pravo 1

 PRÁVO A STÁT



právo- souhrn právních norem, které jsou stanovené nebo uznávané státem a jejichž dodržování stát může svými mocenskými prostředky vynucovat

právo je minimum morálky




členění práva

právo pozitivní 

  •  psané, dané a vytvořené státem. Je to veškeré psané právo platné na území určitého státu

právo přirozené 

  • je nepsané právo, které by mělo být nadřazeno právo pozitivnímu, protože klade větší důraz na spravedlnost a přirozená práva člověka. Právo které existuje nezávisle na státu

právo objektivní 

  • soubor všech právních norem, obecně závazná pravidla lidského chování, určena státem, které dohromady tvoří právní stát

právo subjektivní

  • konkrétní právo konkrétního subjektu. Jde o právo subjektu chovat se určitým způsobem. “Já mám na to právo!”, tedy ve smyslu právo na něco či oprávnění

právo veřejné 

  • nadřazenost státu a podřízenost ostatních subjektů

  • základem jsou nerovné právní vztahy

  • na jedné straně zpravidla orgán veřejné moci, na druhé straně FO nebo PO

  • trestní právo, ústavní právo, finanční právo, občanské právo procesní, mezinárodní právo veřejné, správní právo

PO - právnická osoba - firma, škola, ústav, knihovna

FO - fyzická osoba

soukromé právo

  • stejná práva, stejné povinnosti

  • založeno na rovnosti subjektů právního vztahu

  • občanské právo hmotné, pracovní právo, rodinné právo, obchodní právo, mezinárodní právo soukromé

hmotné právo (co?)

  • materiální, upravuje obsah společenských vztahů, tj. stanoví právním subjektům, to co je zakázáno, dovoleno a oprávněno stanovuje, jak se mají lidé ve společnosti chovat, aniž by toto chování vyžadovalo zásah státu

procesní právo (jak?)

  • normy regulují proces, v němž se realizují práva subjektů na proces zúčastněných

  • stanovuje také povinnosti orgánů státní moci, které o věci rozhodují

  • veřejné právo

konfesní právo

  • církevní právo vydané státem

  • upravuje vztahy mezi církví a státem nebo náboženskými společnostmi



kanonické právo

  • právo vydané církví

  • náboženské právo katolických, pravoslavných a anglikánských církví

vnitrostátní a mezinárodní

psané 

nepsané

  • precedenty a obyčeje



zásady práva

  1. neznalost zákona nikoho neomlouvá

  2. právo patří bdělým

  3. přečíst musíš, podepsat můžeš

  4. každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá

  5. smlouvy mají být dodržovány

  6. není trestného činu bez zákona



funkce práva

  1. normativní - příkazy a zákazy oprávnění

  2. regulativní - reguluje oblasti společenského života a uspořádává je podle platných právních norem

  3. mocenská - vynucování právních norem a případné sankcionování jejich norem



stát

  • organizační soustava lidské společnosti 

  • má své: ohraničené území, obyvatelstvo, řídící orgány, administrativní aparát a ozbrojenou moc

  • na světovém společenství států může nový stát existovat a s jinými státy spolupracovat, když jej ostatní státy uznají za samostatný subjekt mezinárodního práva

  • nejmenším plně suverénním státem je Vatikán

  • ohraničení státu zahrnuje: vzdušný prostor (až do 100 tis. km2 ), pevninu a podzemí, až k zemskému jádru

  • vydává všeobecně závazná pravidla 

  • jakákoliv činnost státu se musí opírat o právní základ vázány platnými právními normami



právní stát

  • je stát demokratický

  • vládne zde právo, tzn. stát a subjekty státní moci (soudy, úřady)

  • právem jsou vázáni nejen občané s obyvatelé státu, ale také státní a další veřejné orgány a instituce

  • stát respektuje a uznává základní lidská práva




prameny práva

  • pramen práva rozumíme vyjádření práva v jeho konkrétní formě

  • určuje práva a povinnosti stanovení v právní formě

  • psané a nespané

  • Ústava ČR -> 1/1993 Sb.

  • LZPS -> 2/1993 Sb.

  • zákony a právní předpisy, právní obyčeje a precedenty, obecně právní zásady, závazné mezinárodní právní smlouvy

  1. právo na život

  2. právo na vzdělání

  3. právo na majetek

  4. právo na víru

  5. právo na sexiální orientaci



systém práva

  • právní systém (právní soustava) tvoří souhrn všech právních norem, které jsou v daném časovém období na území daného státu

  • musí být uspořádány, normy si navzájem nesmí odporovat

  • kontinentální evropský systém - kodexové právo, napsáno v latině, ve většině světa, členění: veřejné a soukromé, Evropa, ČR, psané zákony

  • angloamerický systém práva - nepsané, zvykové právo, podstatou je precedent a obyčeje, soudcovský systém práva, Anglie a USA

  • islámský systém práva - založeno na formulaci státní knihy Karán, fyzické tresty a odměny



vztah práva a státu 

  • stát prostřednictvím svých orgánu vydává všeobecná závazná pravidla (předpisy), kterými usměrňuje chování obyvatelstva, různých organizací i státního aparátu

  • tato pravidla jsou právem příslušného státu

  • souhrn všech právních předpisů vydává právní řád

  • stát pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci vynucuje dodržování svého právního řádu





spravedlnost a právo

  • spravedlnost je určena podle důkazů, ne podle emocí

  • pevná a trvalá vůle přiznávat každému, co mu právem náleží

  • právo by mělo být spravedlivé, ale ne vždy, to co je v souladu s právem je také vždy spravedlivé

  • socha justice - má zavázané oči, protože spravedlnost je slepá - aby neviděla koho soudní, zda je bohatý či chudý



morálka

  • šíří se z generace na generaci, není vynutitelná, odsouzení je spíše veřejného mínění, dodržování je spíše věcí svědomí a upravuje mnohem více vztahů ve společnosti, než právní normy

  • platí zásada: právo je minimum morálky

  • právo umožňuje chování lidí vedle morálky, náboženských norem, etikety, sportovních pravidel a dalších, všechny tyto systémy vytvořili pravidla chování, která člověku radí, doporučují, ale také přikazují, jak se má chovat



zákonnost

  • důsledné dodržování právního řádu, závisí na dobré znalosti právních norem a na předvědčení a nutnosti jejich dodržování

zásady zákonnosti:

  1. před zákonem jsou si všichni rovni

  2. neznalost zákona neomlouvá



právní vědomí

  • souhrn právních názorů a představ, které vyjadřují vztah občanů k platnému právu

  • znalost práva a právního řádu a představa o jeho platnosti a oprávněnosti