Hluboké poznatky o hudební estetice

Hudební estetika antiky

Hudební estetika antiky

• Začátky estetických úvah o umění a kráse v antice.

• Tři hlavní filozofické oblasti raného řeckého myšlení:

  • Kosmologie: Vznik teorie o struktuře vesmíru.

  • Psychologie: Studium reakce duše na krásu.

  • Teorie účelné činnosti: Umění jako techné, metoda vytváření krásného.

Pythagoreismus

• Lidská duše chápaná jako harmonií a souzvukem čísel.

• Zásada podobného:

  • Duše reaguje harmonicky na vibrace, které jí odpovídají.

• Hudba jako prostředek formování charakteru a úlevy od duševních strastí.

Sofisté

• Umělci a učitelé politické moudrosti, jako Prótagorás, Hippias a Gorgias.

• Zásluhou sofistů:

• Uznání umění jako oboru, který se lze naučit.

• Rétorika jako umění sloužící k potěšení.

Sókratés

• Zaměření na lidský život, ctnosti a vyhýbání se manipulaci.

• Rozdělení umění:

• Ruční umění vs. filozofie.

• Nezanechal písemnosti; známý přes Platónovy spisy.

Platón

• Vytvořil filozofickou estetiku jako vědu o kráse a dobru.

• Umění jako moudrost:

• Krása v kontextu idey dobrého.

• Vliv umění na morální vědomí a doporučení hudebních modů.

Aristotelés

• Vytvořil teorii umění a štěstí.

• Katarze jako očištění skrze tragédii.

• Klasifikace umění a jeho funkce v životě:

• 6 organických složek tragédie.

Plótínos

• Novoplatonismus, ve kterém krásné a umění vychází ze „symetrie“.

• Umělec jako demiurg, čerpaný z idejí.

Hudební estetika středověku

• Přechod od antiky ke středověku: Přijetí křesťanství a nový étos.

• Očista duše a symbolika namísto napodobeniny přírody.

Aurelius Augustinus

• Bůh jako nejvyšší krása; ošklivost jako pozadí krásy.

• Čísla jako posvátné symboly.

sv. Tomáš Akvinský

• Krása jako nástroj poznání; hmotná vs. duchovní krása.

• Unitas multiplex; základní princip krásy: celistvost, harmonie, jasnost.

Hudební estetika renesance

• Obnovení antických ideálů; důraz na člověka a jeho krásu.

• Rozvoj přírodního umění a vztah k realitě.

Leonardo da Vinci

• Umění jako aplikovaná geometrie.

• Snaha o dokonalost a matematickou strukturu.

Hudební estetika baroka a klasicismu

• Dvě protichůdné tendence: velkolepost vs. klasicistická střízlivost.

• Vkus a estetika jako morální a individuální koncepty.

Osobnosti v estetice

• Představitelé jako Diderot, Rousseau, Hume a jejich úvahy o umění.

Hudební estetika 18.–19. století

• Estetika jako samostatná disciplína; Baumgarten a Lessing.

• Idealismus a subjektivismu v umění.

Kant a Schiller

• Rozdělení krásy a umění dle účelnosti a cílů.

• Klasifikace umění na mechanické a estetické.

Hudební estetika 20. století

• Změny v hodnocení uměleckých děl a normativní krize.

• Antinormativita a kolektivní kontext umění.