.
Horní a dolní víčko:
Volné okraje opatřeny řasami.
Vývod mazových žláz (zánět = ječné zrno).
Okohybné svaly:
Celkem 6 svalů z příčně pruhované svaloviny.
Pohybují oční koulí, aby obraz dopadal na sítnici ve žluté skvrně.
Nerovnoměrnost tahu způsobuje šilhání.
Oční vady
Na sítnici vzniká skutečný, zmenšený a převrácený obraz předmětu, který se pak vytváří v týlním laloku koncového mozku.
Astigmatismus: Nepravidelné zakřivení rohovky, způsobuje rozmazané vidění.
Barvoslepost: Vrozená porucha buněk sítnice, neschopnost rozlišovat barvy (obvykle červenou a zelenou).
Krátkozrakost: Neschopnost ostře vidět do dálky, obraz vzniká před sítnicí, řešení - rozptylky.
Dalekozrakost: Neschopnost ostře vidět do blízka, obraz vzniká za sítnicí, řešení - spojky.
Stařecká dalekozrakost: Zmenšuje se pružnost čočky = méně ostré vidění na blízko.
Akomodace: Schopnost oka vidět ostře předměty v různé vzdálenosti díky pružnosti čočky.
Sluch
Důležitý smysl pro vnímání prostředí.
Umožňuje komunikaci, poslech hudby.
Člověk vnímá zvuky o frekvenci .
Nejcitlivější oblast: (frekvence lidského hlasu).
Příklady vnímání frekvencí u zvířat:
Kočka: .
Pes: .
Mol: až do .
Echolokace: Orientace pomocí zvuku (delfíni, netopýři).
Ucho
Smyslový orgán sluchu.
Skládá se ze 3 částí: vnější, střední a vnitřní ucho.
Vnější ucho
Boltec:
Tvořen chrupavkou.
Směřuje akustické vlny do zvukovodu.
Velikost a tvar nemá vliv na sluch.
Vnější zvukovod:
Trubice (chrupavčitá a kostěná část).
Na konci bubínek (hranice mezi vnějším a středním uchem).
Délka u dospělého cca 3 cm.
Bubínek:
Vazivová blanka (cca 0,1 mm silná).
Rozechvěje se zvukovou vlnou a zesílí ji.
Zdravý bubínek je lesklý a šedavý.
Výstelka zvukovodu:
Obsahuje mazové žlázy (produkují ušní maz).
Samočisticí schopnost (nečistoty vypuzovány ven).
Střední ucho
Sluchové kůstky:
Kladívko, kovadlinka, třmínek (spojené kloubem).
Přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha.
Eustachova trubice:
Ústí z nosohltanu.
Vyrovnává tlak ve středním uchu s okolím.
Vnitřní ucho
Tvořeno labyrintem (obsahuje blanitého hlemýždě).
Hlemýžď:
Stočená trubička naplněná tekutinou.
Ve stěně sluchové buňky s brvami.
Rovnovážné ústrojí:
3 polokruhové kanálky (zaznamenávají pohyby hlavy).
2 váčky (uvědomění si polohy hlavy).
*Obsahují rosolovitou kapalinu a smyslové buňky ve stěnáchV kapalině jsou krystalky , které podráždí smyslové buňky při změně polohy hlavy.
Vzruchy vedeny do mozečku (centrum rovnováhy a koordinace pohybů).
Jak vnímáme zvuk?
Zvukové vlny zachyceny boltcem a soustředěny do zvukovodu, kde rozkmitají bubínek.
Bubínek přenáší chvění do středního ucha na kladívko (těsně přisedá k bubínku).
Zvuk je kůstkami převeden do vnitřního ucha, kde vlásky sluchových buněk zaznamenávají vibrace.
Vibrace jsou sluchovým nervem vedeny do spánkového laloku mozkové kůry.
Nedoslýchavost a hluchota
Vrozené.
Vzniklé po nemoci (zánětu).
Poúrazové.
Poškození: bubínek, sluchové kůstky, hlemýžď, sluchový nerv.
Pozor na nadměrný hluk (poškození sluchu).
U starších lidí zanikají sluchové buňky.
Onemocnění
Zánět středního ucha:
Infekční zánět sliznice středoušní dutiny (hlavně u dětí).
Neléčený může způsobit poškození kůstek nebo ztrátu sluchu.
Závrať:
Pocit "točení hlavy" (často spojený se zvracením).
Důvody: úraz, virové onemocnění, mořská nemoc.